11 Zp 32/2002
Datum rozhodnutí: 01.07.2002
Dotčené předpisy:




11 Zp 32/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana rozhodl v právní věci navrhovatelů označených O. K. proti odpůrci Státní volební komisi se sídlem v Praze 1, U Obecního domu č. 3, o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, t a k t o:

Řízení o návrhu se z a s t a v u j e.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé označení O. K. podali u Nejvyššího soudu Stížnost proti falšování voleb J. K. a jeho kolegy v obci K. u P. . Nejvyššímu soudu bylo toto podání doručeno prostřednictvím pošty dne 1. 7. 2002.

Podle § 87 odst. 1 zákona. č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon ), se podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (tj. § 200n o. s. ř.) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Podle § 87 odst. 5 zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může navrhovatel podat, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.

Podle § 88 odst. 2 zákona je k řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta příslušný Nejvyšší soud.

Podle § 97a volebního zákona je lhůta určená podle dnů zachována, je-li v poslední den lhůty učiněn úkon u příslušného orgánu (tj. podán u Nejvyššího soudu), a to nejpozději do 16.00 hod. Lhůty nelze prodloužit ani prominout jejich zmeškání.

Řízení se koná podle ustanovení § 200n o. s. ř., kdy účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena (§ 200n odst. 3 o. s. ř.).

Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do dvaceti dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 200n odst. 4 o. s. ř.).

Řízení podle § 87 odst. 1 zák. č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších zákonů, a podle § 200n o. s. ř. je řízením konaným na návrh. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. návrh musí kromě obecných náležitostí obsahovat jméno, povolání a bydliště účastníků. Podaná stížnost je však obsahem návrhu, v němž nejsou navrhovatelé označeni způsobem předepsaným v § 79 odst. 1 o. s. ř. Uvedenou neúplnost návrhu nelze odstranit postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř.

Náležitá identifikace navrhovatelů je jednou z podmínek řízení. V řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta je mimo jiné předpokladem pro možnost ověření, zda jde o voliče, který byl zapsán do stálého seznamu voličů v okrsku, kde byl poslanec volen. V posuzovaném případě nelze nedostatek této podmínky řízení odstranit. Způsob, jímž navrhovatelé sami sebe označili v podaném návrhu, neumožňuje ani to, aby jim byla doručena výzva k doplnění chybějících náležitostí návrhu na zahájení řízení.

Navíc tento návrh byl podána opožděně, protože lhůta deseti dnů uvedená v § 87 odst. 1 zák. č. 247/1995 Sb., ve znění pozdějších zákonů, k jeho podání uplynula dne 28. 6. 2002 v 16. 00 hod., a to vzhledem k tomu, že Státní volební komise vyhlásila výsledky voleb dne 18. června 2002. Jde totiž o lhůtu, která je svou povahou lhůtou hmotněprávní, důsledkem čehož je, že v této lhůtě musí být příslušný návrh na neplatnost volby kandidáta na poslance podána u soudu nebo soudu doručen.

Nejvyšší soud proto řízení o návrhu zastavil podle § 104 odst. 1 o. s. ř., aniž se podaným návrhem dále zabýval.

Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je zvláštním druhem řízení ve vztahu k rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má zato, že v posuzovaném případě je nutno s přihlédnutím k předmětu řízení rozhodnout o nákladech řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) per. analogiam o. s. ř. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný (§ 200n odst. 5 o. s. ř.).

V Brně dne 1. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Karel Hasch