12 Ksz 2/2017-42

ROZHODNUTÍ

Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši, JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním jednání dne 26. 9. 2017 ve věci návrhu městského státního zástupce v Praze ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 2 SPR 37/2017, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. T. S., státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze,

takto:

A. Podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněný

Mgr. T. S., nar. X, státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze,

je vinen, že jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze byl nečinný při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, přičemž konkrétně:

1. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 497/2014 a) v období od 4. 6. 2015 do 23. 9. 2015 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, ze dne 2. 6. 2015, č. j. KRPA-378312-24/TČ-2014-000075, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spolkové republiky Německo, b) v období od 26. 2. 2016 do 10. 2. 2017 neučinil žádný úkon směřující k urychlenému dokončení realizace této mezinárodní právní pomoci německými justičními orgány,

2. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 249/2015 a) v období od 19. 6. 2015 do 14. 9. 2015 nerozhodl o dvou návrzích Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení, ze dne 17. 6. 2015, č. j. KRPA-220042-4 a 5/TČ-2015-000091, na podání žádostí o poskytnutí údajů podléhajících bankovnímu tajemství, b) v období od 30. 6. 2015 do 22. 10. 2015 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení, ze dne 26. 6. 2015, č. j. KRPA-220042-9/TČ-2015-000091, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Velké Británie, a pokyn k předložení této žádosti britskému justičnímu orgánu udělil až dne 30. 12. 2015, ačkoliv její překlad obdržel dne 29. 10. 2015,

3. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 388/2015 a) v období od 20. 11. 2015 do 2. 6. 2016 nerozhodl z důvodu místní nepříslušnosti o odnětí věci policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a o jejím přikázání k dalšímu prověřování policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, b) v období od 8. 6. 2016 do 19. 10. 2016 nepředal policejnímu orgánu údaje podléhající bankovnímu tajemství, které na jeho žádost poskytla Česká spořitelna, a.s.,

4. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 43/2016 a) v období od 5. 4. 2016 do 5. 10. 2016 nerozhodl o stížnostech obviněných E. R., nar. X, a V. R., nar. X, proti usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, ze dne 9. 3. 2016, č. j. KRPA-226655-19/TČ-2015-000075, o zahájení trestního stíhání těchto osob pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, a toto rozhodnutí nepředložil k aprobaci v rozporu s ustanovením čl. 44 odst. 1 písm. c) opatření Městského státního zastupitelství v Praze poř. č. 3/2016, kterým se vydává organizační a aprobační řád Městského státního zastupitelství v Praze, b) v období od 5. 4. 2016 do 5. 10. 2016 nepředložil soudu k rozhodnutí stížnost obviněné E. R. proti usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, ze dne 9. 3. 2016, č. j. KRPA-226655-21/TČ-2015-000075, o zajištění podílu na nemovitostech,

5. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 94/2016 a) v období od 15. 4. 2016 do 1. 7. 2016 nerozhodl o podnětu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 2. oddělení, ze dne 12. 4. 2016, č. j. KRPA-514666/TČ-2015-000092, k podání návrhu soudu na vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, b) v období od 21. 11. 2016 do 14. 2. 2017 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, ze dne 21. 11. 2016, č. j. KRPA-514666/TČ-2015-000092, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky,

6. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 236/2015, ve které bylo od 9. 12. 2015 vedeno trestní stíhání obviněného P. N., nar. X, pro zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, v období od 10. 6. 2016 do 3. 1. 2017 neučinil ve věci žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění, žádným způsobem nereagoval na opakované žádosti policejního orgánu o prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování a v rozporu s ustanovením § 167 odst. 3 trestního řádu neprováděl prověrky věci,

7. ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 316/2016 v období od 9. 8. 2016 do 3. 2. 2017 nerozhodl o návrhu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, ze dne 8. 8. 2016, č. j. KRPA-81658-19/TČ-2016-000075, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spojených států amerických, což byl jediný důvod neskončení věci,

tedy zaviněně porušil povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozil důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, pokračování

čímž spáchal kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

a za to se mu ukládá podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 1 (jednoho) roku.

B. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárně obviněný Mgr. T. S.

zprošťuje se návrhu městského státního zástupce v Praze ze dne 4. 4. 2017, sp. zn. 2 SPR 37/2017, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části,

která mu kladla za vinu, že v rozporu s povinností státního zástupce při výkonu funkce odpovědně plnit své úkoly a respektovat přitom zásady, které zákon pro činnost státního zástupce stanoví, zejména postupovat odborně, svědomitě, odpovědně a bez zbytečných průtahů ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a v rozporu s ustanovením § 2 odst. 4 tr. řádu, které státnímu zástupci ukládá postupovat v projednání věci bez zbytečných průtahů, byl jako státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze opakovaně vědomě nečinný při vyřizování věcí, které mu byly přiděleny ke zpracování, zejména pak v následujících případech:

1) ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 316/2016 po celé období od 8. 8. 2016 do dne provedení vnitřního dohledu dne 3. 2. 2017 nečinil žádné úkony směřující k objasnění a skončení věci, s výjimkou odeslání trestního oznámení policejnímu orgánu dne 30. 8. 2016,

2) ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 249/2015 nejméně od 6. 1. 2016 poté, co byla provedena prověrka ve věci, do doručení žádosti policejního orgánu o vrácení spisu dne 27. 12. 2016, neučinil ve věci žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění,

3) ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 94/2016 v období ode dne 5. 9. 2016 poté, co byla provedena poslední prověrka spisového materiálu, do dne provedení vnitřního dohledu dne 3. 2. 2017, neučinil ve věci žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění,

4) ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 388/2015: a. přestože mu dne 21. 9. 2016 byla doručena data vyžádaná dle § 8 odst. 2 tr. řádu od ČSOB, a.s., předal tato data policejnímu orgánu až dne 19. 10. 2016, b. v období ode dne 19. 10. 2016 poté, co provedl poslední prověrku spisového materiálu, do dne provedení vnitřního dohledu dne 3. 2. 2017, neučinil ve věci žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění,

5) ve věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZV 43/2016 o žádosti policejního orgánu k vyslovení předchozího souhlasu se zrušením zajištění podle § 79d odst. 7 tr. řádu ze dne 8. 3. 2016 rozhodl až dne 20. 10. 2016,

čímž měl spáchat kárné provinění podle § 28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,

protože tento skutek není kárným proviněním.

Odůvodnění:

I. Zjištěný skutkový stav

[1] Dokazováním provedeným při ústním jednání kárný senát zjistil následující skutečnosti v níže uvedených trestních věcech vedených u Městského státního zastupitelství v Praze (dále též městské státní zastupitelství ):

1 KZN 497/2014

[2] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájila dne 26. 11. 2014 úkony trestního řízení ve věci neznámého pachatele pro zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení sepsaného pod č. j. KRPA-378312-6/TČ-2014-000075 se měl tohoto trestného činu dopustit neznámý pachatel dne 17. 9. 2014 v 21.30 hodin před obchodním domem OBI ve městě Amberg, Spolková republika Německo, tím, že zástupci společnosti AF Gold obdrželi od poškozeného M. Š., nar. X, zálohu ve výši 350.000 EUR, za kterou mu předali stříbro, ačkoliv dle telefonické dohody měl od nich převzít 10 kg platiny a 5 kg paládia, čímž byla poškozenému způsobena škoda v přepočtu ve výši 9.637.250 Kč.

[3] Dne 4. 6. 2015 obdrželo městské státní zastupitelství návrh policejního orgánu ze dne 2. 6. 2015, č. j. KRPA-378312-24/TČ-2014-000075, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spolkové republiky Německo za účelem provedení výslechu dvou osob, které poškozenému oproti telefonické domluvě měly na uvedeném místě předat stříbro namísto platiny a paládia. Tyto osoby se měly ke skutku blíže vyjádřit a poté odpovědět na přesně formulované otázky. Kárně obviněný žádost o mezinárodní justiční spolupráci vypracoval až dne 23. 9. 2015. pokračování [4] V zápisu o prověrce stavu prověřování ze dne 18. 2. 2016 kárně obviněný uvedl, že předkládá policejnímu orgánu odpověď na žádost o právní pomoc do Německa a že po provedení jejího překladu a vyhodnocení bude možné rozhodnout o dalším postupu. Za současné situace je zřejmé, že ke skutku došlo a lze ho kvalifikovat jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, nicméně se dosud nepodařilo zjistit pachatele. Lhůtu ke skončení prověřování prodloužil státní zástupce do 30. 4. 2016.

[5] V návrhu na prodloužení lhůty ke skončení prověřování ze dne 27. 4. 2016 uvedl policejní orgán, že ze SRN byla doručena jen část vyhotovené právní pomoci ve formě výslechu jednoho podezřelého, který odmítl vypovídat. Výpověď druhého podezřelého však nebyla ze strany německých policejních orgánů realizována, o čemž byl dozorový státní zástupce informován dne 26. 2. 2016. Je proto nutné vyčkat na vyhotovení zbylé části právní pomoci z Německa a podle obsahu výpovědi druhé osoby rozhodnout o dalším postupu. Policejní orgán proto požádal, aby lhůta k prověřování byla prodloužena do 31. 7. 2016.

[6] V dalších návrzích na prodloužení lhůty ke skončení prověřování ze dne 16. 11. 2016 a 31. 1. 2017 policejní orgán znovu konstatoval, že zbývá provést výslech druhého podezřelého formou realizace zbývající části žádosti o mezinárodní justiční spolupráci, kterou je nutné urgovat, případně rozhodnout bez ní.

[7] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 10. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že státní zástupce vyřídil návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc až po téměř čtyřech měsících a že nereagoval na žádosti policejního orgánu ze dne 26. 2. 2016, 25. 7. 2016, 16. 11. 2016 a 31. 1. 2017 o kontaktování dožádaného orgánu za účelem provedení výslechu druhého podezřelého. Pro nečinnost a nezpůsobilý výkon dozoru kárně obviněného byl proto spis předán jiné státní zástupkyni.

1 KZN 249/2015

[8] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 1. oddělení, zahájila dne 15. 6. 2015 úkony trestního řízení ve věci podezřelého M. W., nar. X, pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, případně zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPA-220042-3/TČ-2015-000091. Jednoho z těchto trestných činů se měl podezřelý dopustit tím, že jako jednatel TLL CAPITAL, s.r.o. uzavřel dne 27. 3. 2014 s QI investiční společnost, a.s. smlouvu o úvěru, ve znění dodatků ze dne 6. 5. 2014 a 26. 8. 2014, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru v celkové výši 18.350.000 Kč za účelem finančních obchodů na US CBOT, CME, NYMEX a UK LIFFE, prováděných prostřednictvím obchodníka s cennými papíry Interactive Brokers, London, se sídlem ve Velké Británii, přičemž v období od 15. 5. 2014 do 2. 7. 2014 učinil šest transakcí, jimiž prostřednictvím bankovních účtů TLL CAPITAL, s.r.o. v rozporu se smlouvou o úvěru a jejích dodatků převedl na své soukromé účty celkem 456.000 USD a s takto neoprávněně získanými prostředky naložil nezjištěným způsobem, čímž způsobil poškozené QI investiční společnost, a.s. škodu v přepočtu ve výši 9.068.818,50 Kč.

[9] Dne 19. 6. 2015 obdrželo městské státní zastupitelství od policejního orgánu dva návrhy ze dne 17. 6. 2015, č. j. KRPA-220042-4 a 5/TČ-2015-000091, na podání žádostí o poskytnutí údajů podléhajících bankovnímu tajemství. Postupem podle § 8 odst. 2 trestního řádu měl být jeden peněžní ústav požádán o předložení kopie smluvní dokumentace a poskytnutí informací týkajících se specifikovaného bankovního účtu za účelem zjištění, jakým způsobem bylo naloženo s peněžními prostředky poškozené QI investiční společnost, a.s., které byly svěřeny společnosti TLL CAPITAL, s.r.o. Druhý peněžní ústav měl sdělit, zda má u něho veden bankovní účet společnost TLL CAPITAL, s.r.o. a podezřelý M. W., přičemž v kladném případě bylo zapotřebí předložit kopii smluvní dokumentace a poskytnut informace vztahující se k tomuto účtu, a to vše za účelem zjištění, jakým způsobem bylo naloženo s peněžními prostředky poškozené QI investiční společnost, a.s., které byly svěřeny TLL CAPITAL, s.r.o. a následně neoprávněně převáděny na jiné bankovní účty této společnosti a osobní účty M. W.

[10] Dále městské státní zastupitelství dne 30. 6. 2015 obdrželo od policejního orgánu návrh ze dne 26. 6. 2015, č. j. KRPA-220042-9/TČ-2015-000091, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Velké Británie za účelem vyžádání kopie smluvní dokumentace a informací od obchodníka s cennými papíry Interactive Brokers, London. Ty byly nezbytné zejména s ohledem na nutnost vypátrat, jakým způsobem podezřelý nakládal s peněžními prostředky QI investiční společnost, a.s., jakož i pro zodpovězení otázky, zda podezřelý byl schopen dostát závazkům (dosáhnout přislíbeného zhodnocení) z příslušné smlouvy o úvěru.

[11] Kárně obviněný požádal o poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství, dvěma přípisy ze dne 14. 9. 2015. Žádost o mezinárodní právní pomoc do Velké Británie pak vyhotovil dne 22. 10. 2015 a téhož dne vydal opatření o přibrání tlumočníka k jejímu překladu do angličtiny. Tento překlad kárně obviněný obdržel dne 29. 10. 2015, avšak pokyn k předložení žádosti o mezinárodní právní pomoc britskému justičnímu orgánu udělil až dne 30. 12. 2015.

[12] Dne 6. 1. 2016 kárně obviněný vypracoval zápis o prověrce stavu prověřování. V ní uvedl, že se v trestním spise nacházejí trestní oznámení, protokoly o podání vysvětlení zástupce poškozené společnosti QI investiční společnost, a.s. a bývalé manželky podezřeného, která vystupovala jako ručitelka v obchodním vztahu, jakož i informace dvou peněžních ústavů podléhající bankovnímu tajemství, z nichž jedna je neúplná a bylo vyžádáno její doplnění. Dosud provedeným šetřením je přitom potvrzeno podezření, že se skutek stal a vykazuje znaky trestného činu. Po obdržení doplnění informací od peněžního ústavu a výsledku mezinárodní právní pomoci bude možno o věci rozhodnout, přičemž připadá v úvahu zahájení trestního stíhání M. W. Jestliže budou splněny podmínky pro vydání usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu a nepodaří se zajistit účast M. W., jehož pobyt není znám, bude namístě vést trestní řízení proti uprchlému. Lhůtu ke skončení prověřování kárně obviněný vzhledem k vyžádané právní pomoci do Velké Británie prodloužil do 15. 6. 2016.

[13] Policejní orgán ve dnech 15. 6. 2016 a 30. 9. 2016 sepsal návrhy na další prodloužení lhůty k prověřování, které odůvodnil tím, že zbývá toliko zajistit účast M. W. na úkonech trestního řízení. K jeho pobytu bylo činěno šetření, z něhož vyplývá, že se zdržuje v zahraničí na neznámém místě. Za pomoci emailové korespondence se podařilo stanovit termín výslechu, z něhož se však podezřelý omluvil, a musel s ním být dohodnut jiný termín podání vysvětlení. Na návrhy o prodloužení lhůty k prověřování kárně obviněný nereagoval, na což byl upozorněn dne 21. 11. 2016 v přípise, v němž ho policejní orgán současně požádal o vrácení originálu trestního spisu, který byl připojen k první žádosti ze dne 15. 6. 2016.

[14] Kárně obviněný dne 27. 12. 2016 sepsal zápis o prověrce stavu prověřování, ve kterém konstatoval, že žádost o mezinárodní právní pomoc dosud nebyla vyřízena, podezřelý se zdržuje v cizině, vyhýbá se trestnímu řízení a je u něho namístě zahájení trestní stíhání a jeho vedení proti uprchlému. Policejní orgán však měl ještě provést pokus o doručení písemnosti podezřelému na známé adresy a v případě neúspěchu předložit kopii trestního spisu s podnětem na vydání příkazu k zadržení, případně příkazu k zatčení, a k vyžádání podezřelého z cizího státu. Vzhledem k vyžádané právní pomoci byla lhůta ke skončení prověřování prodloužena do 15. 6. 2017.

[15] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 3. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že kárně obviněný v dané trestní věci v zásadě žádný dozor nevykonával a prověřování zatížil opakovanými a nedůvodnými průtahy. Státní zástupce totiž vyřídil návrhy policejního orgánu na podání žádostí o poskytnutí údajů podléhajících bankovnímu tajemství pokračování po více než dvou měsících, návrh na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc po čtyřech měsících, prověrku spisu provedl naprosto formálním způsobem, nevyužil možnosti kontaktovat dožádaný britský justiční orgán a po dobu šesti měsíců zadržoval policejnímu orgánu trestní spis, aniž by s ním jakkoliv pracoval. Pro nečinnost a nezpůsobilý výkon dozoru kárně obviněného byl proto spis předán jinému státnímu zástupci.

1 KZN 388/2015

[16] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Odbor hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, zahájila dne 22. 7. 2015 úkony trestního řízení ve věci podezřelých Z. G., nar. X, a M. E., nar. X, pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku, o čemž sepsala záznam pod č. j. KRPM-27546-11/TČ-2015-140080. Tohoto trestného činu se měli dopustit podezřelí tím, že v době od září do listopadu 2013 pod záminkou koupě levných bytů v Praze postupně vylákali od poškozeného L. S., nar. X, celkem částku 11.500.000 Kč, kterou pro tyto účely předával podezřelým zčásti z vlastních finančních prostředků a zčásti z finančních prostředků svých společníků K. F., nar. X, T. S., nar. X, a P. S., nar. X, přičemž poškození ani přes opakované urgence byty neobdrželi ani jim nebyly peníze vráceny, v důsledku čehož jim byla způsobena škoda v celkové výši 11.500.000 Kč.

[17] Dne 11. 9. 2015 byl spisový materiál z důvodu věcné a místní příslušnosti postoupen k dalšímu opatření Policii České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, neboť k podvodnému jednání došlo v Praze, kde poškozený předal pachatelům první finanční částku.

[18] Pražský policejní útvar však dne 10. 11. 2015 vrátil věc Krajskému ředitelství policie Olomouckého kraje, Odbor hospodářské kriminality Služby kriminální policie a vyšetřování, neboť olomoucký policejní orgán již v minulosti uznal svou věcnou a místní příslušnost a v jeho služebním obvodu mělo dojít k obohacení pachatelů i k jejich prvotnímu telefonickému kontaktu s poškozeným. Sdělení o vrácení spisového materiálu Krajskému ředitelství policie Olomouckého kraje obdržel kárně obviněný dne 20. 11. 2015.

[19] Kárně obviněný opatřením ze dne 2. 6. 2016 podle § 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu odňal věc policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a přikázal ji k dalšímu prověřování Krajskému ředitelství policie hl. města Prahy. Podle odůvodnění tohoto opatření je zřejmé, že zásadní část podvodného jednání, prvotní osobní kontakt, první předání finančních prostředků a prohlídka bytů se uskutečnila v Praze. Je nepochybné, že až na první osobní schůzce byl trestný čin dokonán, poškozený byl zde předložením písemností finálně přesvědčen o pravdivosti a vážnosti nabídky podezřelých a tím definitivně uveden v omyl, na jehož základě předal podezřelým finanční hotovost. K obohacení podezřelých proto došlo v okamžiku získání peněz do své moci, což bylo v Obchodním centru Chodov, který se nachází v Praze. Není tedy důvod pro určení místní příslušnosti použít jiná kritéria než uvedená v § 18 odst. 1 trestního řádu.

[20] Dne 8. 6. 2016 podal kárně obviněný žádost o poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. V ní vyzval Českou spořitelnu, a.s. k poskytnutí informací vztahujících se k účtu, na které měla být zasílána část finančních prostředků na nákup bytů. O den dříve, tedy 7. 6. 2016, sepsal kárně obviněný další žádost o poskytnutí informací podléhajících bankovnímu tajemství, v níž Československou obchodní banku, a.s. požádal o zjištění údajů týkajících se účtu, na něhož měla být uskutečněna platba dokládající zásadní tvrzení poškozeného L. S. Požadované údaje obdržel kárně obviněný od České spořitelny, a.s. dne 8. 6. 2016 a od Československé obchodní banky, a.s. dne 21. 9. 2016. Odpovědi obou peněžních ústavů na žádosti podané podle § 8 odst. 2 trestního řádu zaslal kárně obviněný policejnímu orgánu dne 19. 10. 2016.

[21] Téhož dne vypracoval státní zástupce zápis o prověrce stavu prověřování, ve které uvedl, že po přikázání věci policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie hl. města Prahy bylo provedeno doplnění podání vysvětlení poškozeného L. S. a podezřelého M. E. a vyžádány srovnávací materiály ke grafologické expertíze, listiny ze souvisejícího občanskoprávního řízení, jakož i bankovní informace k osobám podezřelých. Dále kárně obviněný udělil pokyn k zadání grafologické expertízy s tím, že po jejím vypracování a vyhodnocení bankovních informací bude možné rozhodnout o trestní odpovědnosti podezřelých. Zároveň prodloužil lhůtu ke skončení prověřování do 31. 12. 2016.

[22] V návrhu na další prodloužení lhůty k prověřování ze dne 28. 12. 2016 policejní orgán uvedl, že přibral znalce z oboru písmoznalectví, obor ruční písmo, za účelem provedení grafologické expertízy na pokladních dokladech a smlouvě o tichém společenství, přičemž po vyhotovení znaleckého posudku bude zvážen další postup. Průběžně je také vyhodnocováno finanční šetření. Lhůta ke skončení prověřování měla být prodloužena do 30. 4. 2017.

[23] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 3. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že kárně obviněný v dané trestní věci v zásadě žádný dozor nevykonával a prověřování zatížil opakovanými a nedůvodnými průtahy. Odnětí věci policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje učinil až po osmi měsících a po tuto dobu mu vědomě ponechal spis. Poskytnuté informace podléhající bankovnímu tajemství předložil policejnímu orgánu až po čtyřech měsících. Pro účely prověrky spisu, kterou provedl naprosto formálním způsobem, zadržoval policejnímu orgánu trestní spis po dobu tří měsíců, aniž by s ním jakkoliv pracoval. Pro nečinnost a nezpůsobilý výkon dozoru kárně obviněného byl proto spis předán jinému státnímu zástupci.

1 KZV 43/2016

[24] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, usnesením ze dne 9. 3. 2016, č. j. KRPA-226655-19/TČ-2015-000075, podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájila trestní stíhání E. R., nar. X, a V. R., nar. X, pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měli obvinění dopustit tím, že s úmyslem získat dvoutřetinový podíl na domu a pozemku v katastrálním území Praha-Vršovice využili duševní poruchy spolumajitele těchto nemovitostí poškozeného D. K., nar. X, kterého vmanipulovali do podpisu několika dokumentů směřujících k převodu podílu na nemovitostech, jejichž hodnota přesahovala částku 5.000.000 Kč.

[25] Usnesením ze dne 9. 3. 2016, č. j. KRPA-226655-21/TČ-2015-000075, policejní orgán podle § 79d odst. 1 trestního řádu zajistil dvoutřetinový podíl k uvedeným nemovitostem, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že jsou určeny ke spáchání trestného činu. V souvislosti s podezřením na podvodné uzavření smluv týkajících se převodu podílu na nemovitostech totiž hrozí nebezpečí zcizení majetku ve vlastnictví poškozeného.

[26] Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podali oba obvinění stížnosti, které městské státní zastupitelství obdrželo dne 5. 4. 2016. V nich shodně uvedli, že poškozený v době, kdy s nimi uzavíral předmětné smlouvy, nejednal v duševní poruše, byl plně způsobilý k právním úkonům a neexistovaly skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat na jeho duševní hendikep. Obviněná E. R. dále namítla, že v usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo specifikováno, v jakém omylu měl poškozený jednat nebo jakého jeho omylu mělo být využito. Navíc policejní orgán nežádal vysvětlení od osob, které se zúčastnily uzavírání smluv směřujících k prodeji podílu na nemovitostech. Dne 5. 4. 2016 byla městskému státnímu zastupitelství doručena také stížnost obviněné E. R. proti usnesení o zajištění podílu na uvedených nemovitostech. pokračování [27] O stížnostech obou obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání rozhodl kárně obviněný až usnesením ze dne 5. 10. 2016 tak, že je podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu jako nedůvodné zamítl. V odůvodnění tohoto usnesení státní zástupce uvedl, že před zahájením trestního stíhání měl policejní orgán k dispozici zejména výpis z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví poškozeného k dotčeným nemovitostem, všechny smlouvy, kterými měli obvinění nemovité věci získat, rozhodnutí soudu o omezení způsobilosti poškozeného k právním úkonům na provádění dispozice s majetkem do hodnoty 5.000 Kč, jakož i dva znalecké posudky z oboru psychiatrie a dvě lékařské zprávy, z nichž vyplývá, že poškozený již v roce 2009 nebyl z důvodu psychické poruchy způsobilý k právním úkonům a snadno podléhá vlivu jiných osob. Ze záznamu o výslechu opatřeného videokamerou i z přepisu tohoto úkonu je zřejmé, že poškozený není schopen porozumět právním úkonům týkajících se převodu nemovitostí a v inkriminovanou dobu zcela nekriticky důvěřoval obviněnému V. R. Dále jedna z osob podávajících vysvětlení měla povědomost o tom, že poškozený jednal ohledně dispozice s jeho domem s obviněným V. R., od něhož neměl obdržet žádné plnění. Popsané právní úkony tvoří řetězec, jehož cílem bylo zbavit poškozeného vlastnických práv k jeho nemovitostem bez protiplnění. Prověřováním zjištěné skutečnosti tedy dostatečně odůvodňují závěr, že se stíhaný skutek stal, vykazuje znaky trestného činu a je dostatečně odůvodněn závěr o jeho spáchání oběma obviněnými. Z těchto důvodů shledal kárně obviněný usnesení o zahájení trestního stíhání zákonným a správným. Rozhodnutí o zamítnutí stížnosti proti tomuto usnesení kárně obviněný v rozporu s čl. 44 odst. 1 písm. c) opatření městského státního zástupce v Praze poř. č. 3/2016, kterým se vydání organizační a aprobační řád Městského státního zastupitelství v Praze, nepředložil k aprobaci první náměstkyni městského státního zástupce v Praze.

[28] Rovněž až dne 5. 10. 2016 kárně obviněný předložil Městskému soudu v Praze k rozhodnutí stížnost obviněné E. R. proti usnesení policejního orgánu o zajištění podílu na nemovitostech společně s kopií vyšetřovacího spisu.

[29] Následně kárně obviněný dne 20. 10. 2016 udělil předchozí souhlas se zrušením tohoto zajištění, který si policejní orgán vyžádal v přípise č. j. KRPA-226655-113/TČ-2015-000075, který byl datován dnem 8. 3. 2016.

[30] Po obdržení souhlasu státního zástupce policejní orgán usnesením ze dne 20. 10. 2016, KRPA-226655-114/TČ-2015-000075, podle § 79d odst. 7 trestního řádu zrušil zajištění dvoutřetinového podílu na uvedených nemovitostech, neboť pro takový postup již pominuly důvody. V souvislosti s kupní smlouvou na předmětné nemovitosti totiž probíhá občanskoprávní řízení u Městského soudu v Praze, který jejich převod zablokoval. Navíc z revizního znaleckého posudku vyplývá jednoznačný závěr, že poškozený je schopen jasně a srozumitelně projevovat svou vůli, je schopen vážně a zodpovědně vlastními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti a v době podpisu předmětné smlouvy byl schopen jednat bez jakéhokoliv omezení.

[31] V návaznosti na zrušení zajištění Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 44 To 433/2016, ke stížnosti obviněné E. R. usnesení policejního orgánu o zajištění dvoutřetinového podílu na nemovitosti ze dne 9. 3. 2016 bez dalšího zrušil s tím, skutkový i právní stav existující v době jeho rozhodování se významně liší oproti stavu v době vydání napadeného rozhodnutí, jehož přezkoumání je již tedy bezpředmětné.

[32] V zápise o prověrce ze dne 9. 2. 2017 kárně obviněný uvedl, že je vyšetřování již prakticky skončeno a je naplánováno seznámení obviněných a poškozeného s jeho výsledky. Vzhledem k různým závěrům znaleckých posudků z oboru psychiatrie ohledně způsobilosti poškozeného k právním úkonům, výpovědím svědků, z nichž jen menšina vnímala tuto způsobilost jako sníženou, a velkému množství smluv a jiných listin podepsaných poškozeným, nelze učinit jednoznačný závěr odůvodňující zastavení trestního stíhání. Proto státní zástupce považoval za nutné podání obžaloby, aby na základě výsledku hlavního líčení rozhodl o vině obviněných soud.

[33] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 13. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že kárně obviněný ignoruje lhůty stanovené trestním řádem i organizační a aprobační řád. Až po šesti měsících totiž zamítl stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, toto své rozhodnutí vypravil bez aprobace a teprve po šesti měsících předložil soudu k rozhodnutí stížnost obviněné E. R. proti usnesení o zajištění podílu na nemovitostech spolu se spisem, který zadržoval bez jakékoliv aktivity, ačkoli již dne 20. 10. 2016 udělil předběžný souhlas se zrušením zajištění, tedy dříve než soud rozhodl. První prověrku spisu provedl až dne 9. 2. 2017, kdy byl obeznámen s prováděním vnitřního dohledu pro nečinnost v rámci celé jeho agendy. Pro nečinnost a nezpůsobilý výkon dozoru kárně obviněného byl proto spis předán jiné státní zástupkyni.

1 KZN 94/2016

[34] Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha IV, Služba kriminální policie a vyšetřování, 3. oddělení hospodářské kriminality, podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájila dne 22. 2. 2016 úkony trestního řízení ve věci neznámého pachatele pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení sepsaného pod č. j. KRPA-514666-9/TČ-2015-001493 se měl tohoto trestného činu dopustit neznámý pachatel v Praze a Rudné tím, že v šesti případech, ve kterých vystupoval jako zástupce společnosti ERNYS s.r.o., prostřednictvím e-mailu uzavíral v postavení nájemce se společnostmi STILL ČR spol. s r.o. a Toyota Material Handling CZ s.r.o. smlouvy o nájmu a poskytování služeb, jejímž předmětem bylo celkem sedmnáct vysokozdvižných vozíků, které převzal do užívání, avšak za jejich nájem nezaplatil a stroje převezl na neznámé místo, ačkoliv k tomu nebyl podle smluvních ujednání oprávněn, a s uvedenými společnostmi dále nekomunikoval, čímž způsobil poškozeným STILL ČR spol. s r.o. a Toyota Material Handling CZ s.r.o. škodu v celkové výši 12.224.924 Kč.

[35] Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 10 dne 24. 2. 2016 tuto trestní věc z důvodu věcné příslušnosti postoupilo městskému státnímu zastupitelství.

[36] Dne 15. 4. 2016 obdrželo městské státní zastupitelství od Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 2. oddělení, podnět ze dne 12. 4. 2016, č. j. KRPA-514666/TČ-2015-000092, k podání návrhu na vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Státní zástupce měl soudu navrhnout vydání příkazu podle § 88a trestního řádu, v němž by bylo uloženo zde specifikovaným společnostem provozujícím telekomunikační služby poskytnout údaje a informace vztahující se k emailové schránce, kterou pachatel užívával k elektronické komunikaci s oběma poškozenými. Kárně obviněný podal návrh na vyžádání údajů o telekomunikačním provozu dne 1. 7. 2016 a soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 podle § 88a odst. 1 trestního řádu vydala příkaz k poskytnutí těchto údajů dne 7. 7. 2016.

[37] Kárně obviněný dne 5. 9. 2016 sepsal zápis o prověrce prověřování. V něm uvedl, že policejní orgán dosud vyhlásil pátrání po odcizených vysokozdvižných vozících, navázal spolupráci s polskou policií za účelem nalezení vozíků a zjištění pachatele, opatřil výpisy z účtů, na něž byly složeny platby v hotovosti jako zálohy na půjčení strojů, a to za účelem identifikace vkladatelů, provedl šetření k osobě, jejímž jménem pachatel vystupoval, jakož i vytěžil osoby podílející se na distribuci vozíků, pracovníky spedice a konkrétní řidiče. Policejní orgán přitom ještě zamýšlí vyčkat na odpovědi bank k identifikaci vkladatelů, v koordinaci s polskou stranou pokračovat v nalezení míst, kde se vozíky pohybují, ztotožnit osoby spolupracující s R. W., který se jeví být podezřelým ze spáchání trestného činu. Podle závěru kárně obviněného postupuje policejní orgán správně a bez průtahů, prověřované skutky se staly, vykazují znaky trestného činu pokračování podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, avšak dosud se nepodařilo spolehlivě identifikovat jeho pachatele, aby mohlo být zahájeno trestní stíhání. Proto kárně obviněný lhůtu ke skončení prověřování prodloužil do 22. 1. 2017.

[38] Následně kárně obviněný dne 21. 11. 2016 osobně převzal návrh Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, ze dne 21. 11. 2016, č. j. KRPA-514666/TČ-2015-000092, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky. Její justiční orgány měly ustanovit a vyslechnout osoby, jež převzaly dovozené vysokozdvižné vozíky, a provést šetření k pohybu vozíků v oblasti, kterou vymezuje dosah BTS stanic mobilních operátorů. Tento návrh kárně obviněný nenechal zažurnalizovat, do dozorového spisu ho pouze volně vložil a žádost o mezinárodní justiční spolupráci vypracoval až dne 14. 2. 2017.

[39] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 3. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že státní zástupce za jeden rok trvajícího trestního řízení vyhověl s přibližně dvouměsíční prodlevou celkem třem podnětům na vyžádání údajů podléhajících bankovnímu tajemství a podal soudu návrh na vyžádání údajů o telekomunikačním provozu. Tím způsobil průtahy v prověřování, které navíc v případě postupu podle § 88a trestního řádu mohly vést ke ztrátě požadovaných dat. Posledních pět měsíců byl spis lhůtován či ponechán bez jakékoliv činnosti. Kárně obviněnému byla uložena povinnost provést prověrku věci ve lhůtě do 15. 2. 2017 a předložit ji k aprobaci, což kárně obviněný učinil přesně na konci stanovené doby.

[40] Dne 16. 2. 2017 byla vypracována druhá část záznamu o vnitřním dohledu, v níž bylo uvedeno, že státní zástupce převzal osobně návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polska, který nezaložil do spisu, a žádost zpracoval až po téměř třech měsících, čímž způsobil průtahy v prověřování.

1 KZV 236/2015

[41] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 6. oddělení, usnesením ze dne 9. 12. 2015, č. j. KRPA-262822-91/TČ-2015-000096-ST, podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájila trestní stíhání P. N., nar. X, pro zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měl obviněný dopustit tím, že jako pracovník společnosti Property Management Solutions s.r.o., jehož náplní práce bylo i vymáhání pohledávek (nájemného) po lhůtě splatnosti, včetně inkasa hotovostních plateb, nejméně v období od 1. 7. 2015 do 7. 12. 2015 přebíral od klientů hotovostní platby, jejichž přijetí potvrzoval pokladními doklady, které sám vystavil, přičemž tyto platby do firemní pokladny nevložil ani je nezaúčtoval a tyto si ponechal pro vlastní potřebu, čímž způsobil poškozené Property Management Solutions s.r.o. škodu nejméně ve výši 6.519.021 Kč.

[42] Dne 17. 2. 2016 podal kárně obviněný žádost o poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství. V ní požádal peněžní ústav o sdělení, zda měl obviněný u něho zřízen bankovní účet, zda na něho v době od 1. 7. 2015 vkládal finanční prostředky a zda využíval další produkty.

[43] Dne 19. 5. 2016 kárně obviněný požádal policejní orgán o podání stručné zprávy o stavu řízení.

[44] Od této doby kárně obviněný neučinil ve věci žádný dozorový úkon a neprováděl ani prověrky věci. Rovněž nereagoval na opakované žádosti policejního orgánu o prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování, které obdržel ve dnech 10. 6. 2016, 10. 8. 2016, 10. 10. 2016 a 8. 12. 2016.

[45] Až dne 3. 1. 2017 kárně obviněný provedl zápis o prověrce věci. V něm uvedl, že jsou ve spise založeny materiály od poškozené společnosti, protokol o domovní prohlídce, bankovní informace, výslech obviněného, který se ke skutku doznal a zpochybňuje jen výši zpronevěřené částky, výslechy svědků působících u poškozené, které byly zaměřeny na mechanismus fakturace, a svědecké výpovědi jednotlivých nájemců ke způsobu placení nájemného a vystavení falešných faktur. V závěru zápisu státní zástupce uvedl, že věc bude možné po vyslechnutí všech zástupců poškozené společnosti ukončit návrhem na podání obžaloby. Je zřejmé, že obviněný měl motiv ke spáchání trestného činu, v jeho neprospěch svědčí i jeho znalost systému inkasování plateb a záznamy o vstupu do objektu v čase, kdy došlo k zásahu do systému, nicméně doposud není k dispozici žádný přímý usvědčující důkaz.

[46] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 14. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že kárně obviněný byl více než rok ve věci zcela nečinný, nereagoval na žádosti policejního orgánu o prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování a první a jedinou prověrku věci za rok vyšetřování provedl až dne 3. 1. 2017. Pro nečinnost a nezpůsobilý výkon dozoru kárně obviněného byl proto spis předán jiné státní zástupkyni.

1 KZN 316/2016

[47] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality, 5. oddělení, podle § 158 odst. 3 trestního řádu zahájila dne 29. 7. 2016 úkony trestního řízení ve věci neznámého pachatele pro zločin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku. Podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení sepsaného pod č. j. KRPA-81658-11/TČ-2016-000075 se měl tohoto trestného činu dopustit neznámý pachatel v Praze, ulice 28. října č. p. 377, tím, že v přesně nezjištěné době blíže nezjištěným způsobem odcizil z depozitní schránky peněžní částku 380.000 CHF, kterou dne 11. 7. 2001 uložila poškozená I. S., nar. X, na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 26. 1. 1998 se společností CHEQUEPOINT, a.s., přičemž následně byla část této společnosti převedena na Prague Safe Deposit s.r.o. a z důvodu údajného nesplnění nájemních podmínek ze strany poškozené byla depozitní schránka dne 28. 6. 2007 v 10.47 hodin komisionálně otevřena a nalezena prázdná, v důsledku čehož byla poškozené způsobena škoda ve výši 380.000 CHF.

[48] Dne 9. 8. 2016 obdrželo městské státní zastupitelství návrh policejního orgánu ze dne 8. 8. 2016, č. j. KRPA-81658-19/TČ-2016-000075, na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spojených států amerických. V něm se uvádí, že podle dosud zjištěných skutečností při násilném otevření depozitní schránky dne 28. 6. 2007 v 10.47 hodin byl přítomen P. H., který se údajně zdržuje na Floridě. Příslušné americké justiční orgány měly být proto požádány o provedení šetření k pobytu této osoby a v případě vypátrání jejího bydliště rovněž o zjištění, zda se bude nacházet v České republice a kdy by mohl být naplánován její výslech. Pokud P. H. uvede, že se v České republice zdržovat nebude, navrhl policejní orgán provedení jeho výslechu v USA, ve kterém měl odpovědět na přesně formulované otázky.

[49] Přípisem ze dne 30. 8. 2016 kárně obviněný zaslal policejnímu orgánu k dalšímu prověření trestní oznámení M. Š. na P. S. a požádal ho o sdělení, která jeho součást a pod jakým číslem jednacím bude věc prověřovat.

[50] Ve zprávě o stavu prověřování ze dne 20. 1. 2017, č. j. KRPA-81658-43/TČ-2016-000075, která byla sepsána podle § 159 odst. 2 trestního řádu, sdělil policejní orgán městskému státnímu zastupitelství, že dosud provedl výslechy šesti osob a dva další úkony, vyčkává jen na vyřízení žádosti o právní pomoc do USA a po dohodě s dozorovým státním zástupcem žádá o prodloužení lhůty k prověřování do 30. 4. 2017.

[51] V záznamu o vnitřním dohledu ze dne 3. 2. 2017 uvedla I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, že státní zástupce věc založil na lhůtu do 25. 9. 2016, od tohoto data má spis pokračování ve své kanceláři, nereagoval na návrh policejního orgánu na vyžádání mezinárodní právní pomoci ani na jeho urgenci a s průběhem prověřování není nijak seznámen. Pro naprostou nečinnost a nezpůsobilý výkon dozoru kárně obviněného byl proto spis předán původnímu zpracovateli.

[52] Všechna uvedená skutková zjištění vyplývají z kopií spisů městského státního zastupitelství sp. zn. 1 KZN 497/2014, sp. zn. 1 KZN 249/2015, sp. zn. 1 KZN 388/2015, sp. zn. 1 KZV 43/2016, sp. zn. 1 KZN 94/2016, sp. zn. 1 KZV 236/2015 a sp. zn. 1 KZN 316/2016, jakož i z výňatku z organizačního a aprobačního řádu Městského státního zastupitelství v Praze. Tyto důkazy byly při ústním jednání kárného senátu provedeny na návrh kárného navrhovatele.

II. Obhajoba kárně obviněného a svědecká výpověď jeho nadřízené

[53] Kárně obviněný ve své výpovědi a závěrečné řeči při ústním jednání kárného senátu doznal, že se zjištěných průtahů dopustil, že nebyly zapříčiněny žádnými objektivními důvody a že za ně může jedině on sám, neboť ve srovnání s kolegy rozhodně nebyl pracovně přetížený. Rozumné vysvětlení nemá ani ve vztahu k šestiměsíčnímu průtahu při rozhodování o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Spisy, v nichž vznikly průtahy, se nacházely v jeho kanceláři, což není normální praxe. Měl je však u sebe, protože věděl, že v nich nevyřídil některé úkony.

[54] Na svou obhajobu kárně obviněný jen uvedl, že v minulosti nahromadil určité nedodělky, kterých se nedokázal zbavit a představovaly tak pro něho zátěž. V době konání vnitřního dohledu se snažil zjištěné průtahy nějak řešit, nicméně nechtěl způsobit nečinnosti v dalších věcech, které považoval za urgentní. Proto se mu nedařilo odstraňovat nedodělky dostatečně rychle. Většinou byl nečinný ve věcech, v nichž bylo z předchozí praxe zřejmé, že pravděpodobně nepovedou ke kýženému výsledku, na něhož proto nemá rychlost až takový vliv. Nicméně o této agendě měl přehled, věděl, co se v ní děje, a byl ve spojení s policejním orgánem, které udržoval telefonicky, byť o takových konzultacích nečinil záznamy do dozorových spisů. Jeho věci, v nichž se zjistily průtahy, byly kromě jedné přerozděleny mezi jeho kolegy, kteří mu to však nevyčítali ani na to jinak negativně nereagovali.

[55] Dále kárně obviněný uvedl, že funkci státního zástupce vykonává od roku 1999, její první fázi končící rokem 2012 byla bezproblémová, tato práce ho stále opravdu baví, což si uvědomil zvláště po podání tohoto kárného návrhu. Od této doby se snaží lépe plnit své úkoly, racionálněji organizovat svou práci, vyřizovat věci rychleji a rozhodnutí odůvodňovat důkladněji. Největší smysl spatřuje v trestních řízeních, která pomohou poškozeným. Několik takových věcí vyřizoval a měl z nich dobrý pocit, že jeho úsilí nebylo zbytečné. Na jeho práci je nyní s ohledem na špatnou pověst a špatné výsledky dohlíženo více, avšak od podání kárného návrhu nebylo u něho zjištěno žádné zásadní pochybení ani prodlevy. Je přesvědčen, že před kárným senátem stojí naposledy, protože další kárné řízení by asi pro něho bylo definitivní.

[56] Svědkyně JUDr. D. S., I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze, ve své výpovědi uvedla, že po určité době od nástupu do této funkce začala provádět vnitřní dohled u státních zástupců, v jejichž činnosti si všimla určitých nesrovnalostí. Jedním z nich byl i kárně obviněný, u něhož v rámci vnitřního dohledu zjistila průtahy v několika trestních věcech, které se vyznačovaly jeho pasivitou, nevykonáváním žádné dozorové činnosti, nevyžadováním trestních spisů a nereagováním na návrhy policejního orgánu, když není ničím doložena ani ústní komunikace mezi ním a policejním orgánem, neboť o té se státní zástupce nezmiňoval ani o ní nečinil záznamy do dozorových spisů. Přitom neshledala žádné objektivní příčiny, které by kárně obviněnému bránily řádně vykonávat dozorovou činnost a vyřizovat podání policejního orgánu, neboť nebyl enormně pracovně zatížen a ani se nesvěřil, že by měl nějaké osobní problémy. Domnívá se, že prodlevy vznikly z důvodů jeho povahy a odborných předpokladů, neboť nebyl schopen početnou agendu majetkové trestné činnosti zvládat v požadované kvalitě.

[57] Svědkyně rovněž uvedla, že ohlas na přerozdělení těchto věcí byl překvapivě dobrý a oproti jiným případům změny dozorového státního zástupce dokonce kolegyně projevily ochotu spisy převzít a žádaly, aby se situace zbytečně nevyhrocovala. Kárně obviněný má v kolektivu dobré postavení a je velice oblíben, čehož si samozřejmě cení.

[58] Konečně svědkyně uvedla, že po podání tohoto návrhu na zahájení kárného řízení rozhodla o změně agendy kárně obviněného, který se stal specialistou na drogovou trestnou činnost, a jeho práci do určité míry sleduje a kontroluje, protože se jedná o trestní kauzy s výraznější aktivitou policejního orgánu a vyšším počtem vazebních stíhání. U kárně obviněného přitom neshledala žádná pochybení a svou práci vykonává na požadované úrovni. I když objektivně vzato plní úkoly dozorového státního zástupce na samé hranici akceptovatelnosti, je toho názoru, že po změně jeho specializace do kolektivu, který není nikdy ideální, patří a bude v něm schopen dále pracovat. Jinou alternativu, než agendu drogové trestné činnosti, kterou nyní zpracovává, již pro něho nemá, takže pokud by i tu nezvládl, nemá pro něho další návrh, jak v práci na Městském státním zastupitelství v Praze pokračovat. To mu řekla a doufá, že uvedené řešení bude fungovat.

III. Průtahy dosahující intenzity kárného provinění

[59] Při posouzení jednání uvedeného v návrhu na zahájení kárného řízení vycházel kárný senát ze své předchozí judikatury, kdy s ohledem na zásadu subsidiarity kárného postihu, podle níž lze dovozovat kárnou odpovědnost jedině v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství, považoval za kárné provinění jen delší nečinnost, při níž státní zástupce nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další agendy. Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN (srov. rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, č. j. 12 Ksz 13/2014-71, ze dne 13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014-107, ze dne 10. 11. 2015, č. j. 12 Ksz 2/2015-78, a ze dne 14. 2. 2017, č. j. 12 Ksz 4/2016-142).

[60] Daleko přísnějším způsobem však kárný senát v rozhodnutí ze dne 21. 3. 2017, č. j. 12 Ksz 8/2016-81, nahlížel na případy, v nichž státní zástupce delší dobu otálí s vyřizováním naprosto základních a stěžejních podání, na jejichž včasném a náležitém posouzení závisí opodstatněnost samotného vedení trestního stíhání, důvodnost vzetí obviněného do vazby či jeho ponechání ve vazbě, zachování dalších základních práv obviněného a jiných dotčených osob, jakož i zjištění klíčových skutečností důležitých pro posouzení jednání uvedeného v usnesení o zahájení trestního stíhání po skutkové i právní stránce. Proto s ohledem na zásadu rychlosti řízení, která je zakotvena v ustanoveních § 2 odst. 4 trestního řádu a § 2 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státním zastupitelství ), ohledně takových podání z hlediska kárné odpovědnosti státního zástupce netoleroval nečinnosti trvající v řádu týdnů, nýbrž učinil závěr, že o nich veřejní žalobci musejí v každé věci rozhodovat spíše v řádu dnů. Urychleným způsobem mají podle uvedeného judikátu dozoroví státní zástupci rozhodovat v první řadě o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která mají být přezkoumána velmi rychle ve lhůtě několika dnů či jednoho týdne (maximálně dvou týdnů v mimořádně složitých věcech) od obdržení stížnosti, aby tak bylo najisto postaveno, že trestní stíhání obviněného pro předmětný skutek je vedeno důvodně a v jeho rámci mohou být skutečně prováděny úkony směřující k postavení obviněného před soud a přijata opatření zasahující do jeho základních práv.

[61] Uvedeným způsobem však kárně obviněný ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 43/2016 nepostupoval, neboť o stížnostech obviněných E. R. a V. R. proti usnesení policejního orgánu o pokračování zahájení jejich trestního stíhání nerozhodl v období od 5. 4. 2016 do 5. 10. 2016, tedy po dobu šesti měsíců. Navíc rozhodnutí o těchto stížnostech nepředložil k aprobaci, čímž porušil čl. 44 odst. 1 písm. c) opatření Městského státního zastupitelství v Praze poř. č. 3/2016, kterým se vydává organizační a aprobační řád Městského státního zastupitelství v Praze. Ve stejné trestní věci a v tomtéž období ani nepředložil soudu k rozhodnutí stížnost obviněné E. R. proti usnesení policejního orgánu o zajištění podílu na nemovitostech, ačkoliv tak byl i v tomto případě povinen učinit v řádu dnů, neboť zákaz převodu nebo zatížení nemovitosti představoval významný zásah do vlastnického práva dotčené osoby.

[62] Většina dalších průtahů uvedených v kárném návrhu se netýkala úkonů, jež by bylo třeba zpracovat urychleně, nicméně dosahovala délky aspoň dvou měsíců ve fázi prověřování, která podle zmiňované judikatury kárného senátu naplňuje znaky skutkové podstaty kárného provinění.

[63] Kárně obviněný totiž ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 497/2014 nerozhodl o návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spolkové republiky Německo v období od 4. 6. 2015 do 23. 9. 2015 a v období od 26. 2. 2016 do 10. 2. 2017 neučinil žádný úkon směřující k urychlenému dokončení realizace této mezinárodní právní pomoci. Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 249/2015 nerozhodl o dvou návrzích policejního orgánu na podání žádostí o poskytnutí údajů podléhajících bankovnímu tajemství v období od 19. 6. 2015 do 14. 9. 2015, o návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Velké Británie nerozhodl v období od 30. 6. 2015 do 22. 10. 2015 a pokyn k předložení této žádosti britskému justičnímu orgánu udělil až dne 30. 12. 2015, ačkoliv její překlad obdržel dne 29. 10. 2015. Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 388/2015 nerozhodl z důvodu místní nepříslušnosti o odnětí věci policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a o jejím přikázání k dalšímu prověřování policejnímu orgánu Krajského ředitelství policie hl. města Prahy v období od 20. 11. 2015 do 2. 6. 2016 a v období od 8. 6. 2016 do 19. 10. 2016 nepředal policejnímu orgánu údaje podléhající bankovnímu tajemství, které na jeho žádost poskytla Česká spořitelna, a.s. Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 94/2016 o podnětu policejního orgánu k podání návrhu soudu na vyžádání údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu nerozhodl v období od 15. 4. 2016 do 1. 7. 2016 a v období od 21. 11. 2016 do 14. 2. 2017 nerozhodl o návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky. Konečně ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 316/2016 nerozhodl o návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spojených států amerických v období od 9. 8. 2016 do 3. 2. 2017, což byl jediný důvod neskončení této věci.

[64] Více než tříměsíční průtah ve fázi vyšetřování, který podle rozhodovací činnosti kárného senátu také dosahuje intenzity kárného provinění, byl zjištěn ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 236/2015, v níž kárně obviněný v období od 10. 6. 2016 do 3. 1. 2017 neučinil žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění, žádným způsobem nereagoval na opakované žádosti policejního orgánu o prodloužení lhůty ke skončení vyšetřování a v rozporu s ustanovením § 167 odst. 3 trestního řádu neprováděl prověrky věci.

[65] Všechny tyto úkony přitom kárně obviněný nepochybně mohl včas učinit bez újmy na zpracování jeho ostatní agendy, neboť jeho pracovní zátěž byla v rozhodné době srovnatelná s jeho kolegy a nebyla enormní, jak vyplývá z jeho výpovědi, svědectví JUDr. D. S. a přehledu počtu nařízených hlavních líčení státních zástupců obecné a násilné kriminality Městského státního zastupitelství v Praze v období od 1. 4. 2016 do 30. 11. 2016, jímž byl také proveden důkaz při ústním jednání kárného senátu. Provedení jednotlivých úkonů v přiměřených lhůtách nebránily kárně obviněnému ani žádné osobní či rodinné důvody, což je zřejmé z jeho výslechu i svědecké výpovědi jeho nadřízené.

[66] Lze tedy shrnout, že uvedené dva průtahy ve věci sp. zn. 1 KZN 497/2014, tři průtahy ve věci sp. zn. 1 KZN 249/2015, dva průtahy ve věci sp. zn. 1 KZN 388/2015, dva průtahy ve věci sp. zn. 1 KZV 43/2016, dva průtahy ve věci sp. zn. 1 KZN 94/2016, jeden průtah ve věci sp. zn. 1 KZV 236/2015 a jeden průtah ve věci sp. zn. 1 KZN 316/2016 dosahují intenzity kárného provinění.

[67] Tyto průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za jednotlivé dílčí útoky pokračujícího kárného provinění, neboť se jich kárně obviněný dopustil v blízké časové souvislosti třinácti nečinnostmi v sedmi trestních věcech, jimiž zároveň porušil své povinnosti státního zástupce. K nutnosti posuzování zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho skutku a jako jednoho kárného provinění dospěla i dosavadní judikatura kárných soudů (srov. kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006, sp. zn. 1 Skno 8/2006, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 14. 9. 2010, sp. zn. 13 Kss 2/2010, ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014, ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014, ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 2/2015, a ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. 12 Ksz 8/2016).

[68] Třináct průtahů v trestních věcech vedených u Městského státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. 1 KZN 497/2014, sp. zn. 1 KZN 249/2015, sp. zn. 1 KZN 388/2015, sp. zn. 1 KZV 43/2016, sp. zn. 1 KZN 94/2016, sp. zn. 1 KZV 236/2015 a sp. zn. 1 KZN 316/2016, které jsou uvedeny ve skutkové větě výroku A. tohoto rozhodnutí kárného senátu, tedy tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž kárně obviněný zaviněně porušil své povinnosti při výkonu funkce státního zástupce odpovědně plnit své úkoly a postupovat odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněný tímto zaviněným jednáním ohrozil rovněž důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta byla či aspoň mohla být v očích odborné a laické veřejnosti, zejména policejního orgánu a obhájců, nepochybně snížena jeho otáleními při vyřizování úkonů v jednotlivých trestních věcech. V daném případě se jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněný věděl, že svým jednáním může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Svých průtahů si totiž byl nepochybně dobře vědom a jejich odstranění záměrně odkládal na pozdější dobu. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá zejména z jeho tvrzení, že spisy, v nichž docházelo k prodlevám, si u sebe záměrně ponechával v kanceláři. Kárně obviněný musel být proto srozuměn s tím, že se dopouští nečinností, porušuje tak své povinnosti státního zástupce a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství.

[69] S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněný skutkem uvedeným ve výroku A. rozhodnutí kárného senátu spáchal kárné provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství.

IV. Uložení kárného opatření

[70] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného provinění a k osobě kárně obviněného.

[71] Na jedné straně vzal kárný senát v úvahu doznání kárně obviněného, jeho účinnou lítost a sebereflexi, kterou projevil při ústním jednání kárného senátu.

[72] Na straně druhé však musel kárný senát přihlédnout k tomu, že se kárně obviněný dopustil vyššího počtu průtahů a že nečinnosti při rozhodování o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání a při předložení stížnosti proti usnesení o zajištění podílu na nemovitostech soudu značně převyšovaly kritickou hranici několika dnů či jednoho týdne, ve kterých měl kárně obviněný tyto úkony učinit. Průtahy kárně obviněného při rozhodování o návrzích policejních orgánů na provedení jednotlivých úkonů v rámci prověřování nepochybně měly negativní vliv pokračování na jeho délku a průběh. Pasivita státního zástupce ve věci sp. zn. 1 KZV 236/2015 nedůvodně prodloužila vyšetřování. V neprospěch kárně obviněného svědčí i to, že průtahy v dozorové činnosti mu byly v minulosti již písemně vytýkány podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, a to dne 11. 10. 2012 pod sp. zn. 5 SPR 662/2012, dne 24. 9. 2013 pod sp. zn. 5 SPR 907/2013, dne 30. 5. 2014 pod sp. zn. 2 SPR 163/2014, dne 16. 6. 2015 pod sp. zn. 5 SPR 439/2015 a dne 11. 4. 2016 pod sp. zn. 2 SPR 103/2016.

[73] S ohledem na úmyslné, četné a ve věci sp. zn. 1 KZV 43/2016 rovněž dlouhodobé nečinnosti kárně obviněného zjištěné v tomto kárném řízení a jeho zřetelnou tendenci dopouštět se dalších průtahů musel kárný senát přistoupit k razantní sankci. Jelikož však po podání kárného návrhu se práce kárně obviněného do určité míry zlepšila, i nadále požívá mezi svými kolegy vážnosti a má předpoklady k plnění povinností státního zástupce na akceptovatelné úrovni i k vyřizování přidělených věcí v přiměřené lhůtě, jak vyplývá ze svědectví jeho nadřízené JUDr. D. S., postačí prozatím ve shodě s návrhem na zahájení kárného řízení uložení kárného opatření snížení platu o 30 % na dobu 1 roku, tedy ve výměře odpovídající třem čtvrtinám zákonné sazby uvedené v § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství. Kárně obviněný se totiž opětovně dopustil kárného provinění v době před zahlazením kárného opatření snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců, který mu byl uložen za porušení jiného druhu povinností státního zástupce rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne 16. 6. 2014, č. j. 12 Ksz 3/2014-56, jež nabylo právní moci téhož dne, takže státnímu zástupci bylo možné v této kárné věci uložit kárné opatření snížení platu až o 30 % na dobu nejdéle 2 let, jak vyplývá z ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství ve spojení s § 24 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů ).

[74] Kárně obviněnému tedy bylo za spáchání kárného provinění popsaného ve výroku A. rozhodnutí kárného senátu uloženo kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 1 roku.

V. Průtahy nedosahující intenzity kárného provinění

[75] V dalších dílčích útocích uvedených v návrhu na zahájení kárného řízení však kárný senát neshledal naplnění znaků skutkové podstaty kárného provinění, a to s ohledem na následující skutková zjištění, která již byla popsána v předchozí části tohoto rozhodnutí.

[76] Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 316/2016 měl kárně obviněný v období od 8. 8. 2016 do 3. 2. 2017 toliko rozhodnout o návrhu policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Spojených států amerických, což byl jediný důvod neskončení věci. Právě za nečinnost při vyřizování uvedeného návrhu trvající v době od 9. 8. 2016 do 3. 2. 2017 byl přitom shledán vinným. Proto mu již nelze klást k tíži, že nečinil žádné úkony směřující k objasnění a skončení této věci, s výjimkou odeslání trestního oznámení policejnímu orgánu dne 30. 8. 2016.

[77] Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 249/2016 bylo v období od 6. 1. 2016 do 27. 12. 2016 prováděno šetření pobytu podezřelého kvůli nutnosti jeho výslechu a za tímto účelem policejní orgán dvakrát požádal o prodloužení lhůty k prověřování s tím, že se jedná toliko o jediný úkon, který zbývá učinit. Za dané situace proto nemohl kárně obviněný v uvedené době konat ve věci žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění.

[78] Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 94/2016 kárně obviněný při prověrce spisu ze dne 5. 9. 2016 prodloužil lhůtu ke skončení prověřování do 22. 1. 2017 a dne 21. 11. 2016 převzal návrh policejního orgánu na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc do Polské republiky, za jejíž pozdní vyřízení byl uznán vinným. Proto se již nemohl dopustit nečinnosti tím,

že v období od 5. 9. 2016 do 3. 2. 2017 neučinil ve věci žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění.

[79] Ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZN 388/2015 kárně obviněný nepředal policejnímu orgánu údaje podléhající bankovnímu tajemství, které na jeho žádost poskytla Československá obchodní banka a.s. v období od 21. 9. 2016 do 19. 10. 2016, takže se nejedná o dvouměsíční průtah, který by podle zmiňované judikatury mohl být kvalifikován jako kárné provinění. Při prověrce spisu ze dne 19. 10. 2016 kárně obviněný prodloužil lhůtu ke skončení prověřování do konce roku 2016. Proto v období od 19. 10. 2016 do 3. 2. 2017 nemohl být aspoň po dobu dvou měsíců nečinný tím, že by ve věci neučinil žádný dozorový úkon směřující k jejímu objasnění.

[80] Konečně ve věci vedené pod sp. zn. 1 KZV 43/2016 byla žádost policejního orgánu o předběžný souhlas se zrušením zajištění podle § 79d odst. 7 trestního řádu omylem datována dnem 8. 3. 2016, ačkoliv v tento den evidentně nemohla být vyhotovena. V něm si totiž policejní orgán naopak musel od kárně obviněného vyžádat předběžný souhlas se zajištěním podílu na nemovitostech, neboť o tomto zajištění rozhodl dne 9. 3. 2016. Je tedy zřejmé, že kárně obviněný nemohl být nečinný při udělení předběžného souhlasu se zrušením zajištění v období od 8. 3. 2016 do 20. 10. 2016, kdy tento úkon učinil. Proto za situace, kdy nelze spolehlivě zjistit, v který konkrétní den kárně obviněný žádost o předběžný souhlas se zrušením zajištění obdržel, a kdy okolnosti případu spíše nasvědčují tomu, že se tak stalo krátce před udělením tohoto souhlasu, nelze klást kárně obviněnému za vinu ani nečinnost trvající kratší dobu oproti kárnému návrhu.

[81] Lze tedy shrnout, že uvedený jeden dílčí útok ve věci sp. zn. 1 KZN 316/2016, jeden dílčí útok ve věci sp. zn. 1 KZN 249/2015, jeden dílčí útok ve věci sp. zn. 1 KZN 94/2016, dva dílčí útoky ve věci sp. zn. 1 KZN 388/2015 a jeden dílčí útok ve věci sp. zn. 1 KZV 43/2016, nenaplňují znaky skutkové podstaty kárného provinění podle § 28 zákona o státním zastupitelství. Na ně je přitom zapotřebí z hlediska kárného práva procesního nahlížet jako na samostatné skutky, jak vyplývá z § 12 odst. 12 trestního řádu za použití § 25 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Proto ve vztahu k těmto šesti dílčím útokům uvedeným ve výroku B. rozhodnutí kárného senátu, které podle navrhovatele společně s dílčími útoky popsanými ve výroku A. tvořily z hmotně právního hlediska součást jednoho skutku a jednoho kárného provinění, byl kárně obviněný návrhu na zahájení kárného řízení zproštěn.

VI. Závěr

[82] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněného státního zástupce, pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný podle § 19 odst. 1 zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů uznal kárně obviněného vinným kárným proviněním podle § 28 zákona o státním zastupitelství, jehož se dopustil skutkem popsaným ve výroku A. tohoto rozhodnutí. Za toto kárné provinění, jak je výše uvedeno, uložil kárně obviněnému podle § 30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 1 roku. Výrokem B. rozhodnutí kárného senátu byl dále kárně obviněný podle § 19 odst. 2 zákona o řízení ve věcech soudů, státních zástupců a soudních exekutorů zproštěn návrhu na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce v části týkající se tam specifikovaného skutku, neboť ten není kárným proviněním.

[83] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněnému uplatní od prvního dne měsíce následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§ 30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství). pokračování

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í odvolání přípustné.

V Brně dne 26. září 2017

JUDr. Jiří Palla předseda kárného senátu ve věcech státních zástupců