12 Ksz 7/2012-76

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném dne 21. 6. 2012 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce předsedkyně senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Mileny Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph. D., návrh okresního státního zástupce v Chomutově ze dne 14. 2. 2012, na řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce JUDr. V. B., státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově, a rozhodl

takto:

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů,

JUDr. V. B., nar. X, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově

j e v i n e n, že v rozporu s povinností postupovat svědomitě a bez zbytečných průtahů stanovenou v § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s § 173a trestního řádu, v postavení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově při výkonu dozoru nad zákonností přípravného řízení trestního 1) ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 22/2010 vyhotovil dne 31. 5. 2010 usnesení, kterým podle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu zastavil trestní stíhání obviněného J. S., pokyn k vyznačení právní moci dnem 15. 6. 2010 včetně pokynu k jeho předložení Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přezkumnému řízení podle § 174a trestního řádu vydal až v souvislosti s pokynem vedoucího státního zástupce ze dne 14. 12. 2011; 2) ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 174/2010 vyhotovil dne 13. 9. 2010 usnesení o zastavení trestního stíhání obviněného J. F. podle § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, pokyn k vyznačení právní moci dnem 18. 1. 2011 a předložení usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přezkumnému řízení dle § 174a trestního vydal až dne 15. 12. 2011 v souvislosti s pokynem okresního státního zástupce,

čímž nejvyššímu státnímu zástupci zabránil v obou případech přezkoumat v zákonné lhůtě zákonnost vydaných usnesení o zastavení trestního stíhání,

tedy

zaviněně porušil povinnosti státního zástupce,

čímž spáchal

kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.

Podle ust. § 30 odst. 2 zákona č 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se od uložení kárného opatření upouští, neboť projednání kárného provinění je postačující.

Odůvodnění:

Navrhovatel, okresní státní zástupce v Chomutově, podal dne 16. 2. 2012 k Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce JUDr. V. B., státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově pro skutek, že v rozporu s povinností postupovat svědomitě a bez zbytečných průtahů stanovenou v § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v postavení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově, při výkonu nad zákonností přípravného řízení trestního 1. ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 22/2010 vyhotovil dne 31. 5. 2010 usnesení, kterým podle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu zastavil trestní stíhání obviněného J. S., které bylo dne 1. 6. 2010 vypraveno poškozenému D. J., který usnesení převzal dne 9. 6. 2010 a po obdržení dodejky o převzetí uvedeného usnesení si dozorový spis včetně vyšetřovacího spisu ponechal u sebe v kanceláři, aniž vydal pokyn k vyznačení právní moci výše uvedeného usnesení a k jeho předložení nejvyššímu státnímu zástupci k přezkumnému řízení dle § 174a trestního řádu, kdy tuto zákonnou povinnost splnil dodatečně až na pokyn vedoucího státního zástupce dne 14. 12.2011, 2. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 174/2010 vyhotovil dne 13. 9. 2010 usnesení o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, které opomněl zaslat poškozené N. M., tuto povinnost vyplývající z trestního řádu splnil po zásahu vedoucího státního zástupce dne 7. 1. 2011 a poté, co obdržel od pracovnice trestní kanceláře dodejku o převzetí zmíněného usnesení si vyšetřovací spis včetně dozorového spisu ponechal u sebe v kanceláři až do dne 15. 12. 2011, kdy byl spis nalezen při kontrole vedoucím státním zástupcem, poté nechal zpětně vyznačit právní moc s datem 18. 1. 2011 a spis dodatečně předložil k přezkumnému řízení dle § 174a trestního řádu na Nejvyšší státní zastupitelství dne 17. 12. 2011, čímž nejvyššímu státnímu zástupci zabránil v obou případech přezkoumat zákonnost vydaných usnesení o zastavení trestního stíhání .

Navrhovatel uvedl, že kárně obviněný JUDr. V. B. pracuje od 1. 2. 1998 jako státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově a podle organizačního řádu tohoto státního zastupitelství zpracovává část trestní agendy se specializací na obecnou kriminalitu a část netrestní agendy, specializace řízení o popírání otcovství. V rámci své pracovní náplně byl pověřen okresním státním zástupcem v Chomutově dozorem nad zákonností v přípravném řízení trestním mj. u věcí vedených pod sp. zn. 2 ZT 22/2010 a 1 ZT 174/2010.

V prosinci 2011 provedl okresní státní zástupce kontrolu u věcí, které již byly meritorně skončeny a u nichž dosud v trestním rejstříku nedošlo k vyznačení právní moci. Ve věci 2 ZT 22/2010 bylo kontrolou zjištěno, že státní zástupce JUDr. B. rozhodl tak, že trestní stíhání obviněného J. S. dne 29. 3. 2010 usnesením č. j. 2 ZT 22/2010-10 podmíněně zastavil dle § 307 trestního řádu, přičemž usnesení obviněnému nebylo doručeno, neboť tento mezitím dne 9. 3. 2010 zemřel. Následně proto kárně obviněný vyhotovil dne 31. 5. 2010 usnesení pod č. j. 2 ZT 22/2010-21, kterým trestní stíhání zastavil podle § 172 odst. 1 písm. d) trestního řádu z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Přes výhrady aprobujícího vedoucího státního zástupce uvedené usnesení vypravil poškozenému, který rozhodnutí řádně převzal dne 9. 6. 2010 a rozhodnutí tak nabylo právní moci. Kárně obviněný rozhodnutí neoznačil doložkou právní moci a nepostupoval v souladu s článkem 86 Pokynu obecné povahy č. 8/2009 o trestním řízení, podle kterého státní zastupitelství, u kterého rozhodnutí nabylo právní moci, předloží Nejvyššímu státnímu zastupitelství usnesení o zastavení trestního stíhání či usnesení o postoupení věci, opatřené doložkou právní moci k přezkumnému řízení ve smyslu ustanovení § 174a trestního řádu. Tuto svoji povinnost splnil dodatečně k pokynu vedoucího státního zástupce až po provedené kontrole spisu po 14. 12. 2011.

Podle navrhovatele obdobným způsobem kárně obviněný postupoval i ve věci 1 ZT 174/2010, kdy dne 13. 9. 2010 vydal usnesení, kterým trestní stíhání obviněného J. F. zastavil podle § 172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, neboť obviněný byl v době spáchání trestného činu nepříčetný; usnesení však nedoručil poškozenému, což vedoucí státní zástupce zjistil při kontrole spisu dne 5. 1. 2011 a uložil kárně obviněnému ihned odstranit tento nedostatek. Přestože usnesení bylo následně poškozenému řádně doručeno a kárně obviněnému byla poštovní doručenka pracovnicí trestní kanceláře předána se spisem dne 14. 1. 2010, kárně obviněný ve spisu neučinil až do dne 15. 12. 2011 žádný úkon směřující k vyznačení právní moci a k předložení usnesení na Nejvyšší státní zastupitelství a znemožnil tak nejvyššímu státnímu zástupci dostát své zákonné povinnosti stanovené mu ustanovením § 174a trestního řádu.

Navrhovatel k osobě kárně obviněného uvedl, že se projevoval jako snaživý pracovník, pracovní úkoly se snažil plnit i na úkor svého soukromí, v jeho činnosti se však trvale projevovaly nedostatky způsobené špatnou organizací vlastní práce. Za tuto dobu mu byla udělena výtka podle §30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství dne 24. 11. 2006, pod zn. SPR 762/2006 a pod sp. zn. SPR 18/2011.

Podle navrhovatele se kárně obviněný dopouští porušování trestního řádu a pokynů obecné povahy vydávané Nejvyšším státním zástupcem, zejména ve vztahu k nerespektování zákonných či pořádkových lhůt. Kárný navrhovatel je názoru, že kárně obviněnému nic nebránilo, aby věci, které jsou předmětem kárného řízení, vyřídil ve lhůtách, jako ostatní státní zástupci na pracovišti. Způsobené průtahy kárný navrhovatel přičítá výhradně vlastní špatnou organizací práce a snahou odložit na pozdější dobu ta rozhodnutí, která se jeví složitějšími a která vyžadují studium literatury či soudních rozhodnutí; zatížení kárně obviněného bylo srovnatelné se zatížením ostatním státních zástupců na pracovišti, kteří se podobných pochybení nedopouštěli.

Navrhovatel uzavřel, že kárně obviněný hrubým způsobem porušil své povinnosti uložené interním předpisem, kterým je čl. 86 Pokynu obecné povahy Nejvyššího státního zástupce č. 8/2009. Opožděným předložením rozhodnutím nejvyššímu státnímu zástupci znemožnil dostát jeho mimořádnému kasačnímu oprávnění, které plní funkci kontroly nad postupem státního zástupce při vydávání usnesení o postoupení věci a usnesení o zastavení trestního stíhání.

Navrhovatel jako kárné opatření navrhl podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, snížení platu na 4 měsíce o 20%.

K prokázání svých tvrzení navrhl navrhovatel dokazovat při jednání soudu -obsahem dozorových spisů 1 ZT 174/2010 a 2 ZT 22/2010 -úředními záznamy okresního státního zástupce ze dne 14. 12. 2011 a 15. 12. 2011 -vyjádřením kárně obviněného ze dne 9. 2. 2012 -vyjádřením dohledové státní zástupkyně ze dne 30. 12. 2011 a 28. 12. 2011

Kárně obviněný souhlasil s částí argumentace uvedené v návrhu a poukázal na to, že sice došlo k výraznému zpoždění při doručení rozhodnutí ve věcech 1 ZT 174/2010 a 2 ZT 22/2010, odmítl však, že by nedůsledně plnil své pracovní úkoly; k popsanému zpoždění došlo v důsledku pracovního přetížení. Kárně obviněný tvrdí, že v roce 2010 nejméně ve 100 dnech zajistil hlavní líčení u Okresního soudu v Chomutově a dále veřejné zasedání ve věznici ve Všehrdech, v okrese Chomutov; zpracoval 159 obžalob a návrhů na potrestání a dále 36 dalších různých rozhodnutí státního zástupce v trestním řízení. V rámci netrestní agendy (popírání otcovství podle § 62 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině) při výsleších a jednáních u Okresního soudu v Chomutově v roce 2010 využil 9 pracovních dnů.

V roce 2011 zajistil kárně obviněný v 88 dnech účast (hlavní líčení) u Okresního soudu v Chomutově a veřejné zasedání ve věznici Všehrdy; zpracoval 172 obžalob, návrhů na potrestání a dále 25 rozhodnutí státního zástupce v trestním řízení. V rámci netrestní agendy (popírání otcovství podle § 62 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině) při výsleších a jednáních u Okresního soudu v Chomutově v roce 2011 využil 11 pracovních dnů.

Kárně obviněný rovněž uvedl, že příčinou kárného řízení je zastupování kolegyně JUDr. M. Š., která byla v období 9. 6. 2008-10. 10. 2008 v pracovní neschopnosti; vyřizování jejích věcí kárně obviněný upřednostňoval a tak došlo ke zpomalení vyřizování jeho vlastní agendy.

Tvrzené skutečnosti navrhl kárně obviněný prokázat: -úplnými plány práce na Okresním státním zastupitelství v Chomutově od 4. 1. 2010 do 31. 12. 2010, od 3. 1. 2011 do 31. 12. 2011 -jednotlivými plány práce na Okresním státním zastupitelství v Chomutově v době od 9. 6. 2008 do 10. 10. 2008 -plánovacími kalendáři státního zástupce z let 2010 a 2011, v nichž jsou zachycena jednotlivá data zajišťování netrestní agendy.

K porovnání počtu zpracovaných obžalob a návrhů na potrestání v letech 2010 a 2011 navrhl kárně obviněný, aby kárný soud vyžádal: -přehled o počtu zpracovaných obžalob a návrhů na potrestání zpracovaných kárně obviněným v roce 2010 a 2011 zpracovaný krajským státním zástupcem v Ústí nad Labem, -porovnání výkonnosti kárně obviněného s výkonností kteréhokoli státního zástupce z okresu Chomutov i z jiných okresů či krajů, -zprávou Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem o rozdílu mezi potřebným a skutečným počtem státních zástupců na Okresním státním zastupitelství v Chomutově, -sdělením Nejvyššího státního zastupitelství v Brně o způsobu výpočtu potřeby plánovaného počtu státních zástupců.

Kárný soud návrh projednal při jednání dne 21. 6. 2012; jednání byl přítomen navrhovatel i kárně obviněný.

Z úřední povinnosti kárný soud ověřil, že návrh byl podán včas, neboť podle údajů ověřitelných z předložených dozorových spisů Okresního státního zastupitelství Chomutov se navrhovatel o jednání kárně obviněného dozvěděl v prosinci 2011, tvrzená nečinnost kárně obviněného měla nastat v souvislosti s nabytím právní moci usnesení ve věci 2 ZT 22/2010 ze dne 31. 5. 2010 dne 15. 6. 2010 a ve věci 1 ZT 174/2010 ze dne 13. 9. 2010 (§ 9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve spojení s § 29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vyžaduje, aby byl návrh podán do dvou let spáchání kárného deliktu a do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání kárného návrhu).

Z výpovědi kárně obviněného soud zjistil, že své jednání nepopírá, pochybení odůvodňuje pracovním přetížením, jak již uvedl v písemném vyjádření k návrhu. Svého jednání hluboce lituje a slibuje, že se nic podobného již nestane, kárné řízení je jedna z nejhorších životních situací, kterým je vystaven.

Kárný soud provedl dokazování důkazy navrženými navrhovatelem i kárně obviněným (listinami shora uvedenými) a dále listinami, které vyžádal od navrhovatele, krajského státního zástupce a Ministerstva spravedlnosti: přehledem o počtu přidělených věcí státním zástupcům Okresního státního zastupitelství v Chomutově v letech 2010 a 2011 v rejstřících ZT, ZK, ZN, ZP, ZC, ZDU (č. l. 14-19 soudního spisu), přehledem o účasti u hlavních líčení státních zástupců Okresního státního zastupitelství v Chomutově v letech 2010-2011 (č. l. 31 soudního spisu), přehledy zpracovanými krajským státním zástupcem v Ústí nad Labem (č. l. 38-41 soudního spisu), a to výkazy Okresního státního zastupitelství Chomutov za rok 2010 a 2011, pokud jde o nápad agend zn. ZT a ZK a způsob vyřízení za jednotlivé státní zástupce a obdobné výkazy pro Okresní státní zastupitelství v Děčíně. Rovněž provedl důkaz sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 19. 4. 2012 k systemizaci státních zástupců (č. l. 42).

Důkazy kárný soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k těmto skutkovým závěrům: Jednání kárně obviněného, jak bylo popsáno v návrhu, bylo ve stěžejních rysech prokázáno; v obou případech šlo o to, že kárně obviněný, poté, co usnesení o zastavení trestního stíhání nabyla právní moci, je předložil Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přezkumu podle § 174a tr. řádu až se značnou časovou prodlevou, v důsledku čehož už případný přezkum nemohl být efektivně proveden, neboť nejvyšší státní zástupce je oprávněn zrušit pravomocné usnesení o zastavení trestního stíhání do tří měsíců od právní moci. V prvém případě dozorového spisu 2 ZT 22/2010 usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci 15. 6. 2010 a kárně obviněný předložil toto usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství až 13., resp. 14. 12. 2011 (tedy po roce a půl). Ve druhém případě sp. zn. 1 ZT 174/2010 nabylo usnesení o zastavení trestního stíhání právní moci 18. 1. 2011 a kárně obviněný je předložil Nejvyššímu státnímu zastupitelství až 15. 12. 2011 (tedy téměř po roce); v obou případech ve věci ingeroval vedoucí státní zástupce.

Skutková věta rozhodnutí byla částečně upravena tak, aby odpovídala výsledkům dokazování, jež bylo provedeno při ústním jednání, bez vlivu na totožnost skutku.

Z hlediska pracovního zatížení kárně obviněného bylo zjištěno, že na Okresním státním zastupitelství v Chomutově byl v letech 2010 a 2011 plánovaný počet státních zástupců 14, skutečný počet byl 12,66. Pro rok 2012 byl plánovaný počet státních zástupců pro toto státní zastupitelství zvýšen na 16. Kárně obviněný v roce 2008 delší období zastupoval kolegyni, v roce 2010 se účastnil 100 dnů u hlavních líčení, v roce 2011 88 dnů. Jen u čtyř státních zástupců Okresního státního zastupitelství Chomutov byla v roce 2010 účast vyšší (101-110 dnů), v roce 2011 obdobně. Podle výkazů předložených krajským státním zástupcem v agendě ZT napadlo v roce 2010 kárně obviněnému 121 spisů (průměr na státního zástupce Okresního státního zastupitelství Chomutov byl přitom přibližně 90 spisů, tři státní zástupci měli nápad ještě vyšší 123 až 128 spisů), v agendě ZK napadlo kárně obviněnému 62 spisů (tři státní zástupci téhož státního zastupitelství měli nápad 68 až 72 spisů). Kárně obviněný zpracoval v roce 2010 104 obžalob a 53 návrhů na potrestání, v roce 2011 109 obžalob a 67 návrhů na potrestání. V roce

2010 tak kárně obviněný zpracoval třetí nejvyšší počet obžalob (vyšší počty obžalob měli jen dva státní zástupci, a to 112 a 119), v roce 2011 zpracoval druhý nejvyšší počet obžalob (nejvyšší počet byl 111 obžalob). Na Okresním státním zastupitelství v Děčíně byl v roce 2010 v agendě ZT nejvyšší nápad 124 spisů, nejvyšší počet obžalob 92, v roce 2011 byl v této agendě nejvyšší nápad 123 spisů a nejvyšší počet obžalob 94.

Z hlediska právního uvážil kárný senát takto:

Podle § 174a odst. 1 tr. řádu může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci.

Podle § 173a tr. řádu usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Pokyn obecné povahy č. 8/2009 o trestním řízení (vydaný nejvyšším státním zástupcem) v čl. 86 odst. 1 ukládá, aby usnesení o zastavení trestního stíhání opatřené doložkou právní moci bylo doručeno Nejvyššímu státnímu zastupitelství státním zastupitelstvím, u něhož nabylo právní moci, do týdne od právní moci.

Ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ukládá státnímu zástupci při výkonu funkce postupovat mimo jiné svědomitě a bez zbytečných průtahů.

Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce (§ 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).

Kárně obviněný státní zástupce svým jednáním, tedy dlouhodobými prodlevami s předložením usnesení o zastavení trestního stíhání porušil § 173a tr. řádu, pokud ukládá předložit usnesení o zastavení trestního stíhání bezodkladně, cit. ust. § 124 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., pokud ukládá státnímu zástupci postupovat svědomitě a bez průtahů, a rovněž i citovaný Pokyn obecné povahy č. 8/2009, jenž je vydán podle § 12 odst. 1 cit. zákona č. 283/1993 Sb. a ukládá splnit tuto povinnost dokonce ve lhůtě jednoho týdne od nabytí právní moci. Jednal nepochybně zaviněně, neboť uvedených povinností si musí být vědom. Skutková podstata kárného provinění, pokud stanoví, že se jej dopustí státní zástupce, jenž poruší zaviněně svou povinnost, byla naplněna.

Obhajoba kárně obviněného poukazující na značné pracovní zatížení, nemohla tento závěr o vině kárně obviněného zvrátit. Intenzitu porušení povinností nelze bagatelizovat, neboť k obdobnému pochybení došlo ve dvou případech, nešlo tedy o ojedinělé selhání, v minulosti udělené výtky ukazují, že určité problémy s dodržováním povinností měl kárně obviněný už v předchozím období. Nelze nevidět, že v projednávané věci nešlo o běžnou nečinnost mající za důsledek prodloužení řízení, jež kdyby byla ojedinělou za situace, kdy by kárně obviněný byl enormně přetížený a objektivně by nemohl vyřizovat věci bez průtahů, mohl by kárný senát nahlížet na věc příznivěji. Kárně obviněný vytýkaným jednáním zmařil možnost efektivního přezkumu pravomocného usnesení o zastavení trestního stíhání, která je svázána s poměrně krátkou tříměsíční lhůtou pro nejvyššího státního zástupce. Tento následek nemůže kárný senát pominout, jakkoli je možno usuzovat, že k nezákonnosti v těchto případech nedošlo (jednalo se o zastavení trestního stíhání pro úmrtí a z důvodu nepříčetnosti).

Při úvaze o kárném opatření však kárný senát vzal plně v úvahu zjištění, jež učinil k pracovnímu zatížení kárně obviněného; hodnotí je jako zatížení značně vysoké, které musí přinášet fyzické a psychické vyčerpání, a tedy i riziko chyb. Tomuto zatížení však jsou vystaveni i další státní zástupci Okresního státního zastupitelství v Chomutově a obdobnému zatížení patrně i jiní státní zástupci-přitom jsou zřejmě schopni organizovat i značné množství povinností tak, aby měli jasnou hierarchii povinností, která jim umožňuje sledovat stav spisů a lhůty ovlivňující trestní řízení, případně dozor státního zastupitelství. Přestože v minulosti se již kárně obviněný určitých nedostatků ve své práci nevyvaroval, kárný senát ocenil jeho lítost a sebereflexi. Proto-nejsa vázán návrhem na uložení kárného opatření-považoval projednání věci před kárným soudem za adekvátní opatření. Nepominul také charakter dotčených usnesení, která v zásadě eliminují možnost, že by došlo k evidentní nezákonnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2012

JUDr. Milada Tomková předsedkyně kárného senátu ve věcech státních zástupců