129 ICm 1762/2016
Jednací číslo: 129 ICm 1762/2016-14 (KSPL 29 INS 22271/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Pavlem Šaškem, Ph.D. v právní věci žalobce Česká republika-Okresní soud v Karlových Varech, IČ: 00024732 Moskevská 17, 360 33 Karlovy Vary proti žalované Institut pro řešení úpadku, v.o.s., IČ: 01781448 se sídlem Na Spravedlnosti 121, 530 02 Pardubice, insolvenční správce dlužníka Květoslava anonymizovano , anonymizovano , IČ: 16695267, bytem Květnová 72, 360 01 Ostrov, o určení uspokojitelnosti pohledávky žalobce

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená pod pořadovým číslem P-2 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. KSPL 29 INS 22271/2015 není vyloučena z uspokojení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění : Žalobce se včasně podanou žalobou domáhal určení, že přihlášená pohledávka do insolvenčního řízení pod poř. č. P-2 vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 22271/2015 není vyloučena z uspokojení. Jde o pohledávku žalobce na nákladech trestního řízení vůči dlužníku Květoslavu Fousovi ve výši 2.000,--Kč přiznanou dle usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27.8.2013, č.j. 4 T 148/2013-87, které nabylo právní moci dne 26.9.2013 a je vykonatelné dnem 26.9.2013. isir.justi ce.cz

Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jde o pohledávku, která je vyloučena z uspokojení v rámci insolvenčního řízení z důvodu § 170 písm. d) zák. č. zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (dále jen insolvenční zákon či IZ ), neboť tato pohledávka má charakter mimosmluvní sankce, a z popsaného důvodu nebyla zařazena na seznam přihlášených pohledávek.

Z obsahu přihláškového spisu P-2 bylo zjištěno, že žalobce přihlásil do tohoto insolvenčního řízení pohledávku P-2 vůči dlužníku Květoslavu Fousovi ve výši 2.000,--Kč přiznanou dle usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27.8.2013, č.j. 4 T 148/2013-87, které nabylo právní moci dne 26.9.2013 a je vykonatelné dnem 26.9.2013. Žalovaná vyrozuměla žalobce o vyloučení pohledávky z uspokojení v insolvenčním řízení podáním ze dne 19.4.2016, načež žalobce reagoval podáním žaloby v této incidenční věci postupem podle § 203a IZ.

Podle § 170 IZ se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že přihlášená pohledávka je pohledávkou státu podle § 152 odst. 1 písm. e) trestního řádu, přičemž podmínkou aplikace ustanovení § 152 odst. 1 tr. řádu je pravomocné rozhodnutí o vině obžalovaného trestným činem. Pouze za této podmínky od něj lze spravedlivě žádat, aby státu nahradil zákonem stanovenou část zvláštních nákladů vynaložených na trestní řízení. Povinnost zaplatit náklady trestního řízení tedy nevzniká bezprostředně po uložení trestu v trestním řízení, nýbrž jde o samostatný nárok, jehož účelem je nahradit státu náklady, které mu vznikly (obdobné závěry vyplývají i z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21.1.2016, sp. zn. 159 ICm 79/2015, 102 VSPH 616/2015-55 (MSPH 59 INS 25471/2014).

S ohledem na charakter pohledávky je zřejmé, že pohledávka P-2 nemůže být vyloučena z uspokojení v insolvenčním řízení z důvodů uvedených v § 170 IZ, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

Protože projednávaná žaloba o určení pohledávky je sporem o pořadí pohledávky, o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 14.09.2016

JUDr. Ing. Pavel Šašek, Ph.D., v.r. samosoudce

Za správnost: Ludmila Urbanová