139 ICm 2073/2010
č.j.: 139 ICm 2073/2010-29 KSPL 20 INS 10211/2010 .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Blažkem ve věci žalobce: SMART Capital, a.s., IČ 26865297, Hněvotínská 241/52, 779 00 Olomouc, proti žalovanému 1) Mgr. František Bureš, se sídlem kanceláře 301 00 Plzeň, nám.Republiky 2, IS dlužníka Josefa Kokošky, a 2) Josef anonymizovano , anonymizovano , Jakuba Jana Ryby 213/1, 323 00 Plzeň, o určení popřené nevykonatelné pohledávky, takto:

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Při přezkumném jednání, konaném dne 23.11.2010 v insolvenční věci dlužníka Josefa Kokošky, spis.zn. KSPL 20 INS 10211/2010, popřel správce i dlužník nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku žalobce-smluvní pokutu 11.544,-Kč-pro rozpor s dobrými mravy. Naopak správce i dlužník uznali dlužnou jistinu 9.638,-Kč. O tom správce vyrozuměl nepřítomného žalobce 3.12.2010 dopisem z 29.11.2010.

Ve včasné incidenční žalobě ze 3.12.2010 žalobce odmítl rozpor předmětné smluvní pokuty s dobrými mravy, neboť v odstavci 3 Obchodních podmínek připojených ke Smlouvě o úvěru č.720092569 ze 17.5.2009 byla sjednána smluvní pokuta ve výši měsíčního poplatku za správu úvěru, tedy v paušální měsíční výši 962,-Kč dle čl.I smlouvy, tj. 32,07 Kč denně, což při půjčce 20.000 Kč představuje pouze 0,14% z půjčené částky denně. Nepřiměřená dle žalobce není ani absolutní výše pokuty 11.544,-Kč za 12 měsíců prodlení. Žalobce své stanovisko dále rozvedl v podání ze 17.2.2011, jímž omluvil svou nepřítomnost při jednání 24.2.2011. Zde zejména odkázal na judikaturu NS ČR (33 Odo 588/2003, 33 Odo 1064/2006, 33 Odo 61/2005).

Žalovaný správce ve vyjádření z 10.2.2011 argumentoval tím, že paušální částka pokuty 962,-Kč měsíčně by byla přiměřená k dlužné částce 20.000,-Kč, nikoli k dlužné splátce 2.500 Kč v prvém měsíci prodlení-v takovém případě již pokuta představuje 38% měsíčně. Dále správce poukázal čl.I. smlouvy o úvěru, v němž je obsažen jen zcela obecný odkaz na obchodní podmínky, s nimiž jsou smluvní strany srozuměny . Takto nekonkrétně označenou přílohu smlouvy správce považuje za neplatnou resp. nicotnou. Jestliže bylo ujednání o smluvní pokutě obsaženo v této listině, je rovněž neplatné či neúčinné.

Soud provedl všechny navržené listinné důkazy.

Z připojeného insolvenčního spisu KSPL 20 INS 10211/2010 zjistil, že žalobcova přihláška pohledávky 9.638,-Kč a pokuty 12.249,-Kč obsahuje údaj o tom, že na poskytnutou částku 20.000 Kč dlužník uhradil celkem 9 splátek po 2.500,-Kč + 362,-Kč, tedy celkem 22.862,-Kč a žalobkyně splátky přednostně použila k uspokojení příslušenství ve formě smluvního měsíčního poplatku 962,-Kč za 13 měsíců v celkové výši 12.500,-Kč dle čl.I a II. smlouvy. Dle protokolu o přezkumném jednání z 23.11.2010 správce smluvní pokutu popřel co do částky 11.544 Kč pro rozpor s dobrými mravy.

Ze smlouvy o úvěru č.720092569 ze 17.5.2009 soud zjistil, že v její preambuli je obsažen text: tímto uzavírají smlouvu o úvěru dle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku za dále stanovených obchodních podmínek, s nimiž jsou smluvní strany srozuměny, což stvrzují podpisem této smlouvy: , následují články I. až III. smlouvy, datum a podpisy. Jiný odkaz na obchodní podmínky smlouva neobsahuje a je tedy třeba přitakat námitce žalovaného správce, že slova dále stanovené obchodní podmínky v cit.preambuli nepředstavují jasný a jednoznačný odkaz na přílohu smlouvy a mohou vyvolat dojem, že se těmito podmínkami rozumí právě jen články I. až III. smlouvy, dlužníkem podepsané.

Určení části obsahu smlouvy pouhým odkazem na všeobecné smluvní podmínky upravuje ust. § 273 odst.1 ObchZ. Toto ustanovení výslovně hovoří o části smlouvy , nikoli o dohodě, jakou je např. dohoda o smluvní pokutě. Soud má za to, že dohoda o smluvní pokutě není částí hlavní smlouvy, ale samostatnou obligací s akcesorickým vztahem ke smlouvě hlavní, takže ji nelze vklínit do textu připojených (a nepodepsaných) obchodních podmínek, pokud v podepsané části smlouvy není smluvní pokuta alespoň avizována s odkazem na podrobnosti obsažené v připojených podmínkách. V předmětné smlouvě o úvěru žádná zmínka o smluvní pokutě obsažena není.

Z důvodů shora uvedených má soud za to, že tzv. obchodní podmínky nelze považovat za relevantní součást smlouvy o úvěru č. 720092569 ze 17.5.2009, neboť odkaz v preambuli smlouvy je neurčitý, způsobilý uvést příjemce úvěru (spotřebitele) v omyl. Pokud se v takové nepodepsané listině hovoří o smluvní pokutě, nemá takový text žádný právní význam. Dle názoru soudu tedy správce popřel pohledávku 11.544,-Kč po právu a žaloba byla proto zamítnuta v celém rozsahu. Úspěšný správce nevyčíslil žádné náklady řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 24.02.2011

Za správnost: JUDr. Jan Blažek, v.r. Alena Dočkalová samosoudce