139 ICm 2988/2013
Jednací číslo: 139 ICm 2988/2013-349 KSPL 20INS 9711/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Blažkem ve věci žalobce: AGENTURA PRO REVITALIZACI A SPRÁVU PODNIKŮ-ARES, v.o.s., IČ 26330351, Jáchymovská 41/73, 360 04, Karlovy Vary, insolvenční správce ve věci KSPL 20 INS 9711/2012 dlužníka ZMA a.s., zast. advokátem Mgr. Petrem Šindelářem LL.M., se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 66, proti žalovaným: 1) CONTAINEX Container-Handelsgesellschaft m.b.H, IZ NÖ-Süd, Straße 14 Obj. 15, A-2355, Wiener Neudorf (Rakouská republika) a 2) Walter Leasing GmbH (dříve Walter Trailer-Rent GmbH), se sídlem tamtéž jako žalovaný ad 1), oba zast. advokátem Mgr. Janem Ratajem, se sídlem v Praze 1, Perlová 371/5, o odpůrčí žalobě částečným rozsudkem, takto:

I. Určuje se, že Smlouva ze dne 25. 10. 2011 ve znění dodatku č. 1 ze dne 15. 11. 2011 o převodu obchodních podílů ve společnosti Czech-Cont, s.r.o., IČ 29120616, se sídlem v Ostrově, Mořičovská 265, uzavřená mezi dlužníkem ZMA, a.s., IČ 45357048, se sídlem v Sokolově, Chebská 200, co by převodcem a žalovanými 1) CONTAINEX Container-Handelsgesellschaft m.b.H a 2) Walter Leasing GmbH (dříve Walter Trailer-rent GmbH), co by nabyvateli obchodních podílů společnosti Czech-Cont s.r.o., je ve vztahu k věřitelům úpadce ZMA a.s., kteří v insolvenčním řízení, vedeném Krajským soudem v Plzni pod spis. zn. KSPL 20 INS 9711/2012, disponují zjištěnými pohledávkami, n e ú č i n n á . II. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto až v souvislosti s rozhodnutím, kterým se řízení končí.

Odůvodnění

Insolvenční správce dlužníka ZMA, a.s. podal 4.9.2013 odpůrčí žalobu proti nabyvatelům obchodních podílů ve společnosti CZECH-CONT, s.r.o. s odůvodněním, že Smlouva o převodu obchodních podílů z 25.10.2011 ve znění dodatku z 15.11.2011 (dále jen Smlouva) je vůči insolvenčním věřitelům dlužníka neúčinná pro nepřiměřenost protiplnění podle § 240 insolvenčního zákona č.182/2006 Sb. (dále jen IZ), pro zvýhodnění vybraných věřitelů podle § 241 IZ i pro úmyslné zkrácení uspokojení insolvenčních věřitelů podle § 242 IZ. KSPL 20INS 9711/2012

Žalobce navrhl v článku VI. žaloby, aby soud určil, že Smlouva je neúčinná. V článku VII. pak označil takto formulovaný petit jako primární a pro případ (in eventum), že by nebylo možné vydat do majetkové podstaty Úpadce (míněn dlužník ZMA, a.s.-pozn.JB) původní Úpadcovo plnění z neúčinného právního úkonu, tj. nebylo by možné zapsat do majetkové podstaty Úpadce 100% obchodních podílů v Dceřiné společnosti (míněna CZECH-CONT, s.r.o.-pozn.JB), domáhá se žalobce vůči žalovaným formou tohoto eventuálního petitu přiznání rovnocenné náhrady vyjádřené peněžitou částkou 134,082.000,-Kč, a to s odvoláním na ustanovení § 236 odst.2 IZ .

Na základě takto formulovaného žalobního návrhu se soud rozhodl nejprve zabývat pouze podstatou sporu, tj. otázkou účinnosti či neúčinnosti (případně neplatnosti) napadené Smlouvy s tím, že o nároku na vydání plnění z neúčinného úkonu, bylo-li by žalobě vyhověno, bude rozhodnuto samostatně.

Podle žaloby založila společnost ZMA, a.s. (dále jen Dlužník) dne 7.7.2011 dceřinou společnost CZECH-CONT, s.r.o. s nepeněžitým vkladem v hodnotě 134,082.000,-Kč a již 25.10.2011 převedla 100% obchodní podíl v této společnosti na žalované, a to cca 99,9% na prvou žalovanou za 109,051.964,-Kč a cca 0,1% na druhou žalovanou za 20.000,-Kč.

Žalobkyně v žalobě označila tuto obchodní transakci jako neúčinnou s odůvodněním, že se jedná o: -úkon bez přiměřeného protiplnění dle § 240 IZ s odůvodněním, že cena za převod obchodních podílů (dále též kupní cena ) byla o 25,000.000,-Kč nižší než činila hodnota aktiv vložených dlužníkem do CZECH-CONT, s.r.o. ve formě nepeněžitého vkladu dle znaleckých posudků -zvýhodňující právní úkon dle § 241 IZ s odůvodněním, že kupní cena byla započtena proti pohledávce prvé žalované ve výši 12,233.953,-Kč (po upřesnění) a zvýhodněni byli i další preferovaní zajištění i nezajištění věřitelé -úmyslně zkracující právní úkon dle § 242 IZ, neboť dle názoru žalobce muselo být účastníkům převodu obchodních podílů známo, že touto transakcí je odstraňován majetek dlužníka z dosahu věřitelů, nezúčastněných na parcelaci kupní ceny.

Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze 30.1.2014. Proti údajné neúčinnosti Smlouvy podle § 240 IZ namítli nesprávnost posudků znalců Jaroslavy Nové (nemovitosti) a Ing.Jindřicha Kandlera (věci movité) a k důkazu nabídli znalecké posudky AZET Konzult. Zatímco Nová+Kandler odhadli obecnou cenu nepeněžitého vkladu na celkem 134, 082.000,-Kč, dospěl AZET Konzult k celkové ceně vkladu 72,086.000,-Kč, což byla dle žalovaných cena reálná. Pokud tedy žalovaní koupili obchodní podíly za 109,071.964,-Kč, zaplatili více, než činila obecná cena a nelze tedy hovořit o nepřiměřeném protiplnění ve smyslu § 240 IZ. Pokud jde o údajnou neúčinnost podle § 241 IZ, namítli žalovaní nedostatek své pasivní legitimace, neboť se necítí být osobou povinnou vydat dlužníkovo plnění do majetkové podstaty ve smyslu § 239 odst.1 IZ, neboť úkonem dlužníka nebyli zvýhodněni oni, ale jiné subjekty, jimž bylo plněno. Ohledně § 242 IZ pak žalovaní především namítli, že převod obchodních podílů měl zjevnou hospodářskou kauzu, když výlučným předmětem činnosti dlužníka byla zakázková výroba kontejnerů pro žalovaného ad 1) a úmysl žalovaných se vztahoval k zachování této výroby po té, kdy management dlužníka projevil úmysl soustředit aktivity do jiných oblastí. KSPL 20INS 9711/2012

V rámci důkazního řízení byly soudu předloženy posudky vypracované znaleckým ústavem RSM TACOMA, a.s., jimiž byla revidována dřívější ocenění, provedená pí Novou, ing.Kandlerem a AZET Konzultem. Znalecký ústav dospěl k obecné ceně všech složek nepeněžitého vkladu dlužníka do CZECH-CONTu ve výši 83,546.271,-Kč. Toto ocenění nebylo žalobcem zpochybněno a soud, na základě argumentace v posudcích RSM TACOMA, a.s. obsažené, má za prokázané, že není dána neúčinnost Smlouvy podle § 240 IZ.

Rozsáhlé dokazování pak bylo prováděno ohledně tvrzené neúčinnosti Smlouvy pro zvýhodnění podle § 241 IZ:

-podle připojeného spisu KSPL 20 INS 9711/2012 bylo osvědčeno, že usnesení o úpadku nabylo právní moci 27.9.2012. Odpůrčí žaloba byla soudu doručena 4.9.2013, tedy včas v roční lhůtě dle § 239 odst.3 IZ. -dle cit. insolvenčního spisu bylo řízení zahájeno 20.4.2012 na návrh věřitele dlužníka. Jeho účinnost nastala téhož dne publikací v insolvenčním rejstříku. Smlouva, které je žalobou odporováno, byla uzavřena 25.10.2011 s dodatkem z 15.11.2011, tedy v jednoleté lhůtě před zahájením řízení podle § 241 odst.4 IZ. -žaloba směřuje proti žalovaným, jako účastníkům odporované Smlouvy, tj. osobám v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch ve smyslu § 237 odst.1 a § 239 odst.1 IZ. Soud prozatím nezkoumal výši tohoto prospěchu, nicméně je mezi účastníky nesporné, že prvá žalovaná započetla část kupní ceny na svoji pohledávku za dlužníkem ve výši 12,233.953,-Kč. Tato pohledávka neměla přednostní postavení resp. nebylo s ní spojeno právo na přednostní uspokojení a nebyla zajištěna. Argument, že zápočtem se pouze předešlo zbytečnému protisměrnému placení, neobstojí, neboť žalovaná ad 1) měla zaplatit cenu podílu v plné výši a vyčkat, spolu s ostatními věřiteli, na řešení dlužníkova úpadku. Druhá žalovaná, sídlící na téže adrese jako prvá, je součástí téhož koncernu (holdingu BETA Beteiligungs-Aktiengesellschaft). -kromě zajištěných věřitelů (jejichž přednostní uspokojení není zvýhodněním na úkor ostatních), bylo dle Smlouvy na vrub kupní ceny vyplaceno prvé žalované 12,233.953,-Kč, Plynostavu Pardubice, a.s. 38,000.000,-Kč, Karlu Šlajsovi 7,155.748,30 Kč a dále nezajištěným věřitelům DuPont Performance (DE) 569.957,- Kč, Club Mark barvy, s.r.o. 70.948,-Kč, Drvoplast d.d. buzet (Hrv) 67.370,-Kč, Lesna Tip Otiški vrv d.d. (Slo) 304.037,-Kč, Color spectrum, a.s. 607.851,-Kč a Otčenášek, s.r.o. 856.291,17 Kč. I po přihlédnutí k námitce žalovaných, že Plynostav nebyl věřitelem dlužníka a Karel Šlajs jen platebním místem, je zřejmé, že přednostně bylo ze Smlouvy plněno nejméně šesti věřitelům, jejichž pohledávky nepožívaly právo na přednostní uspokojení -z připojeného insolvenčního spisu soud zjistil, že z celkové sumy pohledávek přihlášených do konkursu (19,897.727,05 Kč) byly ke dni uzavření Smlouvy splatné pohledávky nejméně 26 věřitelů v celkové výši nejméně 11,713.084,05 Kč, z toho např. pohledávka věřitele CHEDOS, s.r.o. ve výši 4,525.530,18 Kč dle přihlášky č.P-3 byla v době uzavření smlouvy již 3 měsíce po splatnosti, stejně jako pohledávka cca 700.000,-Kč věřitele HABEZ, s.r.o. pod poř.č.P-5 či pohledávka 740.733,33 Kč věřitele LIKOST, spol. s r.o. pod poř.č.P-7. Podle Dohody o provedení úhrady závazků spojené s dohodou o půjčce č.1913/2011 , kterou dlužník uzavřel s Plynostavem 26.10.2011, měl dlužník též vůči Plynostavu splatné závazky ve výši 15,729.382,-Kč dle tří smluv o půjčce z března, května a září roku 2011, takže platba Plynostavu dle Smlouvy byla ve skutečnosti co do částky 15,729.382,-Kč úhradou dluhu. Na základě těchto skutečností má soud za osvědčený úpadek dlužníka ke dni KSPL 20INS 9711/2012

uzavření Smlouvy z důvodu platební neschopnosti. Námitka žalovaných, že dlužník nebyl v úpadku též pro předlužení, je irelevantní. Ostatně následný vstup Plynostavu do konkursu nasvědčuje tomu, že návratnost půjčky se již v době uzavření smlouvy blížila nule -indicie, nasvědčující úpadku dlužníka ke dni uzavření Smlouvy, byly natolik nepřehlédnutelné, že žalovaní museli mít alespoň pochybnost o dlužníkově platební schopnosti. Tak především prvá žalovaná, která ve vyjádření z 30.1.2014 uvedla, že výlučným předmětem činnosti dlužníka byla zakázková výroba kontejnerů pro ni , tj. že byla jediným dlužníkovým odběratelem a tedy i plátcem, musela při náležité pečlivosti, kterou požaduje zákon v § 241 odst.5, písm.b) IZ, poznat, že dlužník není solventní, nehledě k tomu, že sama měla za dlužníkem splatnou pohledávku 12.233.953,-Kč a podle příloh ke Smlouvě jí bylo známo, že z kupní ceny za obchodní podíly je uspokojována celá řada dalších pohledávek po splatnosti, včetně pohledávek správce daně.

Na základě provedených důkazů a zjištění shora uvedených dospěl soud k závěru, že jsou splněny všechny zákonné předpoklady pro posouzení Smlouvy jako úkonu neúčinného podle § 241 IZ, neboť byly dodrženy zákonné lhůty dle § 239 odst.3 IZ a § 241 odst.4 IZ, byl osvědčen úpadek dlužníka ke dni uzavření Smlouvy, bylo prokázáno zvýhodnění skupiny dlužníkových věřitelů včetně žalované ad 1) na úkor ostatních věřitelů, přihlášených do konkursu.

Tento rozsudek je částečný, neboť nebylo rozhodnuto o části žalobního návrhu, týkající se nároku na vydání plnění z něho podle § 237 IZ a o náhradě nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 18.11.2014

JUDr. Jan Blažek, v.r. samosoudce

Za správnost: Alena Dočkalová