122 ICm 4254/2015
č. j. 122 ICm 4254/2015-43 (KSPL 27 INS 12295/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Soňou Kacovskou v právní věci žalobce: Bohemia Faktoring, a.s., IČO 27242617, se sídlem Letenská 121/8, 118 00 Praha 1, zastoupeného Mgr. Petrem Budziňski, advokátem se sídlem Záblatí 22, 594 53 Záblatí, proti žalovanému: 1. Ing. Vladimír Nechutný, IČO 16691822, se sídlem Soukenická 5, 301 00 Plzeň, insolvenční správce dlužníka: Ing. Jaroslav Komora CSc., rč. 600904/6373, bytem Borůvková 11, 312 00 Plzeň,

2. Ing. Jaroslav Komora CSc., rč. 600904/6373, bytem Borůvková 11, 312 00 Plzeň,

o žalobě na určení popřené pohledávky,

takto: I. Řízení mezi žalobcem a žalovaným Ing. Jaroslavem Komorou, CSc. se v plném rozsahu zastavuje. II. Žalobce a žalovaný Ing. Jaroslav Komora, CSc. nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení. III. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Ing. Jaroslava Komory, CSc. pod č. P-1 je v celé své výši 18.937.230,54 Kč přihlášena po právu. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Lamková isir.justi ce.cz (KSPL 27 INS 12295/2010)

Odůvodnění: Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2015 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Ing. Jaroslava Komory CSc., pod číslem P-1 je v celé své výši 18.937.230,54 Kč po právu. Svůj návrh žalobce odůvodnil následovně: Žalobce svou přihláškou ze dne 5. 10. 2010 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku v celkové výši 18.937.230,54 Kč. Přihláška byla přihlášena jako nevykonatelná a nezajištěná; žalobce se stal věřitelem předmětného nároku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 11. 2012. Ve věci bylo dlužníkovi povoleno oddlužení; na přezkumném jednání dne 20. 10. 2015 insolvenční správce i dlužník žalobcovu pohledávku popřeli co do celého jejího rozsahu. Důvodem bylo dle tvrzení správce, že se jedná o ručitelský závazek; původním věřitelem je spol. Porkyně s.r.o. a není do současné doby ukončen spor o existenci této pohledávky -dlužník se s popřením insolvenčního správce co do pravosti ztotožnil. Věřitel dále uvedl, že popřená pohledávka je nárokována z titulu směnek. Insolvenční správce ani dlužník nijak nepopírají pravost samotné směnky, ale pouze okolnosti jejího přihlášení za avalem resp. duplicitu přihlášení; popření je zdůvodněno poměrně nejasně. Dlužník Ing. Jaroslav Komora CSc. je na směnce podepsán jako jeden z avalů, žalobce tak svůj nárok přihlásil a nárokuje po dlužníkovi Komorovi z povahy ručitelského závazku. Zajišťovací směnka není žádným zvláštním druhem cenného papíru-naopak představuje samostatný nesporný, abstraktní a přísný závazek z cenného papíru (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 20 Cdo 1800/2010 a nález Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2010, sp. zn. I. ÚS 541/10). Ručitelství na směnce je svou povahou speciální formou zajištění závazku hlavního. Na rozdíl od obecných závazkových vztahů není ani nutné předem bezúspěšně vyzývat k úhradě hlavního dlužníka. Aval směnky od počátku stojí vedle výstavce jako solidární dlužník, jak říká zákon č. 191/1950 Sb. ve svém § 32 odst. 1 Směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Věřitel odkázal i na další judikaturu, konkrétně rozhodnutí Krajského soud v Ostravě sp.zn. 33 ICm 2351/201: Dlužník coby aval je ze směnky zavázán společně a nerozdílně jako výstavce a žalobce tak může uplatňovat směnečný nárok po kterémkoliv z nich. Nad rámec věřitel také sdělil, že v případě plnění jedním ze solidárních dlužníků, ať už jde o výstavce směnky vlastní nebo její avaly, zaniká plnění v tomto rozsahu i vůči ostatním. Dlužník by v případě uspokojení nároku žalobci získal v této částce regres vůči ostatním solidárním dlužníkům. Věřitel s ohledem na svojí argumentaci navrhl, aby soud určil, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Ing. Jaroslava Komory CSc., pod číslem P-1 je v celé svojí výši 18.937.230,54 Kč po právu. Na výzvu soudu se ve věci vyjádřil žalovaný Ing. Vladimír Nechutný tak, že setrvává na svém popěrném úkonu, když důvody tohoto popření jsou totožné jako na přezkumném jednání konaném dne 20. 10. 2015. Žalovaný Ing. Jaroslav Komora se k žalobě vyjádřil tak, že s ohledem na prohlášení konkursu na jeho majetek má za to, že pozbyl pasivní legitimaci ve vedeném sporu. Nárok žalobce neuznává a odkázal na další incidenční spory vedené Krajským soudem v Plzni, ve kterých je shodný žalobce. Za účelem projednání sporu bylo nařízeno ústní jednání. Při ústním jednání žalobce uvedl, že s ohledem na skutečnost, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, a to usnesením č. j. KSPL 27 INS 12295/2010-B-81, bere žalobu proti žalovanému Ing. Jaroslavu Komorovi, CSc. v plném rozsahu zpět. Soud proto ve vztahu k žalovanému ad 2 řízení zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1,2 a 4 o.s.ř..tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Žalobce zdůraznil, že rozhodnutí Vrchního soudu sp. zn. 122 ICm 2883/2011 (ve věci dlužníka Porkyně s.r.o.) řeší jinou situaci. Navrhl, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když má za to, že nikdy nebyla

Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Lamková (KSPL 27 INS 12295/2010) zpochybněna pravost vystavené směnky, dále má za to, že insolvenční zákon (zákon č. 182/ 2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení) ve vztahu k popěrnému úkonu stanoví, že popěrný úkon měl znít tak, že pohledávka buď nevznikla, případně zanikla, případně byla promlčena; má také za to, že popěrný úkon nelze formulovat jako pouhou neexistenci ručitelského závazku. Znovu zdůraznil, že směnka ani její pravost nebyla popřena, a to ani v řízení, v rámci jehož bylo vydáno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (122 ICm 2883/2011). Směnečné rukojemství je samostatný návrh a samostatný titul. Žalovaný na jednání uvedl, že odkazuje na své vyjádření, uvádí, že z protokolu o přezkumném jednání vyplývá, že důvodem popěrného úkonu je skutečnost, že původním věřitelem je subjekt Porkyně s. r. o. a do současné doby není ukončen spor o existenci této pohledávky a dále uvádí, že žalobci bylo doručeno vyrozumění o popření, které je založeno v insolvenčním spisu na č. d. B-73, kdy obsahem tohoto vyrozumění o popření je sdělení IS o tom, že pohledávka nevznikla. Dle ustanovení § 30 zákona č. 191/1950 Sb. (zákon směnečný a šekový) zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím (odst. 1). Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se už na směnku podepsal (odst. 2). Dle ustanovení § 31 téhož zákona rukojemské prohlášení se píše na směnku nebo na přívěsek (odst. 1). Rukojemství se vyjadřuje slovy "jako rukojmí" nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše (odst. 2). O pouhém podpisu rukojmího na líci směnky platí, že zakládá směnečné rukojemství, nejde-li o podpis směnečníka nebo výstavce (odst. 3). V prohlášení je třeba udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce (odst. 4). Dle ustanovení § 32 téhož zákona směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil (odst. 1). Závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy (odst. 2). Zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni (odst. 3). Práva ze směnky mohou být v zásadě zajištěna různými zajišťovacími prostředky. Směnečné rukojemství představuje zvláštní prostředek, jehož nejvýznamnějším znakem je, že směřuje vůči každému majiteli směnky; zatímco obecný ručitel je zavázán za určitého dlužníka, směnečný rukojmí (aval) zajišťuje zaplacení směnky vůbec. Aval směnky stojí od počátku vedle výstavce (výstavců) jako solidární dlužník, je ze směnky zavázán společně a nerozdílně jako výstavce-případný žalobce pak může uplatňovat směnečný nárok po kterémkoli z nich. Při plnění jedním ze solidárních dlužníků (ať už se jedná o výstavce či avaly) zaniká plnění v tomto rozsahu vůči ostatním (ten, kdo plnění poskytl, pak získává vůči ostatním regres). Ve věci není sporná pravost směnky či její existence, ale okolnosti jejího přihlášení za avalem, resp. skutečnost, že insolvenční správce pohledávku popřel z důvodu, že se jedná o ručitelský závazek . Z argumentace shora je patrné, že směnečný aval je speciálním ručitelem, který zajišťuje zaplacení směnky bez ohledu na to, zda byl k placení vyzván sám výstavce. Není tedy důvodu, proč by v této věci pohledávka žalobce neměla být uplatněna po právu. Pro úplnost se poznamenává, že popěrný úkon učiněný insolvenčním správcem ve smyslu § 192 insolvenčního zákona musí být na přezkumném jednání učiněn konkrétně, tedy z něj musí být zřejmé, zda je pohledávka popírána pro svou pravost, výši či pořadí (§§ 193, 194 a 195 insolvenčního zákona) a důvody popření nelze později měnit. Soud tedy shrnuje, že žalobce uplatnil v insolvenčním řízení dlužníka mj. pohledávky ve výši 18.937.230,54 Kč, z titulu dlužníkova avalství na směnkách v této hodnotě. Insolvenční správce tyto pohledávky na přezkumném jednání popřel-popěrný úkon odůvodnil toliko tvrzením, že se jedná o ručitelský závazek; původním věřitelem je spol. Porkyně s.r.o. a není do současné doby ukončen spor o existenci této pohledávky . Soud má za to, že avalství dlužníka na předmětných směnkách je důvodem k jejich zaplacení avalem, neboť takový závazek ze směnky

Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Lamková (KSPL 27 INS 12295/2010) je samostatný a nesporný, tedy že pohledávka žalobce je v tomto insolvenčním řízení přihlášena po právu.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Vzhledem ke zpětvzetí žaloby žalobcem vůči žalovanému Ing. Jaroslavu Komorovi, CSc. a následnému zastavení řízení vůči tomuto žalovanému, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a tímto žalovaným tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a to dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když tomuto žalovanému žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. Výrok IV. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 202 odst. 1 věty prvé IZ.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Plzeň 6. února 2018

Mgr. Soňa Kacovská v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Markéta Lamková