11 Zp 13/2002
Datum rozhodnutí: 03.07.2002
Dotčené předpisy:




11 Zp 13/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana rozhodl v právní věci navrhovatelky L. F., bytem Spolková republika Německo proti odpůrci Státní volební komisi se sídlem v Praze 1, U Obecního domu č. 3, o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, t a k t o:

Návrh s e z a m í t á.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka podala dne 20. června 2002 u Nejvyššího soudu návrh na přezkoumání Voleb 2002 . Poukázala na to, že jako občance České republiky trvale žijící v Německu jí nebylo umožněno vykonat volební právo ve volební místnosti v Liberci , a to s poukazem na změnu volebního zákona, podle níž si byla povinna o volební lístek požádat 40 dnů před volbami na Zastupitelství České republiky v Německu . Dovozuje tak, že došlo k porušení jejího občanského práva, a proto se domáhá posouzení této záležitosti.

Z vyjádření odpůrce se podává, že navrhovatelka není vedena ve stálém seznamu voličů na Obecním úřadu v Jablonném v Podještědí z důvodu, že se dne 21. 2. 2001 odhlásila z trvalého pobytu a uvedla adresu svého nového trvalého pobytu v zahraničí. Dále pak odpůrce poukázal na znění ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon ), o vedení zvláštních seznamů zastupitelskými úřady pro voliče, který má bydliště mimo území České republiky.

Podle § 87 odst. 1 zákona se podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu (tj. § 200n o. s. ř.) každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

Podle § 87 odst. 5 zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může navrhovatel podat, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.

Podle § 88 odst. 2 zákona je k řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta příslušný Nejvyšší soud.

Řízení se koná podle ustanovení § 200n o. s. ř., kdy účastníkem tohoto řízení je navrhovatel, Státní volební komise a ten, jehož volba poslancem byla napadena (§ 200n odst. 3 o. s. ř.).

Soud o návrhu rozhodne bez jednání usnesením, a to do dvaceti dnů; usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 200n odst. 4 o. s. ř.).

Oficiální výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vyhlásila Státní volební komise dne 18. 6. 2002.

Podle sdělení Ministerstva vnitra ze dne 3. července 2002, č.j. VS-576/vol/1-2002 není paní L. F. vedena v žádném zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem nebo konzulárním úřadem České republiky v zahraničí. Ostatně tato okolnost vyplývá i z obsahu podaného návrhu.

Ze zprávy Městského úřadu v Jablonném v Podještědí ze dne 24. června 2002 se podává, že navrhovatelka zde není vedena ve stálém seznamu voličů, neboť se dnem 21. 2. 2001 odhlásila z trvalého pobytu na adresu D., N., A..

Na základě výše uvedených skutečností může Nejvyšší soud konstatovat, že návrh byl podán ve lhůtě stanovené v zákoně, ovšem navrhovatelka není osobou, kterou zákon opravňuje k tomu, aby se mohla domáhat zákonem stanoveným postupem soudního přezkumu platnosti volby kandidáta na poslance. Navrhovatelka jako státní občanka České republiky (§ 1 odst. 7 zákona), jíž náleží výkon volebního práva, není totiž zapsána ani do stálého seznamu voličů, ani do zvláštního seznamu voličů v žádném volebním okrsku, v němž se ve dnech 14. a 15. června 2002 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tato skutečnost byla zjištěna na základě výše citovaných sdělení Ministerstva vnitra České republiky a Městského úřadu v Jablonném v Podještědí, a ostatně ani navrhovatelka ji nečiní spornou. Navrhovatelka není tedy nositelem subjektivního práva, jež by ji opravňovalo domáhat se soudního přezkumu postupem uvedeným v § 87 odst. 1 zákona. Volební zákon, jakožto hmotně právní norma, nezakládá takové oprávnění navrhovatelky, neboť návrh může úspěšně podat pouze občan zapsaný do stálého (popř. zvláštního) seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen; navrhovatelka tedy není nositelem subjektivních práv vyplývajících ze zákona, jež by jí umožňovaly úspěšně se domáhat soudního přezkumu těchto voleb. Tento stav podle hmotného práva představující na straně navrhovatelky nedostatek věcné legitimace se v řízení promítne tak, že navrhovatelka nemůže být úspěšná. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že se návrh zamítá.

Pro úplnost lze dodat, že zákon v ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) stanoví postup pro vedení zvláštního seznamu zastupitelskými úřady České republiky pro voliče, který má bydliště mimo území České republiky. Do tohoto seznamu se takový volič zapíše na základě jeho písemné žádosti doložené originálem, popř. ověřenou kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu; žádost musí být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději 40 dnů přede dnem voleb. Rovněž tak je třeba pro úplnost připomenout, že na základě ustanovení § 87 odst. 1 zákona nelze napadnout neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jako celku, nýbrž se lze domáhat podáním návrhu neplatnosti volby konkrétního kandidáta či kandidátů.

Řízení o návrhu na vydání rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je zvláštním druhem řízení i ve vztahu k rozhodování o jeho nákladech. Nejvyšší soud má zato, že v posuzovaném případě je nutno s přihlédnutím k předmětu řízení rozhodnout o nákladech řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) per. analogiam o. s. ř. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není žádný opravný prostředek přípustný (§ 200n odst. 5 o. s. ř.)

V Brně dne 3. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík