122 ICm 950/2013
Jednací číslo: 122 ICm 950/2013-39 (KSPL 27 INS 19854/2012) .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Střeštíkem v právní věci žalobce: Česká spořitelna, a.s., IČ 45244782, Olbrachtova 1929/62, 140 00, Praha 4 proti žalovanému: Jiří anonymizovano , anonymizovano , Kubelíkova 805/26, 353 01, Mariánské Lázně, doručovací adresa Havlíčkova 599, 353 01, Mariánské Lázně v řízení o žalobě o určení nároku popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem v ins. řízení, vedeném u KS v Plzni pod sp. zn. KSPL 27 INS 19854/2012 pohledávku č. 3 v celkové výši 653.453,36 Kč, skládající se z jistiny 610.946,49 Kč, úroku z úvěru a z prodlení ve výši 42.506,87 Kč a dále pohledávku č. 4 v celkové výši 346.730,75 Kč, skládající se z jistiny ve výši 311.949,74 Kč, úroku z úvěru a z prodlení ve výši 34.781,01 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se žalobou doručenou dne 14. 03. 2013 domáhala určení, že má za dlužníkem pohledávky č. 1, 2, 3 a 4, jakožto dílčí pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka přihláškou č. 2. Posléze pak žalobkyně omezila petit žaloby na určení dílčích pohledávek 3 a 4 v částkách 653.453,36 Kč a 346.730,75 Kč. Právě tyto pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru, označených v žalobě, byly dlužníkem při přezkumném jednání konaném 14. 02. 2013 popřeny co do pravosti a výše. V odůvodnění žaloby vyslovuje

žalobkyně přesvědčení, že k popření ze strany dlužníka došlo nepochopením problematiky § 183 odst. 2 IZ, když z předmětných úvěrových smluv byli zavázáni další solidární dlužníci a pohledávky jsou zajištěny zástavním právem jednoho ze solidárních dlužníků.

Dlužník ve svém vyjádření z 02. 09. 2013 pouze potvrdil, že jeho závazky jsou v částkách pohledávek, které jsou předmětem určovací žaloby, jsou zajištěny nemovitostí jeho sestry. Dlužník má za to, že pokud by se jeho sestra domluvila se žalobkyní na splátkovém kalendáři, nebylo by pak nutné, aby na tento závazek dlužník přispíval též ve splátkovém kalendáři. Připomenul dále, že solidárních dlužníků bylo více a že část poskytnutého úvěru již byla umořena.

Při ústním jednání konaném dne 24. 10. 2013 odkázal dlužník na své vyjádření. Soud provedl důkaz obsahem protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů ze dne 14. 02. 2013 na B-5 insolvenčního spisu. Z protokolu vyplývá, že dlužník popřel pravost a výši dílčích pohledávek č. 3 a 4 v částkách, uvedených nyní v určovací žalobě. Účastníci incidenčního sporu pak ve smyslu § 120 odst. 4 o.s.ř. prohlásili za nespornou skutečnost obsah úvěrových smluv č. 3977059843 a č. 0215621189, uzavřených 29. 08. 2008 mezi žalobkyní, na straně jedné, a dlužníkem, jeho tehdejší manželkou a jeho sestrou, Janou anonymizovano , na straně druhé, na tehdejší jistiny úvěrů v částkách 350.000,--Kč a 650.000,--Kč. V obou případech byly poskytnuté úvěry zajištěny zástavními smlouvami na nemovitosti ve vlastnictví sestry dlužníka. Dále pak účastníci za nespornou skutečnost označili obsah přihlášek dílčích pohledávek č. 3 a 4, které byly odůvodněny shora označenými úvěrovými smlouvami a navazujícími exekutorskými zápisy č. j. 132 EZ 1824/12 ze dne 03. 07. 2012 a č. j. 132 EZ 1527/2012 ze dne 30. 05. 2012, jejichž obsah je mezi účastníky rovněž nespornou skutečností.

Provedení dalších důkazů účastníci nenavrhli. V závěrečném návrhu žalobkyně uvedla, že je prokázána relevantnost přihlášených dílčích pohledávek č. 3 a 4, a které byly dlužníkem popřeny. Na nákladech řízení účtoval částku 5.000,--Kč vynaloženého na soudní poplatek. Žalovaný dlužník sdělil, že rozhodnutí ponechává na rozhodnutí soudu a na nákladech řízení účtoval poměrnou část své mzdy za 5 hodin nepřítomnosti na pracovišti dle vyúčtování ze dne 16. 10. 2013.

Na základě provedeného důkazu insolvenčního spisu a skutečností, které byly mezi účastníky označeny jako nesporné, dospěl soud k závěru, že incidenční žaloba, v posléze upraveném rozsahu, je důvodná. Je zřejmé, že dlužník vycházel z mylného předpokladu, že pokud by nadále své závazky z úvěrových smluv plnila jeho sestra, nemůže žalobce, jako věřitel, svou pohledávku vůči dlužníkovi, jako rovněž povinnému z úvěrových smluv, uplatnit. Na danou problematiku však dopadá ust. § 183 IZ, ze kterého především vyplývá, že přihláškou pohledávky není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoliv z osob odpovídajícímu společně a nerozdílně s dlužníkem. Tito solidární povinní mohou své pohledávky vůči dlužníkovi přihlásit jako podmíněné, pokud je nepřihlásí věřitel. Pokud však věřitel tuto pohledávku přihlásí, k čemuž v daném případě došlo, mohou ostatní solidárně zavázaní v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat se uspokojení na místo věřitele přiměřeným postupem dle § 18 IZ. V incidenčním řízení však nebylo tvrzeno, a tedy ani prokázáno, že by kdokoliv z ostatních dvou solidárně zavázaných věřiteli plnil a zůstalo tak nedotčeno právo věřitele z úvěrových smluv v podobě předmětných dílčích pohledávek přihlásit, a to jako pohledávky nezajištěné ve vztahu k insolvenčnímu dlužníkovi. Tj. primerní dopad, vyplývající z ust. § 183 IZ na vztah věřitele a osobního dlužníka.

Je proto odůvodněn závěr, že incidenční žaloba, v upraveném rozsahu, je důvodná a soud ji proto vyhověl. S přihlédnutím však ke složitosti problematiky a dopadu § 183 IZ na daný případ je soud toho názoru, že otázku náhrady nákladů řízení je možné posoudit dle § 150 o.s.ř. jako důvody hodné zvláštního zřetele a rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, a to ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

V Plzni dne 24. 10. 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Josef Střeštík, v. r. Eva Havlíčková samosoudce