12 VSOL 119/2012-19
39 ICm 596//2012 12 VSOL 119/2012-19 (KSBR 39 INS 15895/2011)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v právní věci žalobce Jaromíra Kosíka, bytem, Mikulov, U Celnice 41, PSČ 692 01, o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka Mikulovské DOMY START s.r.o., se sídlem Stráže 3662, 760 01 Zlín, identifikační číslo: 277 22 945, rozhodl o odvolání žalobce ze dne 24.9.2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2012, č.j. 39 ICm 596/2012-7, KSBR 15895/2011-C2-3,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2012, č.j. 39 ICm 596/2012-7, KSBR 15895/2011-C2-3, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) odmítl žalobu žalobce Jaromíra Kosíka, kterou se domáhal vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka Mikulovské DOMY START s.r.o. ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 39 INS 15895/2011 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Podle odůvodnění žaloba tohoto žalobce doručená soudu dne 28.2.2012 vykazovala vady, soud proto žalobce usnesením ze dne 26.7.2012, č. j. 39 ICm 596/2012-3 vyzval, aby ji ve stanovené lhůtě doplnil o vylíčení rozhodných skutečností, označil a doložil důkazy k prokázání svých tvrzení, uvedl žalobní petit do souladu s vylíčenými rozhodnými skutečnostmi a přesně označil procesní strany. Žalobce byl současně upozorněn na možnost odmítnutí podané žaloby v případě (KSBR 39 INS 15895/2011) nesplnění této výzvy. Žalobce převzal toto usnesení dne 28.8. 2012, žalobu však nedoplnil v souladu s výzvou, konkrétně neuvedl přesné označení procesních stran, nedoložil žádné důkazy ke svým skutkovým tvrzením. Navíc doplnění žaloby obsahuje dva žalobní petity a to jednak vyjmutí domu a pozemku z insolvenčního řízení a vyplacení částky ve výši 1.821.600 Kč, což činí žalobu neprojednatelnou a z tohoto důvodu není možno dále v řízení pokračovat.

Proti tomuto usnesení podal žalobce, společně s paní Ludmilou Kosíkovou včasné odvolání. Uvedli, že s rozhodnutím nesouhlasí, domáhají se vyjmutí jejich domu z insolvenčního řízení, neboť to nebyla insolvence, ale krádež, která pokračuje díky soudu . V doplnění odvolání dále uvedli, že ze strany dlužníka šlo vůči nim o podvod, byl uznán jejich nárok ve výši 3.496.000 Kč, také jim bylo řečeno, že uvedenou částku dlužník nemá a až prodejem domu a pozemků se mají hradit údajné jeho dluhy. Trvají na tom, aby dům a pozemek, které v návrhu dostatečně označili, byly z insolvenčního řízení vyloučeny.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a 6 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky ani pro potvrzení napadeného usnesení, ani pro jeho změnu.

Je nepochybné, že v dané věci jde o incidenční žalobu ve smyslu ust. § 159 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), vyvolanou insolvenčním řízením ve věci dlužníka Mikulovské DOMY START s.r.o., které je u Krajského soudu v Brně vedeno pod sp. zn. KSBR 39 INS 15895/2011. Z tohoto posledně uvedeného spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno návrhem dlužníka dne 5.9.2011, usnesením ze dne 22.9.2011, č.j. KSBR 39 INS 15895/2011-A-6 byl zjištěn dlužníkův úpadek, prohlášen na jeho majetek konkurs a insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Ivana Rychnovská. Současně bylo na 28.11.2011 nařízeno přezkumné jednání a schůze věřitelů; toto jednání bylo zrušeno a uskutečnilo se (po opětovném nařízení) 20.2.2012. Dále z tohoto spisu vyplývá, že insolvenční správkyně předložila insolvenčnímu soudu soupis majetkové podstaty, kam mimo jiné zapsala předmětný sporný dům a pozemky s poznámkou o uplatněných nárocích. Z vyrozumění správkyně ze dne 15.11.2011, adresovaných Jaromíru Kosíkovi a Ludmile Kosíkové (té doručeno 21.11.2011) vyplývá, že správkyně oba jmenované (samostatně) vyrozuměla o soupisu sporných nemovitostí (§ 224 odst. 1 IZ), poučila je o právu podat vylučovací žalobu ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto vyrozumění s tím, že pokud nebude žaloba v této lhůtě podána, platí, že byl majetek do soupisu zařazen oprávněně. Dlužno v této souvislosti uvést, že Jaromír a Ludmila Kosíkovi nebyli správkyní ve výzvě poučeni též ve smyslu ust. § 225 odst. 2 IZ o tom, že žaloba musí být podána proti insolvenční správkyni uvedeného dlužníka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 4034/2011 dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu). Na výzvu správkyně reagovali (KSBR 39 INS 15895/2011) Ludmila Kosíková a Jaromír Kosík společným podáním, doručeným insolvenčnímu soudu 21.12.2011, v němž mimo jiné uvedli, že podávají vylučovací žalobu proti zahrnutí jejich nemovitostí do soupisu majetku dlužníka Mikulovské DOMY START s.r.o. Usneseními z 16.2.2012 byli oba insolvenčním soudem vyzváni, aby sdělili, čeho se svým podáním domáhají, zda jde o odvolání a proti kterému rozhodnutí, případně zda se jedná o vylučovací žalobu dle ust. § 225 IZ. Na tuto výzvu reagovali každý samostatně a to Jaromír Kosík podáním doručeným Krajskému soudu v Brně ke sp. zn. KSBR 39 INS 15895/2011 tak, že jde o žalobu na vyloučení a odkázal na předchozí argumentaci v podání, doručeném insolvenčnímu soudu dne 21.12.2011.

Toto posledně uvedené podání bylo zařazeno do spisu pod sp. zn. 39 ICm 596/2012 a usnesením ze dne 26.7.2012 byl jmenovaný vyzván, aby odstranil vady této své žaloby tak, jak uvedl již soud prvního stupně. V reakci podáním, doručeným soudu 27.8.2012 se Jaromír Kosík a Ludmila Kosíková označili jako žalobci (včetně adres), uvedli, že se domáhají vyloučení jejich domu a pozemků v Mikulově, přičemž dům i pozemky specifikovali. Dále uvedli, že se domáhají vyplacení toho, co zaplatili, to je 1.821.600 Kč a uvedli i důvody. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Především odvolací soud konstatuje, že již z podání, které učinili žalobce a Ludmila Kosíková na základě vyrozumění a výzvy insolvenční správkyně (založených v insolvenčním spise) bylo zřejmé, že se oba společně domáhají vyloučení jejich nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka, což žalobce Jaromír Kosík potvrdil v podání doručeném soudu 28.2.2012; proto předmětné řízení nebylo zahájeno až 28.2.2012, nýbrž již jejich společným podáním (byť vadným), doručeným insolvenčnímu soudu dne 21.12.2012, které mělo být rovněž založeno pod spisovou značku tohoto incidenčního sporu.

Jelikož ani jedno ze shora zmiňovaných podání skutečně neobsahovalo řádné označení žalobců, žalovaného, ani konkretizaci sporných nemovitostí, jejichž vyloučení se domáhají, pak měli být oba žalobci, nicméně společnou výzvou, pod stejnou spisovou značkou (doručenou každému z nich), vyzváni k odstranění vad jejich žaloby, nebylo třeba zakládat dva spisy, s různými spisovými značkami, od počátku je zřejmé, že žalobce Jaromír Kosík a Ludmila Kosíková, hodlají vést žalobu společně. To konečně vyplývá i z doplnění žaloby na č.l. 4 tohoto spisu, kde se oba společně označili jako žalující, uvedli, že se domáhají vyjmutí jejich domu a pozemků a že žádají, aby jim bylo vyplaceno 1.821.600 Kč. Z uvedeného vyplývá, že žalobce(i) na výzvu soudu žalobu, co do označení strany žalující a specifikace petitu, jehož vydání se domáhá(jí), to je vyloučení z majetkové podstaty dlužníka (KSBR 39 INS 15895/2011) Mikulovské DOMY START s.r.o. zde označené jejich nemovitosti, v obci Mikulov a též vyplacení uvedené částky, řádně doplnil(i); zůstalo nedostatečné označení strany žalované a náležitá skutková tvrzení.

Ze shora citovaného ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. nicméně vyplývá, že usnesením obsahujícím výzvu k odstranění vad žaloby je třeba účastníku především sdělit, v čem spočívá vada jeho podání (např., že chybí označení žalovaného) nebo proč je podání nesrozumitelné či neurčité a současně poučit jej, jak je třeba doplnění nebo opravu podání provést (např. že je třeba označit žalovaného proti kterému hodlá žalobu vést, s tím, že pokud jde o fyzickou osobu, že je třeba uvést její jméno, příjmení, adresu, pokud jde o právnickou osobu, že je třeba uvést název, sídlo včetně její právní formy, dále, že je třeba uvést jaké a na základě jakých skutečností tvrdí své právo, zde k nemovitostem a že žalobní návrh, to je žalobní petit, je třeba formulovat tak, aby vymezení práv a jim odpovídajících povinností v něm obsažené bylo přesné a jednoznačné) a stanovit mu lhůtu k odstranění vad podání.

V posuzovaném případě výzva soudu prvního stupně tyto požadavky nesplňuje. Žalobce nebyl zcela konkrétně vyzván, že je třeba řádně označit jak stranu žalující, tak stranu žalovanou, aby vylíčil svůj vztah k nemovitostem, důvody pro něž tvrdí, že nemovitosti neměly být do soupisu majetku dlužníka zapsány, jaké mu pro toto tvrzení svědčí k nemovitostem právo a že je třeba všechny tyto skutečnosti doložit (kupní smlouvou apod.).

Lze dále obecně doplnit, že pokud žalobce ve své žalobě dostatečně nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti a nesplnil tak svou povinnost tvrzení, případně též povinnost důkazní, pak ani tento případný nedostatek nezpůsobuje neprojednatelnost jeho žaloby, neboť dle konstantní judikatury lze tyto nedostatky odstranit dodatečně v průběhu řízení a to ať již na základě výzvy soudu nebo po konkrétním poučení při nařízeném jednání, včetně poučení o následcích (neúspěch žaloby).

Ze shora uvedeného je zřejmé, že odvolání je důvodné, protože procesní postup soudu prvního stupně nebyl správný a to ze všech důvodů, jak byly odvolacím soudem naznačeny. Konkrétní (nikoliv jen obecné) poučení bylo v daném případě namístě zejména proto, že dle obsahu dosavadních podání je zřejmé, že žalobce a Ludmila Kosíková nejsou v dané věci právně zastoupeni ani nejsou osobami s právnickým vzděláním, že se zejména v procesu řízení (nečiní rozdíl mezi insolvenčním řízením a řízením o incidenční žalobě) dostatečně jako laici neorientují a je opětovně třeba zdůraznit, že ve výzvě správkyně nebyli řádně poučení, že žalobu na vyloučení musí vést proti ní, tedy proti správkyni uvedeného dlužníka (§ 225 odst. 1, odst. 2 IZ, dále viz závěry formulované ve shora vzpomínaném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 4034/2011). Posledně uvedené odvolací soud opakovaně zdůrazňuje především proto, že výzva insolvenční správkyně Mgr. Ivany Rychnovské ze dne 15.11.2011 již z tohoto důvodu nemohla po jejím doručení žalobci a Ludmile Kosíkové přivodit počátek běhu lhůty (KSBR 39 INS 15895/2011) k podání vylučovací žaloby dle ust. § 225 odst. 2 IZ a pokud by žaloba v jí stanovené lhůtě nebyla žalobcem(i) podána, pak ani následek uvedený v ustanovení § 225 odst. 3 IZ.

Ze všech těchto důvodu odvolacímu soudu nezbylo, než rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§ 219a odst. 1 písm. a), § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.).

V dalším řízení si soud prvního stupně především ujasní, kdo je v daném incidenčním sporu na straně žalující (a to i případně na základě konkrétně formulované výzvy dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř.) a po té, žalobce zcela konkrétně poučí v čem je žaloba vadná a jak je třeba tuto žalobu doplnit a její vady odstranit (§ 43 odst. 1, odst. 2 o.s.ř.).

Na adresu žalobce považuje odvolací soud za potřebné pro úplnost dodat, že je i na něm, aby si ujasnil, co vlastně touto žalobou sleduje; zda vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty dlužníka a z jakého důvodu; zda je jejich vlastníkem či spoluvlastníkem s Ludmilou Kosíkovou; zda bylo či nebylo od kupní smlouvy s dlužníkem odstoupeno (jak se naznačuje v jejich podání, doručeném dne 21.12.2011 do insolvenčního spisu). Nebo se domáhá i vydání shora uvedené částky 1.821.600 Kč a pak je třeba vysvětlit soudu z jakého důvodu. Má-li jít toliko o pohledávku vůči dlužníku (po odstoupení od kupní smlouvy) pak tu bylo třeba do insolvenčního řízení přihlásit, což konečně žalobce i Ludmila Kosíková dle obsahu insolvenčního spisu učinili a jejich přihlášené pohledávky byly předmětem přezkumného jednání dne 20.2.2012 (viz č.l. B-13). Všechna tvrzení (ohledně vlastnictví, odstoupení od smlouvy apod.) je třeba k žalobě doložit.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 237, § 240 odst.1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 24. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu