12 VSOL 92/2016-209
22 ICm 3973/2013 12 VSOL 92/2016-209 (KSOS 22 INS 23022/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v právní věci žalobce Mgr. Marka Vlka, se sídlem v Přerově, Čapka Drahlovského 871/17, PSČ 750 02, jako insolvenčního správce dlužníka OPERA Bohemia s. r. o. v likvidaci , zastoupeného Mgr. Vlastimilem Němcem, advokátem se sídlem v Přerově, Wilsonova 217/7, PSČ 750 02, proti žalovanému FINE LINE DEVELOP, s. r. o., se sídlem v Praze, Kubelíkova 1224/42, PSČ 130 00, identifikační číslo 27680738, zastoupenému JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem v Brně, Bubeníčkova 502/4, PSČ 615 00, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pod sp. zn. 22 ICm 3973/2013, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka OPERA Bohemia s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Přerově, Zámecká 230/31, PSČ 751 24, identifikační číslo 27772829, o znalečném, rozhodl o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 30. 3. 2016, č. j. 22 ICm 3973/2013-163, KSOS 22 INS 23022/2012,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci přiznal znalci VŠB-Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební za podaný isir.justi ce.cz (KSOS 22 INS 23022/2012) znalecký posudek č. ZUFAST-127/2016 odměnu celkem ve výši 18.900 Kč, s tím, že tato odměna se sestává z: a) odměny za studium spisu a podkladů a 350 Kč (2 hodiny ve výši 700 Kč), b) odměny za studium postupů v předchozích posudcícha 350 K č (2, 5 hodiny ve výši 875 Kč), c) odměny za konzultace a 350 Kč (1 hodina ve výši 350 Kč), d) odměny za místní šetření a 350 Kč (2 hodiny ve výši 700 Kč), e) odměny za zajišťování dodatečných podkladů a 350 K č (4, 5 hodiny ve výši 1.575 Kč), f) odměny za analýzu situace a okolností a 350 Kč (5 hodin ve výš 1.750 Kč), g) odměny za zdůvodnění postupu řešení a 350 Kč (8 hodin ve výši 2.800 Kč), h) odměny za rozbory, výpočty cen, propočty variant, přepočty, zhodnocení a 350 Kč (17 hodin ve výši 5.950 Kč), i) odměny za písařské a kompletační práce a 200 Kč (2 hodiny ve výši 400 Kč), j) náhrady hotových výdajů ve výši 130 Kč (ostatní náklady-materiál, poštovné, služby, apod.).

Toto usnesení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení podal odvolání žalovaný. Zpochybnil přiměřenost odměny pro znalecký ústav a namítal, že rozsah práce provedené znaleckým ústavem neodpovídá skutečnosti. Tvrdil, že odměna měla být stanovena jednak podle množství účelně vynaložené práce a jednak podle stupně odbornosti potřebné k provedení znaleckého úkonu. Dále uvedl, že prohlídka areálu a obhlídka místa samotného nemohla trvat 2 hodiny a také mu není známo, co se ukrývá pod odměnou za zajišťování dodatečných podkladů v rozsahu 4, 5 hodiny, odměnou za analýzu situace a okolností v rozsahu 5 hodin a odměnou za zdůvodnění postupu řešení v rozsahu 8 hodin. Podle žalovaného není rozdíl mezi analýzou a rozborem ani mezi zdůvodněním postupu a zhodnocením . Dále namítal, že z odůvodnění usnesení není zřejmé, z jakého důvodu je odměna pod písmenem a) až h) honorována částkou ve výši 350 Kč za hodinu, když jde o horní hranici sazby odměny za znaleckou činnost, která je využívána při složitých případech. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vysoká škola Báňská-Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, se sídlem v Ostravě, ve svém vyjádření k odvolání uvedla, že trvá na svých kalkulovaných nákladech za zpracování předmětného znaleckého posudku. V nákladech na obhlídku místa samotného je taktéž počínáno s dobou cesty (Ostrava-Přerov-Ostrava). Dodatečnými náklady v rozsahu 4, 5 hodin bylo zajištění kopií kupních smluv. Úkolem znaleckého ústavu byla také revize a vyjádření se k předchozím znaleckým posudkům, kdy je třeba analytického postupu a rozborů předchozích znaleckých postupů. (KSOS 22 INS 23022/2012) Žalobce se k podanému odvolání vyjádřil tak, že argumentaci žalovaného považuje za ryze účelovou a neodůvodněnou. Usnesení soudu prvního stupně považoval za věcně správné, řádně odůvodněné a vydané v souladu se zákonem. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil.

Insolvenční řízení ani řízení o incidenčním sporu vedeném v rámci insolvenčního řízení není řízením zahájeným podle občanského soudního řádu, ale podle insolvenčního zákona. V této věci se proto na odvolací řízení přiměřeně aplikují ustanovení občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že toto usnesení je nutno zrušit.

Z obsahu incidenčního spisu vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 7.9.2015 ustanovil Vysokou školu Báňskou-Technickou univerzitu Ostrava, Fakultu stavební, znalcem z oboru ekonomika-ceny a odhady nemovitostí a uložil tomuto znaleckému ústavu podat znalecký posudek do 40 dnů od doručení spisu. Současně formuloval otázky, na které měl znalecký ústav odpovědět. Přípisem ze dne 2.10.2015 požádal znalecký ústav o prodloužení lhůty pro podání znaleckého posudku o 30 dní, tj. do data 11.12.2015. Znalecký posudek č. ZUFAST-127/2016 ze dne 5.2.2016 předložil znalecký ústav soudu prvního stupně dne 9.2.2016 spolu s vyúčtováním odměny za znaleckou činnost. Toto vyúčtování je založeno na čl. 153 a znalecký ústav v něm vyčíslil svou odměnu celkem ve výši 18.900 Kč včetně daně z přidané hodnoty.

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je zásadní, že soud prvního stupně usnesení o přiznání znalečného neodůvodnil. Lze pouze spekulovat, zda soud prvního stupně takto postupoval podle § 169 odst. 2 o. s. ř. V dané věci však postup podle tohoto ustanovení nepřicházel do úvahy, neboť text usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval je třeba vykládat tak, že jde o usnesení, kterým se zcela vyhovuje návrhu, jemuž nikdo neodporoval, ačkoliv mu reálně odporovat mohl. Přitom je zcela zjevné, že návrhu znaleckého ústavu na vyúčtování odměny mohl oponovat jak žalobce, tak i žalovaný.

Absence odůvodnění napadeného usnesení je rovněž v rozporu s § 25 odst. 4 vyhlášky č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, podle kterého, v rozhodnutí, kterým se určuje odměna a náhrada nákladů, popřípadě náhrada mzdy, se s odkazem na příslušné ustanovení vyhlášky uvedou důvody, podle kterých bylo rozhodnuto o jednotlivých položkách, z nichž se skládá odměna a náhrada nákladů, popřípadě náhrada mzdy.

Soud prvního stupně převzal do výrokové části napadeného usnesení údaje z vyúčtování předloženého znaleckým ústavem, aniž by v odůvodnění usnesení vysvětlil, zda znalecký ústav provedl posudek řádně a včas a vypořádal (KSOS 22 INS 23022/2012) se s jednotlivými položkami, zejména z hlediska jejich časové náročnosti a objasnění jejich obsahu.

Nelze pominout ani skutečnost, že soudem prvního stupně přiznaná odměna v celkové výši 18.900 Kč neodpovídá součtu jednotlivých částek. Položka uvedená pod písmenem j) výrokové části usnesení zřejmě být uvedena vůbec neměla, protože ve vyúčtování znaleckého ústavu je u této položky účtována 0 Kč, nikoliv 130 Kč jako náhrada hotových výdajů. Naopak, znaleckému ústavu nebyla přiznána částka 520 Kč označená v jeho vyúčtování jako subdodávky samostatné . U těchto jsou uvedeny v jednotlivých kolonkách křížky a je vypočtena celková výše. V této souvislosti je samozřejmě otázkou, co spadá pod subdodávky samostatné . Soudu prvního stupně je třeba také vytknout, že z napadeného usnesení není zřejmé, zda celková odměna ve výši 18.900 Kč je přiznána včetně daně z přidané hodnoty.

Rozhodnutí, z něhož není v základních rysech zřejmé, jakými úvahami byl soud při formulaci výroku veden, se považuje za nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů. V posuzované věci lze tedy uzavřít, že pokud soud prvního stupně účastníkům řízení i znaleckému ústavu nezpřístupnil své úvahy, na základě kterých považuje za důvodné přiznání odměny znaleckému ústavu, nemůže být jeho rozhodnutí přezkoumatelné. Proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadené usnesení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud prvního stupně objasní a vysvětlí své úvahy a závěry přezkoumatelným a srozumitelným způsobem v odůvodnění nového usnesení o přiznání znalečného. Zabývat se bude i námitkami žalovaného předestřenými v jeho odvolání.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 26. října 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu