11 VSOL 12/2012-66
37 ICm 226/2010 11 VSOL 12/2012-66 KSBR 37 INS 928/2009

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové ve věci žalobkyně Ing. Lenky Kuparowitzové, nar. 13.7.1962, bytem Kupařovice 1, PSČ 664 64, proti žalovanému Ing. Lukáši Nožičkovi, Spodní 22, Brno, PSČ 625 00, insolvenčnímu správci dlužníka Ing. Pavla Kuparowitze, nar. 12.7.1961, bytem Kupařovice 1, PSČ 664 64, zastoupenému Mgr. Radovanem Indrou, advokátem se sídlem Čechyňská 16, Brno, PSČ 602 00, o návrhu na přistoupení vedlejšího účastníka Tomáše Hlaváčka, bytem Opálkova 19, Brno, PSČ 635 00, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 37 INS 928/2009, 37 ICm 226/2010-61 ze dne 31.1.2012

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a řízení o návrhu na přistoupení vedlejšího účastníka se z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně nepřipustil vstup Tomáše Hlaváčka do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně. V důvodech svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se domáhá svou žalobou vyloučení ideální poloviny nemovitostí ve společném jmění KSBR 37 INS 928/2009 žalobkyně a dlužníka. Na jednání konaném dne 18.2.2011 žalobkyně navrhla, aby soud připustil přistoupení Tomáše Hlaváčka do řízení na její straně, neboť tento jako její věřitel má zájem na výsledku tohoto sporu. V podání ze dne 26.5.2011 Tomáš Hlaváček sdělil, že sice vede spor vůči žalobkyni, který nebyl skončen, nemá však vědomosti o tom, který majetek patří či nepatří do společného jmění manželů, a proto se svým navrhovaným vedlejším účastenstvím nemůže nijak přispět ke konečnému výsledku sporu o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka. Z tohoto důvodu nesouhlasí, aby do daného řízení přistupoval jako vedlejší účastník.

Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání. Uvedla, že Tomáš Hlaváček podal dne 17.7.2009 přihlášku pohledávky do předmětného insolvenčního řízení, což dostatečně jeho právní zájem prokazuje. Podle jejího názoru je bezpředmětné, zda Tomáš Hlaváček má povědomí v tom směru, který majetek patří do společného jmění manželů patří nebo nepatří, když skutečnost, že nemovitost je ve společném jmění manželů, je zřejmá z veřejně přístupných dat katastrálního úřadu. Namítla, že ideální polovina předmětné nemovitosti, která by jí měla připadnou po rozdělení společného jmění manželů, je jediným jejím majetkem, její příjem je invalidní důchod pod hranicí životního minima, takže případný úspěch Tomáše Hlaváčka ve sporu o předmětnou pohledávku (sp. zn. 46 C 90/2007) by byl k ničemu, neboť by mu vysouzenou pohledávku neměla z čeho zaplatit. Navrhuje proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřené ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 93 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř., jako vedlejší účastník může se vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku, pokud nejde o řízení o rozvod, neplatnost manželství, nebo určení, zda tu manželství je či není. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. U přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhoduje jen na návrh.

Z výše uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že do řízení může třetí osoba vstoupit z vlastní iniciativy a vedlejším účastníkem se stává v okamžiku, ve kterém dojde soudu její písemné (elektronické) sdělení, že vstupuje na straně některého z účastníků (žalobce nebo žalovaného) do řízení, nebo ve kterém toto sdělení učiní ústně do protokolu. Vedlejší účastník může vstoupit do řízení též na výzvu některého z účastníků. Navrhne-li účastník, aby někdo přistoupil k němu nebo k protistraně (jinému účastníku) jako vedlejší účastník, soud to označené osobě sdělí a vyzve ji, aby se vyjádřila, zda skutečně hodlá v řízení jako vedlejší účastník vystupovat. V kladném případě se tato třetí osoba stává vedlejším účastníkem v okamžiku, kdy dojde soudu její písemné (elektronické) sdělení nebo kdy svůj KSBR 37 INS 928/2009 souhlas sdělí ústní do protokolu; odmítne-li výslovně nebo neprojeví-li třetí osoba vůli do řízení vstoupit, nelze ji považovat za vedlejšího účastníka.

Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně navrhla, aby do řízení na její straně jako vedlejší účastník přistoupil Tomáš Hlaváček, soud prvního stupně usnesením č. j. KSBR 37 INS 928/2009, 37 ICm 226/2010-51 ze dne 2.5.2011 vyzval Tomáše Hlaváčka, aby se písemně vyjádřil, zda hodlá v řízení vystupovat jako vedlejší účastník na straně žalobkyně. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 25.7.2011 Tomáš Hlaváček sdělil, že nesouhlasí s tím, aby do daného řízení přistupoval jako vedlejší účastník.

Z výše uvedeného je zřejmé, že v přezkoumávané věci na návrh žalobkyně, aby na její straně do řízení jako vedlejší účastník přistoupil Tomáš Hlaváček, tento na výzvu soudu výslovně odmítl do řízení jako vedlejší účastník (na straně žalobkyně) vstoupit, a proto se vedlejším účastníkem nestal. Nestal-li se Tomáš Hlaváček vedlejším účastníkem (neprojevil vůli do řízení vstoupit), nelze o přípustnosti jeho vedlejšího účastenství v řízení podle ust. § 93 odst. 2 věty druhé o.s.ř. rozhodovat. Z uvedeného ustanovení totiž vyplývá, že o přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhoduje jen tehdy, jestliže některý z účastníků namítne nepřípustnost vstupu vedlejšího účastníka do řízení, tedy namítne, že vedlejší účastník, který již vstoupil do řízení, nemá právní zájem na výsledku sporu (na určitém výsledku řízení).

Soud prvního stupně proto poté, co správně vyzval Tomáše Hlaváčka k návrhu žalobkyně na jeho vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na její straně, a Tomáš Hlaváček na tuto výzvu sdělil, že nesouhlasí se svým vedlejším účastenstvím na straně žalobkyně, nesprávně rozhodl napadeným usnesením, neboť Tomáš Hlaváček do řízení jako vedlejší účastník vůbec nevstoupil. Tuto skutečnost měl soud prvního stupně toliko sdělit ostatním účastníkům řízení.

Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí zrušil podle ust. § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a řízení o návrhu na přistoupení vedlejšího účastníka zastavil podle ust. § 221 odst. 1 písm. c) o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 14. března 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu