12 ICm 3776/2017
č. j. 12 ICm 3776/2017-246 (KSBR 30 INS 14437/2017)

USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Vladimírou Kubíčkovou ve věci žalobce: G-Team a.s., IČO 45358028 sídlem Petrská 1131/2, Praha 1 zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Havlem sídlem Truhlářská 13-15, Praha 1 proti žalovaným: 1. KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s., IČO 64506347 Okružní 875/19a, Brno-Lesná zastoupená advokátem JUDr. Dušanem Dvořákem sídlem Hlinky 505/118, Brno 2. Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., IČO 29414873 insolvenční správce žalovaného č. 1 sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4

povinný: Komerční banka, a.s., IČO 45317054 sídlem Na Příkopě 33/969, Praha 1

o návrhu na vydání předběžného opatření

takto:

I. Žalovaný č. 1 je povinen zdržet se jakéhokoliv nakládání s peněžními prostředky ve výši 57 999 999 Kč na bankovním účtu žalovaného č. 1 č. vedeném povinným, a to až do pravomocného rozhodnutí řízení vedeného u Krajského soudu v Brně č.j. .

II. Žalobce je povinen zdržet se jakéhokoliv nakládání s peněžními prostředky ve výši 57 999 999 Kč na bankovním účtu žalovaného č. 1 č. vedeném povinným a je povinen držet tuto částku na uvedeném bankovním účtu, a to až do pravomocného rozhodnutí řízení vedeného u Krajského soudu v Brně č.j..

Odůvodnění:

1. Návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 9. 4. 2018 se žalobce domáhal vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalovanému č. 1 a povinnému uloženo zdržet se nakládání s peněžními prostředky na bankovní účet žalovaného č. l vedeného povinným, a to ve výši 57 999 999 Kč.

2. V návrhu žalobce uvedl, že jako subdodavatel uzavřel s žalovaným č. 1 smlouvu o dílo dne 12. 11. 2015. Předmětem smlouvy byla obnova hlavních výrobních bloků B3 a B4 elektrárny Chvaletice včetně dodání příslušných prací, jejich realizace, provedení služeb a převedení souvisejících užívacích práv. Žalobce v souladu s čl. č. 7.2.1 písm. b) smlouvy poskytl žalovanému

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Maternová. isir.justi ce.cz

č. 1 bankovní záruku, která zajišťovala splnění smlouvy žalobcem. Žalovaný č. 1 tak měl právo čerpat bankovní záruku v případě, pokud by žalobce provedl dílo v rozporu se smlouvou, popř. pokud by nesplnil své smluvní povinnosti dle smlouvy řádně. Žalobce má zato, že právě žalovaný č. 1 podstatným způsobem neplnil své povinnosti, dané mu smlouvou a dostal se do prodlení i v úhradě splatných pohledávek. Žalobce od uzavřené smlouvy pro podstatné porušení na straně žalovaného č. 1 odstoupil, a to dne 17. 8. 2017. Žalovaný č. 1 však v rozporu se smlouvou podal žádost o čerpání bankovní záruky a povinný (banka) na základě této žádosti žalovanému č. 1 vyplatil dne 23. 3. 2018 z bankovní záruky peněžní prostředky ve výši 57 999 999 Kč na účet žalovaného č. 1. Žalobce má zato, že žalovanému č. 1 nevzniklo právo na čerpání bankovní záruky a není tedy oprávněn nakládat s peněžními prostředky čerpanými ze záruky.

3. Důvodnost pro vydání předběžného opatření spatřoval žalobce v tom, že je zapotřebí zatímně upravit poměry účastníků, neboť i insolventní žalovaný č. 1 může nakládat s peněžními prostředky, a to až do výše svých dispozičních oprávnění, daných mu usnesením Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 30 INS 14437/2017-B-109. Soud dal možnost žalovanému č. 1 činit právní jednání v hodnotě převyšující částku 500 000 Kč pouze po předchozím písemném souhlasu žalovaného č. 2. Tato skutečnost podle žalobce představuje riziko, že žalovaný č. 1 vyčerpá peněžní prostředky, načerpané z bankovní záruky postupně v částkách nepřevyšujících 500 000 Kč. Pokud bude žalovaný č. 1 nakládat s peněžními prostředky, načerpanými z bankovní záruky, pak pro žalobce hrozí zvýšená majetková újma, kterou vzhledem k situaci žalovaného č. 1 nebude možno v budoucnu nahradit. Vzhledem k tomu, že s žalovaným č. 1 bylo dne 30. 6. 2016 zahájeno insolvenční řízení na návrh věřitele a dne 1. 8. 2017 byl zjištěn úpadek žalovaného č. 1, existuje riziko, že peněžní prostředky, vyčerpané z bankovní záruky, budou před skončením řízení ve věci samé využity na úhradu závazku žalovaného č. 1. Žalovaný č. 1 má splatné pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň těmto pohledávkám v hodnotě 3,5 milionu Kč (informace insolvenčního správce žalovaného č. 1) a do insolvenčního řízení, vedeného s žalovaným č. 1, byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 13 207 988 576,18 Kč, z čehož pohledávky s právem na uspokojení na zajištění byly uplatněny v objemu cca 620 000 000 Kč. Žalovaný č. 1 navíc musí kdykoliv po rozhodnutí o úpadku uspokojovat pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jím na roveň postavené, což představuje jenom na pracovně právních pohledávkách měsíčně několik milionů Kč. Rovněž je žalovaný č. 1 povinen platit zálohu na odměnu žalovaného č. 2 ve výši 415 000 Kč měsíčně + DPH. Částka, načerpaná z bankovní záruky, může být bez souhlasu žalovaného č. 2 čerpána postupně po částkách do 500 000 Kč a v souvislosti se situací žalovaného č. 1 existuje reálné riziko, že v případě úspěchu žalobce v incidenční žalobě nemusí být v majetkové podstatě žalovaného č. 1 dostatek majetku k tomu, aby žalobce se úspěšně domohl vrácení neoprávněně načerpaných peněžních prostředků z bankovní záruky (vyloučení z majetkové podstaty). Nařízením předběžného opatření nemůže žalovanému č. 1 vzniknout újma, neboť zamezením nakládání s peněžními prostředky, načerpanými z bankovní záruky, zůstanou peněžní prostředky zafixovány na účtu žalovaného č. 1, a to až do právní moci rozhodnutí o incidenční žalobě. Majetková práva žalovaného č. 1 by tak zůstala zachována. Žalobce rovněž projevil obavu z ohrožení výkonu rozhodnutí, který může být ohrožen, pokud peněžní prostředky, čerpané z bankovní záruky, budou použity na úhradu závazků žalovaného č. 1 a při skončení řízení o incidenční žalobě již vzhledem k situaci žalovaného č. 1, nacházejícího se v insolvenčním řízení, nebude finančních prostředků, ze kterých by mohl být žalobce v případě úspěchu vyplacen.

4. Podle ust. § 202 o.s.ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, může soud nařídit předběžné opatření nebo zajistit i bez návrhu důkaz. Lze tak učinit i v případě zjištění, že by výkon rozhodnutí, které bylo nebo bude vydáno, bude ohrožen.

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Maternová.

5. Podle výkladu ust. § 202 o.s.ř. vyplývá, že lze rozšířit dvě skupiny předběžných opatření, a to taková, jejichž účelem je zatímní úprava právních poměrů účastníka a opatření ohledně zajištění budoucího výkonu rozhodnutí. Existence právního poměru mezi účastníky nebo nároku, jakož jejich osvědčení, samy o sobě ještě netvoří zákonný důvod předběžného opatření. Teprve jejich ohrožení dovoluje soudu, před rozhodnutím ve věci, předběžné opatření nařídit; takové ohrožení však musí být konkrétní a musí být oprávněným účastníkem vždy osvědčeno.

6. Předběžné opatření, jehož účelem je zatímní úprava právních poměrů účastníků, má místo jen tehdy, je-li potřeba před rozhodnutím ve věci samé právní (nikoliv faktické) poměry účastníků. Předběžné opatření tak má charakter provizorního řešení vztahu mezi účastníky a má místo tehdy, jestliže by byla důvodná obava, že jeho nařízením by se podstatně zhoršila právní pozice žalobce ve sporu. Jde-li o nařízení předběžného opatření pro ohrožení výkonu rozhodnutí, musí se jevit ohrožení výkonu chováním dlužníka, kterým má být výkon budoucího rozhodnutí o majetku zmařen nebo alespoň znesnadněn.

7. Návrh na vydání předběžného opatření byl žalobcem podán k zahájenému řízení, vedeném Krajským soud v Brně pod č.j.. Návrh na vydání předběžného opatření, který byl učiněn podle citovaného ustanovení o.s.ř.

8. V průběhu řízení o návrhu soud zjistil z insolvenčního řízení č.j. KSBR 30 INS 14437/2017, že dne 1. 8. 2017 byl zjištěn úpadek na dlužníka KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. se sídlem v Brně, tj. žalovaného č. 1. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2017 byla povolena reorganizace dlužníka. Usnesením č.j. KSBR 30 INS 14437/2017-B-109 o povolení reorganizace dlužníka soud podstatným způsobem omezil dispoziční dlužníkova práva. Právní jednání dlužníka, týkající se v podstatě veškerého jeho majetku, může dlužník realizovat pouze v případech, že hodnota dotčeného majetku nepřevýší 500 000 Kč. Dispozici s majetkem nad tuto hodnotu musí odsouhlasit insolvenční správce. Pro účely řešení způsobu úpadku dlužníka byl soudem zadán znalecký posudek. Ze znaleckého posudku, který soud zajistil z insolvenčního spisu, bylo zjištěno, že znalec ocenil hodnotu podniku objemem 898 147 000 Kč (str. 20 dodatku č. 1 ke znaleckému posudku č. 17-11/2018 ze dne 15. 3. 2018). Hodnota majetku, zahrnutého do majetkové podstaty dlužníka, byla stanovena ve výši 903 283 000 Kč. Celková výše přihlášených pohledávek dospěla do hodnoty 13 204 611 000 Kč. Z toho bylo uznáno celkem 4 624 031 000 Kč na jednotlivých pohledávkách. Pohledávky za podstatou dospěly do výše 20 304 000 Kč (str. 15 citovaného znaleckého posudku).

9. Usnesením ze dne 21. 3. 2018 soud prodloužil dlužníkovi lhůtu pro předložení reorganizačního plánu, a to do 25. 4. 2018.

10. Podle ust. § 330 odst. 1 zákona č. 56/2008 insolvenční zákon je dlužník v průběhu reorganizace dlužníkem s dispozičními oprávněními, není-li stanoveno jinak. V daném případě byla dispoziční oprávnění dlužníka omezena rozhodnutím soudu.

11. Podle ust. § 353 odst. 1 citovaného zákona je od účinnosti reorganizačního plánu oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník. Toto oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona a z rozhodnutí insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají.

12. Podle ust. § 340 odst. 2 citovaného zákona v reorganizačním plánu musí být též uvedeno, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor.

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Maternová.

13. Soud z předložených listin měl za osvědčené tvrzení žalobce, a to smlouvou o dílo, uzavřenou mezi společností KRÁLOVOPOLSKÁ RIA, a.s. se sídlem v Brně a společností G-Team, a.s. se sídlem v Dobřanech ze dne 12. 11. 2015 spolu se třemi dodatky k této smlouvě, záruční listinou ze dne 10. 12. 2015 spolu se změnou č. 1, odstoupením od smlouvy ze strany žalobce ze dne 17. 8. 2017, opakovanou výzvou k úhradě faktur po splatnosti a výzva k vyplacení bankovní záruky s datem 11. 7. 2017. Čerpání žalovaného č. 1 z bankovní záruky žalovaný nevyvrátil. Soud měl rovněž za osvědčené, že u žalovaného č. 1 byl zjištěn úpadek dne 1. 8. 2017 a povolena jeho reorganizace dne 6. 12. 2017. Hodnota podniku žalovaného č. 1, byť řádově ve stovkách milionů, je v porovnání s výší přihlášených pohledávek v miliardových hodnotách citelně nižší. Dle znaleckého posudku by v případě prohlášení konkursu obecní věřitelé obdrželi pouhých 22,4 % svých pohledávek.

14. Předpoklad pro nařízení předběžného opatření je, aby byly osvědčeny 2 základní skutečnosti. Jednak musí být osvědčen nárok žalobce, jehož zajištění předběžnou úpravu si dané okolnosti vyžadují, a to alespoň pravděpodobně a dále je nutno osvědčit potřebu vydání předběžného opatření naléhavosti situace.

15. Podáním ze dne 22. 8. 2017 zahájil žalobce řízení o určení, že do majetku dlužníka nepatří peněžní prostředky do výše 57 999 999 Kč, které byly vyplaceny žalovanému č. 1 na jeho žádost z bankovní záruky. Kromě podání žaloby na určení, žalobce nezávisle přihlásil do insolvenčního řízení, vedeného na žalovaného č. 1, i vlastní pohledávky, vzniklé mu v souvislosti s dodavatelsko odběratelskou činností. Hodnota peněz, vyplacených žalovanému č. 1 z bankovní záruky, není z pozice žalobce klasickou pohledávkou za žalovaným, o vlastnictví této hodnoty (peněžních prostředků) je veden právě daný spor. Vzhledem k tomu, že nelze postavit na jisto, které ze stran finanční částka náleží (důvod pro vedení sporu), je z pohledu soudu důvodné, aby tyto peněžní prostředky byly vyjmuty z dispozice obou možných vlastníků, a to až do doby, kdy bude definitivně rozhodnuto o jejich vlastnictví. Vzhledem k tomu, že reorganizace žalovaného č. 1 je ve fázi vypracování reorganizačního plánu, musí být zajištěna nedotknutelnost sporného majetku. Byť je v ust. § 340 odst. 2 insolvenčního zákona uvedeno, jak má být sestaven reorganizační plán (kromě jiného) i v souvislosti s plněním pohledávek, o kterých dosud nebylo rozhodnuto, je nutno brát v potaz, že reorganizační plán musí uvádět výši částky, určené k uspokojení dosud sporných pohledávek. V daném případě však se nejedná o pohledávku k přihlášení do insolvenčního řízení, ale jde o spor o vlastnictví majetkové hodnoty. Reorganizační plán by tedy nezajistil nedotknutelnost sporného majetku (srovnej ust. § 225 odst. 4 insolvenčního zákona).

16. Je-li ve stádiu rozpracování reorganizační plán, je nutno do něj zapracovat i majetek, jehož vlastnictví je dosud sporné. Je-li od účinnosti reorganizačního plánu oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník a jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem (§ 353 odst. 1 insolvenčního zákona), je důvodné zajistit, aby peněžní prostředky se sporným vlastnictvím zůstaly nedotčené až do právní moci vydaného rozhodnutí. Uložení peněžních prostředků bez možnosti dispozice s nimi na časově omezenou dobu je řešením, z něhož pro oba účastníky nehrozí žádná větší újma (s penězi nedisponuje ani žalobce, ani žalovaný č. 1). V souvislosti s postavením žalovaného č. 2 se odkazuje na zákonem upravenou činnost insolvenčního správce (§ 354 insolvenčního zákona).

17. Soud dospěl k závěru, že byla osvědčena potřeba vydání předběžného opatření naléhavostí situace, do které dospěl vztah žalobce a žalovaného č. 1 s nutným přihlédnutím ke stavu a vývoji insolvenčního řízení. Pokud by majetek (peněžní prostředky) sporného vlastnictví nebyl zablokován, mohly by se peněžní prostředky třeba i nedopatřením v řešeních reorganizačního plánu opominout, což by vyvolalo nejednoduché řešení takto později vyvolané situace.

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Maternová.

18. Podle ust. § 76 odst. 2 o.s.ř. předběžným opatřením lze uložit povinnost jinému než účastníku řízení jen tehdy, lze-li to po něm spravedlivě žádat.

19. Vzhledem k tomu, že peněžní prostředky jsou uloženy na účtu vedeném žalobcem označeným povinným, soud určil povinnost i označenému povinnému-Komerční bance a.s. se sídlem v Praze. Nařízením předběžného opatření o zákazu dispozice s přesně uvedenou výší peněžních prostředků uloženou na označeném účtu, nehrozí povinnému žádná újmy ani není vůči němu nespravedlivě konáno.

20. Vzhledem k tomu, že vydáním rozhodnutí ve věci samé předběžné opatření ztratí na významu, pro který bylo vydáno, soud omezil jeho trvání do pravomocného rozhodnutí řízení ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u tohoto soudu.

Brno 11. dubna 2018

Vladimíra Kubíčková v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Ivana Maternová.