139 ICm 1445/2010
č.j.: 139 ICm 1445/2010-37 KSPL 20 INS 6439/2010 .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Blažkem ve věci žalobce: Česká spořitelna, a. s., IČ 45244782, Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, proti žalovaným 1) Mgr. Ing. Haně Müllerové, Koterovská 29, 326 00 Plzeň, IS dlužníka Tibora anonymizovano , 2) Tiborovi anonymizovano , anonymizovano , Rabštejnská 1568, 323 00 Plzeň 1, o určení pravosti popřené pohledávky, takto:

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Při přezkumném jednání 22.9.2010 správkyně popřela pořadí pohledávek žalobkyně v celkové výši 770.892,49 Kč, když konstatovala, že tyto pohledávky nejsou zajištěny majetkem dlužníka, neboť zástava, totiž bytová jednotka č.1568/2 o velikosti 4+1 v budově čp.1568 se spoluvlastnickými podíly na společných částech domu a pozemku, vše zapsáno na LV č.4401 a 3059 pro k.ú.Bolevec, obec Plzeň u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město, přešla do vlastnictví bývalé manželky dlužníka Aleny anonymizovano na základě dohody o úpravě vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností týkajících se bydlení a výživného manželů po rozvodu z 20.10.2009, kterou vzal Okresní soud Plzeň-město na vědomí v odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství Aleny a Tibora anonymizovano č.j.16 C 792/2009-14 z 21.12.2009, který nabyl právní moci dnem 25.1.2010. Vklad vlastnického práva k uvedené bytové jednotce pro Alenu anonymizovano byl povolen jmenovaným katastrálním úřadem dne 15.4.2010 s účinky k 31.3.2010, tedy před zahájením insolvenčního řízení KSPL 20 INS 6439/2010 ve věci Tibora anonymizovano dne 10.6.2010, v němž bylo rozhodnuto o úpadku a o povolení oddlužení 2.8.2010 a usnesení o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dne 22.10.2010.

Správkyně vyrozuměla Českou spořitelnu, a.s. o popření pořadí jejích pohledávek dopisem z 30.9.2010, doručeným 4.10.2010.

Česká spořitelna, a.s. ve včasné žalobě z 15.10.2010 zaujala stanovisko vycházející z ustanovení § 150 odst.2 ObčZ, podle něhož nesmí být práva věřitelů dohodou bývalých manželů dotčena, tedy účastníci dohody nemohou účinně stanovit, že místo solidárního dlužnictví jsou nyní zavázáni podílově nebo že je dokonce zavázán jen jeden z nich. V žalobě se doslova uvádí obecně lze říci, že manželé si uzavřením dohody o vypořádání SJM stanoví vzájemná práva a povinnosti, ale jejich závazek vůči okolnímu světu zůstane i nadále závazkem solidárním .Žalobkyně z toho dovozuje, že dohoda manželů anonymizovano je neplatná a zajištění zástavním právem je účinné i ve vztahu k závazku Tibora anonymizovano .

Při jednání dne 24.2.2011 byly provedeny navržené důkazy, konstatováno rozhodnutí o rozvodu z 21.12.2009, obsah dohody o úpravě vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností týkajících se bydlení a výživného manželů anonymizovano po rozvodu z 20.10.2009, rozhodnutí o vkladu práva do katastru nemovitostí z 15.4.2009 a z připojeného insolvenčního spisu bylo osvědčeno zahájení řízení, rozhodnutí o úpadku i rozhodnutí o schválení oddlužení a konstatován průběh a výsledek přezkumného jednání z 22.9.2010.

Na základě skutečností shora uvedených dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Je totiž nesporné, že žalobkyně, jejíž pohledávky vznikly za trvání manželství Aleny a Tibora anonymizovano , má i po rozvodu tohoto manželství a po vypořádání společného majetku, právo uplatnit své pohledávky v celé výši vůči kterémukoli z bývalých manželů, přičemž vůči oběma zůstávají tyto pohledávky zajištěny zástavním právem. Tedy platí, jak správně napsala žalobkyně, že jejich závazek vůči okolnímu světu zůstane i nadále závazkem solidárním , a to dokonce závazkem zajištěným. Práva žalobkyně nebyla dotčena, pouze modifikována specielními ustanoveními insolvenčního zákona č.182/2006 Sb. (dále jen IZ), podle jehož § 2 písm.g) je zajištěným věřitelem pouze věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty (§ 205 a násl.IZ). Toto ustanovení však nikterak neoslabuje postavení zástavního věřitele, neboť podle § 183 odst.1 IZ je takový věřitel oprávněn domáhat se uspokojení své pohledávky ze zajištění vůči třetí osobě, která je zástavcem, a to i během trvání insolvenčního řízení. Vstupem Tibora anonymizovano do insolvence se stalo nepochybným, že dlužník není schopen řádně plnit své závazky a věřiteli vzniká automaticky právo uspokojit se ze zástavy.

Z těchto důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu. Úspěšná správkyně nevykázala žádné náklady řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 24.02.2011

Za správnost: JUDr. Jan Blažek, v.r. Alena Dočkalová samosoudce