11 VSOL 168/2015-22
26 ICm 1584/2015 11 VSOL 168/2015-22 (KSBR 26 INS 3130/2015)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v právní věci žalobkyně Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Libáň, Psinice 8, PSČ 507 23, identifikační číslo 42202876, zastoupené obecným zmocněncem Martinem anonymizovano , anonymizovano , bytem Libáň, Náměstí Svobody 36, PSČ 507 23, proti žalovaným: 1) 1. Insolvenční v.o.s., se sídlem Předměřice nad Labem, Obránců míru 331, PSČ 503 22, identifikační číslo 28860322, insolvenčnímu správci dlužnice Ivany anonymizovano , anonymizovano , bytem Třebíč, Na Svahu 907/7, PSČ 674 01, 2) Ivaně anonymizovano , anonymizovano , bytem Třebíč, Na Svahu 907/7, PSČ 674 01, o určení pravosti pohledávky, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužnice Ivany anonymizovano , anonymizovano , bytem Třebíč, Na Svahu 907/7, PSČ 674 01, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 3130/2015, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.6.2015, č. j. 26 ICm 1584/2015-11, KSBR 26 INS 3130/2015-C1-3,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. (KSBR 26 INS 3130/2015)

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, zastavil řízení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že vyzval žalobkyně k zaplacení soudního poplatku ze žaloby o určení nevykonatelné pohledávky ve výši 5.000 Kč (položka 13.1a/ sazebníku soudních poplatků) do tří dnů od doručení usnesení s poučením, že nezaplatí-li ve stanovené lhůtě poplatek, bude řízení zastaveno. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 12.6.2015. Žalobkyně soudní poplatek nezaplatila a podáním doručeným soudu dne 19.6.2015 sdělila, že soudní poplatek nezaplatí, neboť jí neměl být vyměřen. Soud prvního stupně proto řízení zastavil a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ustanovení § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. s odůvodněním, že žalovaní by měli právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spis jim však v řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání, v němž namítala, že v posuzované věci neměl být soudní poplatek ze žaloby vybírán, neboť se jedná o rozhodnutí procesní povahy (položka 22 bod 14 Sazebníku poplatků) a navíc je absurdní požadovat zaplacení soudního poplatku ze žaloby ve výši 5.000 Kč, když se domáhá určení pravosti pohledávky toliko ve výši 1.490 Kč, přičemž je evidentní, že žalobkyně dlužnici vystavila fakturu za služby, které vykonala.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen též IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekucí se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. (KSBR 26 INS 3130/2015)

Z obsahu spisu se podává, že řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 22.4.2015 žalobou, jíž se žalobkyně domáhala určení, že má vůči dlužnici pohledávku ve výši 1.490 Kč představující vyúčtovanou cenu za provedené služby, kterou dlužnice nezaplatila. Soud prvního stupně vyzval žalobkyni usnesením ze dne 8.6.2015, č. j. 26 ICm 1584/2015-4, KSBR 26 INS 3130/2015-C1-2, aby ve lhůtě tří dnů od doručení usnesení zaplatila soudní poplatek za žalobu, který činí podle položky 13.1a) Sazebníku soudních poplatků 5.000 Kč a současně žalobkyni poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, bude řízení před soudem prvního stupně zastaveno, ledaže je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, jestliže poplatník ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují a doloží, že bez své viny nemohl soudní poplatek zaplatit. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 12.6.2015. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala podáním doručeným soudu dne 19.6.2015, v němž uvedla, že jí soudní poplatek neměl být vyměřen, neboť se jedná o žalobu procesní povahy, a proto také soudní poplatek nezaplatila. Dne 29.6.2015 sdělila účtárna Krajského soudu v Brně, že soudní poplatek za žalobu nebyl zaplacen. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 30.4.2015 (dále též jen zákon o SOP ), jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o SOP, poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti.

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o SOP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnost zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona o SOP, soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

Podle položky 13.1a) Sazebníku poplatků k zákonu o SOP, činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky 5.000 Kč.

Odvolací soud uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 8.6.2015, č. j. 26 ICm 1584/2015-4, KSBR 26 INS 3130/2015-C1-2, k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 5.000 Kč, neboť v posuzované věci se žalobkyně žalobou domáhá určení své popřené pohledávky a podáním žaloby jí tudíž vznikla poplatková povinnost (§ 4 odst. 1 (KSBR 26 INS 3130/2015) písm. a/, § 2 odst. 1 písm. a/ zákona o SOP). Výši soudního poplatku soud prvního stupně stanovil v souladu s položkou 13.1 a) Sazebníku poplatků k zákonu o SOP, když výše pohledávky, jíž se spor týká, není pro určení výše poplatku rozhodná. Jelikož žalobkyně soudní poplatek za žalobu nezaplatila ani po výzvě soudu zrealizované výše uvedeným usnesením, v němž byla poučena, že řízení bude v případě nezaplacení soudního poplatku zastaveno, postupoval soud prvního stupně správně, pokud řízení v posuzované věci dle ustanovení § 9 odst. 1, odst. 3 zákona o SOP zastavil.

Soud prvního stupně rozhodl správně v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. i o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, neboť žalobkyně tím, že nezaplatila soudní poplatek za žalobu, zavinila zastavení řízení, žalovaným však podle obsah spisu v řízení před soudem prvního stupně náklady nevznikly.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soud prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznal, neboť právo na náhradu nákladů odvolacího řízení by měli žalovaní, kteří byli v odvolacím řízení plně úspěšní, žalovaným však podle obsahu spisu v odvolacím řízení náklady nevznikly. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 29.října 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu