129 ICm 1049/2016
Jednací číslo: 129 ICm 1049/2016-26 (KSPL 29 INS 31162/2015)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Pavlem Šaškem, Ph.D. v právní věci žalobce AB 5 B.V., se sídlem Strawinskylaan 933, 1077XX, Amsterdam, Nizozemsko, reg. č. 34192873, zastoupeného Mgr. Romanem Pospiechem, LL.M., advokátem se sídlem Svobodova 136/9, 128 00 Praha 2, proti žalované TP Insolvence, v.o.s., IČ: 03296636, Jankovcova 137/49, 170 00 Praha 7, zastoupené Mgr. Tomášem Urbanem, advokátem se sídlem Vřesová 685/16, 181 00 Praha 8-Troja, insolvenčního správce dlužníků Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Plzenecká 242/57, 326 00 Plzeň, a Marcely Vetešníkové, nar. 22.2.1967, bytem Plzenecká 242/57, 326 00 Plzeň, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Marcelou Vetešníkovou, r. č. 675222/0321 bytem Plzenecká 242/57, 326 00, Plzeň, pohledávku č. 1 uplatněnou přihláškou P14 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 31162/2015 z titulu dlužné jistiny ze smlouvy o úvěru č. 5503330215 ve výši 22.529,89 Kč s příslušenstvím ve výši 40.868,87 Kč, a tato je v celé výši 63.398,76 Kč přihlášena po právu.

II. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Marcelou Vetešníkovou, r. č. 675222/0321 bytem Plzenecká 242/57, 326 00, Plzeň, pohledávku č. 2 uplatněnou přihláškou P14 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 31162/2015 z titulu pokut a poplatků ze smlouvy o úvěru č. 5503330215 ve výši 712,76 Kč, a tato je přihlášena po právu.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz

Odůvodnění :

Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že má za dlužnicí Marcelou Vetešníkovou pohledávku č. 1 uplatněnou přihláškou P14 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 31162/2015 z titulu dlužné jistiny ze smlouvy o úvěru č. 5503330215 ve výši 22.529,89 Kč s příslušenstvím ve výši 40.868,87 Kč a dále pak pohledávku č. 2 uplatněnou přihláškou P14 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 29 INS 31162/2015 z titulu pokut a poplatků ze smlouvy o úvěru č. 5503330215 ve výši 712,76 Kč, které vznikly na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. 5503330215 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce Home Credit a.s. a dlužnicí dne 6.5.2006. Protože dlužnice řádně neplatila, zesplatnil věřitel tento úvěr, načež pak navrhl vydání rozhodčího nálezu. Dne 18.7.2011 byl rozhodcem vydán rozhodčí nález sp. zn. V / 2011//01595, který nabyl právní moci dne 5.9.211 a vykonatelnosti dne 9.9.2011, na základě vykonatelného rozhodčího nálezu bylo dne 9.1.2012 vydáno Usnesení Okresního soudu Plzeň-jih č.j. 8 EXE 5515/201-21, kterým byla nařízena exekuce na majetek dlužnice.

Žalovaný jako insolvenční správce navrhl žalobu zamítnout, neboť popřel přihlášené pohledávky z důvodu jejich promlčení, neboť žalobce přihlásil pohledávky jako nevykonatelné, aniž by v přihlášce tvrdil a doložil, že by pohledávky neměly být promlčeny, resp. že ohledně pohledávek probíhalo v minulosti rozhodčí řízení. Rozhodčí nález je navíc nicotný, nebyla dána pravomoc rozhodčího soudu k rozhodnutí věci, když nebyla platně sjednána rozhodčí doložka. Dle judikatury Ústavního soudu rozhodčí doložky v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Rozhodčí nález vydaný na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky není způsobilý vyvolat jakékoli účinky (ani stavění promlčecí doby), neboť je nicotným právním jednáním.

Z obsahu insolvenčního spisu sp. zn. KSPL 29 INS 31162/2015-A-8 byly zjištěny následující skutečnosti:

1) insolvenčním návrhem ze dne 15.12.2015 spojeným s návrhem na povolení oddlužení se dlužníci domáhali úpadku a povolení oddlužení 2) usnesením zdejšího soudu č.j. KSPL 29 INS 31162/2015-A-8 ze dne 5.1.2016 byl zjištěn úpadek dlužníků a povoleno jejich oddlužení 3) žalobce přihlásil přihláškou pohledávky P14 pohledávky pohledávku č. 1 z titulu dlužné jistiny ze smlouvy o úvěru č. 5503330215 ve výši 22.529,89 Kč s příslušenstvím ve výši 40.868,87 Kč, celkem ve výši 63.398,76 Kč a pohledávku č. 2 z titulu pokut a poplatků ze smlouvy o úvěru č. 5503330215 ve výši 712,76 Kč (dále jen přihlášené pohledávky ) 4) na přezkumném jednání (dokument B-4) žalovaný jako insolvenční správce popřel přihlášené pohledávky z důvodu promlčení, dlužníci pohledávku nepopřeli 5) žalovaný vyrozuměl žalobce o popření přihlášených pohledávek vyrozuměním ze dne 16.3.2016, které žalobce obdržel dne 17.3.2016

6) usnesením zdejšího soudu č.j. KSPL 29 INS 31162/2015-B-13 ze dne 12.5.2016 bylo schváleno oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře

Z obsahu incidenčního spisu sp. zn.byly zjištěny následující skutečnosti:

1) předmětná žaloba byla podána u insolvenčního soudu dne 31.3.2016 2) podle úvěrové smlouvy č. 5503330215 ze dne 6.5.2006 (dále jen úvěrová smlouva ) uzavřené mezi dlužnicí jako klientem a společností Home Credit jako věřitelem činil úvěrový rámec 30.000,--Kč. V úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že její nedílnou součástí jsou úvěrové podmínky. Dlužnice podpisem smlouvy potvrdila, že tyto podmínky převzala, byla s nimi seznámena a všechna jejich ustanovení jí byla srozumitelná, považovala je za dostatečně určitá a souhlasila s nimi. Úvěr byl v důsledku neplnění podmínek dlužnice zesplatněn 28.12.2009. 3) z aktuální bilance úvěru dle smlouvy o úvěru vyplývá povinnost dlužnice uhradit celkem částku 64.111,52 Kč, přičemž na jistině činí dluh 22.529,89 Kč, na úrocích za hotovostní transakce 23.498,11 Kč, na poplatku za výpis z účtu 35,--Kč, na smluvní pokutě 192,--Kč a na úhradě sankčních úroků 485,76 Kč 4) na základě žaloby doručené rozhodci prostřednictvím Společnosti pro rozhodčí řízení, a.s. dne 19.4.2011 bylo rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem JUDr. Michalem Marini ze dne 18.7.2011 sp. zn. V /2011/01595 (dále jen rozhodčí nález ), které nabylo právní moci dne 5.9.2011 a je vykonatelné dnem 9.9.2011, uloženo dlužnici zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 36.453,75 Kč s úrokem ve výši 26,64% ročně z částky 22.529,89 Kč ode dne 14.4.2011 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu a nahradit ve stejné lhůtě smluvní pokutu ve výši 334,08 Kč a náhradu nákladů řízení 15.926,40 Kč, když primární nárok je opřen o úvěrovou smlouvu 5) Usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 9.1.2012 č.j. 8 EXE 5515/2011-21 byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozhodčího nálezu

Z výše uvedených důkazů má soud za prokázaný stav, že dlužnice si vzala úvěr od původního věřitele Home Credit a.s., tento úvěr čerpala, ovšem nezaplatila ho řádně, proto byl tento úvěr zesplatněn. Na základě rozhodčí doložky byla celá věc postoupena k rozhodčímu řízení, když byl vydán rozhodčí nález a dále byla celá věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň-jih, který rozhodl o nařízení exekuce tak, jak bylo uvedeno výše.

Soud shledal veškeré listiny platné, resp. smlouvu o úvěru, na základě které následně proběhlo rozhodčí řízení. Celý problém mezi účastníky tedy soud hodnotí jako právní problém ohledně určení, zda-li došlo k promlčení pohledávky na základě rozhodnutí v rozhodčím řízení, který mělo býti toto rozhodnutí nicotné, resp. neplatné kvůli nezákonné doložce o rozhodčím řízení.

Pro právní posouzení rozhodčí doložky obsažené v § 14 Hlavy 9. úvěrových podmínek společnosti Home Credit Finance a.s., které byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy uzavřené mezi společností Home Credit Finance a.s. a dlužnicí, je rozhodující znění zákona č. 216/1994 Sb. (zákon o rozhodčím řízení) účinné v době uzavření rozhodčí doložky, tj. je ve znění účinném před novelou tohoto zákona provedenou zákonem č. 19/2012 Sb. Z příslušných ustanovení tohoto zákona (zejména § 35 odst. 2, § 16, § 31 a násl.) plyne, že je-li vydaný rozhodčí nález z nějakého důvodu vadný, je nutno jej odklidit cestou jeho zrušení, a to buď do 3 měsíců od jeho doručení formou žaloby podané dle § 31 a § 32 odst. 1 nebo stejnou žalobou podanou v rámci probíhajícího exekučního řízení ve 30 denní lhůtě podle § 35 odst. 2. Je-li rozhodčí nález tímto způsobem zrušen, věřiteli se jeho hmotně právní nárok nepromlčuje za předpokladu, že ve 30 denní lhůtě podá u soudu návrh na pokračování v řízení (viz § 16 a § 34 odst. 1). I rozhodčí nález, který byl vydán na základě neplatné (neexistující) rozhodčí doložky ve věci, v níž by bylo možné rozhodnout v rozhodčím řízení, má účinky pravomocného soudního rozhodnutí a nelze jej považovat za nicotný právní akt. Například nicotným právním aktem by byl rozhodčí nález, kterým by bylo rozvedeno manželství. To však není případ zmiňovaného rozhodčího nálezu, který zavazoval dlužníka k peněžitému plnění, tudíž se nepochybně jednalo o majetkový spor, u něhož bylo možné uzavřít rozhodčí smlouvu. Je na místě zdůraznit, že na předmětnou věc nedopadá právní úprava zákona č. 216/1994 Sb., účinná od 01.04.2012, podle které v ustanovení § 35 je od 01.04.2012 umožněno spotřebiteli v pozici povinného i za trvání řízení o výkonu rozhodčího nálezu podat žalobu o zrušení rozhodčího nálezu z důvodu neplatné rozhodčí smlouvy (novela provedená zákonem č. 19/2012 Sb. však neobsahuje žádné přechodné ustanovení ke změně § 35). Do 31.03.2012 tak zákon neumožňoval soudci v rámci řízení o výkon pravomocného rozhodčího nálezu posuzovat platnost rozhodčí smlouvy a rozhodčí nález měl v tomto smyslu bez dalšího účinky pravomocného soudního rozhodnutí.

Ustanovení § 403 odst. 1 obchodního zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 spojuje stavení promlčecí doby se zahájením rozhodčího řízení. Z důvodu zahájení rozhodčího řízení došlo ke stavení promlčecí lhůty nároku věřitele dle § 403 odst. 1 obchodního zákoníku a § 16 ve spojení s § 35 odst. 2 a § 34 zákona o rozhodčím řízení, byť by rozhodčí smlouva byla neplatná či neexistující. V tomto směru lze odkázat i na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1.6.2016, sp. zn. 29 ICdo 19/2015, který uvedl, že neshledal žádný důvod pro odlišný běh promlčecí doby v rozhodčích řízeních v závislosti na tom, zda jsou v těchto řízeních uplatňována práva podle obchodního či občanského zákoníku.

Rozhodčí řízení zakončené vydáním rozhodčího nálezu rozhodcem bylo zahájeno za běhu 4 leté promlčecí lhůty stanovené v § 397 obchodního zákoníku, která počala běžet dnem 28.12.2009, kdy byl úvěr zesplatněn a zahájením rozhodčího řízení přestala v souladu s § 403 obchodního zákoníku promlčecí doba běžet. Rozhodčím nálezem přiznané právo se promlčí až uplynutím obecné promlčecí doby podle § 408 obchodního zákoníku, tedy uplynutím 10 let ode dne, kdy promlčecí doba začala běžet poprvé. Pouze kdyby byl rozhodčí nález soudem zrušen a věřitel by nepodal žalobu u soudu v 30 denní lhůtě stanovené v § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení v návaznosti na § 34 odst. 1 tohoto zákona, nebyly by zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a uvedená pohledávka by byla promlčena. Tato procesní situace však nenastala. Není proto správný názor žalovaného, že pohledávky přihlášené žalobcem a jsou promlčeny. Při vědomí názoru Ústavního soudu prezentovaného v jeho nálezu sp. zn. II. ÚS 635/09 i kdyby byla skutečně pohledávka promlčena, věřitel její promlčení nezavinil. Podal včas rozhodčí žalobu a nemohl předvídat změnu judikatury. Žalovaná popřela pravost pohledávky pouze z důvodu promlčení. Dle názoru soudu pohledávka promlčena není a i kdyby byla, nelze dát námitce promlčení průchod pro rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013.

S touto argumentací se ztotožnily oba vrchní soudy-Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 27. 1. 2015, č.j. 13 VSOL 155/2014-94, 16 ICm 960/2013, KSOL 16 INS 30609/2012, a Vrchní soud v Praze rozsudky ze dne 4. 8. 2014, č.j. 104 VSPH 50/2014, 30

ICm 2288/2012, KSPH 40 INS 1545/2012, ze dne 1. 9. 2014, č.j. 104 VSPH 158/2014-52, 70 ICm 2149/2013, KSUL 70 INS 607/2013, a ze dne 14. 5. 2015, č.j. 101 VSPH 102/2015, 44 ICm 1416/2014, KSPA 44 INS 21229/2013.

Vzhledem k tomu, že po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žalobce má za dlužnicí pohledávky ve výši celkem 64.111,52 Kč z popsaných titulů dle předmětné smlouvy o úvěru, což vyplývá i z předložené bilance úvěru, přičemž tyto přihlášené pohledávky promlčeny nejsou, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 7. září 2016

JUDr. Ing. Pavel Šašek, Ph.D., v.r. samosoudce

Za správnost: Ludmila Urbanová