11 VSOL 148/2016-34
37 ICm 1557/2014 11 VSOL 148/2016-34 (KSBR 37 INS 36506/2013)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v právní věci žalobkyně Drahomíry anonymizovano , anonymizovano , bytem Radvanice, Světlá 911/23, PSČ 716 00, zastoupené JUDr. Pavlem Kortou, advokátem, se sídlem Ostrava, Poštovní 39/2, PSČ 702 00, proti žalovanému LIQUIDATORS v.o.s., sídlem Praha 3, Radhošťská 1942/2, identifikační číslo osoby: 248 17 465, insolvenčního správce dlužníka Vlastimila anonymizovano , anonymizovano , bytem Žeraviny 57, PSČ 696 63, o určení popřené pohledávky, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka Vlastimila anonymizovano , vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. KSBR 37 INS 36506/2013, k odvolání žalobkyně ze dne 24.6.2016 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2016, č.j. 57/37 ICm 1557/2014-22,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. dubna 2016, č.j. 57/37 ICm 1557/2014-22, se m ě n í tak, že usnesení téhož soudu ze dne 13.11.2015, č.j. 55/37 ICm 1557/2014-19 se ve výroku II., kterým byl žalobkyni ustanoven zástupce JUDr. Pavel Korta, advokát, se sídlem Poštovní 39/2, 702 00 Ostrava, identifikační číslo osoby: 662 08 378, n e z r u š u j e.

O d ů v o d n ě n í: Shora označeným usnesením Krajský soudu v Brně zrušil své usnesení ze dne 13.11.2015, č.j. 55/37 ICm 1557/2014-19 ve výroku II., kterým žalobkyni ustanovil pro toto řízení zástupce z řad advokátů-JUDr. Pavla Kortu. isir.justi ce.cz (KSBR 37 INS 36506/2013)

V důvodech uvedl, že žalobkyně dne 7.5.2014 podala žalobu, kterou se domáhá určení svých pohledávek, které přihlásila do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Vlastimila anonymizovano , jež je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS 35506/2013; jedná o pohledávky č. 1 a 2, vedené v přihlášce č. P4. Současně žalobkyně požádala o ustanovení právního zástupce a o osvobození od soudního poplatku. Usnesením ze dne 13.11.2015, č.j. 55/37 ICm 1557/2014-19, soud ve výroku I. přiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků a ve výroku II. žalobkyni ustanovil zástupce z řad advokátů JUDr. Pavla Kortu. S odkazem na ustanovení § 30 o.s.ř. soud prvního stupně zdůraznil, že dle něj lze účastníku ustanovit zástupce pouze tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky, tj. musí jít o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a dále musí být ustanovení zástupce nezbytné pro ochranu práv. Druhou uvedenou podmínkou se soud zabýval opakovaně a dodatečně dospěl k závěru, že ji žalobkyně nesplňuje. Zástupce má být ustanoven pro ochranu práv účastníka, avšak podaná žaloba nesvědčí o právní nedostatečnosti žalobkyně. Proto soud prvního stupně uzavřel, že pro ustanovení zástupce z řad advokátů nebyly od počátku splněny předpoklady s tím, že skutečnost, že v dané věci byla žalobkyně osvobozena od placení soudního poplatku, nemá na ustanovení zástupce žádný vliv. Proto právní mocí tohoto usnesení končí v tomto řízení shora jmenovaný jako zástupce a o jeho nákladech bude rozhodnuto samostatným usnesením.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání. Namítla, že žalobu i žádost o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů ji zhotovil JUDr. Jan Handlíř, stejně jako veškeré další podklady, žádosti a přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka Vlastimila anonymizovano . Za jeho služby řádně platila a byly to nemalé částky, přestože sama je v insolvenci. Dostala se však do situace, kdy si již nemůže právní služby dovolit. Dle jejího názoru se jedná o právně složitou věc, sama nemá s kým se poradit, nemá právnické vzdělání, proto právní zastoupení potřebuje k ochraně svých práv. Její současné příjmy postačí pouze na zajištění jejích základních životních potřeb a nelze očekávat, že by se její finanční situace v dohledné době změnila. Navrhla, aby soud prvního stupně napadené usnesení zrušil a ponechal JUDr. Pavla Kortu jejím zástupcem.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) v platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (KSBR 37 INS 36506/2013) (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), dospěl k závěru, že odvolání nelze upřít důvodnost.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle odst. 2, vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Ustanovení zástupce účastníku nezávisí na úvaze soudu; jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 30 odst. 1 o.s.ř., je soud povinen žádosti účastníka o ustanovení zástupce vyhovět. Tím soud plní povinnost zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv dle § 18 odst. 1 o.s.ř.; současně jde o naplnění článku 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení. Předpokladem pro ustanovení zástupce podle § 30 odst. 1, 2 o.s.ř. je tedy žádost účastníka, skutečnost, že účastník splňuje předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, že u účastníka nejde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo brání práva a že to vyžadují zájmy účastníka, což v podstatě znamená, že musí jít o řízení složité, a to jak skutkově, tak právně, mimo případ, že je zákonem stanoveno povinné zastoupení advokátem (notářem).

V přezkoumávaném případě se ze spisu soudu prvního stupně podává, že dne 7.5.2014 podala žalobkyně proti žalovanému (insolvenčnímu správci shora jmenovaného dlužníka) žalobu, kterou se domáhá určení pravosti svých pohledávek č. 1 (ve výši 921.437,38 Kč) a č. 2 (ve výši 212.879,43 Kč), přihlášených do insolvenčního řízení ve věci dlužníka (přihláška je vedena pod P4); tedy v celkové výši 1.134.316,81 Kč. S podrobnou argumentací uvedla, na základě jakých právně významných skutečností se obě pohledávky zakládají, jakými listinami hodlá pohledávky prokazovat a zdůraznila, že žalobu na určení obou pohledávek podává přesto (tedy z opatrnosti), že pohledávka č. 2 je vykonatelná, což jednak žalobkyně k přihlášce příslušným rozsudkem doložila a k výzvě žalovaného o tuto skutečnost podáním, doručeným soudu dne 23.4.2014 (tj. v den přezkumného jednání) svou přihlášku doplnila. Přesto žalovaný její pohledávky popřel a vyzval ji k podání předmětné žaloby. Současně s žalobou žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů, podrobně popsala důvody (majetkové poměry) s tím, že se pro ni jedná o právně obtížný případ.

Po té, kdy dle výzvy soudu žalobkyně doložila podklady pro rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků (vyplněné prohlášení a doklady o svých příjmech) a doplnila svou žádost o tvrzení, že sama se dostala do úpadku, o čemž probíhá insolvenční řízení, kdy jí z příjmu zůstávají jen minimální částky, a soud prvního stupně prověřil (č.l. 17), že ohledně žalobkyně probíhá u Krajského soudu (KSBR 37 INS 36506/2013) v Ostravě insolvenční řízení pod sp. zn. KSOS 36 INS 20079/2013, vydal dne 13.11.2015 pod č.j. 55/37 ICm 1557/2014-19 usnesení, kterým žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a ustanovil jí zástupce z řad advokátů JUDr. Pavla Kortu (výrok II.). Na to bez dalšího vydal nyní odvoláním napadené usnesení.

Odvolací soud při svých úvahách vycházel ze shora citovaného ustanovení (§ 30 o.s.ř) a z dosavadního obsahu spisu, a o oproti soudu prvního stupně dospěl k závěru, že již z rozsáhlé (včetně právní) argumentace obsažené v žalobě, je zřejmé, že se z hlediska žalobkyně jedná o právně složitější věc a to jak po stránce hmotněprávní, tak procesní (mj. bude zřejmě nutno posoudit, zda žalobkyně včas a řádně uplatnila v insolvenčním řízení dlužníka u pohledávky č. 2 její vykonatelnost). Ze strany žalobkyně jsou nadále splněny předpoklady ve smyslu ustanovení § 138 o.s.ř., nejedná se v jejím případě o bezúspěšné uplatňování nebo brání práva a především odvolací soud uzavřel, že žalobkyně, která je bez právnického vzdělání, s největší pravděpodobností nevyhotovila žalobu sama, nýbrž že ji musela vyhotovit osoba s právnickým vzděláním, která se orientuje i v insolvenčním řízení. Lze proto uvěřit žalobkyni, že ji žalobu sepsal a podklady (potřebné listinné důkazy) sestavil JUDr. Jan Handlíř (pozn. advokát) a že by pro žalobkyni bylo obtížné bez právní pomoci, hájit své zájmy sama.

Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud napadené usnesení dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13.11.2015, č.j. 55/37 ICm 1557/2014-19 se ve výroku II., kterým byl žalobkyni ustanoven zástupce JUDr. Pavel Korta, advokát, nezrušuje.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 30. srpna 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu