122 ICm 1405/2011
Číslo jednací: 122 ICm 1405/2011-50 (KSPL 27 INS 5345/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou ve věci žalobce: EWT-TOPIN, s.r.o, IČ: 25220101, Koperníkova 41, Plzeň, proti žalovanému: Mgr. Ing. Hana anonymizovano , anonymizovano , Koterovská 29, insolvenční správkyně dlužníka MS MONT s.r.o, zast. Mgr. Gustavem Valenzem, advokátem se sídlem v Plzni, Božkovská 15, o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka,

takto:

I. Z majetkové podstaty dlužníka MS MONT s.r..o, IČ: 63508851 se vylučuje: 1) Toyota Land Cruiser 120 KDJ120L-GKPEY, RZ: 1P64022, rok výroby 2004 2) Ford Tranzit 280S FSEY, RZ: 2P2 1463, rok výroby 2004 3) Ford Tranzit Connect 230L, RZ: 2P2 1730, rok výroby 2003.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce podal dne 2.6.2011 ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal vydání shora uvedeného rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tak, že žalobce dne 17.5.2010 uzavřel s dlužníkem smlouvu o koupi osobních automobilů, které jsou předmětem tohoto sporu. Dne 18.5.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka a tím nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení podle § 109 a následujících insolvenčního zákona. Dne 10.5.2011 byl žalobce vyrozuměn o tom, že žalovaná jakožto insolvenční správkyně dlužníka zahrnula do majetkové podstaty i předmětné automobily. Žalobce je vlastníkem těchto vozidel a proto podal tuto žalobu.

Žalovaná insolvenční správkyně ve svém vyjádření ze dne 3.2.2012 navrhla žalobu zamítnout. Namítla neúčinnost kupní smlouvy, jejímž předmětem byl předmětný Peugeot Partner, a to proto, že úpadek dlužníka byl zjištěn dne 4.8.2010 a je tedy zřejmé, že smlouva byla uzavřena v roční lhůtě ve smyslu § 241 odst.4 IZ. Ke zvýhodnění žalobce zcela jistě došlo, neboť díky zápočtu obsaženém v kupní smlouvě byl zcela uspokojen, zatímco ze soupisu majetkové podstaty a seznamu přihlášených pohledávek plyne, že předpokládané uspokojení věřitelů nebude dosahovat ani 10%. Dle žalované lze taktéž kupní smlouvu považovat i za znevýhodňující právní úkon ve smyslu § 241 odst. 2 IZ.

V dané věci je mezi stranami nesporné, že na majetek dlužníka-MS MONT s.r.o bylo zahájeno dne 18.5. 2010 insolvenční řízení, které se vede pod sp.zn. 27 INS 5345/2010. Dne 4.8.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka. Insolvenční správkyní byla ustanovena žalovaná, která do majetkové podstaty zahrnula i tři automobily, konkretizované ve výroky č. I rozsudku. Žalobce soudu předložil smlouvu o koupi nákladních motorových vozidel uzavřenou dne 17.5.2010 mezi žalobcem a firmou Malý stavební a montážní společnost s.r.o (předchůdce dlužníka). Touto smlouvou se uvedené subjekty ve smyslu § 364 Obch. zákoníku dohodly započítat vzájemné pohledávky a závazky k datu 17.5.2010 ve výši 1.177.555,-Kč. Ze smlouvy vyplývá, že předchůdce dlužníka má vůči žalobci pohledávky ze splatných faktur ve výši 1.177.555,-Kč včetně DPH. Žalobce soudu v rámci vyjádření k žalobě uvedl, že uzavřením kupní smlouvy rozhodně nedošlo k uspokojení všech pohledávek žalobce vůči dlužníku, žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ještě ve výši 762.446,-Kč. S firmou úpadce, s panem Malým, žalobce spolupracoval dlouhodobě, tak 10 až 12 let, v květnu 2010 se firmy dohadovaly o postupném hrazení pohledávek. Dne 17.5. se jednatel žalobce dostavil dle dohody do firmy úpadce, kde mu byl představen pan Skála a oznámil mu, že koupi firmu pana Malého a že budou i nadále samozřejmě spolupracovat. Nabídl mu k odkupu tři nákladní vozy, přičemž dva z nich byli žalobci dobře známy, neboť je žalobce používal v rámci jakési kompenzace za to, že nechtěl po úpadci penále za pozdě placené faktury. V té době hovořili o další spolupráci, o nějakém úpadku nebylo vůbec řeči. Měli rozpracovanou smlouvu o dílo. Žalobce rozhodně ani v nejmenším netušil, že by se mohlo schylovat k úpadku. Vozidla byla dle žalobce prodána pod cenou, k čemuž doložil ceny a nabídky z internetu.

Podle § 241 odst. 1 a 2 IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkurzu. Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Podle § 241 odst. 4 IZ zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Podle § 241 odst. 5 písmeno b) IZ zvýhodňujícím právním úkonem není právní úkon, učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku , na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která s dlužníkem tvoří koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

V průběhu řízení učinila žalující strana nesporným, že byly naplněny podmínky ustanovení § 241 odst. 1,2 a 4 IZ. Ve vztahu ke kumulativnímu splnění podmínek uvedených v § 241 odst. 5) písmeno b) IZ žalovaná sporovala pouze podmínku poslední, a to nemožnost žalobce při náležité péči poznat, že dlužník je v úpadku. Odkazovala zejména na tzv. Přehled hospodářských výsledků dlužníka, který se nachází ve Sbírce listin, což je veřejný seznam firem, ze kterého je zřetelné, že v roce 2009 nebyla situace dlužníka dobrá, neboť faktury přesahovaly i 30 dnů splatnost, dlužník si dlouhodobě neplnil povinnosti. Hospodaření společnosti v roce 2008 skončilo se ztrátou 23.915,-Kč, v roce 2007 taktéž vykazovala společnost ztrátu 13.718,-Kč.

K naposledy uvedenému žalobce tvrdil, že i při náležité péči neměl žádné informace o dlužníku, z nichž by mohl důvodně usuzovat, že je v úpadku. Znovu odkazoval na fakta, že firmy spolupracovaly deset až dvanáct let, dále na to, že ve stavebnictví je naprosto běžný odklad splatnosti, a to i o tři čtvrtě roku. Nemohl usuzovat na úpadek dlužníka i proto, že ještě asi 15 dní před uzavřením kupní smlouvy dostal od dlužníka 200.000,-Kč za vyfakturované práce. Výroční zprávy či rozvahy zveřejněné na internetu považuje za irelevantní a nemohou sloužit jako vodítko k domněnce, že firma, vykazuje-li ztrátu musí být v úpadku. Žalobce je přesvědčen, že nemohl ani při největší péči zjistit, že dlužník je v úpadku.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobce podal žalobu po právu. Žalobce prokázal, že automobily konkretizované ve výroku rozsudku zahrnula žalovaná do majetkové podstaty dlužníka neoprávněně, neboť se jedná o majetek žalobce. Žalované se v řízení nepodařilo prokázat, že by kupní smlouva, předložená žalobcem ohledně koupě vozidel, byla neúčinným právním úkonem ve smyslu § 241 odst. 2 a 4 insolvenčního zákona. Naopak žalobci se podařilo prokázat, že kupní smlouva zvýhodňujícím právním úkonem nebyla, a to proto, že byly splněny všechny podmínky požadované v § 241 odst. 5 písmeno b) IZ. Soud se neztotožňuje se žalovanou v tom, že žalobce mohl, pokud by nahlédl do hospodářských výsledků úpadce ve Sbírce, které jsou veřejné a dostupné na internetu, právě z výsledků úpadce dovodit, že je v úpadku anebo, že k úpadku směřuje. V obchodním styku, zejména pak ve stavebnictví, je dle názoru soudu naprosto běžné, že firmy proplácejí faktury i mnoho dní po splatnosti a také, že v určitém období vykazují ztráty. Mezi žalobcem a úpadcem probíhala spolupráce mnoho let, často si dle slov žalobce faktury nepropláceli v termínu, ještě relativně ne dlouho před úpadkem úpadce proplatil žalobci fakturu za 200.000,-Kč. Z popsaných důvodů soud návrhu žalobce tímto rozsudkem vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 202 odst. 1 IZ.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze podáním učiněným u soudu podepsaného.

Krajský soud v Plzni dne 10.04.2012

Mgr. Ivana Žánová, v.r. Samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Petra Menclová