12 Cmo 15/2010
12 Cmo 15/2010-57

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenčním řízení dlužníka VRATIMOVSKÁ STAVEBNÍ, a.s., se sídlem Buničitá 755, 739 32 Vratimov, IČ: 26 42 81 21, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 33 INS 2085/2009, rozhodl ve věci žalobce KELCOM International OSTRAVA, spol. s r.o., se sídlem Daliborova 683/42, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory, IČ: 47 66 62 34, zastoupeného JUDr. Milanem Čichoněm, advokátem se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava-Přívoz, proti žalované Ing. Marcele Dordové, insolvenční správkyni dlužníka, bytem 739 36 Sedliště 207, o vyloučení věcí z majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.4.2010, č.j. 33 Cm 12/2009-28,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby, aby z majetkové podstaty dlužníka VRATIMOVSKÁ STAVEBNÍ a.s. byly vyloučeny tyto věci:

Typ, označení Popis MJ

PC 1832/16 ústředna 8-32, 4bl., dig. tel. kom. LED kláv. 1ks TR220/16V transformátor k rytem a svork. 40VA 1ks A12170 akumulátor 12V/17Ah 1ks LV103PIMSK pohybový detektor duální PIR/MW 2ks

LC100PI pohybový detektor PIR 1ks SBT30 infrazávora, 2paprsková, 60/30m 2ks MAS203 magnetický kontakt 1ks SD6021 mg. kontakt vrata 2ks SA913 vnitřní siréna 1ks RJ45 dat. zásuvka 2xRJ45 2ks Režijní materiál 3ks Instalační materiál UTP 4x2 kabel sdělovací datový 280ks CYKY 3Cx1,5 kabel napájecí 15ks LV 40x20 lišta PVC 20ks Podružný materiál 6ks

Svítidla, zásuvky

TREVOS236AC svítidlo zářivkové, nekop., 2x36W, 3fáz. úpr. 98ks TREVOS236 svítidlo zářivkové, nekop., 2x36W 6ks TREVOS336KR svítidlo zářivkové, nekop., 2x36W 4ks FUL136 nouzové svítidlo, piktogram 3ks S10 startér 25-65W 20ks LHD trubice 36W/840, 3pásm. 220ks TR75 svítidlo vnitř. Žárovkové, 75W 2ks ABBTango zásuvka 18ks ABBTango rámeček5x 3ks ABBTango rámeček2s 3ks ABBTango rámeček1x 7ks ABBTango vypínač č.5, kompl. 4ks ABBTango vypínač č.1, signal. 2ks ABBTango vypínač č.0/1, signal. 2ks ELC1 čas. relé pro ventilátor 2ks ABBIP44 zásuvka 2x230 7ks XAL213 vypínač 2tl. 5ks H/K174 STOP tlač. 4ks TURBO PLUS přímotopný panel, 2kW 4ks EURO ventilátor s clonou, trubka, mřížka 2ks SHR relé multifunkční 2ks P250 pojistka nožová 250A, trafo 6ks P315 pojistka nožová 315A, trafo 3ks

I. NLE2064 skříň IP54 600x2000x450-oc.plech.skř.vč.přísl. 1ks BD250NE hl. jistič 1ks SEBD250DTV3 nadproudová spoušť 1ks SVBHDX230 vyp. spoušť 230V 1ks FH000-3AT poj. odpojovač 1ks

PN00-160 pojistky 160A 3ks OPV10/3 poj. odpojovač 1ks PV10 pojistky 10A 3ks LPN-4C/1 jistič 3ks LPN-6C/1 jistič 1ks OLFI16BO30 jistič, proud. Chránič 1ks II. NLE2084 skříň IP51 800x2000x450-oc.pl.skř.vč.přísl. 1ks BD250NE hl. jistič 1ks SEBD250MTV8 nadproudová spoušť 1ks CSBDB011 přípoj. Sada 1ks PSBHD1100 spínač 1ks SVBHDX230 vyp. spoušť 230V 1ks

ZB5 kontrolka LED bílá 1ks ZB5 kontrolka LED zel. 1ks XB5 vypínač 1ks OPV10/3 poj. odpojovač 3ks PV10 pojistky 10A 9ks LPN-4C/1 jistič 1ks LPN-6C/1 jistič 4ks LPN-10C/1 jistič 11ks LPN-16C/1 jistič 7ks LPN-20B/1 jistič 2ks OLFI16BO30 jistič, prod. chránič 3ks RSI-40-40- A230 stykač 5ks SOU1/230 soumrak. spínač. 1ks IR116K impulsní relé 4ks Cu Cu plochá 25/5 10ks WK4 svorka 70ks WKN70 svorka 6ks Pg16 vývodka včetně matice 55ks Pg36 vývodka včetně matice 2ks Kompletace rozv. 2ks HDS hl. přípojka, jištění, přep. ochrana 1ks Režijní materiál 3ks

Instalační materiál CYKY3Cx1,5 kabel napájecí 520ks CYKY5Cx1,5 kabel napájecí 565ks CYKY3Ax1,5 kabel napájecí 190ks CYKY3Cx2,5 kabel napájecí 710ks AYKY4Bx50 kabel napájecí 50ks AYKY3x150+70 kabel napájecí 20ks JYTY7x1 kabel napájecí 20ks

KU68/2 krabice instal. 26ks KU68/2R krabice rozvodná 8ks EK120x40 lišta PVC vkládací 108ks PEK40 příčka EK 74ks EKE100x60 lišta PVC vkládací 20ks EKE100x60 rok EKE 3ks HM8 hmoždinka natl. 700ks HMSDK hmoždinka SDK 250ks TR1520 trubka pevná 150ks BET215 příchytka trubky 200ks TR325 trubka ohebná 50ks LV 40x20 lišta PVC vkládací 36ks LV40x40 lišta PVC vkládací 20ks Podružný materiál 6ks

a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení

se p o t v r z u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu (výrok I.) a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

Na odůvodnění uváděl, že žalobce se podanou žalobou domáhal vyloučení souboru movitých věcí-el. zabezpečovací signalizace a el. instalace specifikovaných v žalobě, které dodal a namontoval v objektu žalovaného-rozestavěné budovy (výrobní haly) v k.ú. Vratimov. Při svém rozhodování vyšel ze zjištění, že žalobce uzavřel s dlužníkem dne 12.11.2008 smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka a montáž el. zabezpečovací signalizace a el. instalace v označeném objektu ve Vratimově. Dílo mělo být provedeno do 31.3.2009. Žalovanou předloženými fotografiemi měl za prokázáno, že žalobce dílo provedl tak, že např. svítidla jsou namontována na stropech a propojena kabely z rozvodných skříní. Ze shodných tvrzení účastníků vyplynulo, že objekt není připojen na dodavatele elektrické energie. Úpadek dlužníka byl zjištěn usnesením ze dne 4.6.2009, rozhodnutím ze dne 17.6.2009 pak byl odvolán dosavadní insolvenční správce Mgr. Jiří Fiala a novou správkyní byla ustanovena žalovaná, která do soupisu majetkové podstaty zapsala předmětnou rozestavěnou budovu.

Takto zjištěný skutkový stav věci soud prvního stupně posoudil dle ust. § 120 odst. 1 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť sporný soubor movitých věcí, jejichž vyloučení z majetkové podstaty dlužníka se žalobce domáhal, je součástí výrobní haly ve vlastnictví dlužníka a nemůže být od věci hlavní oddělen, aniž by tím byla výrobní hala funkčně znehodnocena. Soud prvního stupně vyšel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29.7.1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98, podle něhož definici součásti věci vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoli ze způsobů (od přímých zásahů do hmotné podstaty věci přes manipulaci neničící podstatu věci) znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě, přičemž znehodnocení nemusí být vždy jen ztráta hodnoty peněžní, nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Míní se jím stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Tak je tomu podle soudu prvního stupně i v dané věci. Přestože je dle žalobce dílo demontovatelné pouhou montáží, jestliže měla hala sloužit výrobě, je nepochybné, že demontáží el. instalace a el. zabezpečovací signalizace ztrácí objekt možnost být k tomuto účelu využíván a k jinému účelu nemůže být plnohodnotně používán bez dalších úprav. Žalobcem provedená el. instalace a el. zabezpečovací signalizace je s výrobní halou dlužníka natolik funkčně spjata, že je součástí této nemovitosti. Nad rámec uvedeného soud prvního stupně konstatoval, že předmětný soubor movitých věcí nebyl a není do soupisu majetkové podstaty zapsán, což mohlo představovat samostatný důvod pro zamítnutí excindační žaloby.

Rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s tím, že úspěšné žalované náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno. Za podstatnou považoval především skutečnost, že k dílu nebyly provedeny revize systému, nebylo oživeno, zcela dokončeno a předáno, chybí předávací protokol. Protože s ohledem na ust. čl. IV odst. 6 smlouvy o dílo a ust. § 554 odst. 5 obchodního zákoníku mělo přejít vlastnické právo ke zhotovené věci až předáním zhotovené věci a úplným zaplacením ceny díla, k čemuž nedošlo, nemohlo na dlužníka přejít ani vlastnické právo. Soudu prvního stupně vytkl, že neprovedl navržený důkaz výslechem člena statutárního orgánu dlužníka k prokázaní jeho tvrzení, že dílo nebylo předáno. Podle žalobce se dílo nemohlo stát součástí věci hlavní, jak to dovodil soud prvního stupně. V této souvislosti poukazoval na to, že celý objekt nebyl kolaudován, přesto sama žalovaná halu pronajímá, aniž by bylo dílo zhotovené žalobcem užíváno. Hala je tak funkčně využívána i bez elektrického zařízení k jinému účelu, a to i bez dalších úprav. Za tohoto stavu věci nemůže být žalobcem provedené dílo s výrobní halou funkčně spjato a tedy nemůže být ani součástí této nemovitosti. Zdůraznil, že z technické zprávy vyplývá, že el. instalace a el. zabezpečovací systém je snadno demontovatelný a jako takový nemůže být neoddělitelnou součástí výrobní haly. Názor soudu prvního stupně, že žaloba mohla být zamítnuta i proto, že předmětné movité věci nebyly do majetkové podstaty zapsány, považoval za rozporný se závěrem soudu, že tyto movité věci jsou součástí výrobní haly.

Žalovaná považovala dílo za provedené, vnitřní el. instalační práce byly kompletně dokončeny, el. zabezpečovací systém je v objektu zabudován, jednolité části jsou spojeny s věcí hlavní. K předání díla a kolaudaci haly nedošlo, neboť nebyla dostavěna trafostanice k připojení haly na elektrické napájení. Hala byla přesto ještě před zahájením insolvenčního řízení pronajata, avšak využívána byla jen jako sklad stavebního materiálu. Nebyla tak využívána k účelu, pro který byla postavena, tj. pro výrobu zámečnických komponentů a polotovarů pro potřeby stavebnictví. Setrvala na svém názoru, že elektroinstalace je součástí výrobní haly, jejím oddělením by došlo k porušení malby, omítek, zdí, k odstraní svítidel atd., čímž by došlo ke znehodnocení celé budovy. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění ( IZ ) se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

Skutkové závěry soudu prvního stupně považuje odvolací soud za správné a úplné. Navržený důkaz výslechem jednatele dlužníka k prokázání tvrzení, že dílo nebylo předáno, považuje i odvolací soud za nadbytečný.

Odvolací soud se ztotožňuje se soudem prvního stupně i v právním posouzení věci. Korigovat je nutno pouze jeho závěr, že samostatným důvodem pro zamítnutí žaloby by mohla být skutečnost, že žalovaná předmětné movité věci nezahrnula do majetkové podstaty. Žalobci lze přisvědčit, že v tomto směru jsou právní závěry soudu prvního stupně rozporné. Pokud žalovaná považovala movité věci použité žalobcem při provádění díla za součást nemovitosti dlužníka (rozestavěné výrobní haly), pročež je samostatně neuvedla v soupisu majetkové podstaty, není možno jen z tohoto důvodu žalobu na jejich vyloučení zamítnout. V takovém případě by žalobce byl zbaven možnosti přezkoumat cestou excindační žaloby správnost postupu žalované insolvenční správkyně. Vlastníkem budovy totiž zjevně není a žalobu na vyloučení (celé) nemovitosti by podat nemohl. Toto dílčí pochybení však není důvodem pro změnu či zrušení napadeného rozsudku, neboť ten stojí především na závěru, že žalobcem v žalobě specifikované movité věci se staly součástí dlužníkovy nemovitosti.

Podstata sporu tedy spočívá na výkladu ust. § 120 odst. 1 občanského zákoníku a jeho správné aplikaci na zjištěný skutkový stav.

Podle ust. § 120 odst. 1 občanského zákoníku je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

Podle ust. § 554 odst. 5 obchodního zákoníku předáním zhotovené věci nabývá k ní objednavatel vlastnické právo, jestliže je do této doby měl zhotovitel, a na objednatele přechází nebezpečí škody na zhotovené věci, jestliže je do této doby nesl zhotovitel. Ustanovení § 444 až 446, § 455 až 459 a § 461 platí obdobně.

Podle ust. § 445 obchodního zákoníku si strany mohou písemně smluvit, že kupující nabude vlastnického práva ke zboží později, než je stanoveno v § 443. Nevyplývá-li z obsahu této výhrady vlastnické práva nic jiného, má se za to, že kupující má nabýt vlastnického práva teprve úplným zaplacením kupní ceny.

Právní závěry soudu prvního stupně, podle nichž vyhovění žalobě brání skutečnost, že předmětná el. zabezpečovací signalizace a el. instalace se stala součástí věci ( budovy dlužníka) ve smyslu ust. § 120 odst. 1 občanského zákoníku, žalobce zpochybňuje především námitkou, že soud prvního stupně nezohlednil jeho tvrzení, že dílo nebylo dosud předáno, nebylo ani dokončeno a smlouva o dílo obsahovala ujednání o výhradě vlastnického práva ve smyslu ust. § 554 odst. 5 a § 445 obchodního zákoníku.

Žalobce se však mýlí, pokud se domnívá, že pro posouzení, zda se určité movité věci staly jejich zapracováním do věci hlavní součástí věci hlavní ve smyslu ust. § 120 odst. 1 občanského zákoníku, je rozhodující, zda dílo bylo dokončeno či nikoliv. Podstatné je pouze to, zda s ohledem na stav provádění díla již původně samostatné věci, použité žalobcem k provedení díla, přestaly mít povahu věcí samostatných dle ust. § 118 odst. 1 občanského zákoníku, ale staly se neoddělitelnou (v níže vyloženém smyslu) součástí věci hlavní. K tomu dochází v důsledku faktické činnosti zhotovitele při realizaci díla bez ohledu na to, kdy podle zákonných ustanovení (§ 554 a násl. obchodního zákoníku) lze považovat dílo za dokončené. Řečené platí i pro ujednání o výhradě vlastnického práva. K tomu lze dále odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003, sp. zn. 35 Odo 124/2003, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu v roce 2004 pod č. 81, v němž byl formulován závěr, že i přes výhradu vlastnického práva může zaniknout vlastnické právo zhotovitele k věcem, které byly součástí předmětu plnění, v důsledku jejich zapracování do nemovitosti objednatele.

Odvolací soud se neztotožnil ani s druhou odvolací námitkou, podle níž o nesprávném právním posouzení věci svědčí skutečnost, že el. instalace a el. zabezpečovací systém je snadno demontovatelný a že budova dlužníka může být bez dalších oprav využívána i k jinému účelu. Soud prvního stupně správně zdůraznil, že pro závěr, že určité původně samostatné movité věci se staly součástí věci hlavní, není rozhodující pouze to, zda je možno tyto věci od věci hlavní oddělit, aniž by došlo k přímému a závažnému zásahu do hmotné podstaty věci hlavní. V přezkoumávané věci sice není sporu o tom, že v žalobě specifikované věci, použité k provedení díla, lze demontovat. Toto zjištění však nijak nezpochybňuje správnost

závěru soudu prvního stupně, že demontáží předmětného souboru věcí ztrácí objekt možnost být plnohodnotně využíván k určenému účelu. Nemovitost dlužníka měla sloužit jako výrobní hala, z čehož je zřejmé, že žalobcem provedená el. instalace a el. zabezpečovací signalizace je s výrobní halou dlužníka natolik funkčně spojena, že jejím oddělením by došlo k podstatné újmě na její hodnotě. Poukazoval-li žalobce na skutečnost, že hala byla i bez zprovoznění jím provedeného díla využívána, pak nelze pominout skutečnost, že se tak stalo k jinému účelu, než pro který byla postavena. Užíváním výrobní haly ke skladování stavebního materiálu není naplněno účelové určení budovy a nepochybně došlo k pronájmu za (pro pronajímatele) z ekonomického hlediska nesrovnatelných podmínek oproti stavu, kdy by byla budova zkolaudována, žalobcem provedené dílo uvedeno do provozu a hala sloužila využití, pro něž je určena.

Ze všech uvedených důvodů dospívá odvolací soud k závěru, že žalobce neprokázal své vlastnické právo k dotčeným věcem, které by vylučovalo možnost jejich zahrnutí do majetkové podstaty (§ 225 odst. 1 IZ). Napadený rozsudek, kterým byla jeho žaloba zamítnuta, je proto věcně správný a jako takový byl dle ust. § 219 o.s.ř. potvrzen, včetně rovněž věcně správného rozhodnutí o nákladech řízení. Pochybení soudu prvního stupně při formulaci rozsudečného výroku, když žaloba byla napadeným rozsudkem zamítnuta, aniž by z rozhodnutí bylo zřejmé, co konkrétně bylo předmětem sporu (které movité věci měly být vyloučeny z majetkové podstaty), odvolací soud napravil tak, že ve výroku svého rozsudku tyto věci jednotlivě označil v souladu s jejich specifikací v žalobě.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. V odvolacím řízení byla úspěšná žalovaná, která se však práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdala.

P o u č e n í: Proti výroku I. tohoto rozsudku, pokud jím bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, n e n í dovolání přípustné, ledaže na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě k Nejvyššímu soudu v Brně dospěje dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Proti zbylým výrokům tohoto rozsudku n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 23. března 2011

Za správnost vyhotovení: Mgr. Milan Polášek v.r. Jana Fuksíková předseda senátu