11 VSOL 231/2017-76
33 ICm 149/2014 11 VSOL 231/2017-76 (KSOS 33 INS 28525/2012)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Anny Hradilové ve věci žalobkyně Mgr. Žanety Burkotové, se sídlem Karviná, Masarykovo náměstí 38, insolvenční správkyně dlužníka TEKAR GROUP a.s., se sídlem Petřvald, Gen. Svobody 272, PSČ 735 41, identifikační číslo osoby 27827763, zastoupené Mgr. Zuzanou Hrudovou, advokátkou se sídlem Karviná, Masarykovo náměstí 38, PSČ 733 01 proti žalovaným 1) Vendule anonymizovano , anonymizovano , 2) Zdeňku anonymizovano , nar. 17.10.1968, oba bytem Zděchov 239, PSČ 756 07 a 3) Darině anonymizovano , anonymizovano , bytem Havířov, Přátelství 385/9b, PSČ 736 01, všem zastoupeným JUDr. Kateřinou Martínkovou, advokátkou se sídlem Ostrava- Moravská Ostrava, Sokolská třída 966/22, PSČ 702 00, v řízení, do něhož vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě, se sídlem Ostrava 1, Na Hradbách 21, PSČ 729 01, o neúčinnost právního úkonu jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka TEKAR GROUP a.s. vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 33 INS 28525/2012, o odvolání žalovaných 1),2) a 3) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.9.2016, č.j. 33 ICm 149/2014-62 (KSOS 33 INS 28525/2012)

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že řízení se do pravomocného skončení věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp zn. 33 ICm 153/2014 ( KSOS 33 INS 28525/2012) nepřerušuje. isir.justi ce.cz (KSOS 33 INS 28525/2012)

Odůvodnění:

Soud prvního stupně přerušil řízení o určení neúčinnosti kupní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem jako prodávajícím a žalovanými jako kupujícími dne 9.7.2012 podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. do pravomocného skončení věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 33 ICm 153/2014 (KSOS 33 INS 28525/2012), v níž se shodná žalobkyně domáhá vůči žalované 1) Vendule anonymizovano a žalované 3) Darině anonymizovano určení, že smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 26.6.2012 ke stavbě č.p. 336 postavené na pozemku parcela č. 2521/2 v části obci Dolní Suchá pro k.ú. Dolní Suchá, obec Havířov k zajištění pohledávky žalovaných 1) a 3) ve výši 4 mil. Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 25.5.2006 je neúčinná. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že na základě výsledku sporu o neúčinnost zástavní smlouvy může být vyřešena otázka, jakého vyššího uspokojení se dostalo žalovaným, než jaké by jim náleželo v konkursu a v jakém rozsahu dlužník tvrzeným odporovaným úkonem zkrátil možnost uspokojení ostatních věřitelů.

Proti tomuto rozhodnutí podali všichni žalovaní odvolání, v němž namítali, že rozhodnutí je neurčité a že v řízení o neúčinnosti smlouvy o zřízení zástavního práva sp.zn. 33 ICm 153/2014 (KSOS 33 INS 28525/2012) není řešena otázka, která by mohla mít význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Pro posouzení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 9.7.2012 jsou rozhodující okolnosti, které zde byly dány v době uzavření této smlouvy a jakékoliv skutečnosti, které by následně nastaly, nemají na posouzení neúčinnosti vliv. V době uzavírání kupní smlouvy byla předmětná nemovitost, tedy stavba č.p. 336 postavená na parcele č. 2521/2 zatížena zástavním právem platně zřízeným k zajištění pohledávky žalovaných 1) a 3). Zástavní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí, platnost zřízení zástavního práva nebyla nikdy zpochybňována a napadena v jakémkoliv soudním řízení. Výsledek sporu o neúčinnost právního úkonu nemůže na věci změnit ničeho, když neúčinnost právního úkonu se zakládá až právní mocí rozhodnutí, tedy až tímto okamžikem lze úkon považovat za neúčinný a vyvozovat z něho důsledky. Proto výsledek řízení o neúčinnost smlouvy o zřízení zástavního práva nemůže mít žádný vliv na rozhodnutí o neúčinnost kupní smlouvy, když výsledek tohoto řízení může založit pouze stav do budoucna, neovlivní však okolnosti, které zde byly dány v době uzavření smlouvy. Přerušení řízení představuje pouze další oddálení rozhodnutí ve věci za situace, kdy řízení je vedeno téměř tři roky a po celou dobu jsou žalovaní vystaveni nejistotě ohledně svých práv. V době převodu vlastnického práva byli žalovaní věřiteli dlužníka, a to věřiteli zajištěnými, když k zajištění pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne 25.5.2006 ve výši jistiny 4 mil. Kč byla uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 25.5.2006, kterou byl dán do zástavy pozemek parc. č. 2521 v k.ú. Dolní Suchá, který byl následně rozdělen na pozemky parc. č. (KSOS 33 INS 28525/2012) 2521/1 a parč. č. 2521/2, platnost ani účinnost této zástavní smlouvy nebyla rozporována. V rámci konkursu by tak žalovaní byli vždy uspokojováni jako zajištění věřitelé. Z předloženého znaleckého posudku přitom vyplynulo, že hodnota těchto nemovitostí činila přes 2 mil. Kč a tedy nejméně v této částce by žalovaní byli uspokojeni vždy. Soud tak pochybil, když neprovedl dokazování a neobjasnil si, jakého uspokojení by se žalovaným v konkursu dostalo i bez přihlédnutí k zástavnímu právu k budově, když jen po zhodnocení těchto aspektů si mohl učinit závěr o tom, zda může mít účinnost či neúčinnosti zástavního práva k budově vliv na předmětné soudní řízení. Při tomto posuzování je nutno porovnávat jen tu část kupní ceny, která byla započtena, když ve zbytku žalovaní poskytli plnění v penězích. Právní úkon započtení vzájemných pohledávek není napaden žalobou o neúčinnost právního úkonu a je tedy zřejmé, že samotným uzavřením kupní smlouvy nemohli být žalovaní nikterak zvýhodněni. Rozhodnutí o přerušení řízení je nejméně předčasné, když soud dosud nezjistil všechny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci a nemohl si učinit závěr, zda neúčinnost zřízení zástavního práva může mít pro probíhající řízení význam.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal odvolací soud podle ustanovení § 212, 212a o.s.ř. odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných je důvodné.

Podle ustanovení § 7 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. (dále IZ) nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu spisu vyplývá, že -předmětnou žalobou došlou soudu dne 16.1.2014 se žalobkyně domáhá určení, že kupní smlouva ze dne 9.7.2012, na základě níž byly převedeny nemovitosti v části obce Dolní Suchá a) parc. č. 2521/1-orná půda, b) parc. č. 2521/2 zastavěná plocha a nádvoří a c) stavba č.p. 336-postavená na pozemku parc. č. 2521/2 zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na LV č. 1864 pro k.ú. Dolní Suchá, obec Havířov na žalované, je vůči přihlášeným věřitelům, kteří uplatňují své právo vůči dlužníkovi v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. KSOS 33 INS 28522/2012 neúčinná a dále domáhá se uložení povinnosti vydat uvedené nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka; -ve vyjádření k žalobě žalovaní nesouhlasili s tvrzením žalobkyně, že nemovitosti byly kupní smlouvou ze dne 9.7.2012 prodány za cenu nižší, než byla stanovena dvěma nezávislými znaleckými posudky. Nemovité věci, jež byly předmětem převodu, byly v době uzavření kupní smlouvy zatíženy zástavními právy k zajištění pohledávky ve výši 712.500 Kč ve prospěch Radka Waloszka na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29.5.2008 s právními účinky vkladu práva (KSOS 33 INS 28525/2012) ke dni 17.6.2008, toto zástavní právo podstatně ovlivnilo cenu obvyklou převáděných nemovitostí, neboť vázlo na parcele č. 2521/1 a parc. č. 2521/2, a toto zástavní právo znalec při zpracování znaleckého posudku při stanovení ceny obvyklé nezohlednil. Výše kupní ceny sjednaná kupní smlouvou ze dne 9.7.2012 byla obvyklá v místě a čase uzavření smlouvy. Na nemovitostech měly žalované 1) a 3) zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění své pohledávky na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 24.5.2006 s právními účinky vkladu práva ke dni 25.5.2006 a dále ze zástavní smlouvy ze dne 26.6.2012 ke stavbě č.p. 336 na pozemku parc. č. 2521/2. V případě, že by žalované 1) a 3) byly uspokojovány v konkursním řízení, byly by jejich pohledávky uspokojovány jako zajištěné zástavním právem na nemovitých věcech a měly by nárok na uspokojení svých pohledávek z výtěžku zpeněžení nemovitých věcí. Proto je kupní smlouva ze dne 9.7.2012 platná a účinná; -Krajské státní zastupitelství Ostravě se ve vyjádření k žalobě vyjádřilo k zůstatku ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 25.5.2006 mezi dlužníkem a žalovanými 1) a 3). K zajištění této půjčky bylo zřízeno zástavní právo nejprve k pozemku parc. č. 2521 smlouvou uzavřenou dne 25.5.2006 a následně ke stavbě č.p. 336 postavené na pozemku parc. č. 2521/2 smlouvou uzavřenou 26.6.2012. Dlužník hradil bez problémů až do roku 2010. Závazku dlužníka vůči žalovaným ke dni uzavření kupní smlouvy mohla odpovídat částka 2.581.697 Kč, která byla uhrazena vzájemným zápočtem. Doplatek kupní ceny ve výši 1.957.493 Kč byl převeden na účet dlužníka a použit k uspokojení jeho jiných věřitelů. Pokud tedy dlužník prodal nemovitost pod její skutečnou hodnotou, zkrátil tím zajištěné věřitele o částku 660.810 Kč, která je podstatná ve smyslu § 240 odst. 1 IZ. Kupní smlouvou s kupní cenou ve výši 4.539.190 Kč se dlužník dle § 240 odst. 1 IZ zavázal k poskytnutí plnění za protiplnění, jehož obvyklá cena byla podstatně nižší. Pokud by byly zástavní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a žalovanými dne 25.5.2006 a 26.6.2012 shledány jako platné a účinné, a kupní smlouva by byla hodnocena izolovaně od dalšího jednání dlužníka a žalovaných, byly by zřejmě žalované osobami, které plně uspokojily svou pohledávku za dlužníkem sice v době úpadku a mimo insolvenční řízení, ovšem v souladu s požadavky insolvenčního zákona; -u jednání dne 26.2.2016 byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení podle § 118a odst. 1 o.s.ř. jakého vyššího uspokojení se dostalo žalovaným, než by jim náleželo v konkursu a v jakém rozsahu dlužník tvrzeným odporovaným úkonem zkrátil možnost uspokojení ostatních věřitelů, to vše s ohledem na stav majetkové podstaty. Zástupkyně žalovaných navrhla důkazy mimo jiné k prokázání tvrzení, že nemovitosti byly v době uzavření kupní smlouvy zatíženy zástavním právy ze smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi p. Waloszkem, Kalužou a dlužníkem ze dne 29.5.2008, ze smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené mezi p. Waloszkem a p. Tesařem a dále ze zástavní smlouvy ze dne 25.5.2006 uzavřené mezi dlužníkem a žalovanými 1) a 3) a zástavní smlouvy ze dne 26.6.2012 uzavřené mezi dlužníkem, žalovanými 1) a 3). Dále navrhovala k důkazu smlouvu o smlouvě budoucí zástavní ze dne 25.5.2006 uzavřenou mezi dlužníkem, žalovanými 1) a 3). Krajské státní zastupitelství označilo za sporné zástavní právo k nemovitostem ze dne 26.6.2012 a z toho plynoucí sporné postavení žalovaných jako zajištěných věřitelů a navrhlo přerušení řízení do skončení incidenčního sporu vedeného (KSOS 33 INS 28525/2012) u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 33 ICm 153/2014. Při jednání soud provedl důkaz navrhovanými listinami; -dne 18.3.2016 žalobkyně doplnila žalobu, v níž mimo jiné uvedla, že v případě, že bude žalobě vyhověno, mají žalovaní své pohledávky zajištěny pouze zástavní smlouvou ze dne 25.5.2006, předmětem této smlouvy však byl pouze pozemek parc. č. 2521, jehož hodnota nedosahuje částky 2.581.597 Kč, a proto samotné započtení této částky na kupní cenu zkracuje ostatní věřitele, jelikož se žalovaní uspokojili ve 100 % své pohledávky, aniž by byli zajištěnými věřiteli do celé částky. Na tomto skutkovém základě vydal soud prvního stupně napadené rozhodnutí.

Z obsahu insolvenčního rejstříku je zřejmé, že dne 17.1.2014 podala žalobkyně Mgr. Žaneta Burkotová žalobu vedenou pod sp.zn. 33 ICm 153/2014, jíž se domáhá proti žalovaným Vendule anonymizovano a Darině anonymizovano určení, že smlouva o zřízení zástavního práva ze dne 26.6.2012 ke stavbě č.p. 336 postavené na pozemku p. č. 2521/2 v k.ú. Dolní Suchá, obec Havířov k zajištění pohledávky žalovaných ve výši 4 mil. Kč ze smlouvy o půjčce ze dne 25.5.2006, je neúčinná, neboť je zvýhodňujícím právním úkonem podle ust. § 235 a § 241 odst. 3 písm. d) IZ.

Odvolací soud konstatuje, že rozhodnutí soudu prvního stupně je dostatečně určité, neboť označuje řízení, do jehož skončení bylo dané řízení přerušeno.

Podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

Důvod přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. spočívá zejména v hospodárnosti řízení. Odvolací soud vzal při posouzení hospodárnosti přerušení řízení v úvahu, že předmětná odpůrčí žaloba ke kupní smlouvě ze dne 9.7.2012 je podána vůči Vendule anonymizovano , Zdeňku anonymizovano a Darině anonymizovano , zatímco účastníkem řízení o odpůrčí žalobě vedené pod sp. zn. 33 ICm 153/2014, do jehož skončení bylo dané řízení přerušeno, není žalovaný 2). Předmětná odpůrčí žaloba se týká pozemků parc. č. 2521/1, parc. č. 2521/2 a stavby č.p. 336 postavené na parc. č. 2521/2, vše zapsáno na LV č. 1864 pro k.ú. Dolní Suchá, obec Havířov, zatímco řízení vedené pod sp. zn. 33 ICm 153/2014 se týká pouze stavby č.p. 336 postavené na pozemku parc. č. 2521/2 v k.ú. Dolní Suchá, obec Havířov. Takže vymezený okruh účastníků a předmět řízení není v obou řízeních zcela shodný a závěry učiněné v řízení vedeném pod sp.zn. 33 ICm 153/2014 nebudou závazné pro žalovaného 2), který není jeho účastníkem. Řízení sp.zn. 33 ICm 153/2014 je vedeno pouze o zástavní smlouvě ke stavbě č.p. 336 na parc. č. 2521/2, nikoliv k pozemkům p.č. 2521/1 a č. 2521/2, proto nejsou závěry učiněné v řízení sp.zn. 33 ICm 153/2014 závazné pro neúčinnost kupní smlouvy ze dne 9.7.2012, neboť v době, kdy byly uzavřeny zástavní smlouvy a kupní smlouva, se právní vztahy k nemovitostem řídily občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., dle jehož ustanovení § 119 odst. 2 byly pozemky a stavby samostatnými nemovitými věcmi. Již z těchto (KSOS 33 INS 28525/2012) odlišností je zřejmé, že přerušení řízení o vyslovení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 9.7.2012 do skončení řízení vedeného o vyslovení neúčinnosti zástavní smlouvy ze dne 26.6.2012 pouze ke stavbě č.p. 336 na pozemku parc. č. 2521/2 v k.ú. Dolní Suchá, obec Havířov a pouze vůči žalovaným 1) a 3) není hospodárné. Zejména je však oprávněná odvolací námitka žalovaných, že pro posouzení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 9.7.2012 jsou rozhodující okolnosti, které zde byly v době uzavření kupní smlouvy a pouze tyto skutečnosti jsou rozhodné pro posouzení podmínek pro neúčinnost kupní smlouvy. Platnost zástavního práva ke stavbě č.p. 336 postavené na parc. č. 2521/2 nebyla napadena a odvolací soud zdůrazňuje, že platnost a neúčinnost právního úkonu jsou dva zcela odlišné právní pojmy s odlišnými důsledky. Protože neúčinnost právního úkonu se skutečně zakládá až právní mocí rozhodnutí o vyslovení neúčinnosti úkonu s důsledky do budoucna, nikoliv zpětně, nezodpoví výsledky řízení vedeného pod sp. zn. 33 ICm 153/2014 žádnou předběžnou otázku pro řízení o určení neúčinnosti kupní smlouvy, kterou by nebyl schopen soud prvního stupně v tomto řízení posoudit sám.

Proto není přerušení řízení soudem prvního stupně věcně správné a odvolací soud napadené rozhodnutí podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil.

Je ovšem na zvážení soudu prvního stupně, zda vzhledem k okruhu účastníků a předmětu řízení vedených pod sp.zn. 33 ICm 153/2014 a 33 ICm 149/2014 by hospodárnosti řízení nepřispělo spojení řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 20. července 2017

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v. r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu