122 ICm 1782/2010
Jednací číslo: 122 ICm 1782/2010-97 (KSPL 27 INS 4932/2010) .

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou v právní věci žalobce: UniCredit Leasing CZ a.s., IČ 15886492, Radlická 14/3201, 150 05, Praha 5, zast.: Mgr. Petr Šabatka, advokát, Václavské náměstí 823/33, 110 00, Praha 1 proti žalovanému: Mgr. Karel Touschek, IČ 61761397, rč: , nar. 16.01.1958, Pařížská 1351/2, 301 00, Plzeň, insolvenčnímu správci dlužníka SENTACO spol. s r.o., v řízení o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky,

takto:

I. Pohledávka žalobce jako věřitele č. 22 přihlášená do insolvenčního řízení sn. zn. KSPL 27 INS 4932/2010 Krajského soudu v Plzni na majetek úpadce společnosti SENTACO spol. s r.o., IČ 25130081 se sídlem K Jandovo skále 112, 330 02 Kyšice je po právu ve výši 653.873,04 Kč. Ve zbytku se žaloba zamítá.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 22.11.2010 podal žalobce ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka ve výši 757.466,--Kč je po právu. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení za úpadcem pohledávku v uvedené výši, přičemž původní správkyně tuto pohledávku zcela popřela. Žalobce uzavřel s úpadcem celkem čtyři leasingové smlouvy, ze kterých vznikly celkem čtyři pohledávky za úpadcem. Pohledávka č. 1 vznikla z předčasně ukončené leasingové smlouvy o financování ze dne 02.07.2009. Úpadce přestal hradit závazky ze smlouvy v květnu 2010 a dne 10.05.2010 předal věřiteli předmětné silniční vozidlo, jednalo se o Škodu Octavia. Žalobce nechal vozidlo ocenit a prodal třetinu subjektu za 207.500,--Kč a sumu úpadci vyúčtoval dopisem ze dne 02.07.2010. Z vyúčtování vyplynulo, že žalobce požaduje dlužné splátky a pojištění ke dni předčasného ukončení smlouvy ve výši 15.060,--Kč, zbývající poskytnuté úvěrové prostředky ve výši 298.100,--Kč, náklady za zhotovení znaleckého posudku ve výši 1.500,--Kč, tedy dohromady 314.660,--Kč. Od této částky byla odečtena cena odebraného předmětu smlouvy ve výši 207.500,--Kč a souhrnný závazek vyčíslil potom žalobce na 107.160,--Kč. Druhá pohledávka vznikla taktéž z předčasně ukončené smlouvy ze dne 20.05.2009. Úpadce přestal hradit splátky v únoru 2010 a dne 10.05.2010 předal věřiteli předmětné vozidlo, což byla Škoda Fabia. Žalobce nechal vozidlo ocenit a prodal třetinu subjektu za 117.167,--Kč. Taktéž v tomto případě zaslal úpadci vyúčtování dne 02.07.2010, a to tak, že požaduje dlužné splátky a pojištění ke dni předčasného ukončení smlouvy ve výši 25.878,--Kč, zbývající poskytnuté úvěrové prostředky ve výši 140.750,--Kč, náklady na odebrání předmětu smlouvy ve výši 1.000,--Kč, náklady za znalecký posudek ve výši 1.000,--Kč, tedy dohromady 168.628,--Kč. Od této částky byla odečtena cena z odebraného vozidla ve výši 117.167,--Kč a souhrnný závazek žalobce vyčíslil pak žalobce na 51.461,--Kč. Pohledávka č. 3 vznikla z předčasně ukončené smlouvy ze dne 28.08.2007. Úpadce přestal hradit splátky v březnu 2010 a taktéž 10.05.2010 předal věřiteli vozidlo. Jednalo se o Audi. Žalobce nechal vozidlo ocenit a prodal třetinu subjektu za cenu 317.500,--Kč. Žalobce úpadci vyúčtoval dopisem ze dne 15.07.2010 závěrečné požadavky, a to tak, že dlužné splátky vyčíslil na 62.949,--Kč, zbývající poskytnuté úvěrové prostředky na 449.120,--Kč, náklady za znalecký posudek 1.500,--Kč, v souhrnu tedy 513.569,--Kč. Po odečtení ceny odebraného vozidla žalobce vyčíslil závazek ve výši 196.069,--Kč. Pohledávka č. 4 vznikla taktéž z předčasně ukončené smlouvy, a to ze dne 15.11.2007. Úpadce přestal hradit splátky v květnu 2010 a dne 10.05.2010 předal žalobci vozidlo, jednalo se o Volkswagen. Smlouvu úpadci žalobce vyúčtoval tak, že dlužné splátky vyčíslil na 128.111,--Kč, zbývající poskytnuté prostředky na 760.665,--Kč, náklady za znalecký posudek ve výši 1.500,--Kč. Po odečtení ceny odebraného vozu vyúčtoval žalobce úpadci 402.776,--Kč.

Původní insolvenční správkyně byla usnesením Krajského soudu v Plzni z funkce správkyně odvolána a na její místo byl ustanoven žalovaný.

Žalovaný navrhl žalobu prvotně zamítnout. K pohledávce č. 1 uvedl, že v částce před započtením je zahrnuta i částka 10.260,--Kč za nedodržení jakýchsi podmínek, s čímž naprosto nesouhlasí. Souhrnnou pohledávku je tedy nutno snížit o tuto částku, tedy na 304.400,--Kč. Započtení provedené žalobcem v konečném vyrovnání je provedeno neoprávněně. Žalobce nebyl oprávněn provést započtení před úhradou prodejní ceny dle faktury. V rozporu se smlouvou o zajištění závazku převodem práva, byla započtena cena dle znaleckého posudku a nikoli cena uhrazená, za kterou byl předmětný automobil prodán. Ve vztahu k ostatním pohledávkám měl žalovaný stejnou argumentaci, požadoval částky ponížit o platby za nedodržení podmínek, dále argumentoval s tím, že ani v jednom případě nebyla odečtena reálná, resp. skutečná prodejní cena vozidla.

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 21.02.2012 žalobě zcela vyhověl.

Dne 28.03.2013 vydal k odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesení, kterým rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Vrchní soud v Praze vytkl soudu prvního stupně, že při posuzování případu nevycházel ze zásad, které formuloval Nejvyšší soud v rozhodnutí CPJN 204/2007 (R 25/2011). Jedná se o zásady, z nichž je třeba vycházet při posuzování nároků podle § 351 odst. 1 obchodního zákoníku.

Dle Vrchního soudu v Praze bylo na soudu prvního stupně, aby umožnil žalovanému unést i břemeno důkazní o tvrzení, že v rozsahu rozdílu dosažených cen kupních za prodané automobily a hodnot zjištěných znaleckým posudkem vzniklo žalobci-pronajímateli bezdůvodné obohacení. Krajský soud v Plzni se odchýlil od posouzení nároku nájemce nato, aby v rámci tzv. konečného vyrovnání byla v jeho prospěch započtena obvyklá cena vrácené věci. Jestliže skutečná cena pronajímatele prodaných automobilů-což hodlal prokazovat žalovaný-měla být vyšší než cena zjištěna znalcem, pak nebylo možné prokázání tohoto tvrzení žalovanému odepřít. Hodnotu vráceného předmětu leasingu totiž leasingový pronajímatel získal nad rámec nároku vyplývajícího z § 351 odst. 2 obchodního zákoníku.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Podle § 351 odst. 2 obchodního zákoníku strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. Vrací-li plnění strana, která odstoupila od smlouvy, má nárok na úhradu nákladů s tím spojených.

Z přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení za úpadcem soud zjistil, že žalobce byl označen jako věřitel č. 22 a přihlásil celkem 4 pohledávky. První pohledávka ve výši 107.160,--Kč byla přihlášena z titulu Smlouvy o financování č. 11251401963, která byla předčasně ukončena odstoupením, vyúčtovaná na přihlašovanou jistinu po započtení hodnoty vráceného předmětu financování. Druhá pohledávka byla přihlášena ve výši 51.461,--Kč a jejím právním titulem byla další smlouva o financování, předčasně ukončená odstoupením, a to č. 1251401781. Třetí pohledávka byla přihlášena ve výši 196.069,--Kč a jejím titulem byla další obdobná smlouva předčasně ukončená, a to č. 1251400527. Čtvrtá pohledávka byla přihlášena ve výši 402.776,--Kč, jejím titulem je také smlouva o financování, a to č. 1251400632. Jak bylo uvedeno shora, všechny čtyři smlouvy byly ukončeny předčasně pro odstoupení a ve všech smlouvách postupoval žalobce stejným způsobem, kdy provedl zápočet hodnoty vráceného předmětu financování. Ve všech případech částky tvoří součet dlužných plateb + smluvní pokuty + ceny za vypracování znaleckého posudku po započtení hodnoty vráceného předmětu leasingu. Všechny pohledávky byly přihlášeny jako nezajištěné.

Ve věci má soud za prokázané, že dne 02.07.2009 uzavřely žalobce a úpadce smlouvu o financování č. 1251401963, jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout úpadci úvěr na financování automobilu značky Škoda Octavia, a to do maximální výše 296.500,--Kč. Strany si dojednaly splátky na 60 měsíců ve výši 5.962,--Kč měsíčně. Současně byla mezi stejnými subjekty uzavřena Smlouva o zajištění závazku převodem práva. V této smlouvě se nachází článek V., kde je uvedeno, že bude-li klient v prodlení s úhradou svých závazků vyplývajících ze smlouvy, je Společnost jako vlastník předmětu zajištění oprávněna prodat předmět zajištění. Cena, za kterou bude předmět zajištění prodán, nesmí být nižší než tržní cena, jejíž výše bude stanovena odhadcem oprávněným k této činnosti. V případě, že se předmět zajištění nepodaří do jednoho měsíce od zahájení prodeje za cenu prodeje dle shora uvedeného článku prodat, je společnost oprávněna předmět zajištění prodat tomu kdo za něj nabídne nejvyšší částku. Z uhrazené ceny prodeje, která bude převedena na účet společnosti, společnost uspokojí svoji pohledávku včetně příslušenství vzniklou ze smlouvy, náklady spojené s prodejem, event. náklady spojené s vymáháním pohledávky a odebráním předmětu zajištění. Případný zbytek ceny po uspokojení všech svých pohledávek klientovi vyúčtuje v konečném finančním vyúčtování smlouvy. Pokud cena prodeje nepokryje celou pohledávku společnosti za klientem dle smlouvy a náklady spojené s realizací předmětu zajištění, zavazuje se klient vzniklý rozdíl společnosti uhradit . Dne 10.05.2010 došlo z důvodu předčasného ukončení smlouvy k vrácení vozidla Škoda Octavia žalobci, o čemž svědčí přejímací protokol. Žalobce doložil přehled splátek, které byly na shora uvedenou smlouvu úpadcem uhrazeny, přičemž poslední splátka pochází z května 2010. Dne 23.06.2010 zaslal žalobce úpadci dopis, ve kterém uplatnil zajištění závazku převodem práva z důvodu nedodržení článku 8 podmínek žalobce, a to pro prodlení. taktéž bylo tímto dopisem od smlouvy shora uvedené odstoupeno a úpadce byl upozorněn, že automobil bude oceněn soudním znalcem. Žalobce nechal vypracovat znalecký posudek č. 2304/779/2010 ohledně tržní ceny vozidla, přičemž znalec dospěl k obvyklé ceně 207.500,--Kč bez DPH (249.000,--Kč včetně DPH). Dne 30.06.2010 byla mezi žalobcem a společností AAA Auto a.s. uzavřena kupní smlouva ohledně Škody Octavia a to za kupní cenu 290.000,--Kč včetně DPH. Jak vyplývá z doložené faktury, tato částka byla odběrateli vyfakturována a následně uhrazena. Úpadci byla taktéž vyfakturována částka 10.260,--Kč (8.550,--Kč + 1.710,--Kč DPH) jakožto sankční poplatek za nedodržení podmínek EIB. Faktura byla skutečně vyhotovena 02.07.2010 a splatnost na ní byla uvedena 10.05.2010. Z 02.07.2010 pochází i Konečné finanční vyrovnání smlouvy č. 1251401963, kde žalobce vyčíslil souhrnnou pohledávku za úpadcem ve výši 314.660,--Kč. Tato částka zahrnovala dlužné splátky a pojištění ke dni předčasného ukončení leasingu ve výši 15.060,--Kč, zbývající poskytnuté úvěrové prostředky -298.100,--Kč, náklady za ZP ve výši 1500,--Kč. Od souhrnné pohledávky pak žalobce odečetl hodnotu odebraného předmětu smlouvy dle znaleckého posudku bez DPH, tedy 207.500,--Kč. Výsledkem konečného finančního vyrovnání byl nedoplatek ve výši 107.160,--Kč. Při jednání učinil žalovaný nesporným souhrnnou pohledávku žalobce poníženou o 10.260,--Kč za nedodržení podmínek EIB, a to proto, že daňový doklad považuje za neplatný z důvodu, že datum vystavení je pozdější než datum splatnosti. Žalovaný taktéž učinil nesporným, že konečné vyúčtování úpadce obdržel.

U pohledávky č. 2, tedy u smlouvy č. 1251401781, postupoval žalobce zcela shodně. Předmětem smlouvy, která pochází z 20.05.2009, byl závazek žalobce poskytnout úpadci úvěr na pořízení vozidla Škoda Fabia, v maximální výši 180.000,--Kč, s tím že bude splácen po 5.630,--Kč 36 měsíců. I s touto smlouvou byla zároveň uzavřena smlouva o zajištění závazku převodem práva, která obsahovala shodný článek V. I tato smlouva byla předčasně ukončena odstoupením ze dne 23.06.2010 z důvodu porušení povinností ze strany úpadce, když před tím dne 10.05.2010 bylo vozidlo na základě předávacího protokolu vráceno žalobci. Z výpisu žalobce vyplývá, že poslední splátka na tento úvěr byla zaplacena v únoru 2010. Ze znaleckého posudku Antonína Kudláče vzešla tržní cena vozidla 140.600,--Kč včetně DPH. I ve vztahu k této smlouvě byla vyfakturována částka-smluvní pokuta za nedodržení podmínek EIB ve výši 3.000,--Kč včetně DPH. I zde je datum splatnosti 10.05.2010 a datum vystavení 02.07.2010. K tomuto vozidlu nebyla přiložena kupní smlouva ohledně případného prodeje třetímu subjektu. Z 02.07.2010 pochází konečné finanční vyrovnání smlouvy č 1251401781. I toto vyúčtování, jak vyplynulo při jednání, úpadce obdržel. Zde žalobce vyčíslil souhrnnou pohledávku vůči úpadci ve výši 168.628,--Kč. Tuto částku žalovaný učinil při jednání nespornou. od této částky byla odečtena cena automobilu dle ZP ve výši 117.167,--Kč, tedy souhrnný závazek žalobce byl vyčíslen na 51.461,--Kč.

Mezi žalobcem a úpadcem byla uzavřena další úvěrová smlouva, a to č. 1251400527, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobcem na pořízení automobilu Audi A6 3,0 TDI, maximálně do výše 1.300.000,--Kč. Úvěr měl být splácen ve 48 měsících po 28.070,--Kč. I ve vztahu k této smlouvě byla uzavřena shodná smlouva o zajištění závazku převodem práva. I zde došlo k předčasnému ukončení smlouvy z důvodu odstoupení pro nedodržení smlouvy ze strany úpadce. Poslední splátka byla zaplacena v březnu 2010. Žalobce nechal vypracovat znalecký posudek ohledně tržní ceny vozidla, která byla stanovena na 317.500,--Kč bez DPH (381.000,--Kč včetně DPH). Dne 15.07.2010 zaslal žalobce úpadci konečné finanční vyrovnání smlouvy, kde souhrnná pohledávka činila 513.569,--Kč. Tuto částku učinil žalovaný při jednání nespornou. Od této částky pak byla odečtena částka 317.500,--Kč jakožto tržní cena vozidla dle znaleckého posudku. Výsledek konečného vyrovnání ve vztahu k této smlouvě byl vyčíslen na 196.069,--Kč. Vozidlo bylo žalobcem prodáno třetí osobě Jiřímu Kratochvílovi za 442.000,--Kč bez DPH.

Dále byla mezi úpadcem a žalobcem uzavřena smlouva č. 1251400632, jejímž předmětem byl úvěr na pořízení vozidla značky VW Touareg 5.0 do maximální výše 1.625.000,--Kč splatných po 29.002,--Kč po dobu 48 měsíců. Taktéž byla mezi zúčastněnými uzavřena smlouva o zajištění závazku převodem práva. Poslední splátka byla úpadcem uhrazena v květnu 2010. Z důvodu porušení povinností ze smlouvy pak žalobce taktéž dopisem ze dne 23.06.2010 od smlouvy odstoupil, a to k datu převzetí vozu, tedy k 10.05.2010. Žalobce nechal vypracovat znalecký posudek ohledně tržní ceny vozidla, která byla vyčíslena na 487.500,--Kč bez DPH (585.000,--Kč včetně DPH). Dne 15.07.2010 zaslal žalobce úpadci konečné finanční vyrovnání smlouvy, kde souhrnnou pohledávku vyčíslil na 890.276,--Kč. I tuto souhrnnou částku učinil žalovaný při jednání nespornou. Po odečtení ceny vozidla dle ZP činil nedoplatek úpadce 402.776,--Kč.

Při jednání, které se konalo dne 18.06.2013 strany učinily nesporným, že vůz, ke kterému se vztahuje pohledávka č. 1 byl prodán za 290.000,--Kč včetně DPH, mělo však být počítáno bez DPH, to je tedy 241.666,--Kč. Strany se shodly na tom, že nedoplatek č. 1 by tedy měl činit 62.733,34 Kč. Ve vztahu k druhé pohledávce bylo vozidlo Škoda Fabia dle tvrzení stran prodáno za 147.000,--Kč. Ve vztahu k druhé pohledávce se shodly strany, že po odečtení částky 122.500,--Kč, což je kupní cena bez DPH od částky 165.628,--Kč, což je souhrnná pohledávka ponížená o 3.000,--Kč za nedodržení podmínek činí 43.128,--Kč. K pohledávce č. 3 shodně uvedly obě strany, že nedoplatek dlužníka činí 145.235,70 Kč, což je rozdíl mezi celkovou dlužnou částkou 513.569,--Kč a prodejní cenou automobilu bez DPH, tedy 368.333,30 Kč. Dále byla k důkazu konstatována faktura č. 3.727,--Kč vystavená žalobcem, ze které vyplývá, že ve vztahu k vozidlu Volkswagen Touareg činila kupní cen, resp. cena za kterou bylo vozidlo prodáno 570.000,--Kč. Toto vozidlo bylo prodáno za nižší cenu, než byla cena dle znaleckého posudku. Strany se shodly na tom, že tedy bude ponechána tato cena, takže výsledek konečného finančního vyrovnání je nedoplatek ve výši 402.776,--Kč.

V dané věci soud po provedeném dokazování, poté, co na případ byly aplikovány zásady, které formuloval Nevyšší soud ve svém rozhodnutí CPJN 204/2007, soud dospěl k závěru, že žaloba bylo po právu pouze z části. Soud posoudil nároky žalobce tak, že v rámci konečného vyúčtování ve prospěch nájemce započetl nikoli obvyklou cenu vrácené věci, ale skutečnou cenu, za kterou byla vozidla prodána. V konečné fázi tedy soud dospěl k částce 653.873,04 Kč. Ve zbytku tedy byla žaloba zamítnuta.

O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Strany náklady řízení nepožadovaly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni dne 18.06.2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Ivana Žánová, v. r. Bc. Jana Viktorie Šeinerová samosoudkyně