12 Cmo 1/2015
12 Cmo 1/2015-280

Usnesení

Vrchní soud vO|omouci vsenátě složeněm zpředsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrově a soudců JUDr. Vojtěcha a JUDr. Ivany Wontrobově ve věci žalobce Nikolaje anonymizovano , anonymizovano , bytem Starě Podolí 24/55, Ostrava-Muglinov, PSČ 712 OO, proti žalovaněmu Daliboru Pavlíčkovi, se sídlem Žižkova 33, Opava, PSČ 747 05, insolvenčnímu správci dlužníka WILMAX s.r.o., se sídlem Brumovice č.p. 102, PSČ 747 71, identifikační číslo 62302761, zastoupeněmu Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem Partyzánská 18, Opava, PSČ 747 05, o určení pohledávky, rozhodl o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Cm 3/2009-272 ze dne 5.12.2014, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Cm 3/2009-272 ze dne 5.12.2014 se potvrzuje.

Odůvodněnh

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odňal žalobci osvobození od soudních poplatků. V důvodech rozhodnutí uvedl, že v průběhu řízení u žalobce byly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, které bylo žalobci přiznáno usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-141 ze dne 16.11.2011. Soud při rozhodování o osvobození žalobce od soudních poplatků vycházel zžalobcem tvrzených a doložených příjmových a majetkových poměrů, když žalobce v době rozhodnutí pobíral částečný invalidní důchod ve výši 5.339 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 5.757 Kč a sociální dávky ve výši 2.039 Kč měsíčně, celkem tedy příjmy žalobce činily 13.135 Kč měsíčně. Manželka žalobce byla nezaměstnána a bez příjmů, žalobce vlastnil pozemek parcela č. 1417/7 vHorní Bečvě, který byl předmětem exekuce. Žalobce měl výdaje představující nájem ve výši 10.000 Kč měsíčně, zálohy na plyn a elektřinu ve výši 2.390 Kč měsíčně, platby za vodu ve výši 1.060 Kč, poplatky za odpad ve výši 996 Kč, výdaje pokračování-2-za léky ve výši 500 Kč měsíčně. Žalobce tvrdil dluhy ve výši 134.539,20 Kč. Soud se zabýval současnými poměry žalobce. Jeho invalidní důchod je ve výši 5.541 Kč, pobírá doplatek na bydlení ve výši 4.556 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 3.222 Kč měsíčně, celkem má příjmy 14.650 Kč měsíčně. Žalobce nadále vlastní pozemek, který je předmětem exekuce, jeho manželka je dosud bez příjmů. Výdaje na bydlení představují nájemné ve výši 10.500 Kč měsíčně, zálohy na elektrickou energii a plyn ve výši 3.065 Kč měsíčně, na léky žalobce doplácí 772 Kč měsíčně. Podle svého tvrzení žalobce má dluhy ve výši 141.305 Kč. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 27.11.2013 v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 lNS 3517/2008 soud zjistil, že dlužníku bylo vyplaceno z majetkové podstaty plnění ve výši 299.386 Kč na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 22 lNS 3517/2008-B-73 ze dne 3.4.2012 o částečném rozvrhu a na základě rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 11 Cmo 2/2001-170 ze dne 8.8.2012, a to poštovní poukázkou dne 9.1.2013. Srovnáním příjmů a výdajů dlužníka podle soudu došlo k navýšení příjmů žalobce, jeho dluhy jsou mírně vyšší. Podstatnou změnu okolností soud shledal ve skutečnosti, že žalobce obdržel jako věřitel v uvedeném insolvenčním řízení částku 299.386 Kč, a proto soud má za to, že žalobce již nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce jako odvolatel věděl, že probíhá řízení u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 22 Cm 3/2009, a proto musel počítat s rezervou na náklady tohoto řízení. Z těchto důvodů soud žalobci odňal osvobození od soudních poplatků.

Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání. Uvedl, že soud při rozhodování o odnětí osvobození od soudních poplatků nezjišt'oval skutečný stav věci, když nebral v potaz, že měl několik exekucí, které soudu doložil a na které si vypůjčil peníze a po zaplacení částky 299.386 Kč tyto dluhy částečně věřitelům uhradil. Namítl, že soud nesprávně uvedl, že v současné době má dluhy 141.305 Kč, nebot' na základě exekucí dluží 130.271,80 Kč a náklady exekuce 46.200 Kč, tedy celkem částku 176.471,80 Kč. Domnívá se, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, když společně s manželkou mají podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 71 Co 432/2014-162 ze dne 9.11.2014 zaplatit každý částku 179.437,80 Kč spolu s náklady řízení a úroky z prodlení, dále mu byla odejmuta dávka doplatku na bydlení s datem od 1.10.2014. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. K tomu doložil příslušná rozhodnutí.

Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, pokračování-3-které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášt' závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 138 odst. 2 o.s.ř., přiznané osvobození předseda senátu kdykoliv za řízení odejme, případně i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka osvobození neodůvodňují, případně neodůvodňovaly.

Zobsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení ve věci bylo zahájeno dne 23.1.2009 žalobou podanou žalobcem vůči žalovanému 1) lng. Liboru Pavlíčkovi, insolvenčnímu správci dlužníka WILMAX s.r.o., a žalovanému 2) WILMAX s.r.o., kterou se žalobce domáhal určení pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 22 INS 3517/2008. Podáním ze dne 10.11.2011 žalobce požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením č .j. 22 Cm 3/2009-141 ze dne 16.11.2011 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. Toto usnesení nabylo právní moci dne 29.11.2011. Rozsudkem Krajského soudu vOstravě č .j. 22 Cm 3/2009-123 ze dne 13.9.2011 soud rozhodl ve věci tak, že žalobu žalobce zamítl, k odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci rozsudkem č. j. 11 Cmo 2/2011-170 ze dne 8.8.2012 rozhodl tak, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k žalovanému 2) potvrdil a ve vztahu k žalovanému 1) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu kdalšímu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14.10.2012. Soud prvního stupně následně ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 22 Cm 3/2009-231 ze dne 10.6.2014 tak, že zamítl žalobu. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání podáním ze dne 2.7.2014. Usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-244 ze dne 10.7.2014 soud prvního stupně vyzval žalobce kzaplacení soudního poplatku zodvolání ve výši 2.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení. Na tuto výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 24.7.2014, kterým požádal o osvobození od soudních poplatků zdůvodu své finanční situace stím, že je veden na úřadu práce a jeho jediný příjem je částečný invalidní důchod ve výši 5.541 Kč. Uvedl, že v původním odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě byl osvobozen od soudního poplatku, a proto se domnívá, že toto platí i pro současné odvolání. Pokud se mýlí, žádá soud o zaslání příslušného formuláře. Usnesením č. j. 22 Cm 3/2009-247 ze dne 4.9.2014 soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků, toto usnesení bylo kodvolání žalobce usnesením Vrchního soudu vOlomouci č. j. 12 Cmo 4/2014-268 ze dne 16.10.2014 zrušeno a vráceno. V tomto rozhodnutí odvolací soud vyslovil závazný právní názor, že žalobci již bylo v řízení pravomocně pokračování-4-přiznáno osvobození od soudních poplatků vplném rozsahu, tedy osvobození od soudních poplatků, které se vztahuje na celé řízení, včetně odvolacího řízení, a proto žalobce neměl být vyzván kzaplacení soudního poplatku zodvolání a nemělo být rozhodováno o jeho opětovné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Měl-li soud prvního stupně za to, že se změnily poměry žalobce, které byly rozhodné pro přiznání osvobození od soudních poplatků, měl postupovat podle ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř.

Odvolací soud předně shledává správná skutková zjištění, která učinil soud prvního stupně. Shodně se soudem prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že jedinou podstatnou změnou poměrů nastalou u žalobce ve smyslu ustanovení § 138 odst. 2 o.s.ř. poté, co soud rozhodoval o jeho osvobození od soudních poplatků, tedy změnou jeho poměrů do té míry, že již není odůvodněno přiznání žalobci osvobození od soudních poplatků, je skutečnost, že žalobci bylo vlednu 2013 vyplaceno peněžité planění ve výši 299.386 Kč. Přitom podle odvolacího soudu je nerozhodné, že tuto částku dlužník dle jeho tvrzení použil na úhradu svých závazků vexekuci, a to i s přihlédnutím ktomu, že podle žalobce se jeho dluhy od doby, kdy soud prvního stupně rozhodoval o osvobození žalobce od soudních poplatků, nesnížily, ale naopak vzrostly. Lze přisvědčit soudu prvního stupně v tom, že v době výplaty uvedené částky žalobce věděl, že dosud probíhá toto soudní řízení (není pravomocně skončeno) a že tak lze očekávat vznik dalších nákladů žalobce, na jejichž úhradu si měl žalobce získané finanční prostředky rezervovat.

Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí jako ve výroku věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě kNejvyššímu soudu České republiky vBrně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která vrozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

V Olomouci dne 12. února 2015

Vypracovala: JUDr. Ivana Wontrobová

Za správnost vyhotovení: JUDr. Ivana Waltrová v.r. Renáta Hrubá předsedkyně senátu

Digitálně podepsal Renáta I Hrubá R e n a t a DN: c=CZ, o=ČR-Vrchnísoud v Olomoucí [IČ 64124533], ou=správa soudu, ou=261, cn=Renáta Hrubá,

I seríalNumber=P134939, r u a títle=zapísovate|ka Datum: 2015.03.1 9 1 1 :i 7:24

+01 'OO'