11 VSOL 83/2016-44
37 ICm 3234/2012 11 VSOL 83/2016-44 (KSBR 37 INS 6366/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v právní věci žalobce L support s.r.o., identifikační číslo osoby: 275 99 591, se sídlem v Praze, Vinohrady, Vinohradská 111/109, PSČ 130 00, zastoupeného Mgr. Petrem Svobodou, advokátem, se sídlem v Praze 4-Braník, Branická 659/107, PSČ 147 00, proti žalovanému JUDr. Miroslavu Kyprému, se sídlem v Brně, Palackého tř. 119, PSČ 612 00, insolvenčnímu správci dlužníka ANDRA AGENCY s.r.o., identifikační číslo osoby: 269 74 533, se sídlem Moutnice 319, PSČ 664 55, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 37 ICm 3234/2012, o určení pohledávky, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka ANDRA AGENCY s.r.o., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS 6366/2012, k odvolání žalobce ze dne 17.2.2016, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. února 2016, č.j. 55/37 ICm 3234/2012-19,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. února 2016, č.j. 55/37 ICm 3234/2012-19, se m ě n í tak, že žaloba žalobce ze dne 4.11.2012 se n e o d m í t á. isir.justi ce.cz (KSBR 37 INS 6366/2012)

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně odmítl podání žalobce ze dne 4.11.2012 (výrok I.) a nepřiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

V důvodech uvedl, že žalobce se uvedeným podáním domáhal určení, že jeho pohledávka ve výši 6.761.206 Kč za dlužníkem ANDRA AGENCY s.r.o. je zjištěna. Jelikož toto podání bylo toliko obecné a nebylo dostatečně určité, usnesením ze dne 16.10.2015, č.j. 55/37 ICm 3234/2012-15 soud žalobci dle § 43 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) ve znění platném do 1.1.2014, uložil, aby doplnil skutková tvrzení v takovém rozsahu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout, zejména, aby:-blíže specifikoval jednotlivé smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.2.2011, ze dne 24.2.2011 a ze dne 31.5.2011, které uzavřel s JUDr. Ludmilou Lejnarovou (kdo s kým, o jakém obsahu, tj. práva a povinnosti jednotlivých stran smluv, platební podmínky a dohoda o ceně a aby uvedené smlouvy předložil,-aby blíže specifikoval komisionářskou smlouvu a smlouvy o postoupení pohledávek, které uzavřeli původní věřitelka JUDr. Lejnarová s žalovaným (kdo s kým, o jakém obsahu, práva a povinnosti stran, platební podmínky a dohoda o ceně a aby dané smlouvy soudu předložil,-aby uvedl konkrétní přehled pohledávek, které žalovanému převedl a které nebyly uhrazeny. Ačkoliv žalobce v žalobě uvedl, že neuhrazené pohledávky specifikoval v příloze, soudu žádnou přílohu nedoručil. V neposlední řadě soud vyzval žalobce, aby předložil listinné důkazy, ze kterých bude vyplývat, že dané pohledávky, které mu žalovaný neuhradil, skutečně odkoupil od Dopravního podniku města Brna a.s. a současně, aby ozřejmil, jak dospěl k výši pohledávky 6.761.206,00 Kč a pokud žalobce uvede nová tvrzení, aby k nim přiložil listinné důkazy (§ 79 odst. 2 o.s.ř.). Žalobce však své podání ve stanovené lhůtě nedoplnil, ač byl poučen o následcích dle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. Proto soud jeho žalobu odmítl a žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu dle obsahu spisu žádné nevznikly.

Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. směřuje pouze k odstranění nedostatků žaloby dle ustanovení § 79 o.s.ř., nikoliv k doplnění žalobních tvrzení. K tomu má sloužit ustanovení § 118a o.s.ř. Jeho žaloba má všechny potřebné náležitosti, je projednatelná, proto důvod k postupu dle § 43 o.s.ř. tedy nebyl dán. V další části svého odvolání žalobce žalobu doplnil o tvrzení, jak, od koho a jaké pohledávky za dlužníkem nabyl, tyto pohledávky včetně jejich výše specifikoval. Současně odkázal na rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 28.4.2006 mezi jeho předchůdkyní JUDr. Ludmilou Lejnarovou a Dopravním podnikem města Brna, a.s., dále na postupní smlouvu zavřenou mezi jeho předchůdkyní a insolvenčním dlužníkem dne 2.5.2006, dle které měl dlužník za tyto pohledávky zaplatit cenu ve stejné výši, jakou zaplatila JUDr. Lejnarová Dopravnímu podniku města Brna, a.s. Dále uvedl, že (KSBR 37 INS 6366/2012) pohledávky JUDr. Lejnarové vůči dlužníku, z titulu nezaplacených postupních cen , byly postoupeny žalobci, včetně pohledávek ve výši 441.180 Kč, které vznikly na základě smlouvy o právním zastoupení, uzavřené mezi JUDr. Lejnarovou a dlužníkem dne 28.4.2006 a dodatku č. 4 komisionářské smlouvy ze dne 22.3.2007, dle kterého se dlužník zavázal jmenované uhradit rovněž náklady na poštovném. Dále žalobce uvedl, že:-smlouvou ze dne 3.2.2011 mu bylo JUDr. Lejnarovou postoupeno 12.255 ks dílčích pohledávek za dlužníkem, o nominální hodnotě 30 Kč za každou, v celkové výši 441.180 Kč, které byly dlužníku jeho předchůdkyní fakturovány (za právní zastoupení) fakturou č. 2011001 ze dne 19.1.2011, splatnou 2.2.2011;-smlouvou ze dne 24.2.2011 mu bylo JUDr. Lejnarovou postoupeno 10 ks dílčích pohledávek za dlužníkem (žalobcem specifikovaných), o různých nominálních hodnotách, v celkové výši 1.528.913 Kč z titulu neuhrazených cen dlužníkem za jednotlivá postoupení pohledávek podle příloh k postupní smlouvě ze dne 2.5.2006, které žalobce předkládá a jak jsou blíže specifikovány v čl. II. postupní smlouvy, přičemž žalobce na tento článek smlouvy o postoupení odkazuje a činí jej součástí svých tvrzení,-smlouvou ze dne 24.2.2011 mu bylo JUDr. Lejnarovou postoupeno 20 ks dílčích pohledávek za dlužníkem (žalobcem specifikovaných), o různých nominálních hodnotách, v celkové výši 4.791.113 Kč z titulu neuhrazených cen dlužníkem za jednotlivá postoupení pohledávek podle příloh k postupní smlouvě ze dne 2.5.2006, které žalobce předkládá a jak jsou blíže specifikovány v čl. II. postupní smlouvy, přičemž žalobce na tento článek smlouvy o postoupení odkazuje a činí jej součástí svých tvrzení. Proto žalobce navrhl, aby soud prvního stupně v rámci autoremedury, případně odvolací soud, napadené usnesení změnil tak, že se jeho žaloba neodmítá.

Ke svému odvolání a doplnění žaloby žalobce předložil: 1. Komisionářskou smlouvu ze dne 8.12.2005 uzavřenou mezi komitentem ANDRA AGENCY s.r.o. a komisionářem JUDr. Ludmilou Lejnarovou, 2. Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek č. 06/149/5030 ze dne 28.4.2006 uzavřenou mezi postupitelem Dopravním podnikem města Brna, a.s. a postupníkem JUDr. Ludmilou Lejnarovou, včetně Přílohy č. 1 k této rámcové smlouvě a to Smlouvy o postoupení pohledávek č. 2008/018 ze dne 28.3.2008, č. 2008/021 ze dne 15.4.2008, č. 2008/024 ze dne 18.4.2008 (jejichž součástí jsou soupisy postupovaných pohledávek), 3. Postupní smlouvu ze dne 2.5.2006 uzavřenou mezi postupitelem JUDr. Ludmilou Lejnarovou a postupníkem ANDRA AGENCY s.r.o., včetně přílohy č. 18/2008 ze dne 28.3.2008, č. 21/2008 ze dne 15.4.2008 a č. 024/2008 ze dne 21.4.2008 (jejichž součástí jsou seznamy postoupených pohledávek), 4. Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.2.2011, 24.2.2011 a ze dne 31.5.2011 uzavřené mezi JUDr. Ludmilou Lejnarovou, jako postupitelem a L support s.r.o. (žalobcem), včetně faktur, oznámení o postoupení, dokladu prokazujícího doručení a výzvy k plnění.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které jeho vydání (KSBR 37 INS 6366/2012) předcházelo (§ 206, § 212, § 21a odst. 1, odst. 5 a 6 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že dne 5.11.2012 byla Krajskému soudu v Brně doručena žaloba žalobce proti žalovanému JUDr. Miroslavu Kyprému, insolvenčnímu správci dlužníka ANDRA AGENCY s.r.o., kterou se domáhal určení jeho popřené nevykonatelné pohledávky ve výši 6.761.206 Kč. V žalobě uvedl, že usnesením ze dne 16.3.2012 pod sp. zn. KSBR 37 INS 6366/2012 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, usnesením ze dne 9.10.2012 (B-14) byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs a žalobce do uvedeného řízení přihlásil včas pohledávky v celkové shora uvedené výši, které má za dlužníkem na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 3.2.2011, 24.2.2011 a 31.5.2011, uzavřených s původní věřitelkou dlužníka JUDr. Ludmilou Lejnarovou. Tyto pohledávky byly u přezkumného jednání dne 5.10.2012 žalovaným v celém rozsahu popřeny. K právnímu důvodu vzniku svých pohledávek za dlužníkem dále uvedl, že vznikly původní věřitelce JUDr. Lejnarové tak, že dle komisionářské smlouvy uzavřené s dlužníkem nakupovala ze svých prostředků pohledávky od Dopravního podniku města Brna, a.s., a tyto pak (dle uvedené komisionářské smlouvy) a smluv o postoupení pohledávek převáděla dlužníku. Dlužník se zavázal za postoupené pohledávky, jak jsou specifikovány v příloze , hradit (pozn. zde nepochybně myšleno úplatu), což nesplnil. Dále žalobce uvedl, že původní věřitelka na zmíněné nákupy pohledávek vystavila dlužníku faktury a opakovaně jej o zaplacení upomínala, dlužník dosud ničeho nezaplatil ani původní věřitelce, ani žalobci. Ke své žalobě žalobce nepředložil žádné listinné důkazy a navrhl, aby žalovaný doložil, zda byly dlužníkem za postoupené pohledávky provedeny platby, ať již původní věřitelce či na účet žalobce a dále navrhl výslech JUDr. Ludmily Lejnarové.

Dále ze spisu vyplývá, že unesením ze dne 16.10.2015 (č.l. 15) soud prvního stupně vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení ve lhůtě 15 dnů od doručení, a to jednak ke smlouvám o postoupení pohledávek ze dne 3.2.2011, 24.2.2012 a 31.5.2012 (uzavřených mezi žalobcem a jeho předchůdkyní), aby konkretizoval komisionářskou smlouvu a smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejich obsahu, uzavřených mezi jeho předchůdkyní a žalovaným (pozn. nepochybně myšleno dlužníkem), a aby všechny potřebné listiny doložil a vyložil, jak dospěl k částce 6.761.206 Kč. Tato výzva, v níž byl žalobce poučen o následcích, tj. odmítnutí žaloby, byla advokátu žalobce doručena 22.10.2015; jelikož ve stanovené lhůtě na ní reagováno nebylo, vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení

Obsahové náležitosti žaloby vymezuje ustanovení § 79 odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř. tak, že návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, dále vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech (KSBR 37 INS 6366/2012) vyplývajících z obchodních vztahů musí návrh dále obsahovat identifikační číslo právnické osoby, identifikační číslo fyzické osoby, která je podnikatelem, popřípadě další údaje potřebné k identifikaci účastníků řízení.

Na základě shora uvedených zjištění lze přisvědčit soudu prvního stupně, že původní obsah žaloby žalobce byl kusý (byť z ní bylo zřejmé, že se domáhá určení popřené nevykonatelné pohledávky v požadované výši a žalobce zřejmě předpokládal, že soud bude vycházet i z jeho přihlášky pohledávek, na kterou ovšem ve své žalobě ani neodkázal), a co do tvrzených smluv či faktur (včetně smluv mezi dlužníkem a předchůdkyní žalobce) byla tato žaloba nekonkrétní. Žalobce v ní rovněž nevysvětlil, jak dospěl k celkové částce své pohledávky, kterou chce určit. Nelze totiž přehlédnout, že se jedná o incidenční spor ve smyslu § 159 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ), kdy ve smyslu ustanovení § 198 odst. 2 IZ může věřitel popřené nevykonatelné pohledávky v incidenční žalobě uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku uvedl v přihlášce pohledávky, nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Nicméně tyto zcela základní a potřebné údaje k tomu, aby jeho žaloba byla projednatelná, žalobce doplnil v rámci svého odvolání, včetně toho, z jakých jednotlivých částek jeho popřená pohledávka sestává. Po tomto dodatečném doplnění, včetně listin, které žalobce předložil, na které odkázal a učinil je součástí žaloby, již nic nebude soudu prvního stupně bránit v tom, aby žalobu žalobce projednal. V tomto směru odvolací soud v zájmu stručnosti zcela odkazuje na závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.10.2002, sen zn. 21 Cdo 370/2002, dále ze dne 25.9.2002, sen zn. 29 Odo 421/2002, ze dne 22.10.2009, sen. zn. 26 Cdo 4940/2007, ze dne 28.1.2015, sen. zn 30 Cdo 3527/2014, ze dne 30.7.2015, sen. zn. 30 Cdo 858/2014 a celé řady dalších, které jsou dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu.

Lze jen doplnit, že i v případě pokud žalobce doposud nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti a nesplnil tak dostatečně svou povinnost tvrzení, případně též povinnost důkazní, pak tento případný nedostatek nezpůsobuje neprojednatelnost jeho žaloby, neboť dle konstantní judikatury lze tyto nedostatky odstranit dodatečně v průběhu řízení, a to ať již na základě výzvy soudu nebo po konkrétním poučení při nařízeném jednání, včetně poučení o následcích (neúspěch žaloby).

Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba žalobce neodmítá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž (KSBR 37 INS 6366/2012)

řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 27. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu