129 ICm 1235/2011
Číslo jednací: 129 ICm 1235/2011-60 (KSPL 29 INS 12120/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: Nikolaj Petrovič anonymizovano , anonymizovano 0, bytem v Sokolově, Dolní Nivy 118, zast. JUDr. Jaromírem Malým, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Chebská 49, proti žalovanému: Mgr. Tomáš anonymizovano , anonymizovano , Praha 2, Trojanova 18, insolvenční správce dlužníka-AVRORA trading, s.r.o, v řízení o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky,

takto :

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení ve věci dlužníka AVRORA trading, s.r.o, IČ: 26323664 vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. KSPL 29 INS 12120/2010 a vedená pod číslem P-1 ve výši 13.241.051,18,-Kč je zjištěna jako pohledávka pravá a nesporná.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobce se žalobou podanou k tomuto soudu dne 17.05.2011 domáhal vydání shora uvedeného rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tak, že usnesením zdejšího soudu ze dne 19.10.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, dne 23.2.2011 byl zjištěn úpadek. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Přihláškou ze dne 19.10.2010 přihlásil žalobce do řízení pohledávku celkem ve výši

14.669.913,29,-Kč, vzniklou na základě poskytnutí peněžitého plnění z titulu půjček ze dne 25.9.2003 a 8.1.2007. Kromě uvedených smluv žalobce doložil i uznání dluhu ze dne 14.1.2009. Insolvenční správce při přezkumném jednání popřel pohledávku žalobce v plné výši a to pro neexistenci pohledávky. Tvrdil, že nebylo prokázáno poskytnutí půjčky, event. namítal neplatnost půjček podle § 39 OZ pro porušení § 196a obchodního zákoníku. Žalobce s tímto argumentem žalovaného nesouhlasí. V době, kdy započal půjčky dlužníku poskytovat, nebylo k tomu souhlasu valné hromady třeba, neboť tehdy nebyl ani osobou blízkou ve vztahu k tehdejší jednatelce a zároveň majoritní společnici, ani k jiným osobám ve společnosti přímo zainteresovaným. Nicméně i přes tuto skutečnost bylo poskytnutí půjček pro společnost od žalobce a od tehdejší jednatelky a majoritní společnice projednáno a odsouhlaseno mimořádnou valnou hromadou společnosti, která se konala dne 15.6.2003.

Žalovaný navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Uvedl, že ačkoli se žalobce v žalobě odvolává na to, že poskytnutí půjček bylo prokázáno výpisy z bankovních účtů, v přihlášce pohledávky takové skutečnosti uváděny nejsou, ani k ní takové bankovní výpisy, které by poskytnutí půjček prokazovaly, přiloženy nebyly. Dle jeho názoru se jich již žalobce s ohledem na § 198 odst. 2 IZ nemůže dovolávat. Pokud by soud byl jiného názoru, je na žalobci, aby poskytnutí půjček v jím uváděné výši prokázal. Ani skutečnost existence valné hromady také nebyla v přihlášce ani tvrzena ani prokázána.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

V dané věci soud na úvod konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, neboť přezkumné jednání, kde byla pohledávka žalobce popřena se konalo dne 18.04.2011 a žaloba byla podána dne 18.05.2011.

Z přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení soud zjistil, že žalobce jakožto věřitel přihlásil za dlužníkem nezajištěnou, nevykonatelnou pohledávku ve výši 14.669.913,29,-Kč, přičemž jako důvod vzniku uvedl smlouvu o půjčce ze dne 8.1.2007, smlouvu o půjčce ze dne 25.9.2003 a uznání závazku ze dne 14.1.2009. K přihlášce byly přiloženy obě smlouvy i uznání dluhu. Smlouva o půjčce ze dne 25.9.2003 byla uzavřená mezi žalobcem jakožto věřitelem a dlužníkem, společností AVRORA Trading s.r.o. V bodě I.) smlouvy je uvedeno, že věřitel dnešního dne půjčuje dlužníkovi na jeho žádost finanční částku ve výši 9.700.000,-Kč a dlužník se zavazuje tuto částku věřiteli vrátit nejpozději do 31.12.2009. K této půjčce bylo doloženo i Uznání závazku ze strany dlužníka ve výši 9.700.000,-Kč vzniklého právě z uvedené smlouvy. Smlouva ze dne 8.1.2007 byla uzavřena mezi stejnými subjekty a jejím předmětem byla částka 7.000.000,-Kč se stejným datem vrácení, a to 31.12.2009. I k této půjčce doložil žalobce uznání závazku ze dne 14.1.2009, kterým dlužník uznává závazek ve výši 7.000.000,-Kč z uvedené smlouvy. K žalobě žalobce doložil pozvánku na mimořádnou valnou hromadu dlužníka ze dne 22.5.2003, prezenční listinu mimořádné valné hromady, která se konala dne 15.6.2003 a dále zápis z mimořádné valné hromady dlužníka. Předmětem valné hromady, jak vyplývá ze zápisu, je jednak konstatování, že žalobce již na účet společnosti převedl dne 11.6.2003 částku 1.979,19 USD a dne 12.6.2003 částku 4.960,-Kč a jednak souhlas s přijetím půjček od žalobce do celkové výše 15.000.000,-Kč a od Natalye Sharnyo do výš 5.000.000,-Kč. V průběhu řízení se obě strany podrobně seznámily s účetnictvím dlužníka, vyhotovily tabulky, z nichž vyplynulo, že před posledním jednáním ve věci byla mezi stranami nesporná výše půjček ze strany žalobce ve výši 4.128.070,-Kč. Mezi stranami zůstaly spornými pouze dvě položky, a to příchozí neoznačená platba ve výši 4.162.761,18,-Kč ze dne 9.4.2004 a 500.000,-Kč ze dne 29.12.2006. Z výpisu účtu dlužníka soud zjistil, že na jeho účet byla dne 9.4.2004 připsána platba 161.780,-USD. Žalovaný soudu potvrdil, že skutečně z účetnictví tento fakt vyplývá, ale není jasné, od koho platba přišla. Potvrdil, že kromě žalobce se k této platbě nikdo nepřihlásil. Žalobce soudu vypověděl, že se jedná o jeho peníze, došlé z Moskvy z prodeje jeho domu. On jako fyzická osoba nemohl převést do Čech více jak 100 dolarů a proto musel tu transakci udělat přes firmu, která měla v Rusku licenci. Účet, ze kterého přišly peníze je účtem té firmy.O půjčku ho tehdy požádala jeho současná manželka, Natalye. Žalobce soudu dále předložil kopii vkladového lístku vystaveného Českou spořitelnou, ze kterého je patrno, že dne 29.12.2006 vložil žalobce za společnost Avrora trading, s.r.o společnosti UNI Leasing a.s. částku 500.000,-Kč. Žalobce k této platbě vysvětlil, že se jednalo a zaplacení leasingu za dlužníka, který měl v době, kdy byly splátky splatné na firemním účtu pouze 1.549,-Kč. Pokud by za dlužníka leasing neuhradil, přišla by společnost o zařízení, které potřebovala.

Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně ohledně pohledávky v souhrnné výši 13.241.051,-Kč. Tato částka zahrnuje pohledávky z titulu půjček na základě smluv, které byly uzavřeny mezi dlužníkem a žalobcem a které byly žalující stranou doloženy. Žalobci se v průběhu řízení podařilo prokázat, že finanční prostředky ve shora uvedené výši dlužníku postupně půjčil, a to po předchozím souhlasu valné hromady dlužníka. Částky rovnající se v souhrnu částce 13.241.051,-Kč byly podloženy i v účetnictví dlužníka.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 202 odst. 1 IZ.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

V Plzni dne 24. 04. 2012

Mgr. Ivana Žánová, v.r. Za správnost vyhotovení: samosoudkyně Petra Menclová