129 ICm 906/2012
Číslo jednací: 129 ICm 906/2012-174 (KSPL 29 INS 12010/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: Alois Tomášek, bytem Chebská 29, Karlovy Vary, proti žalovanému: Ing. Mgr. Haně Müllerové, Blatenská 21, Plzeň, insolvenční správce dlužníka-Zámek Mostov, s.r.o., zast. JUDr. Josefem Heydukem, advokátem se sídlem v Chebu, Májová 32, o vyloučení movitých věci z majetkové podstaty dlužníka,

takto:

I. Žaloba o vyloučení movitých věcí z majetkové podstaty dlužníka Zámek Mostov, s.r.o. (jedná se o tyto movité věci: stolek ratanový kulatý-6 ks, ratanové křeslo- 20 ks, stůl 80 x 80-15 ks, stůl 80 x 160-7 ks, stůl kulatý velký-9 ks, taburetka- 2 a 30 ks, skříň šatní rovná-6 ks, dvoulůžko s čelem-11 ks, skříňka široká se spodními dvířky-6 ks, dvojsedák béžový Bianca-5 ks, noční stolek bez trnože- 30 ks, zrcadlo malé dřevěný rám-17 ks, skříňka rohová se spodními dvířky- 5 ks, jednolůžko-6 ks, skříňka úzká se spodními dvířky-1 ks, skříňka vysoká TV-3 ks, dvoulůžko s plným čelem-5 ks, šatní skříň s obloukem-3 ks, úzká skříňka bez dvířek-9 ks, psací stolek-3 ks, konferenční stolek oválný-1 ks, křeslo červené zlatý proužek Bianca-2 ks, knihovna s obloukem-1 ks, stůl kulatý nízký-4 ks, jídelní stůl oválný-2 ks, trojsedák červený zlatý proužek Bianca-1 ks, dvousedák zelený s vějířky Bianca-3 ks, zrcadlo velké-2 ks, křeslo zelené s vějířky Bianca-2 ks, pracovní stůl recepce se skříňkou-1 ks, pracovní stůl recepce-1 ks, skleník-19 ks, židle ANNA-99 ks, židle NELA- 16 ks, oválný stůl-1 ks, knihovna široká bez dveří-2 ks, knihovna úzká bez dveří-1 ks, knihovna rohová-1 ks, stůl pracovní dvouskříňkový-1 ks, židle EVA-4 ks, židle s područkami ANNA-1 ks, podstavec pod konventomat 79 x 64 x 73 cm-1 ks, deska smažící elektrická vroubkovaná Olis 60 x 65 x 31 cm

-1 ks, jednodřez 70 x 70 x 90 cm-1 ks, deska sklopná 70 x 70 cm-1 ks, váha stolní dvoumisková Tonava-1 ks, nářezový stroj Soro 250-1 ks, plynový vařič Olis šíře 40 cm 2x hořák-1 ks, dvoudřez 140 x 70 x 90 cm-1 ks, myčka nádobí Hobart HC60C01-1 ks, myčka na sklo HACH-1 ks, výrobník ledu-1 ks, plynový sporák čtyřhořákový Olis-1 ks, konvektomat Alba ACP 61-1 ks, stůl chlazený s deskou Polaris 127 x 70 x 90 cm-1 ks, digestoř s filtrem 255 x 155 cm -1 ks, kávovar Carimali dvoupákový-1 ks, lednice Perfekt R130, lednice Liebherr FKU 1805-1 ks, lednice Snaige CD 350-1 ks, lednice Samsung Calex 175-1 ks, stůl nerez 130 x 70 x 90 cm-1 ks, stůl nerez 105 x 70 x 90 cm-1 ks, stůl nerez 45 x 70 x 90 cm-1 ks, stůl nerez 110 x 70 x 90 cm s policí-1 ks, stůl nerez se třemi zásuvkami 150 x 70 x 90 cm-1 ks, stůl ke konvektomatu 80 x 70 x 90 cm-1 ks), se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na účet jejího právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 34.214,--Kč.

Odůvodnění:

Právní předchůdce žalobce (VIVA leasing, a.s.) podal dne 02. 04. 2012 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud všechny movité věci specifikované ve výroku rozhodnutí, vyloučil z majetkové podstaty dlužníka. Žaloba byla odůvodněna tak, že v lednu 2008 uzavřel žalobce s dlužníkem jako s leasingovým nájemcem právní vztah zpětného leasingu, v jehož rámci dlužník jako prodávající prodal žalobci jako kupujícímu nábytek Triant Klasik a sedací nábytek Bianca, a to na základě kupní smlouvy ze dne 23. 01. 2008 s tím, že nábytek, který je předmětem prodeje, je specifikován v příloze, která je nedílnou součástí této kupní smlouvy. Následně téhož dne 23. 01. 2008 uzavřel žalobce s dlužníkem jako leasingovým nájemcem leasingovou smlouvu č. 728/0157, na jejímž základě poskytl dlužníkovi shora specifikované věci do finančního leasingu. Nedílnou součástí smlouvy jsou splátkový kalendář a všeobecné smluvní podmínky leasingu. Žalobce je vlastníkem věcí specifikovaných v příloze, dlužník byl pouze jejich uživatelem. Specifikace movitých věcí je rovněž obsažena ve znaleckém posudku znalce Jana Tyla ze dne 24. 01. 2008. V dubnu 2008 uzavřel žalobce s dlužníkem jako leasingovým nájemcem právní vztah zpětného leasingu, v jehož rámci dlužník jako prodávající prodal žalobci soubor vybavení kuchyně-Zámku Mostov, a to na základě kupní smlouvy ze dne 25. 04. 2008 s tím, že vybavení kuchyně, které je předmětem prodeje, je specifikováno v příloze, která je nedílnou součástí smlouvy. Následně žalobce téhož dne (25. 04. 2008) uzavřel s dlužníkem jako leasingovým nájemcem leasingovou smlouvu č. 738/0052, na jejímž základě poskytl dlužníkovi shora specifikované movité věci do finančního leasingu. Specifikace vybavení kuchyně je obsažena rovněž ve znaleckém posudku Ing. Jana Tyla. Žalobce je vlastníkem věcí -vybavení kuchyně, dlužník byl pouze jejich uživatelem na základě leasingové smlouvy.

Žalovaná insolvenční správkyně navrhovala žalobu zamítnout. Žalovaná poukázala na dosud probíhající spory u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 Cm 108/2010 o zaplacení 120.000,--Kč a pod sp. zn. 7 Cm 335/2010 o zaplacení směnečného penízu 1.800.118,--Kč s příslušenstvím. Žalobce dovozuje své vlastnické právo z kupních smluv uzavřených mezi žalobcem a úpadcem. Jedná se o kupní smlouvy uzavřené dne 23. 01. 2008 a dne 25. 04. 2008. Na základě kupní smlouvy ze dne 23. 01. 2008 se měl žalobce stát vlastníkem nábytku Triant Klasik, sedací nábytek Bianka, výrob. číslo/VIN: dle znaleckého posudku č. 3111-640/08 . Znalecký posudek však nebyl ke kupní smlouvě přiložen a nebylo zřejmé, kdo má znalecký posudek vypracovat a co má být jeho obsahem. Téhož dne byla uzavřena leasingová smlouva č. 728/0157, jejímž předmětem byl zpětný pronájem movitých věcí úpadci. Obdobně se měl na základě kupní smlouvy ze dne 25. 04. 2008 žalobce stát vlastníkem souboru vybavení kuchyně-Zámek Mostov, výrob. číslo/VIN : dle znaleckého posudku č. 3147/446/08. Opět ani tento znalecký posudek nebyl ke kupní smlouvě přiložen a nebylo zřejmé, kdo má posudek vypracovat a co má být jeho obsahem. Opět byla téhož dne uzavřena leasingová smlouva č. 738/0052, kterou byl předmět kupní smlouvy pronajat úpadci. Obě kupní smlouvy mají předmět koupě naprosto neurčitý, když ho určují znalecké posudky, které při uzavírání smluv neexistovaly. Znalecké posudky měly být vypracovány znalcem Tylem až dne 24. 01. 2008, resp. dne 24. 08. 2008, když byly předloženy až u soudního jednání. Dle názoru žalované jsou předložené kupní smlouvy absolutně neplatné z důvodu neurčitosti a nesplnění základních pojmových znaků kupní smlouvy. I kdyby bylo teoreticky možno dovodit platnost smluv, není dosud prokázáno ani uhrazení kupní ceny a nikdy nedošlo k převzetí předmětu koupě kupujícím, kupující ani neznal a nebyl seznámen s předmětem kupních smluv. Neplatné je ujednání v kupních smlouvách, že předmět prodeje převezme v zastoupení kupujícího leasingový nájemce. Prodávající však byl osobou totožnou s leasingovým nájemcem, tudíž takové zastoupení nelze přijmout. Převzetí ani nebylo realizovatelné, neboť k němu mělo dojít v Praze téhož dne, kdy byly uzavírány kupní smlouvy. Prokázání vlastnictví žalobce k uvedeným movitým věcem bylo také spornou otázkou exekučního řízení vedeného u Exekutorského úřadu v Chebu pod sp. zn. 074 EX 00012/2010. Zde se dle sdělení předchozího právního zástupce úpadce nepodařilo žalobci vlastnické právo k předmětným věcem prokázat.

Dne 18. 06. 2012 podal žalobce VIVA leasing a.s. ke zdejšímu soudu návrh na změnu účastníka řízení v osobě žalobce a souhlas nového žalobce se vstupem do řízení. V návrhu zástupce tehdejšího žalobce uvedl, že všechny movité věci-nábytek i vybavení kuchyně žalobce na základě kupních smluv ze dne 30. 05. 2012 a ze dne 08. 06. 2012 prodal panu Aloisi Tomáškovi, který se stal jejich vlastníkem. Alois Tomášek vyslovil se svým účastenstvím ve sporu souhlas. K návrhu byla připojena kupní smlouva ze dne 30. 05. 2012 včetně přílohy ke kupní smlouvě č. 2002/0076, kde je specifikován nábytek Triant Klasik, sedací nábytek Bianca. Kupní cena byla dohodnuta na 250.000,--Kč a měla být zaplacena nejpozději v den splatnosti vystaveného a doručeného platebního dokladu nebo v den podpisu kupní smlouvy. Ze smlouvy vyplývá, že se strany dohodly, že vlastnictví k majetku přejde na nabyvatele zaplacením kupní ceny. Jiná smlouva k návrhu doložena nebyla.

Dne 19. 06. 2012 vydal soud usnesení sp. zn., kterým připustil, aby do řízení na stranu žalobce vstoupil Alois Tomášek. Usnesení nabylo právní moci dne 04. 09. 2012.

Dne 29. 10. 2012 proběhlo ve věci první jednání, ke kterému se žalobce Alois Tomášek nedostavil a ani se žádným způsobem neomluvil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti, konstatoval k důkazu v té době označené důkazy a v rámci koncentrace řízení po poučení přítomné strany jednání odročil. Žalobce se nedostavil ani k dalšímu jednání, které se konalo dne 05. 02. 2013. Z tohoto jednání se omluvil, nežádal odročení. K dalšímu jednání, které se konalo dne 27. 05. 2013, se dostavil místo žalobce Václav Vlasatý, který o sobě tvrdil, že je vlastníkem předmětných věcí, neboť v loňském roce mělo dojít ze strany Aloise Tomáška na jeho osobu k převedení vlastnictví. Následně Alois Tomášek zaslal soudu mimo jiné smlouvu nazvanou Smlouva o postoupení pohledávky , která měla být uzavřena dne 09. 05. 2012 v Karlových Varech, mezi ním a Václavem Vlasatým. Spolu s touto smlouvou zaslal soudu i kopii podání, které bylo označeno jako společný návrh na změnu věřitele z důvodu převodu přihlášené pohledávky podle § 18 IZ . Po prostudování listin zaslaných p. Tomáškem soud zjistil, že všechny listiny již jsou založeny v insolvenčním spise a žalobce poučil, že jím předložená smlouva není smlouvou, na základě které by mohlo dojít k převodu vlastnického práva k věcem, jež jsou předmětem žaloby, a že ani jím doložený společný návrh není návrhem na změnu účastníka řízení v tomto sporu. A. Tomášek byl poučen, že má soudu doložit jinou smlouvu, pokud tvrdí, že došlo k převodu vlastnického práva k věcem na jiný subjekt a spolu se smlouvou i řádný návrh na změnu žalobce v tomto sporu. Ze smlouvy, kterou předložil žalobce nazvanou, jako smlouva o postoupení pohledávek vyplývá, že zřejmě koupi na místo A. Tomáška financoval V. Vlasatý. Nicméně žalobce jinou smlouvu soudu nepředložil a proto soud jednal i nadále s A. Tomáškem.

Podle § 225 odst. 1) a 2) IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že je tu jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1) bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo.

Předchůdce žalobce obdržel vyrozumění žalované ohledně poučení o možnosti podat vylučovací žalobu dne 14. 03. 2012. Žaloba byla podána dne 02. 04. 2012. Žaloba byla tedy podána v zákonem stanovené lhůtě.

V dané věci soud provedl důkaz vyrozuměním insolvenční správkyně o soupisu věcí do majetkové podstaty dlužníka-Zámku Mostov, ze kterého je patrné, že předmětné věci byly správkyní so soupisu pojaty, a to na základě prohlášení jednatele dlužníka o vlastnickém právu úpadce. Soudu byla předložena kupní smlouva uzavřená dne 23. 1. 2008 mezi Zámkem Mostov, s.r.o., na straně prodávající, a společností VIVA leasing, a.s., na straně kupující. Předmětem smlouvy byla movitá věc uvedená v článku 1) smlouvy (Nábytek Triant Klasik, sedací nábytek Bianca-výrob. č. / VIN: dle znaleckého posudku č. 3111-640/08). V článku II. se strany dohodly, že předmět smlouvy se stane předmětem leasingu v leasingové smlouvě č. 728/0157, kterou kupující uzavřel s nájemcem. V souladu s ustanovením všeobecných smluvních podmínek leasingu převezme prodávaný předmět leasingu v zastoupení kupujícího přímo leasingový nájemce. Prodávající touto smlouvou prodává kupujícímu movitou věc uvedenou v článku I. této smlouvy, a to za celkovou sjednanou kupní cenu 3.570.000,--Kč. Prodávající považuje v souladu s článkem II. této smlouvy leasingového nájemce za stranu, která je oprávněna v zastoupení kupujícího prodávanou movitou věc převzít. Předání a převzetí předmětu leasingu obě strany písemně potvrdí v předávacím protokolu. Strany si dohodly, že jejich smluvní vztah se bude řídit obchodním zákoníkem. Součástí smlouvy byla příloha ke kupní smlouvě, která byla podepsána dne 23. 1. 2008, jak zástupcem prodávajícího, tak zástupcem kupujícího, obsahovala specifikaci předmětu smlouvy, počet kusů jednotlivých částí nábytku a cenu s i bez DPH za jednotlivé kusy. Stejného dne byla uzavřena i leasingová smlouva č. 728/0157, kde jako nájemce figuroval Zámek Mostov, s.r.o. (jednal za něj. Ing. Zdeněk Uhlíř) a jako pronajímatel VIVA leasing, a.s. Předmětem leasingu byl nájem nábytku Triant Klasik, sedací nábytek Bianca. Délka splátkového období činila 60 měsíců, první zálohová splátka měla činit 1.274.490,--Kč, měsíční splátka pak byla sjednána na 154.996,30 Kč po dobu 24 měsíců. VIVA leasing touto smlouvou zplnomocnila nájemce mimo jiné k převzetí předmětu leasingu od dodavatele. I součástí této smlouvy byla příloha, která obsahovala přesnou specifikaci předmětu leasingu, kterou obě strany dne 23. 01. 2008 podepsaly. Stejného dne byl zástupcem společnosti VIVA leasing, a.s. vystaven splátkový kalendář. Součástí smlouvy byly i všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu platné od 20. 11. 2006. Žalobce soudu předložil znalecký posudek, který pochází ze dne 24. 01. 2008, ve které byly ohodnoceny všechny v příloze specifikované movité věci, jejichž obvyklá cena byla stanovena na 2.738.000,--Kč. Soudu byla dále předložena kupní smlouva uzavřená dne 25. 04. 2008 mezi totožnými subjekty ve stejných pozicích, jejímž předmětem byly movité věci-Soubor vybavení kuchyně-Zámek Mostov, výrob. č. / VIN-dle znaleckého posudku č. 3147-746/08. Prodávaná movitá věc shora uvedená se dle smlouvy taktéž měla stát předmětem leasingu v leasingové smlouvě č. 738/0052, kterou kupující uzavřel s nájemcem. V souladu s ustanovením všeobecných smluvních podmínek leasingu převezme prodávaný předmět leasingu v zastoupení kupujícího leasingový nájemce. Kupní cena byla stanovena na 1.785.000,--Kč. Součástí smlouvy byla i příloha podepsaná dne 25. 04. 2008 zástupci obou stran, která obsahovala specifikaci předmětu koupě, počet kusů vybavení kuchyně a cena s i bez DPH za jednotlivé části nábytku. Opět byla i k věcem, které jsou předmětem druhé smlouvy uzavřena leasingová smlouva č. 738/0052, ve které jako nájemce věcí opět figuruje Zámek Mostov, s.r.o. a jako pronajímatel VIVA leasing, a.s. Prvotní splátka byla stanovena na 637.245,--Kč, po dalších 24 měsíců měl nájemce hradit 77.423,--Kč měsíčně. Součástí smlouvy byl taktéž splátkový kalendář a všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu movitostí. Ze dne 28. 04. 2008 pochází znalecký posudek ohledně obvyklé ceny předmětu druhé smlouvy, jež byla stanovena na 1.451.000,--Kč.

Soud provedl důkaz usnesením exekutorského úřadu v Chebu ze dne 16. 03. 2011, č. j. 074 EX 0012/10-124 ve věci oprávněného Volsbank CZ, a.s. proti povinnému Zámek Mostov, s.r.o., kterým byl zamítnut návrh společnosti VIVA leasing, a.s., na vyškrtnutí předmětných věcí ze soupisu exekutora, které jím byly do soupisu pojaty protokolem ze dne 19. 07. 2010 a 20. 07. 2010. Z odůvodnění vyplývá, že v uvedené dny provedl soudní exekutor soupis movitých věcí povinného, s tím, že následně společnost VIVA leasing oznámila, že do soupisu pojaté věci jsou ve vlastnictví této společnosti a nikoli povinného. VIVA leasing a.s. ke svému tvrzení exekutorovi poslala kupní smlouvy ze dne 23. 01. 2008 a 25. 04. 2008 a obě leasingové smlouvy včetně splátkových kalendářů. Z doložených listin nemohl soudní exekutor jednoznačně dovodit, že navrhovatel-VIVA leasing a.s., je vlastníkem sepsaných movitých věcí, když vlastnictví k věcem nebylo povinným vyvráceno. Naopak zástupce úpadce Mgr. Tomáš Vítek exekutorovi sdělil, že předmětné věci jsou zapsány do soupisu věcí sepsaných exekutorem správně. Odkázal na žalobu o zaplacení částky 120.000,--Kč s příslušenstvím, kterou dne 18. 08. 2010 podal úpadce proti společnosti VIVA leasing a.s., k Městskému soudu v Praze. Zástupce společnosti VIVA leasing obdržel dle kopie dodejky pošty uvedené rozhodnutí exekutora dne 22. 04. 2011. Odvolání podáno nebylo.

Dne 29. 09. 2010 podala společnost VIVA leasing, a.s. proti Zámku Mostov, s.r.o. a Ing. Zdeňku Uhlířovi k Městskému soudu v Praze žalobu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu pro částku 1.800.118,--Kč. Z návrhu vyplývá, že dne 23. 01. 2008 vystavil Zámek Mostov, s.r.o. blankosměnku vlastní, podle které je povinen zaplatit na řad žalobce částku, jejíž výše, jakož i den splatnosti měla být doplněna žalobcem v případě, že Zámek Mostov nebude řádně a včas plnit své závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí finančního leasingu, což bylo mezi žalobcem a prvým žalovaným sjednáno v dohodě o předání a vyplnění směnky, která byla též uzavřena dne 23. 01. 2008. Téhož dne byla mezi oběma shora uvedenými stranami uzavřena smlouva o poskytnutí finančního leasingu. Ing. Uhlíř se za výstavce zaručil jako směnečný rukojmí a směnku podepsal. Povinnosti z leasingové smlouvy Zámek Mostov, s.r.o. řádně a včas neplnil, proto žalobce v souladu s uzavřenou dohodou o předání a vyplnění směnky doplnil na směnce datum splatnosti na 12. 08. 2010 a směnečnou sumu 1.800.118,--Kč. K žalobě byla připojena uvedená směnka.

Dne 19. 10. 2010 vydal Městský soud v Praze směnečný platební rozkaz č. j. 7 Cm 335/2010 -12, kterým uložil oběma žalovaným zaplatit žalobci společně a nerozdílně směnečný peníz ve výši 1.800.118,--Kč + 6% úrok z téže částky od 13. 08. 2010 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 6.000,--Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 72.250,--Kč. Zámek Mostov, s.r.o. zastoupený Mgr. Tomášem Vítkem podal proti směnečnému platebnímu rozkazu dne 27. 10. 2010 námitky. V námitkách zejména uvedl, že se jedná o směnku zajišťovací, která nemůže být uplatněna bez prokázání existence kauzálního vztahu, přičemž zajišťovaný závazek neexistuje, neboť směnka zajišťuje závazek z neplatných smluv. Sama pohledávka žalobce z leasingových smluv neexistuje a vzhledem k tomu, že směnka má akcesorický charakter, není možné z ní uplatňovat jakékoli nároky. Plnění z neplatné smlouvy stejně jako z žalobou uplatněné směnky by bylo bezdůvodným obohacením na straně žalobce. Odkázal na existenci probíhajícího řízení, které se vede u téhož soudu pod sp. zn. 26 Cm 108/2010, kde je existence platnosti leasingových smluv zkoumána. Žalovaný upozornil, že žalobce sám s neplatností leasingových smluv konkludentně souhlasí. Vybavení, které bylo leasingovými smlouvami údajně žalovanému č. 1 pronajato, bylo totiž sepsáno exekutorem jako movité věci patřící žalovanému č. 1 a žalobce nepodal příslušnou žalobu, kterou by prokázal své vlastnické právo k tomuto vybavení. Námitky podala jménem druhého žalovaného Ing. Rytíře i zástupkyně Mgr. Jana Harcová. I v těchto námitkách se objevuje argument, že neexistuje zajišťovaný závazek a směnka nemohla být vyplaněna. Údajná pohledávka žalobce z leasingové smlouvy neexistuje a není možné uplatňovat jakékoli nároky. Žalobce proti námitkám brojil ve svém vyjádření ze dne 29. 11. 2010. Ohledně tvrzení žalovaných o charakteru zajišťovací směnky toliko uvedl, že toto tvrzení je mylné, neboť směnka sama o sobě je jediným a zcela dostatečným důvodem pro placení. Řízení ve vztahu k prvému žalovanému bylo přerušeno z důvodu zahájení insolvenčního řízení, žaloba v části, která se týká Ing. Uhlíře, byla vyloučena k samostatnému projednání. Věc je vedena pod sp. zn. 7 Cm 90/2012. Dne 9. 10. 2012 byl ve věci vydán rozsudek, č. j. 7 Cm 90/2012-118, kterým byl směnečný platební rozkaz vůči Ing. Rytířovi ponechán v platnosti. Z vyjádření vyřizující soudkyně bylo proti rozsudku podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Ohledně námitky spočívající v neplatnosti smluv soud konstatoval, že žalovaný neuvedl v námitkách konkrétní důvod neplatnosti leasingové smlouvy, nelze akceptovat, že by žalovaný mohl tento důvod upřesňovat až dodatečně v námitkovém řízení, neobstojí ani poukaz na řízení vedené pod sp. zn. 26 Cm 108/2010 ohledně neplatnosti smlouvy. Soud provedl důkaz i částí spisu sp. zn. 26 Cm 108/2010, který je taktéž veden u městského soudu v Praze. Dne 18. 08. 2010 podal Zámek Mostov, s.r.o. k uvedenému soudu žalobu o zaplacení částky 120.000,--Kč s příslušenstvím spolu s návrhem na vydání platebního rozkazu. Žaloba směřovala proti společnosti VIVA leasing, a.s. Žaloba byla odůvodněna tak, že dne 23. 01. 2008 uzavřel žalobce a žalovaný kupní smlouvu, na jejímž základě se žalovaný stal vlastníkem nábytku Triant klasik, sedací nábytek Bianca, a to za kupní cenu ve výši 3.570.000,--Kč. Specifikace nábytku zněla výrob. č. /VIN-dle znaleckého posudku č. 3111-640/08. Ke kupní smlouvě však žádný posudek přiložen nebyl. Následně byla téhož dne uzavřena leasingová smlouva č. 728/0157, jejímž předmětem byl zpětný pronájem movitých věcí žalobci. Obdobně byla uzavřena dne 25. 04. 2008 kupní smlouva, na jejímž základě žalovaný získal soubor movitých věcí vybavení kuchyně-Zámek Mostov , a to za kupní cenu 1.785.000,--Kč. V tomto případě byl tento soubor konkretizován výr. č. / VIN-dle znaleckého posudku č. 3147/746/08. Opět ani tento posudek nebyl ke smlouvě doložen. Po uzavření této smlouvy byla uzavřena leasingová smlouva č. 738/0052, kterou byly movité věci pronajaty žalobci. Obě kupní smlouvy mají předmět naprosto neurčitý, když ho mají stanovit jakési znalecké posudky č. 3111-640/08 a 3147-746/08, které však nejsou ani k jedné z kupních smluv přiloženy a žalobce je nikdy neměl k dispozici. Dle žalobce jsou smlouvy absolutně neplatné pro jejich neurčitost. Z neplatnosti těchto smluv vyplývá neurčitost i smluv leasingových. Na základě neplatných smluv by tak došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalobce. Žalobce však v souladu s leasingovými smlouvami plnil na účet žalobce jednotlivé leasingové splátky, neboť měl za to, že smlouvy jsou platné. Strany by se měly vypořádat dle zásad o bezdůvodném obohacení. Žalobce má na základě plnění ze smluv vůči žalovanému přeplatek, požaduje pouze část. Ve spise se nachází na straně 73 listina označená jako VIVA LEASING-REKAPITULACE, kde je zřejmě uvedeno, jaké částky v souvislosti s leasingem došly uvedené společnosti od úpadce na účet, kdy spolu se zápočty měla VIVA leasing za to, že došlo k úhradě celého leasingu. Řízení nebylo skončeno.

Jiné důkazy v koncentrační lhůtě předloženy nebyly.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána po právu. Původní žalobce soudu doložil dvě kupní smlouvy uzavřené mezi úpadcem a žalobcem, na základě kterých měl úpadce prodat žalobci movité věci, a to jednak nábytek Triant Klasik a sedací nábytek Bianka, a jednak vybavení kuchyně-Zámek Mostov. Soud se zcela ztotožňuje s názorem žalované, že obě smlouvy (pokud by neobsahovaly přílohy) ze dne 23. 01. 2008 a 25. 04. 2008 by byly absolutně neplatnými úkony, a to pro jejich neurčitost. Specifikace movitého majetku měla být dána znaleckými posudky, které v době uzavření smlouvy neexistovaly. Součástí obou kupních smluv však byly přílohy, které jednoznačně konkretizovaly předměty prodeje, obě přílohy byly podepsány a datovány, obě obsahovaly i kupní ceny. Dle názoru soudu již tyto přílohy ke smlouvám nahradily kupní smlouvy a samy mají náležitosti kupních smluv, proti čemuž nelze nic namítat. Neobstojí tedy argument žalované ohledně toho, že pokud byly kupní smlouvy neplatné, nemohly být platně uzavřeny smlouvy leasingové, protože nevlastník nemůže dát věc do nájmu. Dle názoru soudu tedy na daný případ nepůjde aplikovat rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp. zn. 32 Odo 441/2003, protože se nejednalo o věci určené úhrnně ( jak stojí či leží ), ale byly v přílohách zcela jednoznačně individualizovány. Otázku platnosti zmíněných smluv nevyřešil ani Městský soud v Praze ve svých řízeních, nicméně soud má za to, že smlouvy nejsou neplatnými z důvodu neurčitosti. Lze souhlasit se žalovanou v tom, že ani původní žalobce v podstatě kupní smlouvy nemyslel vážně, neboť v exekučním řízení se například neodvolal proti rozhodnutí exekutora o tom, že předmětné movité věci nebudou vyškrtnuty ze seznamu majetku povinného-Zámek Mostov, byť právo odvolání měl. O této verzi mohou svědčit i již zmíněné spory vedené u Městského soudu v Praze. Neplatnost smluv z jiného důvodu než z důvodu neurčitosti však tvrzena nebyla. Dle názoru soudu se však současnému žalobci nepodařilo prokázat, že by byl aktivně legitimován k podání žaloby, že na něj vlastnictví k věcem ze společnosti VIVA leasing. a.s. přešlo. Důkazy, které byly provedeny v tomto řízení, spíše svědčí o opaku. Respektive byl to sám žalobce, kdo byl v řízení do poslední chvíle naprosto nečinný a z důvodu své absence nereagoval na poučení soudem. Předchůdce žalobce soudu doložil pouze jednu kupní smlouvu, a to ohledně nábytku Triant Klasik, sedacího nábytku Bianka, která měla být uzavřena dne 30. 5. 2012. Ze smlouvy se podává, že vlastnictví k nábytku, který je specifikován v příloze (která byla doložena) se nabývá zaplacením kupní ceny. Žalobce nedožil, že by kupní cena byla jím zaplacena (naopak z listiny označené jako postoupení pohledávky vyplývá, že zřejmě kupní cenu žalobce vůbec neměl v úmyslu platit, že pokud někdo něco platil, byl to p. Vlasatý), ani nebylo nikterak prokázáno, že by došlo k převzetí nábytku současným žalobcem. K žalobcem dodaným předávacím protokolům soud nemohl z důvodu koncentrace řízení přihlédnout, byť má stejně za to, že neodpovídají tvrzení žalobce, který při posledním jednání soudu sdělil, že k předání věcí došlo dokonce za přítomnosti žalované přímo na místě, v Mostově, přitom protokoly jsou psány a podepsány v Praze, a to jeden dne 30. 05. 2012 a druhý až dne 08. 06. 2012. Ve vztahu ke smlouvě z 30. 05. 2012 tedy soud uvádí, že žalobě nemohlo být vyhověno, neboť žalobce neprokázal, že na něj dle smlouvy vlastnické právo přešlo tím, že zaplatil kupní cenu a že mu věci byly předány. Druhá smlouva ohledně vybavení kuchyně soudu vůbec předložena nebyla, byť je o ní hovořeno v návrhu na změnu účastníka řízení v osobě žalobce a soud předpokládal, že bude doložena. U vybavení kuchyně-Zámek Mostov tedy nebylo vůbec prokázáno, že by smlouva mezi předchůdcem žalobce a současným žalobcem byla uzavřena. Žalobce až po koncentrační lhůtě doložil pouze již zmíněný předávací protokol ze dne 08. 06. 2012, který se zjevně k nějaké smlouvě vztahuje. Soudu tedy nezbylo, než žalobu zamítnout.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaná měla ve věci úspěch a proto má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Částka 34.214.00,--Kč zahrnuje odměnu za zastupování advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.,-6 úkonů po 3.100,--Kč + 3 x RO po 300,--Kč + 21 % DPH, cestovné z Chebu do Plzně a zpět-1 x 220 km x 6,230,--Kč-spotřeba dle TP-7,2 l/km-34,70 Kč/litr-3 x 220-660 km x 6,23 Kč) náhrada za promeškaný čas 4 x cesta do plzně z Chebu-2400,--Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze podáním učiněným u soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 11. 10. 2013

Mgr. Ivana Žánová samosoudkyně