12 VSOL 4/2015-39
22 ICm 2469/2013 12 VSOL 4/2015-39 (KSOS 22 INS 31300/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové ve věci žalobce Bc. Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Evaldova 18, Šumperk, PSČ 787 01, zastoupeného Mgr. Pavlou Frodlovou, advokátkou se sídlem Husitská 11, Šumperk, PSČ 787 01, proti žalovaným 1) JUDr. Dagmar Kolákové, se sídlem Slovanská 3240/7, Šumperk, PSČ 787 01, insolvenční správkyni dlužnice Jevgenije Rebicer, dříve anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 414, PSČ 788 05, 2) Jevgeniji Rebicer, dříve anonymizovano , anonymizovano , bytem Libina 414, PSČ 788 05, o určení pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. 22 ICm 2469/2013 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice Jevgeniji Rebicer, dříve anonymizovano , vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 31300/2012, rozhodl o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci č. j. KSOS 22 INS 31300/2012, 22 ICm 2469/2013-28 ze dne 8.10.2014,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, č. j. KSOS 22 INS 31300/2012, 22 ICm 2469/2013-28 ze dne 8.10.2014, se ve výroku III. z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení. (KSOS 22 INS 31300/2012)

Odůvodnění:

Rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně určil, že pohledávka žalobce ve výši 15.812,11 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 31300/2012 ve věci insolvenční dlužnice Jevgeniji anonymizovano , nyní Rebicer, je po právu (výrok I.), rozhodl, že žalobce nemá vůči žalované 1) právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a uložil žalované 2) povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 5.900 Kč (výrok III.). V důvodech rozhodnutí uvedl, že soud shledal žalobu žalobce na určení, že jeho pohledávka ve výši 15.812,11 Kč je přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice po právu. O náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) rozhodl tak, že žalovaná je jako strana neúspěšná povinna zaplatit žalobci náklady řízení s tím, že ve věci aplikoval ustanovení § 150 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ). Přiznal tak žalobci právo na náhradu nákladů řízení pouze ve výši 50%, neboť žalovaná je odkázána pouze na částečný invalidní důchod ve výši 3.860 Kč a její manžel má příjem 10.000 Kč.

Proti tomuto rozsudku, výslovně výroku III., podal žalobce odvolání. Uvedl, že nesouhlasí s tím, že mu nebyla přiznána odměna za právní úkon v souvislosti s vyjádřením ke stanovisku žalované 1), která jednoznačně navrhla zamítnutí žaloby, a proto musel reagovat podrobnějším právním rozborem, jímž argumentoval, z jakého důvodu je žalovaná 1) pasivně legitimována. Poukázal na to, že soud měl zvážit skutečnosti, že žalovaná 2) byla pravomocným a vykonatelným rozhodnutím zavázána k úhradě dlužné částky, avšak dobrovolně neplnila, návrhy na exekuční řízení vůči ní sepisoval sám, aby nezvyšoval náklady řízení, ačkoliv se mohl zastoupit advokátem, že žalovaná vlastní nemovitost vysoké hodnoty a prostřednictvím insolvenčního řízení se chtěla vyhnout výkonu rozhodnutí, přičemž několikrát změnila zaměstnání, dále že z důvodu složitosti insolvenčního řízení mu nezbylo, než využít právní služby, aby dosáhl úhrady své pohledávky. Namítl, že jeho příjem z pracovního poměru není příliš vysoký, činí 16.500 Kč měsíčně, na rozdíl od žalované 2) má vyživovací povinnost k nezletilé dceři Simoně anonymizovano , anonymizovano . Dále má zvýšené náklady se svým studiem, neboť podle požadavku jeho zaměstnavatele studuje Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, v souvislosti s čímž má zvýšené náklady na dojíždění do Brna minimálně ve výši 3.000 Kč měsíčně. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že mu budou přiznány náklady řízení sestávající se z částky 5.000 Kč za soudní poplatek a částky 9.300 Kč s DPH za 3 úkony právní služby po 3.100 Kč, 3 režijní paušály po 300 Kč, dále za odvolací řízení za 1 úkon právní služby po 3.100 Kč a 1 režijní paušál po 300 Kč, vše zvýšeno o DPH.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro (KSOS 22 INS 31300/2012) insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení o.s.ř. týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. d) IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce se žalobou podanou u soudu prvního stupně 14.7.2013 domáhal vůči žalovaným 1) a 2) určení pohledávky ve výši 15.812,11 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužnice, žalobu podal prostřednictvím advokátky Mgr. Pavly Frodlové, k žalobě doložil plnou moc pro tuto advokátku ze dne 14.7.2013. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 3.10.2014 žalobce doplnil žalobu. U jednání dne 8.10.2014 nebyli žalobce ani jeho zástupkyně přítomni.

Podle § 159 odst. 1 IZ, incidenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek.

Podle § 163 IZ, o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 170 písm. f).

Podle § 142 odst. 1 o.s.ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Podle § 150 o.s.ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

V ustanovení § 142 o.s.ř. je upraveno rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení podle míry úspěchu ve věci. Ustanovení § 150 o.s.ř. pak soudu umožňuje, aby ve výjimečných případech z důvodů hodných zvláštního zřetele účastníkům, kteří by jinak měli právo na náhradu nákladů řízení, tuto náhradu zcela nebo zčásti nepřiznal, jeví-li se v konkrétním případě přiznání náhrady nákladů řízení jako nepřiměřeně tvrdé. Soud však musí vždy velmi pečlivě zkoumat, zda podmínky pro užití tohoto ustanovení jsou dány, přičemž důvody zvláštního zřetele hodné musí být dány na straně žalobce i na straně žalovaného a současně se musí jednat o okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by (KSOS 22 INS 31300/2012) bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Soud přitom přihlíží nejen k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení, ale i k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postupu účastníků v průběhu řízení apod.; je tedy třeba zkoumat nejen dopad uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkové sféry neúspěšného účastníka, ale i dopad nepřiznání náhrady nákladů řízení do majetkové sféry účastníka úspěšného. Přitom aplikace ustanovení § 150 o.s.ř. musí být řádně odůvodněna, jinak je porušeno právo účastníka na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny práv a svobod (viz nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II ÚS 3015/09 ze dne 7.4.2010, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 74/2010).

V přezkoumávané věci soud prvního stupně sice správně dospěl k závěru, že pro rozhodnutí o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) je nutno postupovat podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s ohledem na procesní úspěch žalobce, avšak aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. podle odvolacího soudu nedostatečně odůvodnil. Soud prvního stupně totiž pouze uvedl, že žalovaná je odkázána pouze na částečný invalidní důchod ve výši 3.860 Kč a její manžel má příjem 10.000 Kč, a proto žalobci přiznal z těchto důvodů (jako důvodů hodných zvláštního zřetele) právo na náhradu nákladů řízení pouze ve výši 50%. Podle odvolacího soudu však v těchto skutečnostech nelze bez dalšího spatřovat důvod hodný zvláštního zřetele k tomu, aby žalobci nebylo výjimečně přiznáno právo na plnou náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Důvody zvláštního zřetele hodné by totiž musely být dány jak na straně žalované 2), tak na straně žalobce, a současně by se muselo jednat o okolnosti, pro které by se jevilo v dané věci nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení žalované 2) v plné výši a současně by bylo možno spravedlivě požadovat na žalobci, aby náklady v této výši vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Soud prvního stupně tyto skutečnosti vůbec neposuzoval, především nehodnotil majetkové, sociální, osobní a další poměry žalobce, jakož i všechny tyto poměry žalované 2), rovněž nehodnotil okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku a postupu účastníků v průběhu řízení. Důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. proto z odůvodnění napadeného usnesení nevyplývají, a proto rozhodnutí soudu prvního stupně není přezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek v napadeném rozsahu, to je ve výroku III., zrušil podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. a podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. věc vrátil soudu prvního stupně v tomto rozsahu k dalšímu řízení.

V dalším řízení soud prvního stupně opětovně rozhodne o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovanou 2) před soudem prvního stupně a současně rozhodne i o nákladech tohoto odvolacího řízení (§ 224 odst. 3 o.s.ř.). (KSOS 22 INS 31300/2012)

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 23. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková Renáta Hrubá předsedkyně senátu

v.z. JUDr. Ivana Wontrobová, v.r. pověřená členka senátu z důvodu nepřítomnosti předsedkyně senátu podepsáno zastupujícím členem senátu dle § 158 odst. 1 o.s.ř.