122 ICm 2002/2012
Číslo jednací: 122ICm 2002/2012-38 KSPL 27 INS 3064/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce : T&C DOMOV s.r.o, IČ: 27124339, Chudčická 1351/17, Brno-Bystrc, proti žalovanému: IKT INSOLVENCE v.o.s, insolvenční správce, IČ: 29113091, Plzeň, Palackého 389/7, insolvenčnímu správci dlužníka-Anny Löscherové, v řízení o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky,

takto :

I. Určuje se, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL INS 3064/2012 ve věci dlužnice Anny Löscherové, bytem Žihle 361, činí 19.390,-Kč. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění Žalobce se svou žalobou podanou k soudu dne 03.07.2012 domáhal vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení své vykonatelné pohledávky za dlužnicí, jejichž celková výše činila 38.417,-Kč. Právním důvodem pohledávky byla směnka vlastní. Vyrozuměním ze dne 18.6.2012, doručeným dne 22.6.2012 byl žalobce vyrozuměn o tom, že žalovaný popřel pohledávku co do pravosti a výše a dále popřel vykonatelnost pohledávky. Ve vyrozumění bylo uvedeno, že důvod popření je jednak ten, že věřitel nepředložil dohodu o vyplňovacím právu, když nárok se opírá o směnku a dále, že rozhodčí doložka je v rozporu s ustálenou judikaturou a rozhodčí nález je nicotným právním aktem. Dohoda o vyplňovacím právu je součástí Podmínek pro poskytnutí úvěru Quick půjčky, které dlužník odsouhlasil a podepsal spolu se smlouvou. Částka zahrnuje zůstatek nesplacené jistiny ve výši 7.750,-Kč, zůstatek nesplaceného úroku KSPL 27 INS 3064/2012 za poskytnutí úvěru ve výši 1240,-Kč, zůstatek nesplaceného poplatku za sjednání úvěru ve výši 3.100,-Kč, smluvní pokutu ve výši 24.180,-Kč a paušální částku 4900,-Kč. Ze směnečné sumy uhradil dlužník 10.000,-kč, která byla zohledněna. Žalobce nesouhlasí, že by rozhodčí doložka byla v rozporu s ustálenou judikaturou a že by proto rozhodčí nález byl nicotným aktem.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne04.02.2013. Navrhoval žalobu zamítnout. Uvedl, že ani úvěrová smlouva ani rozhodčí doložka nebyly individuálně sjednány a obsahují podmínky způsobující významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v neprospěch dlužníka. Rozhodčí nález je vydaný na základě neplatné, individuálně nesjednané a zneužívající rozhodčí doložky, je tedy nicotný. Nároky žalobce se opírají o směnku, která byla nepochybně excesivně vyplněna. Do směnečné sumy je zahrnuta i nepřiměřená smluvní pokuta, jejíž výše je v rozporu s dobrými mravy.

Podle § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále také jen IZ ) se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 198 odst. 1 insolvenčního zákona věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

V dané věci soud na úvod konstatuje, že žaloba byla podána v zákonem stanovené lhůtě. Písemné popření pohledávky bylo doručeno dne 22.6.2012, žaloba byla podána dne 03.7.2012.

Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení za dlužnicí soud zjistil, že žalobce byl označen jako věřitel č. 5 a přihlásil pohledávku v celkové výši 38.417,00,-Kč. Tato pohledávka byla přihlášena z titulu směnky č. 3403350843 ze dne 22.10.2010. Úrok + náklady rozhodčího řízení byly vyčísleny na 7.247,-Kč (náklady činily 5.300,-Kč). Žalobce k přihlášce doložil rozhodčí nález ze dne 16.5.2011 opatřený doložkou právní moci k datu 25.5.2011. Tento rozhodčí nález vydala Ing. Šárka Skálová a uložila jím dlužnici uhradit Komerční a úvěrní společnosti DOMOV s.r.o. částku 41.170,-Kč + 6% úrok od 28.3.2011 do zaplacení a náklady rozhodčího řízení ve výši 5.300,-Kč. Dále žalobce k přihlášce doložil kopii směnky č. 3103350843, vystavené v Žihli dne 22.10.2010 s místem placení Brno. Směnka zněla na částku 41.170,-Kč, přičemž částka byla splatná dne 28.3.2011 na řad Komerční investiční a úvěrní společnosti DOMOV s.r.o., Praha 9-Vihoř. Jednalo se o blankosměnku, podepsanou dlužnicí dne 22.10.2010 a vyplněnou věřitelem dne 28.3.2011. Soud provedl důkaz kopií smlouvy o úvěru-Quick půjčky, kterou uzavřela dne 22.10.2010 dlužnice a věřitel Komerční Investiční a úvěrní společnost DOMOV s.r.o. Předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 10.000,-Kč + úrok z prodlení za dobu splatnosti celkem ve výši 1600,-kč + administrativní poplatek ve výši 4000,-Kč. Částka 15.600,-Kč měla být splácena v týdenních splátkách po 390,-Kč, vždy ve středu mezi 14-17 hodinou. Ve stejný den, tedy 22.10.2010 byla mezi Komerční investiční a úvěrní společností DOMOV, s.r.o a dlužnicí uzavřena rozhodčí doložka, KSPL 27 INS 3064/2012 ve které se strany dohodly, že veškeré majetkové spory, které by vznikly z poskytnutého úvěru budou rozhodovány jedním rozhodcem a to Šárkou Skálovou, se sídlem v Brně, křenová 59. Rozhodčí řízení je neveřejné a bude probíhat podle pravidel obsažených v této smlouvě (rozhodčí řád). Strany pověřují rozhodce, aby rozhodoval dle zásad spravedlnosti. Soud dále provedl důkaz podmínkami pro poskytnutí úvěru Quick, které dlužnice v den podpisu smlouvy taktéž podepsala. V článku 7) je uvedeno, že smluvní pokuta pro případ hrubého porušení podmínek ze strany dlužníka se sjednává ve výši dvojnásobku zbývající dlužné částky a paušální částky 4.900,-Kč. Dlužník prohlašuje, že s touto výší smluvní pokuty souhlasí a nepovažuje ji za nepřiměřenou. Strany učinily nesporným, že dlužnici bylo na základě smlouvy o úvěru fakticky poskytnuto 10.000,-Kč. Ke dni zesplatnění úvěru činil dluh 12.090,-Kč.

V dané věci soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Žalobce přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení dlužnice ve výši 38.417,-Kč. Na přezkumném jednání insolvenční správce tuto pohledávku popřel zcela. Jako právní titul pohledávky byla uvedena směnka, která byla vystavena na částku 41.170,-Kč. Z titulu směnky pak bylo žalováno u rozhodkyně, která na tuto částku vydala rozhodčí nález. Z této částky bylo odečteno zaplacených 10.000,-Kč, žalobce tedy požaduje částku 31.170,-Kč, z této částky 6% úrok ve výši 1947,-Kč a poplatek za rozhodčí řízení ve výši 5.300,-Kč.

Soud se nejprve zabýval námitkou žalované ohledně neplatnosti rozhodčího nálezu, neboť bylo porušeno právo nespravedlivý proces, jelikož bylo rozhodováno dle zásad spravedlnosti a nikoli podle právních předpisů. Prvotně soud konstatuje, že se s obsahem rozsudků, vydaných Vrchním soudem v Olomouci, které byly žalobcem zmíněny (např. 2 VSOL 35/2011-69 ze dne 2.2.2013) neztotožňuje. Podstatné pro posouzení toho, zda rozhodčí doložka je platná či nikoli, je to, zda rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který byl oprávněn spor rozhodnout. Pokud byl rozhodčí nález vydán rozhodcem, který neměl pravomoc spor rozhodnout, nejedná se o pohledávku vykonatelnou. V daném případě si strany dojednaly, že spory vzniklé z úvěrové smlouvy bude řešit rozhodkyně, a to Ing. Šárka Skálová, se sídlem v Brně, Křenová 59. Vzhledem k tomu, že tato osoba rozhodčí nález vydala, bylo dle názoru soudu učiněno za dost § 7 zákona č. 216/1994 Sb., a lze zkonstatovat, že tato osoba byla k vydání nálezu pravomocná. Žalobci proto vznikla pohledávka ve výši uvedené v rozhodčím nálezu. Insolvenční správce však byl oprávněn pohledávku popřít, i pokud je vykonatelná, musel však prokázat důvod svého popření. Z rozhodčího nálezu nevyplynulo, že by se dlužnice jakkoli v řízení bránila, že by uplatnila jakékoli námitky. Proto byla žalovaná oprávněna uplatnit v insolvenčním řízení námitky, které uvedla. Nejde o jiné právní posouzení věci a takové námitky mohly vést k popření pohledávky, protože rozhodkyně se námitkami nyní vznesenými nezabývala.

Další námitka žalované se vztahovala ke směnce. Dle žalované měla být směnka excesivně vyplněna, neboť do směnečné sumy byla zahrnuta i nepřiměřená smluvní pokuta, jejíž výše byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Soud se de facto touto námitkou nezabýval, neboť je toho názoru, že ujednání ve smlouvě o možnosti vyplnit biankosměnku považuje za zcela neplatné. Odkazuje zejména na rozhodnutí Ústavního soudu č. I. ÚS 199/11, ve kterém se uvádí, že postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, je KSPL 27 INS 3064/2012 nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že klient takového subjektu smlouvu podepsal, a to dokonce ani v situaci, kdy by ve smluvních podmínkách bylo obsaženo ujednání, že klientovi se takto stanovené zajištění biankosměnkou nejeví za nepřiměřené či odporující dobrým mravům. Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Soud má za to, že se jedná přesně o daný případ. Dlužnici bylo vyplaceno 10.000,-Kč a na směnce se následně objevila částka více jak 4x vyšší. Soud tedy ke směnce nepřihlížel.

Další námitky žalované se týkala smluvní pokuty, kterou považuje za nepřiměřenou, ve zjevném nepoměru k významu povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Žalobce poskytl půjčku 10.000,-Kč a uplatnil smluvní pokutu ve výši 29.080,-Kč. Soud se ztotožňuje se žalovanou v tom, že smluvní pokutu považuje za nepřiměřeně vysokou, a to právě s přihlédnutím ke všem funkcím smluvní pokuty, jako je funkce preventivní, uhrazovací i sankční. Smluvní pokuta by měla mít dostatečnou, nikoli však přemrštěnou pobídkovou výši. S přihlédnutím k okolnostem daného případu má soud za to, že ujednání o smluvní pokutě nebylo ujednáno platně. Jde však pouze o částečnou neplatnost smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je sice součástí úvěrové smlouvy, jedná se však o samostatnou smlouvu o zajištění závazku z úvěrové smlouvy, takže na obsah smlouvy o smluvní pokutě nelze vztahovat ustanovení daná občanským zákoníkem či speciálními předpisy o ochraně spotřebitele. Ujednání o smluvní pokutě není možno v obchodněprávních vztazích považovat za neplatné podle § 39 o.z. pouze z důvodu nepřiměřenosti sjednané výše, když takovouto situaci řeší obchodní zákoník v § 301 upravující moderační oprávnění soudu, lze posuzovat neplatnost smluvní pokuty v obchodně právních vztazích z důvodu rozporu s dobrými mravy pouze v případech, kdy se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, a to i v případě, že byla sjednána v nepřiměřené výši. S přihlédnutím ke všem okolnostem případu shora uvedeným / výše reálně poskytnutého úvěru, paušální poplatek za smlouvu ve výši 4000,-Kč, sjednaný úrok ) se soudu jako přiměřená smluvní pokuta jeví násobek zbývající dlužné částky, samozřejmě bez paušální částky 4900,-Kč. Soud tedy považuje za zjištěnou částku 19.390,-Kč, zahrnující smluvní pokutu ve výši 12.090,-Kč, poplatek za rozhodčí řízení a zbývající neuhrazenou sjednanou částku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona.

Poučení : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, Veleslavínova 40, Plzeň, ve trojím vyhotovení.

V Plzni dne 26.02.2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ivana Žánová, v.r. Bc. Jana Viktorie Šeinerová samosoudkyně