13 ICm 162/2010
Číslo jednací: 13 ICm 162/2010-55

ROZSUDEK Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Bronislavem Šlahařem v právní věci žalobce JUDr. Ireny Tšponové se sídlem Kratochvílova 142/15, Přerov insolvenční správkyně dlužníka KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. v likvidaci se sídlem Horní Újezd 56, Všechovice, IČ: 26873362 proti žalované Ing. Ivoně Lejskové s místem podnikání Horní Újezd 56, IČ: 49155610, o neplatnost event. neúčinnost právního, úkonu,

takto:

I. U r č u j e s e , že právní úkon úpadce, kterým v rozsahu 1.356.801,-Kč částečně uhradil dne 30.7.2008 ze své pokladny fakturu žalované ze dne 30.7.2008, č. 80049, vystavenou na částku 1.511.083,50 Kč, je neplatný.

II. Žalovaná j e p o v i n n a do majetkové podstaty dlužníka vydat částku 1.356.801,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 21. 4. 2010 se žalobkyně jako insolvenční správkyně úpadce KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. v likvidaci domáhá určení neplatnosti event. neúčinnosti právního úkonu, kterým žalovaná jako bývalá jednatelka úpadce vyplatila dne 30. 7. 2008 v hotovosti žalované částku 1.356.801 Kč na částečnou úhradu faktury č. 80049, vystavené žalovanou dne 30. 7. 2008, s datem splatnosti a s datem uskutečnění zdanitelného plnění 30. 7. 2008. Tento právní úkon učinila v době, kdy úpadce již byl společností v likvidaci a to dle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci dne 8.1.2008 č.j 30 Cm 120/2007-8, které nabylo právní moci dne 1.3.2008 a likvidátorem byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 2008 č.j. 30 Cm 51/ 2008-8 jmenován JUDr. Tomáš Vymazal. Pravomoc statutárního orgánu jednat jménem společnosti tak v souvislosti s výše uvedeným usnesením přešlo na likvidátora. Právní úkon je tedy neplatný a rovněž neúčinný, neboť jde o zvýhodňující právní úkon, kdy se žalované na úkor ostatních věřitelů dostalo vyššího uspokojení než jaké by jí jinak náleželo v konkurzu, případně rovněž úmyslně zkracující úkon, neboť jím bylo zkráceno uspokojení věřitelů. Dlužník a žalovaná jsou osobami blízkými, takže dlužníkův úmysl musel být žalované znám. Současně se žalobkyně domáhá, aby bylo žalované uloženo vydat do majetkové podstaty částku 1.356.801 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila pouze obecně tak, že neuznává nárok uplatněný v žalobě a u jednání doplnila, že dle ní není předmětný právní úkon neplatný či neúčinný, neboť se jedná o běžný úkon při hospodaření, který i za situace, kdy ve společnosti byl likvidátor, mohla učinit jednatelka. Navíc se jednalo o úhradu závazku věřiteli, na jehož dodávkách byl dlužník zcela závislý, ve snaze zachovat existenci společnosti resp. předejít problémům při jejím ukončení.

Soud provedl následující dokazování s těmito skutkovými závěry:

-výpisem z obchodního rejstříku vzal soud za prokázáno že společnost KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. v likvidaci byla zrušena s likvidací usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 8.1.2008 č.j. 30 Cm 120/2007-8, které nabylo právní moci dne 1.3.2008, přičemž usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 31.3.2008 č.j. 30 Cm 51/2008-8, které nabylo právní moci dne 30.4.2008, byl jmenován likvidátor JUDr. Tomáš Vymazal. Jednateli společnosti jsou Karel Lejsek a Ing. Ivona Lejsková. Vyhláškou Krajského soudu v Ostravě sp.zn. KSOS 13 INS 4013/2009 bylo dne 29.6.2009 zahájeno insolvenční řízení a dne 28.7.2009 byl zjištěn úpadek dlužníka KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. v likvidaci a na majetek dlužníka prohlášen konkurz.

-Fakturou FVSK280049 vzal soud za prokázáno, že Ing. Ivona Lejsková, IČ: 49155610 vystavila dne 30.7.2008 fakturu odběrateli KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. za přefakturaci nákupu kulatiny v měsíci 4/08 na částku 1.511.083,50 Kč s datem uskutečnění zdanitelného plnění 30.7.2008 a datem splatnosti 30.7.2008, s formou hotovostní úhrady.

-Příjmovým a výdajovým pokladním dokladem vzal soud za prokázáno, že dne 30.7.2008 KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. vyplatila Ing. Ivoně Lejskové 1.356.801,- Kč na úhradu faktury 80049.

-Z úřední činnosti je soudu známo, že insolvenční řízení úpadce KAIVA RAJNOCHOVICE s.r.o. v likvidaci dosud neskončilo.

OL ICM B

Pro posouzení dané věci je podstatné, zda jednatelka dlužníka Ing. Ivona Lejsková byla oprávněna v době realizace výplaty předmětné částky na úhradu faktury oprávněna takový právní úkon učinit. Stalo se tak 30. 7.2008, tedy v době, která následovala po okamžiku, kdy byl pravomocně jmenován do společnosti likvidátor JUDr. Tomáš Vymazal.

Podle § 72 odst. 1 obchodního zákoníku, ve znění účinném v době uskutečnění předmětného právního úkonu, likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků a vykonává práva společnosti. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů, nebo je-li to potřebné k zachování hodnoty majetku společnosti nebo k jeho využití, nejedná-li se o pokračování v provozu podniku. Likvidátor je oprávněn jednat jménem společnosti též ve věcech zápisu do obchodního rejstříku.

Dle § 70 odst. 3 obchodní zákoníku jmenováním likvidátora na něj přechází v rámci § 72 působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti.

Obdobný incidenční spor v rámci téhož insolvenčního řízení byl rozhodován u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 13 Cm 12/2009 a v rámci odvolacího řízení u Vrchního soudu v Olomouci pod sp.zn. 12Cmo 8/2011, přičemž oba soudy se otázkou platnosti právních úkonů v rámci likvidované společnosti zabývaly. Vrchní soud v Olomouci ve svém rozsudku 12Cmo 8/2011-77 dospěl k následujícímu závěru: Pro právní postavení likvidátora ve vztahu k likvidované společnosti je rozhodujícího jeho označení za orgán společnosti. Vzhledem k tomu, že společnost již nevykonává pravidelnou podnikatelskou nebo jinou činnost, k níž byla založena, ale prochází speciálním procesem likvidace, nelze likvidátora chápat jako běžný statutární nebo dozorčí orgán společnosti. Jde o orgán sui genesis, na nějž působnost statutárního orgánu nepřechází v celém rozsahu, ale pouze v takovém rozsahu, v jakém je to potřebné pro provádění likvidace. Působnost likvidátora činí právní úkony jménem likvidované společnosti uvedená v § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, je rozvedena v § 72 téhož zákona. Ustanovení § 72 upravuje 3 okruhy jednání, kterými likvidátor realizuje účel likvidace. Jedná se především o úkony, které se týkají běžících obchodů, existujících právních vztahů a tyto vztahy podle své věcné povahy buď zaniknou splněním nebo jiným způsobem podle rozhodnutí likvidátora. Dále není vyloučeno, že k uzavření všech obchodních věcí bude společnost po nějakou dobu nucena pokračovat v provozování své činnosti. Potom by mohlo docházet i k uzavírání nových smluv. Likvidátor však nemůže navazovat nové obchodní vztahy, kterými by pokračoval v původní podnikatelské činnosti společnosti. Další kategorií vztahů jsou vztahy sice nové, avšak účelově spjaté s likvidací tím, že v průběhu likvidace chrání majetek společnosti. Může jít např. o nájemní smlouvy, smlouvy na dodávky energií, smlouvy na úpravy a opravy majetku. Společnou omezující podmínkou je opět skutečnost, že tyto nově navazované vztahy slouží k likvidaci a nepředstavují pokračování v běžném provozu podniku společnosti. Konečně další kategorií úkonů jsou úkony likvidátora ve vztahu k obchodnímu rejstříku. Vrchní soud konstatoval, že s ohledem na shora uvedenou argumentaci je uzavírání smluv o vzájemných zápočtech úkonem, který se týká existujících právních vztahů, a jedná se o úkony směřující k likvidaci společnosti, neboť dohoda o zápočtu je způsobem zániku existujících závazků. Provádět zápočty a činit právní úkony jménem

OL ICM B

likvidované společnosti patří do působnosti likvidátora společnosti. Zápočty, učiněné jednatelkou společnosti v době, kdy byl již ve funkci likvidátor společnosti jsou zápočty neplatnými, neboť jednatelka společnosti nebyla osobou oprávněnou jednat ve věci provedených zápočtů a tyto dohody podepisovat jménem společnosti.

Výše uvedená argumentace a závěr z ní vyplývající je dle názoru soudu plně použitelný i v tomto řízení. Oproti dvoustrannému právnímu úkonu (dohody o započtení), učinila jednatelka dlužníka jednostranný právní úkon v podobě hotovostní úhrady, která vedla rovněž k zániku závazku, a to v době, kdy byl již ve společnosti likvidátor. Učinila-li tak jednatelka společnosti, jedná se o právní úkon neplatný, odporující obchodnímu zákoníku a proto soud žalobě vyhověl a současně ve smyslu ustanovení § 233 IZ rozhodl o povinnosti žalované, která měla z uvedeného právního úkonu majetkový prospěch, vydat tento majetkový prospěch do majetkové podstaty.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a skutečností, že plně procesně úspěšná žalobkyně se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Poučení: Proti tomuto rozsudku j e m o ž n é podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, písemně, dvojmo.

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 11.7.2012

Za správnost vyhotovení: Mgr. Bronislav Šlahař, v.r. Kateřina Papoušková samosoudce

OL ICM B