122 ICm 1046/2011
Jednací číslo: 122 ICm 1046/2011-34 (27 INS 6568/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivanou Žánovou v právní věci žalobce: Česká spořitelna, a.s., IČ 45244782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, proti žalovanému Mgr. Milan Edelmann, insolvenční správce dlužníka Magdaleny anonymizovano , Plzeň, Houškova 32, v řízení o žalobě na určení pravosti popřené pohledávky, t a k t o :

I. Určuje se, že pohledávky žalobkyně uplatněné v insolvenčním řízení dlužnice Magdaleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Karlovy Vary, Nejdecká 20, vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. KSPL 27 INS 1482/2010, a to ve výši 6.439,76 Kč z pohledávky vedené pod č. 1 a ve výši 8.626,91 Kč z pohledávky vedené pod č. 2 je přihlášena a zjištěna po právu co do důvodu a výše jako nevykonatelná pohledávka.

II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Dne 27.4.2011 podala žalobkyně proti žalovanému ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala vydání shora uvedeného rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tak, že usnesením Krajského soudu v Plzni, sp.zn. KSPL 27 INS 1482/2010 ze dne 19.4.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka Gejzy Demetera. Dne 3.5.2010 žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení svou pohledávku vůči úpadci, a to ve výši 92.896,50 Kč, z titulu smluv o úvěru č.

3305954853 a 3054150833. Přihlášená pohledávka vedená pod č. 1, která vznikla z první smlouvy o úvěru, se skládala z jistiny 45.983,54 Kč a z úroku z prodlení ve výši 7.068,35 Kč. Druhá pohledávka se skládala z jistiny ve výši 34.481,20 Kč a z úroku 3.363,41 Kč. Na přezkumném jednání ve shora uvedené věci, které se konalo dne 3.6.2010, byly přihlášené pohledávky žalobkyně uznána insolvenčním správcem v plné výši. Usnesením zdejšího soudu, sp.zn. KSPL 27 INS 6568/2010 ze dne 21.2.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice Magdaleny anonymizovano , manželky Gejzy Demetera. Usnesením zdejšího soudu ze dne 6.1.2011 byla obě insolvenční řízení spojena ke společnému řízení. Žalobce přihlásil pohledávku za Magdalenu anonymizovano ve výši 107.963,17 Kč. Přihlášená pohledávka vedená pod č. 1 vznikla ze smlouvy č. 3054150833 a skládala se z jistiny ve výši 36.481,20 Kč a z úroku z prodlení ve výši 9.803,17 Kč, pohledávka č. 2 vznikla ze smlouvy o úvěru č. 3305954853 a skládala se z jistiny ve výši 45.983,54 Kč a z úroků z prodlení ve výši 15.695,26 Kč. Dne 20.4.2011 obdržela žalobkyně vyrozumění insolvenčního správce ze dne 14.4.2011, kterým ve smyslu ustanovení § 197 odst. 2 IZ popřela přihlášku žalobkyně z pohledávky vedené pod č. 1 ve výši 6.439,76 Kč a z pohledávku pod č. 2 ve výši 8.626,91 Kč pro její pravost. Zbylá část přihlášených pohledávek nebyla přezkoumávána s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp.zn. 2 VSPH 14/2010 ze dne 3.2.2011 a její totožné uplatnění i proti manželovi dlužnice Gejzovi anonymizovano , kde byl nárok zjištěn a samostatně přezkoumán. Žalobkyně je přesvědčena, že její nárok na úroky za dobu od podání přihlášky na úpadce Gejzy Demetera do zjištění úpadku na dlužnici Magdalenu anonymizovano je po právu, vzhledem k tomu, že dlužnice Magdalena anonymizovano je v úpadku od 21.2.2011 a od data splatnosti shora uvedených závazků vůči žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně má za to, že má nárok na uspokojení pohledávky v plné výši, tedy jistiny a navýšené smluvní úroky z prodlení a dále má za to, že pohledávku, kterou uplatnila vůči dlužnici navýšenou o smluvní úroky z prodlení řádně přihlásila a takto přihlášená pohledávka by měla být uhrazena v celé přihlášené výši.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že do insolvenčního řízení ve věci dlužnice Magdaleny anonymizovano byly žalobkyní přihlášeny pohledávky, přičemž tyto vznikly z totožného titulu jako v případě dlužníka Demetera, tedy dle shora uvedených smluv o úvěru. V případě Magdaleny anonymizovano však byly oproti pohledávkám přihlášeným do řízení ve věci Gejzy Demetera přihlášené pohledávky žalobkyně navýšené o úroky z prodlení, a to za období ode dne zjištění úpadku Gejzy Demetera do dne zjištění úpadku dlužnice anonymizovano . Žalovaný je toho názoru, že právní účinky zjištění úpadku jednoho z manželů, v tomto případě Gejzy Demetera, je nutno v kontextu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.1.2009, které zavádí institut tzv. společného oddlužení manželů, vztáhnout ke společné majetkové podstatě obou dlužníků, tj. společnému jmění manželů. Též v souladu s usnesením Vrchního soudu v Praze, č.j. 2 VSPH 14/2010-43 ze dne 3.2.2011, má pak žalovaný za to, že věřiteli nemůže vzniknout nárok na příslušenství duplicitně uplatněných pohledávek za dobu od rozhodnutí o úpadku na jednoho z manželů do účinku rozhodnutí o úpadku druhého z manželů. V dané věci strany učinily nesporným, že usnesením zdejšího soudu ze dne 19.4.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka Gejzy Demetera, přičemž žalobkyně přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku vůči úpadci ve výši 92.896,50 Kč z titulu smluv o úvěru č. 330594853 a č. 3054150833, které žalobkyně uzavřela s Gejzou Demeterem a Magdalenou anonymizovano . Dále má soud za nesporné, že usnesením zdejšího soudu ze dne 21.2.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice Magdaleny anonymizovano , manželky Gejzy Demetera. Žalobkyně do insolvenčního řízení za touto dlužnicí přihlásila pohledávky ze shora uvedených smluv, přičemž za touto dlužnicí byla přihlášena pohledávka vyšší, a to o úrok z uvedených smluv za období ode dne zjištění úpadku Gejzy Demetera do dne zjištění úpadku dlužnice anonymizovano . Obě insolvenční řízení byly zdejším soudem spojeny ke společnému řízení. Dne 14.4.2011 se konalo přezkumné jednání, na kterém žalovaný jakožto insolvenční správce obou dlužníků popřel pohledávku za Magdalenou anonymizovano ve výši 6.439,76 Kč a 8.626,91 Kč. Zbylá část přihlášených pohledávek nebyla s ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a její totožné uplatnění i proti manželovi dlužnice, když nárok byl zjištěn, samostatně přezkoumávána. Dne 14.4.2011 písemně vyrozuměl žalovaný žalobkyni o popření shora uvedených pohledávek. Ze smluv o úvěru, ze kterých vyplývají přihlášené pohledávky, bylo zjištěno, že tyto smlouvy byly uzavřeny mezi žalobkyní a oběma dlužníky za trvání jejich manželství.

Podle § 198 odst. 1 zák.č. 182/2006 Sb. věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Podle § 193 uvedeného zákona o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21.2.2011 byl zjištěn úpadek dlužnice Magdaleny anonymizovano , přičemž žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem. Žalobce uplatnil v insolvenčním řízení přihláškou peněžitou pohledávku v celkové výši 107.963,17 Kč. Tato pohledávka se skládala z pohledávky ve výši 46.284,37 Kč představující neuhrazený úvěr dle smlouvy o úvěru č. 3054150833 ze dne 12.10.2006 a z pohledávky č. 2 ve výši 61.678,80 Kč představující neuhrazený úvěr ze smlouvy o úvěru č. 3305954853 ze dne 22.8.2007. Obě pohledávky žalobce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného jak na prvého z manželů, tedy na Gejzu Demetera, tak na dlužnici Magdalenu anonymizovano . Insolvenční správce obou dlužníků, tedy žalovaný, při přezkumném jednání, popřel pravost pohledávky č. 1 ve výši 6.439,76 Kč a pohledávky č. 2 ve výši 8.626,91 Kč. Jedná se o úroky z prodlení z uvedených smluv za období ode dne zjištění úpadku Gejzy Demetera do dne zjištění úpadku Magdaleny anonymizovano . Je pravdou, že Vrchní soud v Praze ve svých rozhodnutích řeší, či dejme tomu zavádí, institut tzv. společného oddlužení manželů. Například ve svém rozhodnutí sp.zn. 1 VSPH 669/2009 Vrchní soud zdůrazňuje logičnost spojení obou řízení k řízení společnému, pokud podá návrh na oddlužení každý z manželů samostatně, a to proto, aby společné jmění manželů náleželo do jedné majetkové podstaty a aby pro oba dlužníky byl ustanoven jeden insolvenční správce. Právní úprava majetkové podstaty v § 205 IZ stojí na zásadě, že majetek, který je ve společném jmění dlužníka a jeho manžela, náleží do majetkové podstaty, což musí dlužníkův manžel respektovat také v režimu oddlužení, neboť úprava tohoto způsobu řešení dlužníkova úpadku žádného podkladu pro jinou právní konstrukci majetkové podstaty nedává. Soud je však toho názoru, že žalobce nepochybil, pokud uplatnil vůči Magdaleně anonymizovano pohledávku navýšenou o smluvní úroky z prodlení za období než byl zjištěn úpadek této dlužnice. Na nárok žalobce dle soudu nemá vliv skutečnost, že na manžele dlužnice byl již prohlášen úpadek dříve, zejména pokud úroky z prodlení uplatněné vůči dlužnici nebyly přihlášeny žalobkyní do insolvenčního řízení vedeného vůči jejímu manželovi a nárok na ni vznikl až v období mezi rozhodnutím o úpadku na manžela dlužnice a rozhodnutím o úpadku na ní. V období od zjištění úpadku Gejzy Demetera byla Magdalena anonymizovano , o jejímž úpadku rozhodnuto nebylo, byť existovalo společné jmění manželů, povinna plnit z obou úvěrových smluv. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle § 202 odst. 1 zák.č. 182/2006 Sb.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Plzni, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni dne 21.02.2012

Mgr. Ivana Žánová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: L. Gamanová