12 Ksz 3/2015-36

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 12. 10. 2015 ve věci návrhu obvodního státního zástupce pro Prahu 1 ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. SPR 126/2015, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. J. M., státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1,

takto:

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněný

Mgr. J. M., nar. X, státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1,

je vinen, že ve věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 ZN 2183/2012, v níž vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti přípravného řízení a která byla následně připojena k věci vedené u téhož státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 157/2014, a) v období od 2. 5. 2013 do 20. 4. 2015 nevyřídil žádost vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II, Spolková republika Německo, ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 4 AR 446/13; 43 UJs 285/13, o mezinárodní právní pomoc, ačkoliv mu tato povinnost byla podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložena i pokynem náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 0 SPR 117/2014, a ačkoliv dne 21. 5. 2014 obdržel žádost vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. 4 AR 446/13; 43 UJs 285/13, o sdělení stavu vyřizování původní žádosti tohoto německého státního zastupitelství o právní pomoc, b) v období od 25. 7. 2013 do 20. 4. 2015 nevyřídil žádost řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 12. 6. 2013, sp. zn. 970 Js 6589/13, o převzetí trestního stíhání, ačkoliv mu tato povinnost byla podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložena i pokynem náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 0 SPR 117/2014, a ačkoliv dne 25. 8. 2014 obdržel žádost řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 970 Js 6589/13, o sdělení stavu vyřizování původní žádosti tohoto německého státního zastupitelství o převzetí trestního stíhání,

tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství,

čímž spáchal kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

a za to se mu ukládá podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 3 (tří) měsíců.

Odůvodnění:

Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 obdrželo od vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II žádost o mezinárodní právní pomoc ze dne 4. 3. 2013, sp. zn. 4 AR 446/13; 43 UJs 285/13. V ní se uvádí, že u tohoto německého státního zastupitelství je vedeno přípravné řízení pro trestný čin podvodu podle § 263 odst. 1 německého trestního zákoníku, jehož se měla dopustit dosud neznámá osoba tím, že přes webovou stránku firmy Corbinian Trade s.r.o. dne 26. 11. 2012 prodala německému státnímu příslušníkovi S. M. traktor Iseki, typ 3025, za kupní cenu ve výši 4.300 EUR, včetně zasilatelských nákladů, a přitom předstírala, že je ochotna a schopna nabízený předmět dodat. Následně poškozený téhož dne převedl kupní cenu na bankovní účet vedený u GE Money Bank a.s., Vyskočilova 1422/1a, Praha 4, který mu pachatel uvedl. Majitel účtu je neznámý. Pachatel přitom zboží po obdržení kupní ceny nedodal, čímž poškozenému vznikla škoda v uvedené výši. V polovině prosince 2012 došlo k přerušení kontaktu mezi pachatelem a obviněným, který se uskutečňoval přes e-mailovou adresu. Vedoucí vrchní státní zástupce Mnichov II v žádosti o mezinárodní pomoc požádal o zjištění majitele bankovního účtu, na který byla zaslána kupní cena, včetně jeho osobních údajů, o provedení jeho výslechu a o zajištění bankovních dokladů vztahujících se k uvedené trestné činnosti.

Následně státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 podle § 8 odst. 2 trestního řádu zaslala společnosti GE Money Bank a.s. žádost ze dne 19. 4. 2013, sp. zn. 1 ZN 1539/2013, o sdělení údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. Na základě této žádosti bylo zjištěno, že jedinou uživatelkou a majitelkou účtu je rumunská státní příslušnice A. T., která je pravděpodobně pro tuto trestnou činnost vyšetřována v trestní věci vedené u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 ZN 2183/2012. Za této situace Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 4 shledalo, že ke konečnému vyřízení žádosti o mezinárodní právní pomoc není místně příslušné, a proto ji přípisem ze dne 26. 4. 2013, sp. zn. 1 ZN 1539/2013, postoupilo k dalšímu opatření Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, o čemž písemně vyrozumělo německou stranu. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 obdrželo opatření o postoupení věci, včetně přiložené žádosti o mezinárodní právní pomoc a údajů podléhajících bankovnímu tajemství, dne 2. 5. 2013.

Dne 25. 7. 2013 obdrželo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 také žádost o převzetí trestního stíhání, kterou podal řídící vrchní státní zástupce Chemnitz dne 12. 6. 2013 pod sp. zn. 970 Js 6589/13. V této žádosti se uvádí, že proti státní občance Rumunské republiky A. T. je vedeno vyšetřovací řízení pro trestný čin podvodu podle § 263 odst. 1 německého trestního zákoníku, který vychází z následujícího skutkového stavu. Poškozený G. L. našel na konci listopadu 2012 na internetové prezentační stránce inzerát o prodeji traktoru Yanmar KE160, čelní nakládač, za prodejní cenu ve výši 3.900 EUR a s prodejcem navázal kontakt prostřednictvím e-mailu. Po uzavření kupní smlouvy byl poškozený vyzván k zaplacení zálohy ve výši 1.950 EUR, kterou dne 26. 11. 2012 převedl na účet vedený u GE Money Bank a. s. v České republice. Tato částka byla dne 28. 11. 2012 dále připsána na účet vedený u Raiffeisenbank a. s. v České republice. Po zaplacení uvedené částky však poškozený zboží neobdržel, proto od kupní smlouvy odstoupil a žádal o vrácení zálohy, k čemuž však nedošlo. Internetová prezentace přitom byla pravděpodobně padělána a na základě dosavadních zjištění lze vycházet z toho, že zde nikdy neexistoval úmysl zboží dodat.

Řídící vrchní státní zástupce Chemnitz požádal o převzetí tohoto trestního stíhání na základě zjištění, že policejní útvar pro Prahu 1 vyšetřuje nedbalostní legalizaci výnosů z trestné činnosti, které se měla dopustit obviněná A. A. A., státní občanka Rumunské republiky, užívající identitu osoby A. T.. Tato věc je vedena Mgr. M. pod sp. zn. 2 ZN 2183/2012, jak bylo zjištěno dotazem u policejního útvaru v Ústí nad Labem. Dále byla žádost o převzetí trestního stíhání odůvodněna tím, že Interpol v Praze učinil dotaz u příslušných německých policejních orgánů týkající se poznatků o obviněné a jejích podvodně realizovaných převodech na výše uvedeném účtu.

Žádost o mezinárodní právní pomoc vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II i žádost o převzetí trestního stíhání řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz byla založena do spisu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 sp. zn. 2 ZN 2183/2012. V této trestní věci vykonával kárně obviněný dozor nad zachováváním zákonnosti přípravného trestního řízení, které vedla Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha I, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, I. oddělení hospodářské kriminality Praha 1 pod sp. zn. ORI-43916-79/TČ-2012-001191-1-AK proti obviněné A. A. A., nar. X, pro zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. c) trestního zákoníku a přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku. Těchto trestných činů se měla obviněná dopustit tím, že pod smyšleným jménem A. T. zakládala na pobočkách bankovních ústavů bankovní účty, na které následně přijímala platby pocházející z trestné činnosti, tyto v hotovosti vybírala a zasílala pod různými smyšlenými identitami prostřednictvím společnosti Global Travel, s.r.o. zahraničním příjemcům. Následně byla trestní věc vedená u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 ZN 2183/2012 připojena k trestní věci vedené u téhož státního zastupitelství pod sp. zn. 2 ZT 157/2014.

Kárně obviněný obdržel žádost vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II o mezinárodní právní pomoc dne 2. 5. 2013 a žádost řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz dne 25. 7. 2013. Obě tyto žádosti přitom ponechal bez vyřízení založeny v dozorovém spise a neučinil v nich žádný úkon s výjimkou zaslání žádosti o převzetí trestního stíhání a souvisejícího spisového materiálu policejnímu orgánu s tím, že mu v pokynu ze dne 29. 7. 2013 uložil povinnost vyžádat překlad podstatného obsahu vyšetřovacího spisu, učinit další opatření, podat informaci o stavu věci a sdělit, zda již byla prověřována věc poškozeného G. L.. V návaznosti na tento pokyn policejní orgán přípisem ze dne 5. 8. 2013, sp. zn. ORI-43916-79/TČ-2012-001191-1-AK, Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1 vrátil zpět žádost o převzetí trestního stíhání s tím, že jí nelze vyhovět z důvodů, které budou podrobně uvedeny níže.

Přitom povinnost tyto žádosti vyřídit byla kárně obviněnému v rámci výkonu dohledu nad postupem státních zástupců ve věcech starších dvou roků od zahájení úkonů trestního řízení podle § 12e odst. 1 zákona o státním zastupitelství uložena i pokynem náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. 0 SPR 117/2014. Navíc kárně obviněný dne 21. 5. 2014 obdržel žádost vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II ze dne 5. 5. 2014, sp. zn. 4 AR 446/13; 43 UJs 285/13, a dne 25. 8. 2014 obdržel žádost řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. 970 Js 6589/13, o sdělení stavu vyřizování původních žádostí těchto německých státních zastupitelství, avšak ani na tyto písemnosti nikterak nereagoval.

V důsledku těchto skutečností byl kárně obviněný nečinný při vyřizování žádosti o mezinárodní právní pomoc vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II v období od 2. 5. 2013 do 20. 4. 2015 a při vyřizování žádosti o převzetí trestního stíhání řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz v období od 25. 7. 2013 do 20. 4. 2015.

Po výkonu vnitřního dohledu ve věci sp. zn. 2 ZT 157/2014 vedoucím státním zástupcem a udělení pokynu kárně obviněnému k vyřízení obou žádostí německých justičních orgánů totiž byly dne 20. 4. 2015 vypracovány odpovědi, které podepsal obvodní státní zástupce pro Prahu 1.

Ten v odpovědi na žádost o mezinárodní právní pomoc sdělil vedoucímu vrchnímu státnímu zástupci Mnichov II, že po získání informací podléhajících bankovnímu tajemství od GE Money Bank a.s. bylo učiněno zjištění, podle něhož majitelkou předmětného bankovního účtu je společnost Corbinian trade, s.r.o. a že jeho jedinou disponentkou je A. T., přičemž kompletní výpis z účtu za dobu od 31. 10. 2012 do 31. 12. 2012 se zasílá v příloze. Jelikož výskyt jmenované na území České republiky není pravděpodobný a zároveň učiněná skutková zjištění odůvodňovala zahájení trestního stíhání obviněné A. A. A. a její postavení před soud, bylo rozhodnuto o vedení trestního řízení proti uprchlé a dne 28. 11. 2014 byla na ni podána obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Z důvodu nedostupnosti obviněné pro orgány činné v trestním řízení proto nemohl být proveden její požadovaný výslech ke zjištěným bankovním informacím ani k souvisejícím okolnostem její trestné činnosti.

V odpovědi na žádost o převzetí trestního stíhání obvodní státní zástupce pro Prahu 1 v návaznosti na zjištění uvedená v již zmiňovaném přípise policejního orgánu ze dne 5. 8. 2013, sp. zn. ORI-43916-79/TČ-2012-001191-1-AK, sdělil řídícímu vrchnímu státnímu zástupci Chemnitz, že obviněná A. A. A. byla dne 30. 11. 2012 zadržena a bylo proti ní zahájeno trestní řízení pro podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku. Při výslechu obviněná uvedla, že do České republiky jezdila jen nepravidelně vyzvedávat peníze v různých měnách, přičemž používala padělané doklady, mimo jiné na jméno A. T.. Na padělaný doklad s tímto jménem založila také společnost Corbinian Trade, s.r.o. a stala se její jednatelkou. Dále sdělila, že se bude vracet domů do Rumunska. Dne 3. 12. 2012 pod sp. zn. 2 T 86/2012 vydal Obvodní soud pro Prahu 1 trestní příkaz, kterým byla obviněná odsouzena k trestu vyhoštění z území České republiky na dobu dvou let, přičemž lhůta k vycestování jí byla stanovena do 7. 12. 2012. Podle sdělení Interpolu Bukurešť ze dne 17. 1. 2013 byla obviněná přihlášena k pobytu na rumunské adrese, kde se však nezdržuje, neboť má již delší dobu žít na nezjištěném místě ve Velké Británii. Pobyt v této zemi se však dosud nepodařilo zjistit, jak vyplývá ze sdělení Interpolu Manchester.

Podle obvodního státního zástupce pro Prahu 1 tedy byla obviněná z České republiky vyhoštěna, evidentně se na jejím území nenachází, její pobyt v zahraničí nebyl zjištěn, a tudíž není k dispozici českým orgánům činným v trestním řízení. Navíc německými justičními orgány nebylo prokazatelně zjištěno, že by trestný čin podvodu podle § 263 německého trestního zákoníku byl spáchán na území České republiky a že by jej spáchala obviněná, když toto podezření je nejspíše vyvozováno pouze ze skutečnosti, že finanční částka pocházející z trestné činnosti přišla na účet společnosti Corbinian Trade, s.r.o., jejíž je obviněná pod smyšleným jménem A. T. jedinou společnicí a jednatelkou. Dále je nejvýš pravděpodobné, že obviněná zakládala v České republice účty a přijímala na ně platby na pokyn dalších osob, které nejsou českými státními příslušníky a v zemi se vůbec nenacházejí, přičemž si byla vědoma, že přijímané finanční prostředky pocházejí z trestné činnosti, ovšem nevěděla, z jaké konkrétně. Také ze spisového materiálu německé strany je zřejmé, že internetová prezentace a e-mail Corbinian Trade, s.r.o. jsou registrovány v Rumunsku. Současně v emailové korespondenci mezi poškozeným G. L. a touto společností není zmíněno jméno A. T.. Za této důkazní situace nebylo možné žádosti vyhovět a k převzetí trestního stíhání proto nedošlo.

V závěru obou odpovědí na žádosti německých justičních orgánů se obvodní státní zástupce pro Prahu 1 hluboce omluvil za prodlení při jejich vyřizování a vyjádřil přesvědčení, že tato pochybení nenaruší dosud výtečné vztahy na poli mezinárodní spolupráce mezi Českou republikou a Spolkovou republiku Německo a nebudou tak na újmu budoucí spolupráci.

Uvedená skutková zjištění vyplývají z kopií podstatných částí dozorového spisu Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 sp. zn. 2 ZT 157/2014 a k němu připojeného dozorového spisu téhož státního zastupitelství sp. zn. 2 ZN 2183/2012, včetně formulářů ISYZ ZAZ025F o pohybu obou spisů, jakož i ze záznamu obvodního státního zástupce pro Prahu 1 o výkonu vnitřního dohledu ve věci sp. zn. 2 ZT 157/2014 ze dne 16. 4. 2015.

Ve vyjádření ke kárnému návrhu a při výslechu před kárným senátem se kárně obviněný doznal k nečinnostem při vyřizování obou žádostí o mezinárodní justiční spolupráci. Na svou obhajobu uvedl, že se při výkonu dozoru soustředil na provedení úkonů směřujících k vyřízení věci obviněné A. A. A. v přiměřené době a na provedení prověrky spisu, které mu bylo primárně uloženo pokynem náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 ze dne 13. 3. 2014, přičemž přehlédl, že mu v něm byla stanovena taktéž povinnost vyřídit obě žádosti německých justičních orgánů. Před provedením prověrky spisového materiálu vyřizovala některé písemnosti zastupující státní zástupkyně, což se týkalo rovněž přípisu policejního orgánu ze dne 5. 8. 2013, v němž byly uvedeny důvody pro nevyhovění žádosti o převzetí trestního stíhání, přičemž spis obdržel až s následnou žádostí policejního orgánu o prodloužení lhůty k prověřování. Další problém spočíval v znepřehlednění spisového materiálu množstvím provedených úkonů, které bylo zapříčiněno i nutností komunikace s dvěma policejními složkami. Po připojení spisu sp. zn. 2 ZN 2183/2012 do spisu sp. zn. 2 ZT 157/2014 pak již zcela ztratil přehled o předchozích úkonech zaznamenaných ve spisovém materiálu. Navíc v rozhodné době vykonával dozor v mnoha věcech hospodářské trestné činnosti, jež jsou považovány za obsahově i časově nejsložitější, přičemž ve spisech starších jednoho roku musel standardně provádět jejich dozorovou prověrku. Trestní věc obviněné A. A. A. již byla pravomocně skončena a pochybení při vyřizování žádostí o mezinárodní justiční spolupráci v ní nezpůsobilo žádné průtahy.

Kárně obviněný zdůraznil, že tyto skutečnosti uvádí jen ve snaze dokreslit situaci, za které k průtahům došlo. Uvedených pochybení si je totiž zcela vědom, uznává je, velmi jich lituje a je přesvědčen, že se již nebudou opakovat, neboť učinil určitá opatření ke zkvalitnění své práce. V případě, že kárný senát u něho shledá naplnění formálních a materiálních znaků kárného provinění, ponechává zcela na jeho úvaze rozhodnutí o kárném opatření.

Na základě shora uvedených důkazů tedy bylo spolehlivě zjištěno, že kárně obviněný byl nečinný při vyřizování žádosti vedoucího vrchního státního zástupce Mnichov II o právní pomoc v období od 2. 5. 2013 do 20. 4. 2014 a při vyřizování žádosti řídícího vrchního státního zástupce Chemnitz v období od 25. 7. 2013 do 20. 4. 2015.

Tyto průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za jednotlivé dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, neboť se jich kárně obviněný dopustil v blízké časové souvislosti nečinnostmi při vyřizování dvou žádostí o mezinárodní justiční spolupráci, kterými zároveň porušil své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období, k nimž došlo ve více věcech, jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění dospěla i dosavadní judikatura kárných soudů (srov. kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 13 Kss 2/2010, ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014 a ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014).

V trestním řádu ani v zákoně o státním zastupitelství není, až na určité výjimky, stanovena nejzazší lhůta, ve které by měl státní zástupce učinit příslušný úkon v rámci trestního řízení. Nicméně podle § 2 odst. 4 trestního řádu a § 2 odst. 2 zákona o státním zastupitelství musí státní zastupitelství projednávat trestní věci urychleně bez zbytečných průtahů a při výkonu své působnosti dbát na to, aby každý jeho postup byl rychlý. Ustanovení čl. 71 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2011, o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, a čl. 74 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 10/2013, o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, pak ukládaly či ukládají poskytovat právní pomoc cizozemským orgánům rychle a bez zbytečných průtahů.

Všechna tato ustanovení trestního řádu, zákona o státním zastupitelství i pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce kárně obviněný nepochybně porušil. Při vyřizování žádostí o mezinárodní justiční spolupráci totiž byl nečinný po dobu téměř 21 měsíců a téměř 24 měsíců. Navíc na žádosti neodpověděl, ačkoliv mu tato povinnost byla uložena pokynem nadřízené státní zástupkyně a od německých justičních orgánů obdržel dotazy na stav jejich vyřizování. Oba tyto průtahy proto s ohledem na jejich značnou délku, nereagování na příkazy a podněty k jejich odstranění a jimi způsobené narušení mezinárodní justiční spolupráce nepochybně dosahují intenzity kárného provinění.

Nečinnosti při vyřizování žádosti o mezinárodní právní pomoc a žádosti o převzetí trestního stíhání, které jsou uvedeny ve skutkové větě tohoto rozhodnutí kárného senátu, tedy tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněný tímto zaviněným jednáním ohrozil rovněž důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta byla v očích zejména německých justičních orgánů a poškozených německých občanů nepochybně snížena neodůvodněnými a značnými průtahy při vyřizování žádostí o mezinárodní justiční spolupráci. V daném případě se jednalo o zavinění ve formě nevědomé nedbalosti s ohledem na obhajobu kárně obviněného, podle níž v důsledku provádění jiných úkonů v dozorované věci, ztížené možnosti orientace ve spisovém materiálu a vyřizování značného množství dalších věcí si neuvědomil nutnost reagovat rovněž na tyto žádosti, pokyny a podněty k jejich vyřízení. Kárně obviněný totiž nevěděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem, neboť žádosti německých justičních orgánů zapomněl vyřídit. Vzhledem k postavení dozorového státního zástupce v trestní věci, v níž měly být obě žádosti vyřízeny, však kárně obviněný o této své povinnosti nepochybně vědět měl a mohl.

Je proto možné konstatovat, že kárně obviněný uvedeným jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství.

Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněného.

Na jedné straně kárný senát vzal v úvahu doznání kárně obviněného, jeho upřímnou lítost zmíněnou již ve vyjádření ke kárnému návrhu a projevenou i při jednání před kárným senátem, jeho sebereflexi, jeho součinnost při objasňování kárného provinění, jeho zavinění ve formě nevědomé nedbalosti a jeho dosavadní kárnou bezúhonnost.

Dále kárný senát přihlédl k osobnímu spisu kárně obviněného a k jeho pozitivnímu pracovnímu hodnocení. Z nich vyplývá, že funkci státního zástupce vykonává od 17. 4. 2008 a od jejího počátku mu byla přidělena specializace na hospodářskou a majetkovou trestnou činnost, které se věnuje i nadále a v rámci ní zpracovává nejzávažnější případy. Tuto agendu vykonává bez výraznějších nedostatků a s ohledem na její rozsah a náročnost patří k velmi vytíženým státním zástupcům. V době od 1. 10. 2010 do 31. 12. 2010 byl dočasně přidělen k výkonu funkce státního zástupce k Městskému státnímu zastupitelství v Praze na oddělení ekonomické kriminality a tato jeho stáž byla kladně hodnocena. Vyznačuje se příjemným vystupováním, v pracovním kolektivu se chová kolegiálně, ochotně řeší společné teoretické i praktické problémy vyskytující se v různých trestních věcech a též ochotně vypomáhá v rámci zástupu za jiného kolegu. I jeho vystupování při hlavních líčeních je pozitivně hodnoceno soudci Obvodního soudu pro Prahu 1.

Toto kladné hodnocení osoby kárně obviněného zopakoval navrhovatel rovněž při jednání kárného senátu, kde navíc zdůraznil specifičnost agendy hospodářské a majetkové trestné činnosti vykonávané u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, která je oproti jiným státním zastupitelstvím více početná a obtížná. Navíc kárně obviněný podle navrhovatele zpracovává velké množství daňových trestných činů, v nichž je konáno mnoho utajovaných úkonů a které vyžadují téměř každodenní kontakt s policisty.

Na straně druhé však musel vzít kárný senát v úvahu závažnost kárného provinění, která spočívá v dlouhodobých nečinnostech při vyřizování dvou žádostí o mezinárodní justiční spolupráci. Téměř dvouletá absence jakékoliv reakce kárně obviněného na uvedené žádosti, která trvala i přes pokyny nadřízené státní zástupkyně k odpovědi na ně a přes dotazy německých justičních orgánů na stav jejich vyřizování, totiž nepochybně negativně ovlivnila pověst a důvěryhodnost Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 i celé české soustavy státních zastupitelství v očích cizozemských justičních orgánů, jimž navíc ztížila vedení přípravného řízení. Uvedené značné průtahy při vyřizování relativně jednoduché žádosti o mezinárodní právní pomoc a o převzetí trestního stíhání mohly způsobit závažné narušení důvěry mezi českými a německými státními zastupitelstvími a zkomplikovat tak jejich dosud velmi dobrou spolupráci.

Přitom uvedené žádosti mohl kárně obviněný i přes své značné pracovní zatížení snadno a rychle vyřídit, což ostatně sám připustil při jednání kárného senátu, když uvedl, že vypracování odpovědí na ně trvalo asi jen hodinu čistého času. Po zjištění o nedostupnosti obviněné A. A. A. pro české orgány činné v trestném řízení a o nemožnosti převzetí jejího trestního stíhání, které bylo možné učinit na základě přípisu policejního orgánu ze dne 5. 8. 2013, k vyřízení žádosti o mezinárodní právní pomoc stačilo vypracovat krátkou zprávu a k ní připojit údaje podléhající bankovnímu tajemství již dříve opatřené Obvodním státním zastupitelstvím pro Prahu 4 a k vyřízení žádosti o převzetí trestního stíhání bylo zapotřebí pouze vypracovat zprávu se sdělením důvodů nemožnosti takového postupu, které již byly zmíněny policejním orgánem. Obě žádosti o mezinárodní justiční spolupráci přitom představovaly natolik významná podání, že otálení při jejich vyřizování kárně obviněným není možné omluvit snahou ukončit dozorovanou trestní věc v přiměřené lhůtě, znepřehledněním spisového materiálu ani značným počtem jiných případů. Kárně obviněný měl proto žádostem německých justičních orgánů věnovat stejnou pozornost jako ostatní agendě, takže pokud kvůli ní na vyřízení obou podání zapomněl, nemůže tato skutečnost snižovat závažnost jeho kárného provinění.

Dále nelze zcela pominout ani výtky ze dne 29. 10. 2012, sp. zn. SPR 425/2012, ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. SPR 459/2012, a ze dne 17. 2. 2014, sp. zn. 0 SPR 69/2014, které byly kárně obviněnému uloženy podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, byť jejich význam zrelativizoval i samotný navrhovatel tvrzením, že v nich uvedené nedostatky nepředstavují systémová pochybení kárně obviněného při rozvržení pracovních úkolů. Výtky ze dne 29. 10. 2012 a ze dne 17. 2. 2014 byly totiž kárně obviněnému uloženy taktéž za průtahy při plnění povinností státního zástupce, což ve spojení s nyní posuzovaným kárným proviněním svědčí o jeho určitých přetrvávajících potížích s včasným vyřizováním svěřené agendy.

Za této situace nemohl kárný senát upustit od uložení kárného opatření, což mu nabídl k zvážení kárně obviněný ve vyjádření ke kárnému návrhu i při ústním jednání. Kárný senát tak musel přistoupit k uložení kárného opatření snížení platu. Vzhledem k značnému množství shora uvedených skutečností svědčících ve prospěch kárně obviněného mu však kárný senát uložil toto kárné opatření toliko v první třetině zákonné sazby uvedené v § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství, a to i s přihlédnutím k výměrám kárných opatření snížení platu uložených státním zástupcům v dříve rozhodnutých kárných věcech za průtahy při vyřizování jejich agendy (srov. rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014, a ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014).

S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění uložil kárně obviněnému podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 10 % na dobu 3 měsíců. Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné.

V Brně dne 12. října 2015

JUDr. Jiří Palla předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců