12 VSOL 175/2015-27
39 ICm 2776/2014 12 VSOL 175/2015-27 (KSOS 39 INS 8673/2014)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Ivany Waltrové a Mgr. Martina Hejdy v právní věci žalobce Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s., se sídlem v Praze 4-Nuslích, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo 29414873, proti žalované Mgr. Ing. Petře Hamplové, Ph.D., se sídlem v Zábřehu, Zahradní 13, PSČ 789 01, jako insolvenční správkyni Romany Brücknerové, o určení pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. 39 ICm 2776/2014 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice Romany Brücknerové, narozené 21.7.1968, bytem v Olomouci-Holicích, Přerovská 600/37b, PSČ 779 00, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 39 INS 8673/2014, rozhodl o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 27.8.2015, č. j. 39 ICm 2776/2014-22, KSOS 39 INS 8673/2014,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci (dále jen insolvenční soud ) zastavil řízení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). (KSOS 39 INS 8673/2014)

O zastavení řízení rozhodl insolvenční soud podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ), když žalobce ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek z žaloby. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl podle § 146 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), neboť řízení z procesního hlediska zavinil žalobce a žalované v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné náklady.

Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Uvedl v něm pouze, že se odvolává proti výroku I. usnesení ze dne 27.8.2015, č. j. 39 ICm 2776/2014-22, kterým bylo zastaveno řízení a podrobné odůvodnění doplní následně.

Insolvenční řízení ani incidenční spor vedený v rámci insolvenčního řízení nejsou řízeními zahájenými podle občanského soudního řádu, ale podle insolvenčního zákona. Na odvolací řízení se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení v napadeném výroku I. včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

V napadeném usnesení se insolvenční soud omezil na stručné uvedení důvodů, pro které rozhodl o zastavení řízení a o nákladech řízení. Navíc toto odůvodnění vtělil do výrokové části usnesení. Proto považuje odvolací soud za nutné ke skutkovému stavu věci uvést, že řízení o určení popřené nevykonatelné pohledávky žalobce bylo zahájeno u insolvenčního soudu dne 19.8.2014 a žalobce s podáním žaloby neuhradil soudní poplatek. Insolvenční soud tedy usnesením ze dne 12.3.2015 žalobce vyzval k úhradě soudního poplatku z žaloby ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 8 dnů. O následně podané žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 24.4.2015, č. j. 39 ICm 2776/2014-11 tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci toto usnesení potvrdil. Učinil tak usnesením ze dne 25.6.2015, č. j. 39 ICm 2777/2014, 13 VSOL 97/2015-16. Poté insolvenční soud žalobce opakovaně vyzval (přípisem ze dne 11.8.2015) k úhradě soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, k čemuž mu stanovil dodatečnou lhůtu 3 dnů a poučil jej o zastavení řízení v případě nezaplacení soudního poplatku. Z úředního záznamu ze dne 26.8.2015 plyne, že soudní poplatek ve výši 5.000 Kč nebyl do dne 24.8.2015 na účtu insolvenčního soudu. Z úředního záznamu ze dne 21.9.2015 se podává, že soudní poplatek 5.000 Kč nebyl zaplacen ani do 18.9.2015. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační (KSOS 39 INS 8673/2014) stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

V takto skutkově a právně vymezeném rámci odvolací soud přisvědčuje insolvenčnímu soudu, že za situace, kdy žalobce nezaplatil soudní poplatek (spolu s podáním žaloby ani ve lhůtě určené ve výzvě soudu), bylo na místě řízení zastavit pro nezaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Žalobce mohl zvrátit toto pro něj nepříznivé rozhodnutí tím, že by ve lhůtě k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení poplatkovou povinnost splnil. O tomto byl také insolvenčním soudem správně poučen. V takovém případě by totiž insolvenční soud musel podle § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku zrušit. Z obsahu spisu však neplyne, že by žalobce soudní poplatek zaplatil, a to do konce lhůty k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (a ani později).

Ze všech uvedených důvodů je usnesení insolvenčního soudu ve výroku I. věcně správné, proto je odvolací soud v tomto rozsahu potvrdil podle § 219 o. s. ř.

O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení nebyl žalobce úspěšný, podle obsahu spisu však žalované nevznikly žádné účelně vynaložené náklady tohoto řízení. Proto odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

P o u č e n í : Proti výroku I. tohoto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Proti výroku II. tohoto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 26. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu