12 VSOL 158/2015-23
16 ICm 4360/2014 12 VSOL 158/2015-23 (KSOL 16 INS 16301/2014)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a Mgr. Martina Hejdy v právní věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem v Psinicích 8, Libáň, PSČ 507 23, identifikační číslo 42202876, zastoupené Martinem Vaňkem, bytem v Psinicích 8, Náměstí Svobody 36, Libáň, PSČ 507 23, proti žalované Mgr. Pavle Rojarové, se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská 710, PSČ 687 24, jako insolvenční správkyni dlužníka Josefa anonymizovano , o určení pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. 16 ICm 4360/2014 jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem v Paršovicích 92, PSČ 753 55, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 16301/2014, rozhodl o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 16. 6. 2015, č. j. 16 ICm 4360/2014-16, KSOL 16 INS 16301/2014, ve znění usnesení ze dne 7. 8. 2015, č. j. 16 ICm 4360/2014-20, KSOL 16 INS 16301/2014,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci zastavil řízení (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo (KSOL 16 INS 16301/2014) na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně zastavil řízení podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích ), pro nezaplacení soudního poplatku z žaloby ve stanovené lhůtě. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věty první občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) s tím, že žalobkyně zavinila zastavení řízení a žalovaným doposud žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že žalující strana něco z procesního důvodu zavinila . Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.

Insolvenční řízení ani řízení o incidenčním sporu vedeném v rámci insolvenčního řízení není řízením zahájeným podle občanského soudního řádu, ale podle insolvenčního zákona. Na odvolací řízení se přiměřeně aplikuje občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř.), a dospěl závěru, že odvolání je důvodné, avšak z jiných než žalobkyní tvrzených důvodů.

V dané věci žalobkyně, zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 1. 2009 zmocněncem Martinem Vaňkem (§ 27 o. s. ř.), podala žalobu u soudu prvního stupně dne 9. 12. 2014. Protože nebyla splněna poplatková povinnost, vyzval soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 5. 2015, č. j. 16 ICm 4360/2014-15 žalobkyni k zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 8 dnů od doručení usnesení. Současně byla žalobkyně upozorněna na zastavení řízení v případě, nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen. Usnesení bylo doručeno žalobkyni prostřednictvím datové schránky dne 19. 5. 2015.

V projednávané věci řešil odvolací soud otázku, zda žalobkyně byla k zaplacení soudního poplatku řádně vyzvána, když výzva byla doručena toliko žalobkyni, nikoliv jejímu zástupci. Při výkladu doručení výzvy ke splnění poplatkové povinnosti se judikatura soudů ustálila na právním názoru, že placení soudního poplatku není úkonem, který by musel vykonat účastník osobně, nýbrž že se jedná o úkon, který může vykonat jeho zástupce. Z žádného ustanovení zákona o soudních poplatcích neplyne povinnost poplatníka osobně zaplatit soudní poplatek. Jde proto o zastupitelné jednání a nedostatek osobního prvku jednajícího nezpůsobuje neplatnost či neúčinnost tohoto jednání. Účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka proto doručením tohoto usnesení jeho zástupci. V této souvislosti odkazuje odvolací soud např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1949/99 (publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 1/2001), podle něhož těmito úkony lze rozumět jen takové, kdy konkrétní jednání nemůže učinit nikdo jiný než účastník samotný, tedy jde o tzv. jednání nezastupitelné, (KSOL 16 INS 16301/2014) charakteristické svým osobním prvkem, který se upíná právě a jen na osobu jednajícího, a to tak, že jiná osoba, odlišná od konkrétního účastníka řízení, nemůže, právě proto, že je charakterizován osobou jednajícího, takový úkon vykonat. Pod takovým jednáním si lze v praxi představit např. výslech účastníka, strpění ohledání, vydání určité věci, apod.

S ohledem na skutečnost, že soud prvního stupně doručil výzvu k zaplacení soudního poplatku pouze žalobkyni (nikoliv jejímu zástupci), nenastaly dosud účinky doručení této výzvy. Nemohly být tedy ani splněny podmínky pro rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Na základě výše uvedených zjištění a úvah dospěl odvolací soud k závěru, že napadené usnesení je třeba zrušit (§ 219a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). V něm soud prvního stupně předně doručí výzvu k zaplacení soudního poplatku zástupci žalobkyně. Reakci na tuto výzvu pak přizpůsobí svůj další postup v řízení. V rovině řečeného lze ještě doplnit, že není podstatné (nehraje roli), kdo skutečně (fakticky) jménem poplatníka soudní poplatek zaplatí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

V Olomouci dne 23. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Helena Myšková v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu