122 ICm 2883/2011
Číslo jednací: 122 ICm 2883/2011-336 KSPL 27 INS 1473/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: Bohemia faktoring, s.r.o., se sídlem v Praze 1, Letenská 121/8, zast. Mgr. Petrem Budzinským, advokátem se sídlem v Záblatí 22, 594 53, proti žalovanému: Ing. Petru Bendlovi, Soukenická 5, Plzeň, IS dlužníka Porkyně s.r.o., se sídlem Poběžovice, Hostouňská 45, za účasti Ing. Jaroslava Komory, bytem v Plzni, Borůvková 11, jako vedlejším účastníkem na straně žalované, v řízení o žalobě na určení popřené pohledávky,

takto :

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Porkyně s. r. o., pod číslem P-1 byla zjištěna ve výši 1.906.290,01,-Kč, P-2 ve výši 15.925.677,86,-Kč, P-3 ve výši 317.031,70,-Kč, P-4 ve výši 325.688,46,-Kč a P-5 ve výši 331.204,06,-Kč.

II. Řízení se zastavuje do částky 537.024,01,-Kč ( P-1).

III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobce (resp. společnost NLB Factoring, a.s.) se žalobou podanou k tomuto soudu dne 31. 10. 2011 domáhal vydání shora uvedeného rozsudku. Žaloba byla odůvodněna následovně-dne 11. 10. 2011 se konalo přezkumné jednání, na kterém byly popřeny pohledávky žalobce, a to co do jejich pravosti i výše. O tomto popření informoval insolvenční správce žalobce vyrozuměním o popření pohledávky ze dne 12. 11. 2011. Na základě smlouvy o provádění regresního factoringu pohledávek č. 52082/07 ze dne 9. 10. 2007 ve znění dodatků č. 1-10 a Všeobecných podmínek ke smlouvě o provádění regresního factoringu pohledávek došlo k opakovanému postupnému úplatnému postoupení pohledávek společnosti Porkyně s.r.o. na společnost NLB Factoring, a.s. za společností Agropork družstvo a to mj. pohledávek v celkové výši 24.283.283,41,-Kč, a to s označením jednotlivých faktů, data jejich vystavení, splatnosti, jejich nominálních hodnot, data a výše výplaty záloh za postoupené pohledávky tak, jak je uvedeno v přehledu nezaplacených faktur ke dni 24. 8. 2010. V souladu se smlouvou o provádění regresního factoringu pohledávek ve znění všeobecných podmínek se dlužník v článku II. odst. 3 zavázal, že předmětem postoupení zásadně nebudou pohledávky, jejichž postoupení odporuje dohodě s odběratelem. V souladu s factoringovou smlouvou došlo na jednotlivé postoupené pohledávky navrhovatelem k výplatě částečné úhrady kupní ceny formou zálohy ve výši 80% nominální výše každé postoupené pohledávky, a to v celkové výši 15.925.677,86,--Kč. Úhradu částečné úhrady kupní ceny dlužníka za postoupené pohledávky za společností Agropork družstvo prokazuje žalobce výpisy ze svého účtu. Dle všeobecných podmínek ke smlouvě o provádění regresního factoringu pohledávek bylo výslovně dohodnuto a společnost Porkyně s.r.o. potvrdila podpisem těchto podmínek, že předmětem faktoringu zásadně nejsou pohledávky, jejichž postoupení odporuje dohodě s odběratelem. Přes tento zákaz došlo na žalobce dlužníkem k postoupení pohledávek za dlužníkem Agropork družstvo, jejichž přehled je uveden nezaplacených faktur ke dni 24. 8.2010. Následně, až po postoupení jednotlivých individuálních pohledávek na žalobce, proběhla v červenci 2010 a v srpnu 2010 jednání mezi žalobcem a společností Agropork družstvo za účelem úhrady pohledávky dlužníkem Agropork družstvo, postoupené na žalobce firmou Porkyně s.r.o. v rámci smlouvy o provádění regresního faktoringu pohledávek. Dlužník Agropork družstvo placení odmítl s tím, že úhradu postoupených pohledávek nemůže provést, neboť postoupení pohledávek na žalobce je dotčeno nedostatkem jeho souhlasu a to v souladu s podmínkami dohodnutými kupní smlouvě č. 104/2010 ze dne 18. 12. 2009 uzavřené mezi Porkyně s.r.o. a Agropork družstvo. Úplné znění kupní smlouvy však firma Agropork družstvo odmítla žalobci vydat, nicméně předložila zástupcům žalobce ujednání z této kupní smlouvy, které se týkalo zákazu postupování pohledávek bez souhlasu Agropork družstvo. Až na základě emailové komunikace mezi žalobcem, společností Porkyně s.r.o. a Agropork družstvo, kterými byla firma Agropork družstvo na r. 2010 vyzvána k předložení dokladů, mj. kupní smlouvy č. 104/9/2010 ze dne 18. 12. 2009 pan Jaroslav Komora e-mailem z 16. 08. 2010 předložil žalobci kupní smlouvu č. 104/2010 z 18.12.2009. V článku IX. odst. 1 této smlouvy bylo mezi dlužníkem a společností Agropork družstvo výslovně ujednáno vyloučení možnosti postoupení jakékoli pohledávky, vzniklé na základě této smlouvy, jinému s tím, že takováto pohledávka může být postoupena jen s písemným souhlasem dlužníka. Dále bylo v uvedené kupní smlouvě dohodnuto, že smlouva uzavřená bez tohoto písemného souhlasu je neplatná.

S ohledem na skutečnosti shora uvedené žalobce dlužníkovi vyúčtoval fakturou č. 100463 ze dne 25. 08. 2010 částku 15.925.677,86,--Kč představující nárok na vrácení žalobcem vyplacené částečné úhrady kupní ceny formou zálohy za pohledávky postoupené na NLB Faktoring, a.s., dlužníkem vůči Agropork družstvo smlouvou o provádění regresního faktoringu pohledávek postoupených, avšak neuhrazených pohledávek, je uveden v příloze faktury-nezaplacené pohledávky ke dni 24. 08. 2010-jde o pohledávky v celkové nominální výši 24.283.283,41,--Kč s přehledem vyplacené částečné úhrady kupní ceny na jednotlivé pohledávky postoupené navrhovateli a zálohy vyplacené dlužníkovi v celkové výši 15.925.677,86,--Kč a to z titulu odpovědnosti Porkyně za obsah postoupené pohledávky, neboť žalobce se nestal místo společnosti Porkyně s.r.o. věřitelem pohledávek za dlužníkem Agropork družstvo s dohodnutým obsahem v celkové nominální výši 24.283.283,41,--Kč. Pohledávku vyúčtovanou fakturou č. 1100463 přihlásil žalobce jako pohledávku č. 2 svou přihláškou ze dne 08. 03. 2011. Fakturou č. 2102739 ze dne 25. 08. 2010 částku 973.924,23,--Kč představující faktoringové výnosy dle smlouvy o provádění regresního faktoringu pohledávek, a to faktoringový poplatek ve výši 264.193,09,--Kč + DPH ve výši 20%, tj. 52.838,61,--Kč, celkem tedy 317.031,70,-Kč (pohledávka č. 3), dále faktoringový úrok ve výši 271.407,05,--Kč + DPH ve výši 20 %, tj. 54.281,41,--Kč (pohledávka č. 4), dále úroky z prodlení v celkové výši 331.204,06,--Kč (pohledávka č. 5). Skutečnost, že nedošlo k platnému a účinnému právnímu postoupení pohledávek Porkyně a.s. o za Agropork družstvo na žalobce v celkové nominální výši pohledávek 24.283.283,41,--Kč, jsou mimo shora uvedené skutečnosti prokázány rovněž přehledem aktiv společnosti Porkyně s.r.o., který tato společnost předložila jako přílohu ke svému insolvenčnímu návrhu v insolvenčním řízení, a ve kterém se mezi pohledávkami z obchodního styku nacházejí i pohledávky za dlužníkem Agropork družstvo ve výši 24.283.283,41,--Kč, tj. ve stejné výši jak bylo společností Porkyně s.r.o. deklarováno v návrhu na postoupení pohledávek žalobci za dlužníkem Agropork družstvo v žádostech o profinancování, dále zprávou insolvenčního správce Porkyně s.r.o.-žalovaného ze dne 05. 10. 2011 v insolvenční věci dlužníka Porkyně s.r.o. k 16. 08. 2011. V tomto seznamu je nadále evidována pohledávka za dlužníkem Agropork družstvo v celkové výši 24.283.283,41,--Kč (tj. ve stejné výši, jak bylo společností Porkyně s.r.o. deklarováno v návrhu na postoupení pohledávek žalobci za dlužníkem Agropork družstvo v žádostech o profinancování) z důvodu dodávky jatečních prasat a v přiložené hlavní účetní knize je jako závazek společnosti Porkyně s.r.o. uveden závazek vůči žalobci v celkové výši 15.925.677,86,--Kč, tj. ve stejné výši, jak uvedl žalobce v dílčí přihlášce č. 2. Tento seznam je podepsán statutárním orgánem Porkyně s.r.o. Přihláškou pohledávky č. 1 ze dne 8. 3. 2011 přihlásil žalobce do insolvenčního řízení vedeného na dlužníka Porkyně s.r.o. pohledávku z titulu avalu na směnce vlastní vystavené dne 05.05.2010 výstavcem Agrostav horšovský Týn a.s. s doložkou bez protestu na směnečnou částku 2.906.290,--Kč se splatností dne 02.09.2010 s tím, že vůči dlužníku Porkyně s.r.o. žalobce uplatnil ze směnečné částky pouze částku 2.363.557,46,--Kč a to spolu se směnečným úrokem ve výši 6 % p.a. za dobu od 03.09.2-5010 do 07.03.2011 v celkové výši 71.878,05,--Kč a odměnu ve výši 1/3 z procenta směnečného peníze, tj. částku 7.878,50,--Kč. Uvedená směnka představuje zajišťovací směnku ke smlouvě o postoupení pohledávky č. 9/2010 ze dne 05. 05. 2010 uzavřené mezi žalobcem a Agrostav Horšovský Týn, a.s. Částka představuje souhrn nároků dle článku I. smlouvy o postoupení pohledávky č. 9/2010 ze dne 05.05.2010, tedy mj. nároků z titulu ručení za dobytnost postoupené pohledávky za dlužníkem KM SEPOZ stavební společnost s.r.o., a to do výše přijaté kupní ceny spolu s úroky ve výši 18% p.a. Směnka nebyla ke sni splatnosti (02.09.2010) zaplacena. Postupitelem přijatá kupná cena za pohledávky za dlužníkem (KM Sepoz stavební společnost s.r.o.) postoupené žalobci dle smlouvy č. 9/2010 představuje

částku 2.325.032,--Kč. Úrok ve výši 18 % p.a., byl vyúčtován celkem na 38.525,46,--Kč. Společnost KM Sepoz byla vyzvána k úhradě částky, avšak uhrazena nebyla.

Žalovaný i vedlejší účastník navrhli žalobu v plném rozsahu zamítnout. Ohledně pohledávky č. 1 ve výši 2.363.557,46,--Kč z titulu avala na směnce vlastní vystavené dne 05. 05. 2010, uvedl žalovaný toliko, že podle něj žalobce neprokázal předložení směnky žalovanému a ani výstavci směnky společnosti Agrost Horšovský Týn a.s. Za takovéto situace nemohl žalovaný jinak, než tento nárok popřít. Ohledně pohledávky č. 2) až 5) uvedl žalovaný tolik, že je dle jeho názoru zřejmé, že dle smluvního ujednání žalobci mohlo vzniknout za předpokladu splnění ustanovení smluvního ujednání právo postoupit pohledávky zpět dodavateli. Právo zpětné cese by však žalobce musel uplatnit u žalovaného formou návrhu na uzavření smlouvy o zpětném postoupení pohledávky. Tuto skutečnost žalobce v přihlášce pohledávky neprokázal a ani ji neprokazuje v žalobě. Žalobce tak neprokázal, že by mu vznikla jakákoli pohledávka za žalobcem.

Vedlejší účastník uvedl, že je celkově přesvědčen o tom, že žaloba není po právu a je v rozporu s podstatnou většinou dřívějších smluvních ujednání s dlužníkem. Nikdy nedošlo ke zpětné cesi podle platně uzavřených smluv. Věřitel tak nadále eviduje a vymáhá pohledávky po primárních dlužnících (mimo podnikatelské uskupení SPIN Plzeň a.s., a současně několikanásobně uplatňuje své nároky z titulu údajného ručení. Podstata sporu je založena na tvrzení, že postoupení pohledávek údajně nebylo možné zejména proto, že to neumožňovalo smluvní ujednání mezi Dlužníkem a společností Agropork družstvo. Posledně uvedená společnost však zatajila zásadní skutečnost, že udělila písemný souhlas již dne 05. 10. 2007. Za těchto okolností je společnost Agropork-družstvo povinna plnit ve vztahu k žalobci namísto dlužníka.

Dne 9. 11. 2012 byla uzavřena mezi žalobcem NLB Factoring a.s. a mezi společností Bohemia Faktoring, s.r.o. smlouva o postoupení pohledávek, mimo jiné i pohledávek, které jsou předmětem tohoto incidenčního sporu. O právním nástupnictví bylo rozhodnuto v rámci insolvenčního řízení dne 14. 1. 2013.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) stanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

V dané věci soud na úvod konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě, neboť žalobce byl vyrozuměn o popření pohledávek dne 12.10.2011 a žaloba byla podána dne 31.10.2011.

Dne 5. 12. 2012 byla ze strany původního žalobce částečně vzata zpět pohledávka č. 1, a to do částky 537.024,01,-Kč. Při jednání, které se konalo dne 2. 6. 2015, žalobce do této částky vzal zpět i incidenční žalobu.

Dle § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. soud o této částce, ve vztahu k pohledávce č. 1 řízení zastavil. Žalovaný i vedlejší účastník s tímto zpětvzetím souhlasili.

Dne 23. 7. 2013 vydal soud prvého stupně ve věci rozsudek, kterým určil, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Porkyně s. r. o. pod čísly 1-5 v celkové výši 19.342.916,09,-Kč je po právu.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. 2. 2015, rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vrchní soud prvostupňovému soudu vytkl, že neměl zjevně jasno o výši sporných pohledávek, neboť podle výroku napadeného rozsudku se jedná o pohledávky o celkové výši 19.342.916,09,-Kč, zatímco v závěru odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že po částečném zpětvzetí činí výše sporných pohledávek 18.805.892,08,-Kč, přičemž není zřejmé, zda se týká části jedné pohledávky nebo každé z P-1 až P-5 a v jakém rozsahu. Pokud částečně došlo ke zpětvzetí pohledávek o 537.024,01,-Kč, pak nelze přezkoumat výši, v níž P-1 až P-5, byly nadále sporné, jinak řečeno, podle odůvodnění rozsudku soud prvého stupně rozhodoval o pohledávkách vyšších, než měl žalobce požadovat. Právní závěry soud prvého stupně neuvedl a lze jen dovozovat, že v případě P-2 se jedná o vydání bezdůvodného obohacení z důvodu neplatnosti postoupení pohledávek na původního žalobce, avšak tento závěr koliduje s tím, že soud prvého stupně přitakal zároveň žalobci, že se jedná o odpovědnost dlužníka za obsah postoupených pohledávek ve smyslu ustanovení § 527 odst. 1 písmeno a) občanského zákoníku, jejímž samozřejmým předpokladem je, že pohledávka byla postupníkovi platně postoupena. Právní hodnocení pohledávek P 3 -P5 soud neformuloval. Vrchní soud také vytkl soudu prvého stupně, že konstatoval, že žalovaný de facto P-1 uznal, avšak toto se nepromítlo ve výroku rozsudku, také postrádal kopii soudem ověřené směnky. Vrchní soud zdůraznil, že předpokladem úspěchu žalobce ve věci je, že prokáže svoji věcnou legitimaci, tj., že je věřitelem sporných pohledávek. Soud se nezabýval převodem sporných pohledávek na žalobce z hlediska hmotného práva, včetně toho, zda se žalobce stal majitelem směnky, která měla být na něho také převedena, neboť směnečná práva jsou vtělena do směnky samotné.

Z přihlášek pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka Porkyně s.r.o. soud zjistil, že žalobce jakožto věřitel přihlásil za dlužníkem pohledávky v celkové výši 18.805.892,08,--Kč, přičemž původně k datu 22. 03. 2011 bylo přihlášeno 19.342.916, 09,--Kč. Dne 10. 12. 2012 vzal insolvenční soud usnesením na vědomí zpětvzetí přihlášky žalobce do částky 537.024,08,--Kč. Z obsahu podání označeného jako částečné zpětvzetí přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení ze dne 10. 12. 2012 bylo zjištěno, že zpětvzetí se týká pohledávky č. 1, neboť společnost KM SEPOZ stavební společnost s.r.o. v likvidaci na pohledávku věřitele zaplatila dne 08. 12. 2011 částku 500.000,--Kč a dne 09. 12. 2011 částku ve výši 500.000,--Kč. Nesplacený zůstatek pohledávky věřitele ze smlouvy o postoupení pohledávky č. 9/2010 činí 1.906.290,--Kč. Pohledávka č. 1 po zpětvzetí činila 1.906.290,--Kč, jako důvod vzniku pohledávky byla uvedena zajišťovací směnka ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 9/2010 ze dne 05. 05. 2010 uzavřená mezi NLB Factoring a.s. a Agrostav Horšovský Týn a.s. vystavená dne 05. 05. 2010 na směnečnou částku 2.906.290,--Kč. V kolonce další okolnosti v přihlášce jen uvedeno, že dlužník podepsal směnku jako avalista, přičemž ve lhůtě splatnosti, tj. 02. 09. 2010 nebyla směnečná suma zaplacena, a to ani zčásti. Věřitel požadoval směnečný úrok ve výši 71.878,05,--Kč. Pohledávka č. 2 byla přihlášena ve výši 15.925.677,86,--Kč, jako právní důvod této pohledávky bylo uvedeno, že na základě smlouvy o provádění regresního faktoringu č. 52082/07 ze dne 09. 10. 2007 ve znění dodatků č. 1 a Všeobecných podmínek ke smlouvě došlo k opakovanému postupnému úplatnému postoupení pohledávek společnosti Porkyně s.r.o. na společnost NLB Factoring, a.s., za společností Agropork družstvo-stejně popsáno jako v žalobě. Pohledávka č. 3 byla přihlášena ve výši 317.031,70,--Kč, jako důvod vzniku pohledávky bylo uvedeno totéž, s tím, že se jedná o faktoringový poplatek ve výši 264.193,09,--Kč + DPH ve výši 20 %. Pohledávka č. 4 byla přihlášena ve výši 325.688,46,--Kč, důvod pohledávky byl uveden opět shodně jako u předešlých, s tím že je jedná o faktoringový úrok ve výši 271.407,05,--Kč + DPH ve výši 20%. Pohledávka č. 5 byla přihlášena ve výši 331.204,06,--Kč, důvod pohledávky opět stejný, s tím, že se jedná o úroky z prodlení ve výši 0,02% p.a. dle dodatku č. 8 z 06.01.2010 fakt. smlouvy. Soud provedl důkaz originálem směnky vlastní, která byla vystavena v Horšovském Týně dne 05. 05. 2010 na částku 2.906.290,--Kč se splatností 02. 09. 2010, jedná se o směnku bez protestu, vystavenou společností Agrostav Horšovský Týn, a.s., jako směnečný rukojmí je uvedena společnost Porkyně s.r.o. Na zadní straně směnky je pak uvedeno: za nás na řad Bohemia Faktoring, s. r. o., se sídlem Praha 1-malá Strana, Letenská 121/8, PSČ: 118 00, bez postihu. Text je podepsán likvidátorem NLB Factoring, a.s. v likvidaci . K této směnce vedlejší účastník Ing. Komora uvedl, že podpisy na směnce jsou skutečně jeho a jeho manželky Světlany Komorové. Kopie směnky je založena na č. l. 331. Dále byl proveden důkaz smlouvou o postoupení pohledávky č. 9/2010, která byla uzavřena dne 05. 05. 2010 mezi společností NLB Factoring, a.s. na straně postupníka a společností Agrostav Horšovský Týn a.s. na straně postupitele. Na základě této smlouvy postupitel postoupil postupníkovi pohledávku za dlužníkem KM SEPOZ stavební společností s.r.o. z dodávky zboží či služeb na základě smlouvy ze dne 01. 03. 2010. Nominální hodnota postupované pohledávky byla vyčíslena na 2.906.290,--Kč. Pohledávka byla postoupena včetně příslušenství. Postoupení pohledávky bylo úplatné s tím, že kupní cena za postoupení se rovná nominální hodnotě postoupené pohledávky, tj. kupní cena činí 2.906.290,--Kč. Dne 02. 08. 2010 zaslal generální ředitel společnosti NLB Factoring, a.s., jednatelce společnosti KM SEPOZ stavební společnost s.r.o. před žalobní upomínku a výzvu k zaplacení částky 2.906.290,--Kč, přičemž se jedná o pohledávku po splatnosti. Společnost byla vyzvána k úhradě částky do 13. 08. 2010. Společnost KM SEPOZ upomínku převzala dne 04. 08. 2010. Tvrzení žalobce o tom, že pohledávka nebyla společností KM SEPOZ stavební společností s.r.o. na základě výzvy ani jindy zaplacena, nebylo žalovaným ani vedlejším účastníkem sporováno.

Společnost NLB Factoring, a.s. vystavila společnosti Agrostav Horšovský Týn a.s. dne 01. 09. 2010 fakturu č. ON se splatností 01. 09. 2010, znějící na částku 38.525,46,--Kč. Jednalo se o výpočet úroku dle Smlouvy o postoupení pohledávky č. 9/2010-článek I bod 2. Soud dále provedl důkaz Smlouvou o provádění regresního factoringu pohledávek č. 52082/07, kterou uzavřeli účastníci-NLB Factoring, a.s., zastoupený Ing. Romanem Vontorem a Mgr. Františkem Věličkou na straně faktora a společnost Porkyně s.r.o. zastoupená jednatelkou Ing. Světlanou Komorovou na straně dodavatele. Předmětem smlouvy je provádění regresního factoringu pohledávek, tj. postupné opakované prováděné úplatné postupování pohledávek dodavatele na faktora, které dodavateli vznikly z dodávek zboží nebo služeb na základě platně a účinně uzavřené dodavatelské smlouvy, jež je specifikována v článku III) této smlouvy, a to před lhůtou jejich splatnosti, kdy v rámci revolvingově se plnícího faktoringového limitu garantuje faktor dodavateli úhradu postoupených pohledávek ve lhůtě a za podmínek sjednaných ve smlouvě a Všeobecných podmínkách ke Smlouvě o provádění regresního factoringu pohledávek, které tvoří nedílnou součást této smlouvy. Smluvní strany se dohodly na úrokové sazbě ve výši 2M PRIBOR + 2,5% p.a. Kupní cena za pohledávky byla stanovena na 100% nominální hodnoty pohledávek, s tím, že částečná výše úhrady kupní ceny pohledávek formou zálohy činí 80% nominální hodnoty pohledávek. Maximální lhůta pro zaplacení pohledávky je 60 dnů po splatnosti pohledávky. Factoringový poplatek byl dohodnut na 0.7 % (minimálně však 100,--Kč). V bodu III smlouvy byl uveden jako odběratel Agropork-družstvo, faktoringový limit byl stanoven na 5.000.000,--Kč. Pohledávky mají vznikat na základě objednávek odběratele Agroporku-družstva. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2007. Ve Všeobecných podmínkách ke Smlouvě je v článku 7.) zakotveno právo zpětní cese pro případ, že odběratel neuhradí řádně tu kterou postoupenou pohledávku faktorovi, a to ani ve lhůtě pro tento účel sjednané ve smlouvě. Právo zpětné cese musí být uplatněno u dodavatele nejpozději do dvou let od splatnosti té které pohledávky, která je způsobilá být předmětem zpětného postoupení, jinak právo zanikne. V článku VII. bodu 6) je zakotven úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení s placením. Všeobecné podmínky ke smlouvě podepsala dne 26. 03. 2009 Ing. Světlana Komorová, jednatelka Porkyně s.r.o. Ze dne 12. 08. 2009 pochází Dodatek č. 7 k faktoringové smlouvě, který řešil navýšení parciálního limitu odběratele Agropork-družstvo. Žalobce soudu předložil listinu označenou jako Výzva k plnění z ručitelského závazku ze dne 02. 08. 2010, adresovaná dlužníku-Porkyně s.r.o. ze strany NLB Factoring, a.s. V této výzvě je uvedeno, že na základě faktoringové smlouvy včetně dodatků postoupila Porkyně s.r.o. společnosti NLB Factoring, a.s. pohledávky za dlužníkem Agropork-družstvo v celkové výši 24.283.283,41,--Kč. Společnost NLB Factoring, a.s. vyplatila společnosti Porkyně s.r.o. na zálohách na kupní cenu postoupených pohledávek celkem 15.625.677,86,--Kč. NLB Factoring, a.s. tímto uplatnila své oprávnění z titulu převzatého ručení za dobytnost postoupených pohledávek a vyzývá Porkyni, s.r.o. k zaplacení částky 15.925.677,86,--Kč. Přílohou uvedené výzvy byla tabulka s vyznačenými fakturami-pohledávkami k datu 02. 08.2010. Výzva byla zasílána Porkyni, s.r.o. doporučeně dne 06. 08. 2010. Z emailové korespondence mezi Ing. Komorou a Romanem Vontorem ze dne 04. 8. 2010 vyplývá, že R. Vontor s odkazem na dnešní hovor a všeobecné podmínky k faktoringové smlouvy žádá Ing. Komoru o zaslání veškerých písemností mimo faktur, které mohou mít vliv na obchodní případ, konkrétně dodavatelskou smlouvu včetně následných dodatků, obchodní korespondenci, všechno ve vztahu ke

Smlouvě o provádění regresního faktoringu pohledávek č. 52082/07. Na tento email odepsal Ing. Komora, že ještě před skončením jednání odstoupil z pozice člena představenstva a o žádných jiných dokumentech, které by měly jakoukoliv příčinnou souvislost ke smlouvě o provádění regresního faktoringu, neví. V emailu ze dne 16. 8. 2010 píše Roman Vontor Ing. Komorovi, že žalobci stále chybí dodavatelská smlouva č. 104/9/2010 ze dne 18. 12. 2009 pro dodávky mezi Porkyní a firmou Agropork-družstvo, na základě níž došlo k zápočtu. Opět prosí Ing. Komoru o její urychlené dodání, s tím, že dnes celou věc řeší pouze pan Vybíral. V emailu ze dne 06. 08. 2010 píše Anna Šindelářová Romanu Vontorovi, že pan Binder je ve Znojmě a smlouvy přislíbil zaslat v pondělí . Roman Vontor odepsal A. Šindelářové, že dokumentaci k obchodnímu vztahu Porkyně-Agropork má Agropork v evidenci, nechť si od nich zajistí kopie. Na tento mail odepisuje A. Šindelářová, že dokumentaci bohužel v archivu nemají, proto ji nemůžou přeposlat. Musí zjistit, kde dokumentace je. Na tento mail Roman Vontor opětovně žádá p. Šindelářovou o smlouvu č. 104/9/2010 ze dne 18. 12. 2009. Anna Šindelářová odepsala, že vše prozkoumají a dají vědět. V poledne dne 06. 08. 2010 píše Roman Vontor A. Šindelářové, že děkuje za zaslání smlouvy za rok 2009, prosí o dodání smluv za rok 2010, 2008 a 2007. Dne 09. 08. 2010 píše email Jan Surma p. Šindelářové, odkazuje na mailovou korespondenci mezi ní a Romanem Vontorem ze dne 06. 08. 2010 a prosí o zaslání smlouvy č. 104/9/2010 ze dne 18. 12. 2009. Paní Šindelářová mu sděluje, že bohužel požadovanou smlouvu v archivu stále nemají k dispozici, prosí, aby se ji snažili získat přímo v Agroporku, popřípadě u jednatele společnosti. Dne 16. 08. 2010 píše Ing. Komora email Romanovi Vontorovi (v kopii Janu Surmovi), že zasílá kopii smlouvy, kterou se podařilo zajistit neoficiálně ze společnosti Agropork. Ing. Komora navrhoval ponechat předchozí žádost na pana Vybírala aktivní. Stejného dne zaslal emailem Ing. Komora žádost o zaslání smlouvy na NLB Factoring Ing. Vybíralovi. Dne 17. 08. 2010 byla doporučeně ze strany NLB Factoringu zaslána Porkyni, s.r.o. žádost o předložení dokladů-kupní smlouvy č. 104/9/2010 z 18. 12. 2009 a zápočtového projevu vůle z července 2010 včetně potvrzení o doručení zápočtu. Porkyně tuto žádost obdržela dne 18. 08. 2010. Ze dne 17. 08. 2010 pochází mail, v němž Roman Vontor děkuje Ing. Komorovi za zaslanou smlouvu s tím, že ještě chybí doklady o doručení a přesná informace o tom, kdy bylo doručeno a příloha k druhému zápočtu. Požádal Ing. Komoru o schůzku v Praze dne 18. 08. 2010 s tím, že by rád vše projednal ve světle nových událostí-kupní smlouva, zápočty apod. Na jednání, které se konalo dne 28. 08. 2012, vedlejší účastník Ing. Komora, soudu předložil kopii emailu ze dne 04. 08. 2010, od Jany Kolářové, která mu píše, že v návaznosti na projednání factoringového limitu na 15 mil. Kč pro Porkyni ho žádá mimo jiné o kopii smlouvy uzavřené se spol. Agropork. Vedlejší účastník dále doložil tzv. Žádost k vypracování faktoringové smlouvy, kde je přímo NLB Factoring v požadavcích na přílohy uveden vzor kupní smlouvy, objednávky, faktury mezi dodavatelem a odběratelem. Dne 05. 08. 2010 poslal Ing. Komora Janě Kolářové email, přičemž jako příloha mailu je uvedena kupní smlouva (bez bližšího označení).

Ze dne 30. 06. 2010 pochází smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi Agropork-družstvo na straně postupitele a Porkyně s.r.o. na straně postupníka. Ve smlouvě se konstatuje, že postupitel, má na základě jednotlivě uzavřených ústních kupních smluv v roce 2010, podle kterých dodal jako prodávající jateční zvířata určená k jatečnímu poražení dlužníkovi jako kupujícímu, pohledávku ve výši 24.605.643,50,--Kč vůči dlužníkovi-SPIN Plzeň, a.s. V článku II je zakotveno prohlášení postupitele o uznání dluhu dlužníkem. Touto smlouvou postupuje postupitel svoji pohledávku shora uvedenou ve prospěch postupníka, který uvedené pohledávky touto smlouvou a za dále uvedených podmínek kupuje a přebírá. Celková cena za postoupení pohledávky je 24.605.643,50,--Kč a musí být uhrazena nejpozději do 28. 07. 2010. Smlouvu podepsala Ing. Komorová a Ing. Stávek. Žalobce dále soudu předložil smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou mezi NLB Factoring, a.s. a Agrostavem Horšovský Týn, a.s., na straně postupitele. Postupitel touto smlouvou postoupil postupníkovi pohledávku za dlužníkem KM SEPOZ stavební společností s.r.o. z dodávky zboží či služeb na základě smlouvy ze dne 01. 03. 2010 v nominální hodnotě 2.906.290,--Kč. Postoupení pohledávky bylo úplatné s tím, že kupní cena byla stanovena na 2.906.290,--Kč. Ze dne 02. 08. 2010 pochází předžalobní upomínka adresovaná NLB Factoringel společnosti KM SEPOZ, znějící na částku 2.906.290,--Kč. Tato upomínka byla na KM SEPOZ doručena dne 04. 08. 2010. Ze dne 02. 07. 2010 pochází listina podepsaná Ing. Pavlem Vybíralem, označená jako jednostranné započtení pohledávek k datu 02. 07. 2010. Agropork v tomto zápočtu konstatuje, že započítává pohledávku ve výši 24.283.283,41,--Kč oproti pohledávce Porkyně, a to tak, že proti pohledávce ve výši 16.387.006,--Kč započítává do výše, ve které se setkaly. Žalovaný předložil soudu při jednání dne 06. 03.2012 kopii Kupní smlouvy č. 104/9/2010, která je podepsána Ing. Komorovou za Poorkyni s.r.o. a Ing. Zdeňkem Stávkem za společnost Agropork-družstvo. Smlouva je datována dnem 18. 12. 2009. Předmětem této smlouvy je závazek Porkyně s.r.o. dodat Agroporku družstvo v roce 2010 z produkce člena živá zvířata určená k jatečnímu poražení v následujícím druhovém a množstevním členění a převést na kupujícího vlastnické právo k tomuto zboží. Kupující je povinen zvířata převzít, realizovat jejich prodej a zaplatit kupní cenu. Smlouva měla být uzavřena na období od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010. V článku IX) smlouvy je uvedeno, že smluvní strany uzavírají tímto dohodu, kterou předem vylučují možnost postoupení j jakýchkoli pohledávek, vzniklých na základě této smlouvy, jinému. Takováto pohledávka může být postoupena jen s písemným souhlasem dlužníka. Smlouva uzavřená bez písemného souhlasu je neplatná. Dále byla žalovaným předložena listina označená jako Jednostranné započtení vzájemných splatných pohledávek k datu 29. 07. 2010. Tento zápočet byl podepsán Ing. Pavlem Vybíralem, předsedou představenstva Agropork-družstvo a Ing. Zdeňkem Stávkem, místopředsedou představenstva. V tomto zápočtu, který byl adresován Porkyni, s.r.o., se uvádí, že společnost Porkyně s.r.o. nabyla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 30. 06. 2010 od původního věřitele Agropork-družstvo peněžitou pohledávku ve výši 24.605.643,50,--Kč vůči dlužníkovi SPIN Plzeň a.s. Pohledávka za tímto dlužníkem vznikal původnímu věřiteli-Agropork družstvu za dodaná jateční zvířata vyúčtovaná fakturami. Porkyně se zavázala dle uvedené smlouvy zaplatit Agroporku sjednanou kupní cenu ve výši 24.605.643,50,--Kč do 28. 07. 2010. Na tuto pohledávku nebylo ze strany Porkyně ničeho uhrazeno. Společnost Porkyně má za Agroporkem-družstvem peněžité pohledávky představující právo na zaplacení kupní ceny za prodaná jateční zvířata v úhrnné výši

24.283.283,41,--Kč. Pro případ, že Porkyně nesplní svůj závazek k úhradě úplaty za postoupení pohledávek dle postupní smlouvy ze dne 30. 06. 2010 řádně a včas, Agropork-družstvo tímto jednostranně započítává ke dni 29.07.2010 pohledávku ve výši 24.605.643,50,--Kč. Žalobce soudu předložil listinu, označenou jako uznání závazku, který měl být předložen Ing. Vybíralovi na jednání dne 12. 08. 2010 v Mašovicích. Na listině je datum 12. 08. 2010 a je zde razítko a podpis Ing. Jana Surmy. V této listině je uznání závazku ze strany Agroporku-družstva vůči NLB Factoring, a.s., zaplatit NLB Factoringu, a.s., dodávku zboží od dodavatele-Porkyně s.r.o. ve výši 24.283.283,41,--Kč z titulu Smlouvy o provádění regresního faktoringu ze dne 09. 10. 2007. Toto uznání však bylo předloženo nepodepsané. Žalobce soudu předložil usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 56 Co 129/2011 ze dne 22.05.2012, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvého stupně ohledně nařízení prodeje zástavy k uspokojení pohledávky zástavního věřitele NLB Faktoring, a.s. ve výši 16.899.602,09,--Kč. Oba soudy vycházely z toho, že byly splněny podmínky zakotvené v § 200z) odst. 1 o.s.ř., zástavní věřitel doložil, že má pohledávku vyplývající ze smlouvy o provádění regresního faktoringu pohledávek ze dne 09. 10. 2017 a to ve výši 16.899.602,09,--Kč. Ve věci byl jako svědek vyslyšen František Vělička, ředitel právního útvaru žalobce. Tento svědek uvedl, že se podílel na přípravě faktoringové smlouvy, která se týkala regresního faktoringu pohledávek a byla uzavřena se společností Porkyně, s.r.o., ta byla prodávající vůči odbytové společnosti Agropork. Faktury byly vystaveny Agroporku, to bylo opatřeno tzv. cesní klauzulí. Tím pádem Agropork věděl, že došlo k postoupení pohledávek. Faktoringová smlouva byla jedna, konkrétní postupování se dělalo na základě dílčích smluv. Takto to fungovalo v letech 2007, 2008 2009, když docházelo k průběžnému profinancování částek. I v roce 2010 ještě docházelo k profinancování. Bohužel pak nastal problém. Porkyně tvrdila od počátku, že existují jen ústně uzavřené kupní smlouvy. O existenci písemné kupní smlouvy, konkrétně pak článku 9 odst. 1 nikdo od žalobce nevěděl. Nevěděli ani o smlouvách předešlých, která měla být předložena Ing. Komorou. O těch smlouvách se dozvěděli až v rámci nějakého vymáhacího procesu. Pokud se jedná o akceptační dopis, jde o generální garanční souhlas, že faktoringová smlouva bude bez problému probíhat dál. Je přesvědčen o tom, že jednatelé společnosti Porkyně žalobce neinformovali o podstatných skutečnostech. Vzhledem k tomu, že žalobce neměl zaplacené pohledávky zhruba v hodnotě 24 mil. Kč, obrátili se na Agropork, ten však odmítl pohledávky uhradit. Proběhla schůzka v Mašovicích, kde byl on a pan Vontor za žalobce. Jeli tam vymoci tu pohledávku a tak nějak obecně vyřešit situaci. Za Agropork s nimi jednal pan Vybíral, pan Stávek a ještě tam s nimi byl nějaký právník, který v podstatě za oba jmenované pány hovořil. Řekl jim, že jim žádné pohledávky nezaplatí, že nedošlo k platnému postoupení pohledávek, že existuje písemná kupní smlouva z roku 2009 o dodávce prasat, kde je článek 9 a že toho využili. Strašně se divili, že o tom žalobce neví. Samozřejmě argumentovali tím obecným souhlasem, ten právník jim ale řekl, že je to neurčité-moc obecné. Chtěli tedy vidět tu kupní smlouvu, ovšem ti pánové řekli, že jí tam nemají. Žalobce se kvůli nekorektnímu jednání Porkyně a Agroporku dostal do nepříjemné situace. Kdyby o tom článku 9 v kupní smlouvě věděli, faktury by v žádném případě nefinancoval. Po těch Mašovicích kontaktovali pana Komoru a žádali ho o vysvětlení. Komunikoval s ním pan Vontor. Komora se údajně velmi divil jak to, že o těch kupních smlouvách neví, na dotaz, kdy jim ale měl ty smlouvy dát, neodpověděl. Ing. Komora pořád tvrdil něco jiného. Na základě existence těch smluv se žalobce rozhodl chtít pohledávky po

Porkyni, neboť došli k závěru, že k postoupení na Agropork družstvo nedošlo. Když svědek nahlédl do insolvenčního spisu Porkyně, udivilo ho, že v majetkové podstatě tohoto dlužníka jsou zaevidovány v podstatě tytéž pohledávky vůči Agroporku. Je tam založena i výzva Ing. Komory na Agropork, ať pohledávky zaplatí. Tato fakta ho utvrzují v tom, že k postupu na Agropork skutečně nedošlo, že došlo k nekorektnímu jednání ze strany Ing. Komory, který byl i v orgánech Agroporku. Ing. Komora vzal svoji Porkyni, našel si odbytové družstvo Agropork a to dál prodávalo prasata do SPINU. Společnosti pak provedly 2x zápočet, on je přesvědčen, že Ing. Komora dostal zaplaceno dvakrát. Jednou od Agroporku a jednou na zálohách od žalobce. Originál té kupní smlouvy neměli, jen kopii co jim poslal 16. 08. 2010 Ing. Komora emailem. Tu pak poslali na Policii ČR. Z usnesení PČR o odložení věci vyplývá, že pan vybíral, zástupce Agroporku potvrdil tvrzení žalobce o tom, že nedošlo k postupu pohledávek, neboť řekl, že Agropork využil ustanovení kupní smlouvy a nedal souhlas k postupu. Dále byl jako svědek vyslyšen Roman Vontor, bývalý zaměstnanec žalobce v pozici výkonného ředitele společnosti. Uvedl, že se na faktoringové smlouvě podílel, Porkyně byla smluvním partnerem žalobce, na žalobce byly postoupeny pohledávky od Agroporku, Agropork normálně platil po dlouhá léta, na základě smlouvy, cesní klauzule byla obsažena v každé faktuře na základě dílčích ústních smluv. Nikdy po celou dobu spolupráce nebyla žádná řeč o nějaké písemné kupní smlouvě. Vycházeli z existence dílčích ústních smluv. Porkyně je neinformovala. Kdyby žalobce měl vědomost o existenci písemných kupních smluv s tím článkem 9, nikdy by to nefinancovali. On osobně se o smlouvě dozvěděl až poté co Agropork přestal platit. Vyjeli tehdy do Mašovic, kde chtěli zjistit, jak se věci mají. Za Agropork tam byl pan Vybíral, pan Stávek a pak nějaký právník z Brna. Tehdy jim bylo řečeno o zákazu postoupení pohledávek, ten právník jim ukázal část smlouvy, která se týkala souhlasu s postoupením pohledávek, celou smlouvu jim odmítli vydat. Osobně následně komunikoval s Ing. Komorou, upřímně mu však nic kloudného neřekl. Mluvil o dokladech v archivu, odkázal ho na paní Šindelářovou. Následně pak později získali kopii kupní smlouvy. K věci byl vyslechnut svědek Jan Surma, bývalý zaměstnanec žalobce v pozici specialisty na vymáhání pohledávek. Tento svědek uvedl, že byl také v Mašovicích, měl dokonce připravení uznání dluhu pro pana Vybírala. Ten řekl, že to na místě nepodepíše, že to probere s právníkem. Také jim Vybíral ukázal část nějaké smlouvy, který se týkal souhlasu s postupem pohledávek, s tím, že jim bylo řečeno, že ten souhlas pro toto období nedali. Do této doby svědek o zákazu s postoupením pohledávek nevěděl. Ví, že pak následně žalobce kupní smlouvu nějak získal. On originál nikdy neviděl. Ve věci byla jako svědkyně vyslyšena Jana Kolářová, zaměstnankyně žalobce. Tato svědkyně uvedla, že obchodní případ převzala od Ing. Kubového v březnu 2009. Uvedla, že Agropork platil žalobci stále, byť s menšími prodlevami, a to i v roce 2009. Pak úhrady přestaly, byl tam nějaký problém, pokud ví tak i ten, že Agroporku nezaplatili odběratelé. Nic konkrétního o dalších důvodech neví. Ona přišla do kontaktu s hlavní faktoringovou smlouvou, s jejími dodatky a s oznámením o postoupení pohledávek. O kupní smlouvě nevěděla nic. O té se dozvěděla až následně od pana Vontora a Věličky, kteří se zúčastnili nějakého jednání s Agroporkem. To bylo v půli srpna 2010. Ing. Kubový jí žádnou kupní smlouvu nedával a ani se o ní nezmínil. Dostala ji prostřednictvím emailu od pana Vontora. Má pocit, že to bylo tak, že pan Vontor požádal Ing. Komoru a s ním pak nějak dostali smlouvu přes paní Šindelářovou. Svědkyně uvedla, že si je jistá, že před tím předmětnou smlouvu prostřednictvím emailu neobdržela. Návrh na doplňující výslech této svědkyně navrhovaný vedlejším účastníkem soud jako nadbytečný zamítl. Ve věci byl dále vyslechnut jako svědek Zdeněk Stávek, bývalý ředitel společnosti Agropork. Tento svědek uvedl, že v Agroporku působil od roku 1999 do 30. 06. 2010. Zná smlouvu o provádění regresního faktoringu. Důvodem uzavření této smlouvy bylo to, že nebylo možno plnit včas faktury. V prvním období to fungovalo dobře, v závěru roku 2009 a v roce 2010 se to začalo zdržovat. Platby neprobíhaly, proč to on neví. On tehdy za Agropork se žalobcem nejednal. Nikdy nejednal s Věličkou či Vontorem, nezná je. V Mašovicích působil předseda představenstva, pan Vybíral. Svědkovi byla předestřena smlouva z 18. 12. 2009 č. 104/9/2010, svědek uvedl, že ji zná, protože ji podepisoval. tato smlouva neměla žádný vztah k faktoringové smlouvě. O existenci této smlouvy s nikým od žalobce nemluvil, nikdy ji žalobci neposílal. Představenstvo někdy v roce 2010 rozhodlo, že se využije článek 9 odst. 1 kupní smlouvy. Tomu všemu totiž předcházelo ujišťování Ing. Komory, že vztah k faktoringové společnosti je zcela bezpečný a že v případě jakýchkoli problémů se zase všechno vrátí na Porkyni. Že bylo využito článku 9 smlouvy, nikdo faktoringové společnosti nesdělil, a to právě proto, že Ing. komora neustále ujišťoval, že všechno vyřeší a že to pro Agropork špatně nedopadne. Svědek dále uvedl, že je pravdou, že podepsal jednostranný zápočet vzájemně splatných pohledávek k datu 29. 07. 2010. O tomto zápočtu rozhodlo představenstvo 30. 06. 2010, aby ochránilo zájmy Agroporku. Je pravdou, že důvodem zápočtu byla vzájemnost pohledávek. Svědek potvrdil, že podepsal i listinu označenou jako Postoupení pohledávek ze dne 05. 10. 2007. Není si však jist, zda tuto listinu s ohledem na každoroční nové kupní smlouvy, bylo možno aplikovat na další roky po roce 2007. Myslí si, že ne. Svědek uvedl, že to bylo zkrátka tak, že dokud všechno běželo a Ing. Komora všechny ujišťoval, že žádný problém nenastane, tak bylo v tichosti všechno akceptováno, že platby běží přes faktoring. Pak začaly být problémy a následně se rozhodlo, že všechno přejde zpátky na Porkyni, tak jak je ujišťoval Ing. Komora. Svědek Ing. Pavel Vybíral, bývalý předseda představenstva společnosti Agropork družstvo, soudu vypověděl, že se zde zřejmě projednává spor žalobce s Ing. Komorou, ale bohužel netuší, za koho pan Komora figuruje, neboť působil v inkriminované době v mnoha společnostech. Výkonným ředitelem byl pan Stávek, svědek moc věcí o problému neví. Ví, že existovaly nějaké obchodní vztahy mezi Agroporkem a Porkyní, určitě podepisoval nějaké obchodní smlouvy. O té faktoringové smlouvě toho moc neví, pamatuje si, jak že dva zástupci žalobce přijeli neohlášeně do Mašovic, říkali mu, že Ing. Komora nezaplatil nějakou splátku ve vztahu k té faktoringové smlouvě, že jim dluží a dožadovali se nějaké další smlouvy, asi o prodeji prasat. On tu smlouvu u sebe neměl, ale věděl o ní. Nevzpomíná si, zda tam s nimi byl za Agropork nějaký právník. Žádnou smlouvu jim tehdy nedal. Když byla svědkovi předestřena listina označená jako zápočet vzájemných pohledávek k datu 29. 07. 2010, svědek uvedl, že tuto listinu patrně podepsal, předpokládá, že to, co je tam uvedeno je, či byla pravda. Uvedl, že ale někdy podepsal i něco co si nepřečetl. Svědek vypovídal, že vždycky měl faktoringové společnosti platit Ing. Komora, pokud předtím platil Agropork, pak to bylo proto, že asi Komora posílal peníze Agroporku a ten to potom platil žalobci. Agropork byl jenom takový průtokáč.

Vedlejší účastník soudu předložil listinu označenou jako odmítnutí výzvy k plnění ze dne 02. 08. 2010, kterou zaslal za Porkyni s.r.o. žalobci. V této listině se mimo jiné uvádí, že primárním a nesporným dlužníkem žalobce byla a je společnost Agropork družstvo, neboť ke zpětnému postoupení dle Všeobecných podmínek ke smlouvě nedošlo a původní neurčitá výzva k plnění ručitelského závazku ze dne 2.8.2010 byla nahrazena údajným nárokem z titulu údajné odpovědnosti dle § 527 odst. 1 o.z. Takto postavený nárok žalobce vůči Porkyni a jejím ručitelům je právně neplatný a neúčinný. Soudu byla vedlejším účastníkem doložena Kupní smlouva č. 104/11/2007, uzavřená mezi Agroporkem družstvem jako kupujícím a mezi SP Poběžovice a.s., jako prodávajícím. Předmětem smlouvy byla dodávka živých zvířat určených k jatečnímu odporažení. Smlouva byla podepsána dne 05. 01. 2007 Zdeňkem Stávkem, Ing. Komorovou a další osobou, zřejmě panem Jírovcem. I tato smlouva obsahovala totožný článek IX, odst. 1. Soud dále provedl důkaz usnesením PČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje ze dne 29. 11. 2011, kterým bylo rozhodnuto o odložení trestní věci podezření ze spáchání zločinu poškození věřitele, kterého se měli dopustit Ing. Jaroslav Komora a Světlana Komorová, tím, že Ing. Komorová jako jednatelka Porkyně s.r.o. společně s Ing. Komorou jednala tím, že v rámci předchozích obchodně závazkových vztahů mezi Porkyní s.r.o. jako prodávající a Agroporkem družstvem jako kupujícím založených kupními smlouvami č. 104/20/2006 ze dne 03. 01. 2006, č. 104/11/2007 ze dne 12. 12. 2007, č. 104/9/2009 ze dne 16. 08. 2008 a č. 104/9/2010 ze dne 18. 12. 2009 o prodeji jatečních prasat a Smlouvy o provádění regresního faktoringu ze dne 09. 10. 2007 mezi Porkyní s.r.o. a NLB Faktoring, a.s., jako faktorem o postupování pohledávek z dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi Porkyní s.r.o. jako dodavatelem a Agroporkem jako odběratelem založených od roku 2006 kupními smlouvami o prodeji jatečních zvířat v době, kdy Agropork využil ustanovení článku IX. odst. 1 v kupních smlouvách o vyloučení postupování jakýchkoli pohledávek další osobě bez jejich písemného souhlasu jako dlužníka a tak vzniku nároku NLB Faktoring, a.s. na vrácení poskytnutého částečného plnění společnosti Porkyně z postoupených faktur za dlužníka Agropork-družstvo vystavených za období od března do května 2010 ve výši 15.925.677,86,--Kč zplnomocnila Ing. Komoru k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, která byla uzavřena dne 30. 06. 2010 mezi Agroporkem-družstvo jako postupitelem a spol. Porkyně s.r.o. jako postupníkem, čímž Porkyně s.r.o. převzala za 100% úplatu pohledávku Agropork-družstvo za jejím dlužníkem spol. SPIN Plzeň, s.r.o. ve výši 24.605.643,50,--Kč, která vznikla neuhrazením dodaných jatečních zvířat, když následně Agropork družstvo jednostranným právním úkonem si dne 28. 07. 2010 započetlo vzájemně splatné pohledávky, když pohledávka Porkyně s.r.o. ve výši 24.605.643,50,--Kč vznikla z prodeje jatečních zvířat po odmítnutí Agroporku-družstvo provedení úhrady přes faktoringovou smlouvu NLB Faktoring, a.s. a pohledávka Agroporku družstvo ve výši 24.283.283,41,--Kč vznikla jako úhrada z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 06. 2010 a v důsledku toho došlo k zmaření uspokojení věřitele NLB faktoring, a.s. společností Porkyně s.r.o. ve výši 15.925.677,86,--Kč z titulu odpovědnosti za obsah postoupených pohledávek z vystavených faktur za Agropork družstvo na spol. NLB faktoring, a.s., neboť Ing. Komorová a Ing. Komora jako statutární zástupci společnosti SPIN Plzeň, a.s. museli v té době vědět o špatné finanční situaci v této společnosti a nemožnosti úhrady závazku spol. SPIN Plzeň, a.s. ve výši 24.605.643,50,--Kč ve prospěch spol. Porkyně s.r.o. z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 06. 2010 z kterého by mohlo dojít k uspokojení věřitele-společnosti NLB Faktoring, a.s.

Policie po dokazování uzavřela, že dohoda smluvních stran o vyloučení možnosti postoupení jakýchkoli pohledávek jinému bez písemného souhlasu dlužníka je obsažena ve všech uzavřených kupních smlouvách, když smlouvy se vždy uzavíraly na dodávku jatečních zvířat na následující rok. Je tedy zřejmé, že v době uzavírání smlouvy o provádění regresního faktoringu byla již citovaná dohoda v kupních smlouvách zakotvena. Agropork dodaná jateční zvířata od Porkyně dál prodávala od SPINU které, dle zprávy spol. Agropork, řádně a včas platila vystavené faktury do měsíce května 2010 a když přestala platit tak se spol. Agropork rozhodla využít článku IX v kupní smlouvě o zákazu postoupení pohledávek bez jejich souhlasu a přestala platit faktury na spol. NLB faktoring, kdy prostřednictvím uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi Agroporkem a Porkyní ze dne 30. 06. 2010 a jednostranných zápočtů na spol. Porkyně ze dnů 02. 07. 2010 a 28. 07. 2010 si spol. Agropork vyrovnala své závazky a pohledávky se spol. Porkyně a rozdíl v započítávaných částkách ve výši 322.360.09,--Kč měla Porkyně uhradit Agroporku, když tento rozdíl nebyl uhrazen. Dodavatelsko-odběratelské vztahy mezi Porkyní a Agroporkem byly od roku 2007 uskutečňovány na základě ročně uzavíraných kupních smluv a platba za dodané zboží byla prováděna dle smlouvy o regresním faktoringu. Přesto, že v kupních smlouvách byla vždy dohoda o zákazu postoupení pohledávek na jiného bez písemného souhlasu dlužníka, tak dlužník s tímto způsobem platby minimálně mlčky souhlasil, kdy je zřejmé, že o postoupení pohledávky se dozvěděl cesní doložkou v každé faktuře. Dohodu v článku IX kupní smlouvy Agropork využil až v době, kdy mu nebylo hrazeno za prodej zboží od spol. SPIN, tedy až v měsíci květnu 2010 a postupoval tak, že si své závazky a pohledávky narovnal formou postoupení pohledávky a následných zápočtů, kdy se lze domnívat, že tak učinil jen z důvodu, že v případě když by dál hradil NLB Faktoring, tak by nemohl provést zápočty a zbyla by mu jen pohledávka za spol. SPIN s rizikem, že nic nikdy nedostane zaplaceno. Součástí policejního spisu je úřední záznam ze dne 26. 01. 2011, a to ohledně telefonického rozhovoru policisty s Ing. Zdeňkem Stávkem, který uvedl, že na základě celkového vývoje obchodních vztahů mezi společnostmi Agropork-družstvo, Porkyně a SPIN se rozhodlo družstvo využít článek smlouvy zakazující postoupení pohledávek třetí osobě. Ze zprávy o obchodování se společností Porkyně ze dne 27. 12. 2010 vyplývá, že Agropork nakupoval jakožto odbytová společnost jateční prasata od Porkyně, ta byla dále prodávána společnosti SPIN a.s., která do května roku 2010 platila za odebrané zboží v dohodnutém termínu. Proto, když došlo k neplacení faktur za odebraná prasata, provedl Agropork jednostranné započtení pohledávek Agroporku za SPINEM a se závazky Agroporku vůči Porkyni, s.r.o. Veškeré smlouvy podepisoval Ing. Stávek. Tuto zprávu napsal generální ředitel Bořivoj Binder.

Podle § 451 odst 1. a 2 ) o.z., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

Podle § 456 o.z. ) předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána, po částečném zpětvzetí pohledávky č. 1), oprávněně. Soud se ztotožňuje s názorem Vrchního soudu ohledně toho, že ve výroku zrušeného rozsudku uvedl souhrnnou výši pohledávek, aniž by zohlednil částečné zpětvzetí pohledávky č. 1, resp. nyní již částečné zpětvzetí žaloby. Nicméně se tak stalo omylem, když z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, o jakých částkách soud rozhodoval. Předchůdce žalobce dne 22. 03. 2011 přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka Porkyně s.r.o. pohledávky skládající se z pěti dílčích pohledávek. Pokud se jedná o pohledávku č. 1, ta byla po shora uvedeném zpětvzetí, vyčíslena částkou 1. 906. 290,-Kč. Tato pohledávka byla přihlášena z titulu avalu na směnce vlastní vystavené dne 5. 5. 2010 výstavcem Agrostav Horšovský Týn a.s. Jednalo se zajišťovací směnku ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 9/2010. Tuto pohledávku žalovaný popřel proto, že mu žalobce neprokázal předložení směnky. Tento nedostatek byl však v průběhu řízení zhojen, originál směnky byl konstatován k důkazu při jednání, které se konalo dne 06. 03. 2012. Již v závěru tohoto jednání soud stranám sdělil, že nárok žalobce ohledně pohledávky č. 1 považuje za oprávněný. Ze směnky vyplynulo, že dlužník Porkyně s.r.o. podepsal směnku jako avalista, a to na směnečnou částku 2.906.290,--Kč, splatnou dne 02. 09. 2010. Sám Ing. Komora u soudu uvedl, že směnku vlastnoručně podepsal a za dlužníka ji podepsala jeho manželka. To, že směnka nebyla žalovanému předložena, není důvodem pro popření pohledávky. Soud odkazuje zejména na ustanovení § 46 odst. 2 směnečného a šekového zákona. Insolvenční správce sice přímo tuto pohledávku neuznal, nicméně proti originálu směnky (kopie je založena ve spise), nic nenamítal. Ze zadní strany směnky pak vyplývá, že se žalobce stal majitelem směnky, neboť na něj byla převedena. Tento úkon podepsal likvidátor bývalého žalobce. Ohledně této pohledávky má soud za to, že věcná legitimace žalobce byla prokázána, tudíž, že je věřitelem pohledávky č. 1. Jak vyplynulo z posledního vyjádření žalobce, originál směnky je v současné době uložen v trezoru žalobce, kdy došlo pouze k řádné indosaci na současného žalobce. Pokud jde o pohledávku č. 2 až 5, i zde je soud toho názoru, že se jedná o pohledávky, které byly přihlášeny po právu. Mezi předchůdcem žalobce a dlužníkem byla uzavřena již mnohokrát citovaná faktoringová smlouva, na základě které docházelo k úplatnému postupování pohledávek dodavatele-dlužníka na faktora-předchůdce žalobce. Jedinou specifickou podmínkou stanovenou přímo ve smlouvě byl faktoringový limit 5.000.000,--Kč, který byl postupně navyšován. Jedním z odběratelů dlužníka byl Agropork-družstvo. Předchůdce žalobce v souladu se smlouvou vyplatil dlužníku na zálohách kupní ceny pohledávek za Agropork družstvem celkově 15.925.677,86,--Kč. Tato skutečnost nebyla žalovaným rozporována. Uspokojení nároků z faktoringové smlouvy se žalobce pokusil využít prostřednictvím OS PM, který vydal usnesení o nařízení prodeje zástavy-stáda prasat. Titulem zde byla pohledávka z faktoringové smlouvy v totožné výši. Rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město posvětil i Krajský soud v Plzni. Nařízení prodeje zástavy se stalo vykonatelným, byť proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno dovolání. Jak bylo v průběhu sporu prokázáno zejména výpověďmi svědků, do května 2010 obchodní vztahy probíhaly v souladu s faktoringovou smlouvou, Agropork družstvo řádně žalobci platilo. Následně došlo k zamítavé reakci Agroporku družstva, když odmítlo nadále pohledávky, za které žalobce v postavení faktora zaplatil dlužníku-Porkyni, s.r.o. zálohy, uhradit. Když žalobce pátral po důvodech tohoto postoje Agroporku, kdy se mimo jiné zástupci předchůdce žalobce rozjeli do Mašovic za Ing. Vybíralem, bylo jim sděleno, že existuje kupní smlouva č. 104/9/2010 ze dne 18. 12. 2009 mezi Porkyní a Agroporkem, která v článku IX. odst. 1) obsahuje zákaz postupování jakýchkoliv pohledávek na jejím základě vzniklých, ledaže by došlo k písemnému souhlasu ze strany Agropork-družstvo. Takový souhlas udělen nebyl, resp. jeho udělení nebylo prokázáno a předmětné postoupení pohledávek s odkazem na shora uvedený článek se jeví jako neplatné. Podle Všeobecných podmínek faktoringové smlouvy nemohou být předmětem faktoringu pohledávky, jejichž postoupení by odporovalo dohodě s odběratelem. Způsobilost předmětných pohledávek k postoupení byla dále dle Všeobecných podmínek již od počátku vyloučena i z toho důvodu, že byly způsobilé k započtení s pohledávkou odběratele. Jak bylo prokázáno, k takovému započtení skutečně následně došlo. Jedná se o postoupení těch pohledávek, za něž byly Porkyni od žalobce vyplaceny na zálohách částky doložené v přihlášce pohledávky. Žalobce, pak logicky, po zjištění, že celé postoupení bylo neplatné, požaduje vrácení částečných úhrad kupních cen, od toho, komu je zaplatil, tedy od dlužníka. Pokud klauzule obsahující článek IX. odst. 1) skutečně existovala v obdobných smlouvách za minulé roky, nebylo prokázáno, že by o ní předchůdce žalobce věděl, naopak ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že o existenci kupní smlouvy předchůdce žalobce informován nebyl a ani mu nebyla žádná smlouva posílána. Zřejmě se předchůdce žalobce k poslední smlouvě z 18. 12. 2009 dostal až kolem 16. 08. 2010, kdy jej obdržel emailem, snad od Ing. Komory. Skutečnost, že kupní smlouva shora uvedená existovala, ale nebyla (možná záměrně) předchůdci žalobce předložena, nemůže jít k tíži žalobce. Je nepochybné, že Ing. Komora musel vědět o chybějícím písemném souhlasu strany Agroporku s postupováním pohledávek, přesto předchůdce žalobce zjevně neinformoval, naopak pokračovalo se v postupném postupování pohledávek na žalobce. O tom svědčí i výzva k úhradě pohledávek ze dne 26. 01. 2011 adresovaná Ing. Komorou, jakožto jednatelem Porkyně s.r.o., Agroporku-družstvo. Nesporným důkazem toho, že k platnému postoupení projednávané pohledávky nemohlo platně dojít, je i jednostranný zápočet vzájemných pohledávek k datu 29. 07. 2010 ze strany Agroporku. Soud přisvědčuje žalobci v tom, že kdyby byl informován o kupních smlouvách s dodatky, faktoringovou smlouvu by nepodepsal a faktoring by neprováděl. Pokud se jedná o Vrchním soudem v předposledním odstavci zmíněnou listinu ze dne 5. 10. 2007 nazvanou jako Postupování pohledávek, a o kterou opíral svoje argumenty vedlejší účastník, k té se vyjádřila v rámci svědecké výpovědi svědkyně Kolářová, ale zejména Zdeněk Stávek, který listinu podepsal. Tento svědek de facto uvedl, že by se listina měla vztahovat ke kupní smlouvě z tohoto období, a vzhledem k tomu, že na každý rok byla nová kupní smlouva, měla by každým rokem ke smlouvě být připojena i nová listina ohledně postupování pohledávek. Jinými slovy, soud má za to, že na další roky než-li rok 2007 se obsah listiny aplikovat nemá. Z výpovědi svědka Stávka vyplývá, že nastalé problémy spojuje s Ing. Komorou, který údajně všechny do poslední chvíle ubezpečoval, že všechno bude v pořádku a nic pro Agropork nedopadne špatně. V tichosti bylo akceptováno, že platby běží přes faktoring, a když nastaly problémy, rozhodlo se, že vše přejde na Porkyni. Takto je dle slov svědka Stávka ujišťoval Ing. Komora. Soud shrnuje, že považuje postoupení pohledávek, které jsou předmětem sporu za neplatné, a to i přes existenci listin jako je vedlejším účastníkem několikrát předkládané avízo o přijetí postoupených pohledávek a vyplacených zálohách ze dne 18. 3. 2010. K tomuto dokumentu se vyjádřila i svědkyně Kolářová, která uvedla, že tento dokument zná a že se jedná o standardní dokument. Soud se ztotožňuje se žalobcem, i pokud se jedná o právní důvod pohledávek žalobce pod číslem 2 až 5. V případě pohledávky č. 2 se jedná o bezdůvodné obohacení právě z důvodu neplatnosti postoupení pohledávek na původního žalobce. Soud ve svém původním odůvodnění pouze zkonstatoval, že když se de facto jedná o vrácení vyplacených částečných úhrad kupní ceny, šlo by se přiklonit i k právnímu titulu této pohledávky označenému žalobcem, a to odpovědnost za obsah postoupené pohledávky dle § 527/1 písmeno a) občanského zákoníku . Nicméně soud má za to, že podstatné je to, že tuto pohledávku považuje za zjištěnou, jako právní důvod uvádí bezdůvodné obohacení. Pohledávka č. 3 byla přihlášena ve výši 317.031,70,-Kč a jedná se o faktoringový poplatek ve výši 264.193,09,-Kč plus 20% DPH. Tyto poplatky byly účtovány ve výši 1 % a ve výši 1,1% z nominální hodnoty každé postoupené pohledávky dle dodatku č. 8 a č. 9 k faktoringové smlouvě a článku IV odst. 1 Všeobecných podmínek ke smlouvě. Pohledávka č. 4 byla přihlášena ve výši 271.407,05,-Kč plus 20% DPH, přičemž se jedná o faktoringový úrok, který byl účtován dle vzorce uvedeného v pátém dodatku k faktoringové smlouvě. Podrobný přehled těchto úroků byl uveden v příloze k faktuře č. 2102739. Žalovaní tyto výpočty nezpochybňovali, proto se jimi výrazněji soud nezaobíral. Pohledávka č. 5 byla přihlášena ve výši 331.204,06,-Kč, přičemž se jedná o úroky z prodlení, které byly účtovány ve výši 0.2 % dle dodatku č. 8 k faktoringové smlouvě z dlužné částky za každý den prodlení s placením pohledávek. Podrobný přehled úroků z prodlení je uveden v příloze k faktuře č. 2102739. Závěrem by se chtěl soud vyjádřit k důkazům, které byly vedlejším účastníkem doloženy až po koncentraci řízení, byť o jejich existenci měl Ing. Komora vědomost již na počátku sporu (kopie emailů zejména se svědkyní Kolářovou). K těmto důkazům soud nepřihlížel, z důvodů shora uvedených. Na okraj soud podotýká, že ani jejich připuštění a zakomponování do důkazů dalších by žádný vliv na výsledek sporu nemělo.

S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 202 IZ.

O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v souvislosti se svědeckými výpověďmi bylo rozhodováno dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Jelikož neúspěch ve sporu měl žalovaný, který je insolvenčním správcem, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku č. III rozsudku.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Plzni dne 2.6.2015

Mgr. Ivana Žánová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Eliška Kučerová