11 VSOL 102/2013-47
27 ICm 1969/2013 11 VSOL 102/2013-47 (KSBR 28 INS 11584/2010)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudců JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Jaroslava Hikla v právní věci žalobce PERSIMMON SOLUTIONS INC., registrační číslo společnosti 134320, se sídlem Suite 13, First Floor Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street Victoria, Mahe, Seychely, zastoupeného JUDr. Martinem Buriánem, advokátem se sídlem Veselá 164/14, 602 00 Brno, proti 1) MEDICONTAX s.r.o., se sídlem Bachmačské náměstí 6, 160 00 Praha 6-Dejvice, identifikační číslo: 24668397, zastoupenému Mgr. Danielou Rybkovou, advokátkou se sídlem Jana Želivského 2385/11, 130 00 Praha 3, 2) Karlu Řehákovi, Nad Tejnkou 2403/13, 160 00 Praha, 3) PP/ARCHITECTS&ENGINEERS s.r.o., se sídlem Jánský Vršek 311/6, 100 00 Praha 1, identifikační číslo: 27864553, 4) MIDESTA, s.r.o., se sídlem Čechyňská 419/14a, 602 00 Brno, identifikační číslo: 27685098, 5) Sparkasse Waldviertel-Mitte Bank Ag, reg.č.: FB 36924, Sparkassenplatz 3, 3910 Zwettl, zastoupenému Mgr. Helenou Peychlovou, advokátkou se sídlem Na příkopě 1047/17, 110 00 Praha, 6) Ing. Tomáši Zatloukalovi, Nad Tejnkou 2402, 160 00 Praha 6, 7) PxP studio s.r.o., se sídlem Bachmačské náměstí 6, 160 00 Praha 6, identifikační číslo: 27878996, zastoupenému Mgr. Danielou Rybkovou, advokátkou se sídlem Jana Želivského 2385/11, 130 00 Praha 3, 8) RE 100 D s.r.o., se sídlem Příkop 843/4, 602 00 Brno, identifikační číslo: 27189481, 9) Ing. Miloši Bačíkovi, Popelákova 24, 628 00 Brno, insolvenčnímu správci dlužníka RE 100 D s.r.o., o žalobě pro zmatečnost, o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.7.2013, č.j. 27 ICm 1969/2013-12 (KSBR 28 INS 11584/2010), (KSBR 28 INS 11584/2010) takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením soud prvního stupně zamítl žalobu pro zmatečnost, podanou dne 30.5.2013, kterou žalobce napadl výrok I. rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci čj. 12 VSOL 49/2012-208 (ve věci 40 ICm 1595/2011, ze dne 20.2.2013) , jímž odvolací soud odmítl odvolání žalobce. Na odůvodnění, s odkazem na ust. § 230 odst. 3 o.s.ř. uvedl, že žaloba pro zmatečnost není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost a žalobce podanou žalobou napadá právě usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.

Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání. Namítal, že soud věc nesprávně právně posoudil a že napadené usnesení je nepřezkoumatelné. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že proti výroku I. předmětného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobce, není přípustná žaloba pro zmatečnost. Argumentoval ust. § 229 odst. 4 o.s.ř. z něhož vyplývá, že žalobou pro zmatečnost lze napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání. Ust. § 230 odst. 3 o.s.ř., které stanoví, že žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, lze dle žalobce vykládat dvěma způsoby. Podle restriktivního výkladu není žaloba pro zmatečnost přípustná pouze proti rozhodnutí soudu první instance, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Druhý výklad je extensivní a podle něj není přípustná žaloba pro zmatečnost proti jakémukoli rozhodnutí, vydanému v řízení o žalobě pro zmatečnost, včetně rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání proti rozhodnutí soudu první instance, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Podle žalobce je extensivní výklad, který zaujal soud prvního stupně, nesprávný a podle něj žaloba pro zmatečnost dle ust. § 230 odst. 3 o.s.ř. je nepřípustná pouze ve vztahu k rozhodnutí soudu první instance, kterým rozhodl o žalobě pro zmatečnost. Ve vztahu k procesním rozhodnutím, která jsou vydávána v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost , ačkoliv o samotné žalobě pro zmatečnost rozhodováno není, přípustná je. Dva možné výklady ust. § 230 odst. 3 o.s.ř. žalobce nastínil již ve své žalobě, soud prvního stupně však nezdůvodnil, proč zavrhl výklad restriktivní , ačkoli žalobce v žalobě zdůvodnil, že pokud by žaloba pro zmatečnost byla přípustná i proti výroku I. předmětného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jejím nevyužitím by žalobce přišel o možnost obrany ústavní stížností. Vzhledem k nepřezkoumatelnosti důvodů, pro které soud prvního stupně zaujal extensivní výklad přípustnosti žaloby pro (KSBR 28 INS 11584/2010) zmatečnost, žalobce v odvolacím řízení žádal zrušení napadeného usnesení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle ustanovení § 7 zák. č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen IZ ) nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval odvolací jednání (214 odst. 3 o.s.ř. ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

K účastenství ve věci je třeba uvést, že v průběhu odvolacího řízení došlo k procesnímu nástupnictví na straně žalobce ARBEGE HOLDING LIMITED, reg. č. 96918, Diagorou 4, KERMIA BUILDING, Flat/Office 601, Nicosia, Cyprus, o kterém rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 16.12.2013, č.j. KSBR 28 INS 11584/2010-P7-6 tak, že na jeho místo věřitele vstoupil do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky PERSIMMON SOLUTIONS INC., registrační číslo společnosti 134320, se sídlem Suite 13, First Floor Oliaji Trade Centre, Francis Rachel Street Victoria, Mahe, Seychely. Dále došlo k procesnímu nástupnictví na straně účastníka 1) PXP Group a.s., se sídlem Bachmačské náměstí 6, 160 00 Praha 6, identifikační číslo: 28881788, na jehož místo věřitele vstoupila do řízení společnost MEDICONTAX s.r.o., se sídlem Bachmačské náměstí 6, 160 00 Praha 6-Dejvice, identifikační číslo: 24 66 83 97, o čemž rozhodl insolvenční soud usnesením ze dne 19. 8.2013, č.j. KSBR 28 INS 11584/2010-P1-4. Pro úplnost je třeba dodat, že v tomto řízení o žalobě pro zmatečnost nemohlo dojít k procesnímu nástupnictví na straně účastníka č. 5 Sparkasse Waldviertel-Mitte Bank Ag, reg. č.: FN 36924, Sparkassenplatz 3, 3910 Zwettl, protože o procesním nástupnictví v insolvenčním řízení na straně tohoto věřitele rozhodl insolvenční soud již dne 1.8.2012 usnesením č.j. KSBR 28 INS 11584/2010-P5-4 (na jeho místo vstoupil nabyvatel jeho pohledávky SL8 s.r.o., se sídlem Bachmačské náměstí 334/6, 160 00 Praha 6, identifikační číslo: 24148431) a žaloba byla podána dne 30.5.2013. Shora uvedené změny se projevily rovněž v záhlaví usnesení odvolacího soudu.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že řízení bylo zahájeno dne 30.5.2013. Žalobce se žalobou pro zmatečnost domáhal zrušení výroku I. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20.2.2013, č.j. 40 ICm 1595/2011, 12 VSOL 49/2012-208 (KSBR 28 INS 11584/2010), kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení (KSBR 28 INS 11584/2010) Krajského soudu v Brně ze dne 14.3.2012, č.j. 40 ICm 1595/2011-144, jímž bylo ze zmatečnostních důvodů zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.3.2011, č.j. KSBR 24 (28) 11584/2010-A-34 o zjištění úpadku dlužníka RE 100 D s.r.o. V žalobě pro zmatečnost uvedl skutečnosti, z nichž vyplývá včasnost jejího podání. K přípustnosti jeho žaloby pro zmatečnost uvedl, že z logiky věci by měl být upřednostněn výklad extenzivní , protože jinak by soud prvního stupně přezkoumával správnost jemu nadřízené soudní instance a o odvolání proti němu by rozhodoval soud, jehož vlastní rozhodnutí bylo nižším soudem přezkoumáváno. V bodě V. žaloby polemizoval s názorem Vrchního soudu v Olomouci v usnesení ze dne 20.2.2013, sen. zn. 12 VSOL 49/2012 o důvodech, pro které bylo jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o žalobě pro zmatečnost odmítnuto. Podstata jeho argumentace spočívá v tom, že i věřitel, který (jen) podal přihlášku do insolvenčního řízení (tzv. přihlášený věřitel ), je účastníkem té fáze insolvenčního řízení, ve které se rozhoduje o návrhu na zjištění úpadku dlužníka (insolvenčním návrhu).

Podle ust. § 230 odst. 3 o.s.ř., žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.

Po zhodnocení shora popsaných skutečností odvolací soud nemá odvolací námitku o nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení za důvodnou. Z obsahu jeho odůvodnění vyplývá, že soud zamítl žalobu pro zmatečnost pro nepřípustnost (přiklonil se tedy k výkladu, který dle žaloby upřednostňuje žalobce a nazývá jej výkladem extensivním ). Ostatně přezkoumatelnost napadeného usnesení vyplývá i z argumentace žalobce v podaném odvolání, podle něhož žalobce nesouhlasí s právním závěrem soudu prvního stupně.

Dále se odvolací soud zabýval přezkumem správnosti závěru soudu prvního stupně, podle něhož je ust. § 230 odst. 3 o.s.ř. třeba aplikovat i na rozhodnutí odvolacího soudu, kterým rozhodl o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o (předchozí) žalobě pro zmatečnost. I podle odvolacího soudu, pokud zákon nepřipouští žalobu pro zmatečnost proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, nelze mít za přípustnou žalobu pro zmatečnost ani proti rozhodnutí odvolací instance, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti takovému usnesení. Důvodem však není argument předestřený žalobcem v žalobě, podle něhož je nelogické , aby rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumával soud prvního stupně. Situaci, kdy rozhodnutí odvolací instance ze zmatečnostních důvodů přezkoumává soud prvního stupně, výslovně procesní předpis předpokládá (§ 235a odst. 1, věta druhá o.s.ř.). Podle odvolacího soudu je závěr soudu prvního stupně o výkladu ust. § 230 odst. 3 o.s.ř. správný proto, že pokud žaloba pro zmatečnost není přípustná proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, tím méně může být přípustná proti rozhodnutí odvolacího soudu, který přezkoumával rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě pro zmatečnost (argument a minori ad maius ). V opačném případě by ust. § 230 odst. 3 o.s.ř. postrádalo smysl, neboť zamítavé usnesení soudu prvního stupně o žalobě pro (KSBR 28 INS 11584/2010) zmatečnost pro její nepřípustnost by bylo možno v odvolacím řízení přezkoumávat i z věcných důvodů, které však soud prvního stupně nebyl oprávněn řešit.

Proto podle názoru odvolacího soudu nelze přisvědčit názoru žalobce v odvolání (který ovšem nepreferuje v samotné žalobě), že je přípustná žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě pro zmatečnost. Závěr soudu prvního stupně, který zamítl žalobu pro zmatečnost podanou proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o odvolání žalobce proti (předchozímu) rozhodnutí soudu prvního stupně o žalobě pro zmatečnost, je správný a odvolací soud je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Pro úplnost, s přihlédnutím k důvodům, které žalobce uvedl v žalobě a odvolání jako příčinu podané žaloby (viz sdělení Ústavního soudu ze dne 16.12.2008 ve věci stanoviska pléna Ústavního soudu k nepřípustnosti ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu v občanském soudním řízení v případě neuplatnění žaloby pro zmatečnost, publikovaném pod č. 79/2009 Sb.) odvolací soud uvádí, že otázka přípustnosti ústavní stížnosti proti žalobou pro zmatečnost napadenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci podanou žalobcem, včetně správnosti závěru o nedostatku subjektivní legitimace žalobce k podání odvolání v dané věci, již byla vyřešena Ústavním soudem v jeho usnesení ze dne 15.10.2013 sp. zn. IV. ÚS 1679/13.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

Olomouc 27. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Radka Panáčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu