129 ICm 3000/2013
Jednací číslo: 129 ICm 3000/2013-18 (KSPL 29 INS 8730/2013) .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou v právní věci žalobce: AB 4 B. V., soukromá společnost s ručením omezeným, Strawinskylaan 933 WTC Tw, 1077XX, Amsterdam, zast.: Mgr. Lucie Toniková, advokát, Haštalská 27, 110 00, Praha 1 proti žalovanému: Mgr. Lenka Vítková, insolvenční anonymizovano , anonymizovano , Borská 13, 301 00, Plzeň, IS dlužníka: Homolková Irena, Čechova 1912/2, 301 00, Plzeň v řízení o žalobě na určení popřené nevykonatelné pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem pohledávku z titulu neuhrazené smluvní pokuty a příslušenství (pohledávka č. 2) v celkové výši 67.487,90 Kč.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III.Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 05. 09. 2013 podal žalobce proti žalované ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal určení, že má za dlužnicí pohledávku z titulu neuhrazené smluvní pokuty a příslušenství ve výši 112.479,83 Kč. Žaloba byla odůvodněna tak, že dlužnice uzavřela dne 08. 11. 2010 na svou žádost se společností Home Credit, a.s. úvěrovou smlouvu č. 4011026589, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 100.000,--Kč. Dlužnice byla na základě ustanovení úvěrové smlouvy povinna vrátit společnosti poskytnuté peněžní prostředky a uhradit sjednané úroky v pravidelných měsíčních splátkách. Dlužnice nehradila sjednané splátky řádně a včas, neplnila tak své povinnosti ze smlouvy, a proto právní předchůdce věřitele využil svého práva k 30. 01. 2012 úvěr zesplatnit a dlužnici vyzvat, aby vrátila celý poskytnutý úvěr, který nebyl splacen a zaplatila v souladu s ustanoveními hlavy VI. § 5 úvěrových podmínek smluvní pokutu ve výši ušlého úroku, na který by poskytovateli úvěru vznikl nárok, pokud by dlužník řádně splácel v dohodnutých splátkách. Smluvní pokuta byla sjednána smlouvu, a to ustanovením hlavy VI. § 5 úvěrových podmínek.

Žalovaná nárok uplatněný v žalobě neuznala. Uvedla, že u pohledávky č. 2 nebyla doložena existence pohledávky. Předmětná dílčí pohledávka ve výši 112.479,83 Kč se, dle tvrzení žalobce obsaženém v přihlášce pohledávky, skládá ze smluvní pokuty ve výši 103.039,63 Kč a s příslušenství-zákonného úroku z prodlení ze smluvní pokuty ve výši 9.440,20 Kč. K uplatnění smluvní pokutě, která má dle hlavy VI. § 5 úvěrových podmínek odpovídat výši ušlého úroku, žalovaná uvádí, že takovéto ujednání je dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 3 občanského zákoníku, když v daném případě tak smluvní pokuta činí více jak 100% vzhledem k půjčené částce. Argumentaci o absolutní neplatnosti takového ujednání podporují i rozhodnutí vyšších soudů, např. ústavní nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I US 199/11. V naposledy uvedeném rozhodnutí Ústavní soud uvádí, že postupy, kde klientům jsou vnucovány smluvní ujednání v podobě zajištění smluvní pokutou ve výši 30 % či 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů, či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takového subjektu smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené smluvní pokuty nejeví za nepřiměřené či odporující dobrým mravům. V daném případě, jak shora uvedeno, činí smluvní pokuta více jak 100 % z částky úvěru a dle názoru žalované je tak nepřiměřeně vysoká a tudíž smluvní ujednání o takové smluvní pokutě je absolutně neplatné.

V řízení bylo zjištěno, že žalobce do insolvenčního řízení dlužnice Ireny Homolkové přihlásil svoji pohledávku ve výši 235.348,15 Kč. Pohledávka č. 1 byla přihlášena ve výši 122.378,32 Kč a jako důvod vzniku pohledávky bylo uvedeno, že dlužník uzavřel se společností Home Credit, a.s. dne 08. 11. 2010 úvěrovou smlouvu, na základě které právní předchůdce poskytl dlužnici úvěr ve výši 100.000,--Kč. Dlužnice se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a uhradit sjednané úroky v 84 splátkách po 2.912,--Kč. Tato pohledávka IS popřena nebyla. Pohledávka č. 2 byla přihlášena ve výši 112.479,83 Kč, přičemž jistina činila 103.039,63 Kč a úrok z prodlení pak 9.440,20 Kč. Jako důvod vzniku pohledávky byla uvedena smluvní pokuta, sjednaná ve smlouvě, a to v hlavě VI. § 5 úvěrových podmínek. Pohledávka č. 3 byla přihlášena ve výši 490,--Kč a jednalo se o celkovou částku poplatků stanovených pro případ prodlení dlužníka. Ani pohledávka č. 3 nebyla IS popřena. Soud provedl důkaz úvěrovou smlouvou č. 40110265890000, kterou dne 08. 11. 2010 uzavřena Irena Homolková s právním předchůdcem žalobcem, a to společností Home Credit, a.s. Na základě této půjčky právní předchůdce žalobce poskytl dlužnici úvěr ve výši 100.000,--Kč, který se dlužnice zavázala vrátit v 84 splátkách po 2.912,--Kč. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky společnosti Home Credit, a.s., kde v hlavě VI. § 5 je uvedeno, že v případě vzniku kterékoliv ze skutečností uvedených pod písmenem a), b), c) § 3 této hlavy, je-li jejím důsledkem vznik povinnosti klienta uhradit společnosti celý poskytnutý úvěr, je klient povinen uhradit společnosti současně s úvěrem i smluvní pokutu ve výši ušlého úroku, tedy částku, na kterou by společnosti vznikl z titulu úvěru nárok, pokud by byl úvěr řádně splácen v dohodnutých splátkách. V § 3 hlavy VI. je uvedeno, že klient je povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání společnosti v případě, že:

a) klient se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, b) klient sdělil společnosti nepravdivé údaje, c) klient porušil některou z dalších povinností vyplývající z úvěrové smlouvy.

Podle § 193 IZ, o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla, anebo že se zcela promlčela.

Podle § 198 odst. 1 IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena IS, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti IS.

V daném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně pouze z části. Jak již bylo uvedeno shora, mezi právním předchůdcem žalobce a dlužnicí, byla uzavřena 08. 11. 2010 úvěrová smlouva, na základě které byl dlužnici poskytnut úvěr 100.000,--Kč, který měl být splacen v 84 splátkách po 2.912,--Kč. Dlužnice své povinnosti z úvěrové smlouvy neplnila, dostala se do prodlení, a proto právní předchůdce žalobce přistoupil k tomu, že úvěr zesplatnil. Do insolvenčního řízení dlužnice pak žalobce přihlásil pohledávky 3, přičemž IS popřela pohledávku č. 2 z titulu smluvní pokuty dle hlavy VI. čl. 5 úvěrových podmínek společnosti Home Credit, a.s. Soud se ztotožňuje se žalovanou potud, že jednání o smluvní pokutě je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 3 občanského zákoníku, neboť v daném případě smluvní pokuta činí skutečně více než celý úvěr. Byť se však jedná o spotřebitelský vztah mezi dlužnicí a právním předchůdcem žalobce, ujednání o smluvní pokutě je samostatný typ smlouvy a pod ochranu spotřebitele nespadá. Vztah mezi dlužnicí a právním předchůdcem žalobce ve vztahu ke smluvní pokutě je třeba posuzovat podle ustanovení obchodního zákoníku, kde je na místě tzv. moderace smluvní pokuty. Soud je jednoznačně toho názoru, že v daném případě má žalobce právo na smluvní pokutu v určité výši, neboť dlužnice prokazatelně porušila povinnosti ze smlouvy a za to by měla být určitým způsobem sankcionována. Dle názoru soudu je nepřípustné, aby dlužnice v případě porušení smluvních podmínek byla zvýhodněna oproti klientům, kteří smluvní podmínky neporuší a za celou dobu splácení úvěru přeplatí žalobce o necelých 150.000,--Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce v pohledávce č. 1 nepožadoval celý, mezi stranami dohodnutý úrok, který soud vypočetl na zhruba 21 %, je na místě smluvní pokutu moderovat spravedlivým způsobem a soud má za to, že 60 % z požadované částky je přiměřené. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 202 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, a to ve lhůtě 15 dnů od dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

V Plzni dne 19. 11. 2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ivana Žánová, v. r. Eva Havlíčková samosoudce