11 VSOL 96/2015-63
16 ICm 4102/2013 11 VSOL 96/2015-63 (KSOL 16 INS 12993/2013)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v právní věci žalobkyně Mgr. Pavlíny Jaškové, advokátky se sídlem Šumperk, Lužickosrbská 7, PSČ 787 01, jako insolvenční správkyně dlužnice Vlasty Skřivánkové, nar. 7.12.1967, bytem Ruda nad Moravou, Podžďáří 117, PSČ 789 63, zastoupené Mgr. Lenkou Sršňovou, advokátkou se sídlem Šumperk, Dr. E. Beneše 12, PSČ 787 01, proti žalovanému Feedback s.r.o., IČ: 28651669, se sídlem Olomouc, tř. Svobody 956/31, PSČ 779 00, zastoupenému JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem Ostrava, Českobratrská 2, PSČ 702 00, o určení neexistence popřené vykonatelné pohledávky jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužnice Vlasty Skřivánkové, nar. 7.12.1967, vedeném u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 12993/2013, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 16.4.2015, č.j. 16 ICm 4102/2013-55 (KSOL 16 INS 12993/2013)

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. m ě n í tak, že odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 26.11.2014, č.j. 16 ICm 4102/2013-32 (KSOL 16 INS 12993/2013) se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSOL 16 INS 12993/2013) Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odvolací řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 26.11.2014, č.j. 16 ICm 4102/2013-32 (KSOL 16 INS 12993/2013 zastavil z důvodu nezaplacení soudního poplatku z odvolání podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný včas odvolání, ve kterém namítal, že soud prvního stupně měl rozhodnout o zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby, neboť ke zpětvzetí žaloby se souhlasem žalovaného došlo ještě před samotným vydáním usnesení o uložení povinnosti uhradit soudní poplatek za podané odvolání. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že řízení sp.zn. KSOL16 ICm 4102/2013 se zastavuje z důvodu zpětvzetí žaloby.

Žalobkyně se k podanému odvolání žalovaného nevyjádřila.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 26.11.2014, č.j. 16 ICm 4102/2013-32 (KSOL 16 INS 12993/2013) bylo určeno, že žalovaný nemá za dlužnicí Vlastou Skřivánkovou v řízení pod sp.zn. KSOL 16 INS 12993/2013 pohledávku přihlášenou jako pohledávka č. 2 přihláškou č. P5 ve výši 217.464 Kč, a pohledávku přihlášenou jako pohledávka č. 3 přihláškou č. 5 ve výši 60.770 Kč (výrok I. a II.) a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 8.228 Kč (výrok III.). Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný včas blanketní odvolání s tím, že podané (KSOL 16 INS 12993/2013) odvolání odůvodní do 30 pracovních dnů ode dne jeho odeslání, což neučinil. Proto byl soudem prvního stupně vyzván usnesením ze dne 6.3.2015, č.j. 16 ICm 4102/2013-41 (KSOL 16 INS 12993/2013) k jeho opravě a doplnění, a to s poučením, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně doplněno a v odvolacím řízení pro tento nedostatek nelze pokračovat, odvolací soud podání odmítne. Na tuto výzvu doručenou dne 17.3.2015 reagoval žalovaný žádostí o prodloužení lhůty k odůvodnění odvolání, neboť účastníci řízení uzavřeli mimosoudní dohodu, takže lze očekávat zpětvzetí žaloby a zastavení řízení. Následně vzala žalobkyně podáním ze dne 23.3.2015, doručeným soudu 24.3.2015, žalobu zpět a současně se vzdala práva na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se zpětvzetím souhlasil. Poté soud prvního stupně usnesením ze dne 24.3.2015, č.j. 16 ICm 4102/2013-54 (KSOL 16 INS 12993/2013) žalovaného vyzval, aby do tří dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za odvolání ve výši 2000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto poplatkovou povinnost nesplnil, rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 205 odst. 1 o.s.ř. v odvolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). V odstavce 2 je pak uvedeno, čím lze odůvodnit odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jimž bylo rozhodnuto ve věci samé.

Podle ustanovení § 212a odst. 2 o.s.ř. rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a 209) ve věcech neuvedených v § 120 odst. 2 žádné odvolací důvody.

Podle ustanovení § 6a odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen zákon o soudních poplatcích ), poplatek za návrh na zahájení řízení se nevybírá, jestliže soud návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítne.

Podle ustanovení § 10 odst.3 zákona o soudních poplatcích soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.

Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že po zahájení odvolacího řízení musí soud nejprve zkoumat, zda má odvolání zákonem předepsané náležitosti, tj. zda je projednatelné (zda obsahuje odvolací důvody-viz ust. § 212a odst. 2 o.s.ř.). Za situace, kdy vady odvolání ani na výzvu soudu nebyly odstraněny, nelze hovořit (KSOL 16 INS 12993/2013) o řádně zahájeném odvolacím řízení a je na místě takové odvolání odmítnout podle ust. § 43 odst. 2 ve spojení s § 211 o.s.ř., aniž by byl vybírán soudní poplatek-viz ust. § 6a odst. 4 z.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Pouze za situace, je-li odvolání projednatelné, je nutno dále zkoumat, zda byl zaplacen soudní poplatek za odvolání, a pokud nebyl, je na místě postup dle ust. § 9 zákona o soudních poplatcích, který může vyústit k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání. O případném zpětvzetí žaloby, a tedy zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a zastavení řízení podle ust. § 222a odst. 1 o.s.ř., může proto soud po 1.9.2011 rozhodovat až tehdy, je-li odvolání projednatelné (bylo řádně zahájeno odvolací řízení) a byl-li zaplacen soudní poplatek za odvolání.

V posuzované věci nelze hovořit o řádně zahájeném odvolacím řízení, neboť žalovaný podal pouze blanketní odvolání, které na výzvu soudu nedoplnil, což je důvod pro odmítnutí odvolání podle ust. § 43 odst. 2 ve spojení s ust. § 211 o.s.ř., aniž bylo třeba vybírat soudní poplatek, proto nebylo na místě odvolací řízení zastavovat z důvodu nezaplacení soudního poplatku z odvolání podle ust. § 9 zákona o soudních poplatcích.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. změnil tak, že odvolání žalovaného podle ust. § 43 odst. 2 ve spojení s ust. § 211 o.s.ř. odmítl.

Žalovanému nebyla podle ust. § 146 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o.s.ř. uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení, neboť jí podle obsahu žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.).

V Olomouci dne 27.srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu