12 VSOL 355/2017-70
72/26 ICm 1242/2015 12 VSOL 355/2017-70 (KSBR 26 INS 15786/2013)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Martina Hejdy a JUDr. Ivany Wontrobové v právní věci žalobkyně Ing. Pavlíny Nováčkové, narozené , bytem Třebíč, proti žalovanému Institut insolvence v.o.s., identifikační číslo 28964551, se sídlem Široká 36/5, 110 00 Praha 1, jako insolvenčnímu správci dlužníka Ing. Petra Štefánika, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 72/26 ICm 1242/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Ing. Petra Štefánika, narozeného dne 8. 1. 1965, bytem Hartmannova 1145/104, 674 01Třebíč, identifikační číslo 48884022, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 15786/2013, o návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků, rozhodl o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 8. 2017, č. j. 72/26 ICm 1242/2015-62, KSBR 26 INS 15786/2013,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se zr u š u j e a věc se tomuto soudu v r a c í k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen insolvenční soud ) nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. isir.justi ce.cz (KSBR 26 INS 15786/2013)

Insolvenční soud v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že se žalobkyně v tomto řízení vůči žalovanému insolvenčnímu správci domáhá vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka Ing. Petra Štefánika. Ve vztahu k poměrům žalobkyně insolvenční soud zjistil, že: -žije ve společné domácnosti s manželem a již zletilou, nicméně finančně závislou dcerou Barborou Nováčkovou, -je v pracovním poměru u společnosti OVO-IMONT Třebíč, spol. s r.o., IČO 25560395, a výše jejího průměrného čistého výdělku za první čtvrtletí tohoto roku činila 19.272 Kč měsíčně, -je společníkem (a současně jedním z jednatelů) držícím 40 % obchodní podíl ve společnosti OVO-IMONT Třebíč, spol. s r.o., -má příjem z pronájmu, jehož výše za poslední zdaňovací období činila po odečtení daně částku 45.000 Kč, -je vlastníkem nemovitostí dotčených touto žalobou a krom toho má ve společném jmění s manželem Pavlem Nováčkem bytovou jednotku č. 832/9 v budově č. p. 832 na parcele st. č. 3259 (zapsáno na listu vlastnictví č. 8927 pro obec a k. ú. Třebíč) a to včetně podílu ve výši id. 556/13408 na společných částech domu a pozemku, zapsanou na listu vlastnictví č. 11022 pro obec a k. ú. Třebíč v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Kraj Vysočina, Katastrálním pracovištěm Třebíč; na uvedené bytové jednotce a podílu na společných částech domu a pozemku vázne zástavní právo smluvní ve prospěch bankovního ústavu; tento byt slouží k zabezpečení bytové potřeby žalobkyně a její rodiny, -její manžel je v pracovním poměru a výše jeho čisté mzdy činila za předcházející kalendářní čtvrtletí v průměru cca 12.000 Kč čistého měsíčně. V projednávané věci činí výše soudního poplatku, k jehož úhradě byla žalobkyně insolvenčním soudem vyzvána, částku 10.000 Kč. K poměrům žalobkyně insolvenční soud uzavřel, že ona a její manžel žijí ve společné domácnosti, oba mají příjem z pracovního poměru, jejich pravidelné měsíční výdaje činí 5.000 Kč (myšleno nájemné, místní poplatky, daně apod.) a žalobkyně má navíc příjmy z pronájmu. Dále je třeba zohlednit, že žalobkyně má 40% obchodní podíl ve společnosti OVO-IMONT Třebíč, spol. s r.o., a byť dle jejího tvrzení nedošlo k rozdělení zisku za rok 2015 mezi společníky (z důvodu krytí ztrát z předchozích období), představuje samotný podíl majetkovou a bezesporu i zpeněžitelnou hodnotou. Ekonomická situace žalobkyni umožňuje vyměřený soudní poplatek uhradit a žádné mimořádné okolnosti, které by na rozhodnutí insolvenčního soudu mohly mít vliv (např. závažný zdravotní stav žalobkyně či některého z členů společné domácnosti, vysoké závazky, které by ohrožovaly její platební schopnost, apod.) žalobkyně neuvedla. S přihlédnutím k její majetkové situaci a výši vyměřeného soudního poplatku insolvenční soud neshledal v případě žalobkyně důvody pro přiznání osvobození od soudního poplatku, a to ani částečného. (KSBR 26 INS 15786/2013)

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, ve kterém uvedla, že insolvenční soud nesprávně uvedl výši jejího čistého měsíčního příjmu, který činí 6.424 Kč a nikoliv 19.722 Kč. Dále má za to, že insolvenční soud neměl přihlížet k existenci insolvenčním správcem podané odpůrčí žaloby, směřující vůči ní jako sestře dlužníka, jejímž předmětem je neúčinnost kupní smlouvy ze dne 15. 4. 2009, kterým předmětné nemovitosti nabyla. Zdůraznila, že na těchto jejích pozemcích hospodaří již sedm let insolvenční správce, který je dále pronajímá, a to bez jakékoliv kompenzace. Navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu zrušil a věc mu vrátil k novému posouzení.

Podle § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, aniž nařizoval ve věci jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Ze zákonné úpravy osvobození od soudních poplatků vyplývá, že soud při rozhodování o osvobození od soudních poplatků musí zohlednit majetkové a osobní a sociální poměry účastníka a žadatel je povinen tyto poměry hodnověrným způsobem prokázat. Soud musí přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, i k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, rovněž tak k povaze uplatněného nároku.

Zjištění, která insolvenční soud učinil z listin předložených žalobkyní, a která v odůvodnění napadeného rozhodnutí rozvedl, jsou správná, pouze s výjimkou výše čistého měsíčního příjmu žalobkyně z pracovního poměru u společnosti OVO-IMONT Třebíč, spol. s r. o. Tento sice činí částku 19.272 Kč, (KSBR 26 INS 15786/2013) avšak za celé období od 1. 1. 2017 do 31. 3. 2017 a nikoli za jeden měsíc (viz přehled č. l. 51, prohlášení č. l. 47 je vyplněno nepřesně). Průměrná čistá měsíční mzda žalobkyně tak činí částku 6.424 Kč.

V případě žalobkyně není dle názoru odvolacího soudu namístě závěr, že podaná žaloba na vyloučení nemovitostí, zapsaných v katastru nemovitostí jako vlastnictví žalobkyně, z majetkové podstaty dlužníka představuje bez dalšího svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Je proto žádoucí zabývat se otázkou, zda osobní, majetkové a výdělkové poměry žalobkyně jako účastníka řízení osvobození od soudních poplatků odůvodňují či nikoliv. V této souvislosti insolvenční soud bez jakéhokoliv bližších vysvětlení (konkrétních skutkových zjištění) vycházel z existence obchodního podílu žalobkyně jako z majetkové hodnoty, s níž je při posuzování schopnosti žalobkyně vyměřený soudní poplatek zaplatit třeba počítat, a kterou je možné za tímto účelem zpeněžit.

V tomto ohledu považuje odvolací soud napadené rozhodnutí insolvenčního soudu za nepřezkoumatelné, a proto ho s odkazem na ustanovení § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

V jeho průběhu se bude insolvenční soud znovu zabývat otázkou hodnoty obchodního podílu žalobkyně ve společnosti OVO-IMONT Třebíč, spol. s r. o. a možností jeho zpeněžení, včetně existence případných dalších příjmů vyplývajících z angažmá žalobkyně v této společnosti (případná odměna za výkon funkce jednatele či rozdělený zisk za rok 2016). Za tímto účelem si insolvenční soud od žalobkyně vyžádá účetní závěrku této společnosti za rok 2016, jež není ve sbírce listin obchodního rejstříku dostupná. Poté insolvenční soud o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků znovu rozhodně, přičemž své rozhodnutí řádně odůvodní. Přihlédne přitom k dalším případným zjištěným, která ve vztahu k poměrům žalobkyně učiní.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. k/ o. s. ř.)

V Olomouci dne 19. prosince 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Petra Šlajsová předsedkyně senátu