11 VSOL 1/2014-43
39 ICm 1885/2013 11 VSOL 1/2014-43 (KSBR 39 INS 10758/2010)

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové ve věci žalobce Dkfm. Helmut Rattenberger, nar. 23.8.1947, bytem A-9073, Klagenfurt/Viktring, Florianweg 12, Rakouská republika, zastoupeného JUDr. Petrem Dítě, LL.M., advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 19, PSČ 772 00, proti žalovaným 1) FORMOSANA LIMITED, se sídlem Bristol, 21 St. Thomas Street, United Kingdom, zastoupenému JUDr. Tomášem Soukupem, advokátem se sídlem Brno, Pekařská 21, PSČ 602 00, 2) Ing. Lukáši Nožičkovi, jako insolvenčnímu správci GH NERA, spol. s r.o., se sídlem Brno, Šilingrovo nám. 3, PSČ 602 00, 3) GH NERA, spol. s r.o., se sídlem Znojmo, Dolní Česká 345/32, PSČ 669 02, IČ: 63490650, zastoupenému Mgr. Michalem Dobešem, advokátem se sídlem Dobeš & Dobešová, advokátní kancelář, Brno, Křenová 1, PSČ 602 00, o určení neplatnosti právního úkonu jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužníka GH NERA, spol. s r.o., se sídlem Znojmo, Dolní Česká 345/32, PSČ 669 02, IČ: 63490650, vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 INS 10758/2010, k odvolání žalovaného 3) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.8.2013, č.j. 39 ICm 1885/2013-34 (KSBR 39 INS 10758/2010-C4-11),

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.8.2013, č.j. 39 ICm 1885/2013-34 (KSBR 39 INS 10758/2010-C4-11) se ve výroku I. p o t v r z u j e . (KSBR 39 INS 10758/2010)

II. Ve výroku II. se usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22.8.2013, č.j. 39 ICm 1885/2013-34 (KSBR 39 INS 10758/2010-C4-11) m ě n í tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému 3) k rukám jeho advokáta náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 8.228 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně řízení z důvodu zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 o.s.ř. zastavil (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému 1) náklady řízení ve výši 6.800 Kč (výrok II.) a dále žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému 3) náklady řízení ve výši 6.800 Kč (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 146 odst. 2, věta první o.s.ř., a proto žalobci, který bez uvedení důvodu vzal žalobu zpět, tedy z procesního hlediska zavinil zastavení řízení, uložil povinnost zaplatit žalovanému 1) a žalovanému 3) náklady řízení. Ve vztahu k žalovanému 3) soud prvního stupně uvedl, že mu přiznal odměnu za dva úkony právní služby a 3.100 Kč a náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby 300 K a č dle ustanovení § 7 bod 5., § 9 odst. 4, písm. c), § 11 odst. 1, písm. a), d) a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2013. Vzhledem k tomu, že insolvenčnímu soudu není z jeho úřední činnosti známo, zda advokát žalovaného 3) je plátcem DPH, proto soud jeho odměnu o tuto daňovou povinnost nenavýšil.

Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výrokům I. a III., podal žalovaný 3) odvolání. Proti zastavení řízení namítal, že žalovanému 3) svědčí procesně-ekonomický zájem na tom, aby v řízení bylo pokračováno a o žalobě meritorně rozhodnuto. Ve vztahu k výroku III., o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, soudu vytýkal, že mu nepřiznal náhradu za daň z přidané hodnoty. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. K odvolání připojil své osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty s účinností od 1.1.2005.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je zčásti důvodné. (KSBR 39 INS 10758/2010)

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že žalobou ze dne 24.5.2013, doručenou soudu téhož dne, se žalobce domáhal proti žalovaným: 1) FORMOSANA LIMITED, 2) insolvenčnímu správci dlužníka GH NERA, spol. s r.o., a 3) dlužníkovi GH NERA, spol. s r.o. určení neplatnosti směnky vlastní ze dne 8.6.2005 vystavené žalovaným 3) na řad Strojitelnaja kompania SeverGazStrojRemMontáž na částku 11.024.197 Kč, se splatností dne 25.11.2008. Soud prvního stupně usnesením ze dne 17.7.2013, č.j. 39 ICm 1885/2013-13 (KSBR 39 INS 10758/2010) žalované vyzval, aby ve lhůtě do 30 dnů od doručení tohoto usnesení předložili soudu vyjádření k žalobě a ke svým tvrzením označili nebo doložili důkazy. Na tuto výzvu reagoval žalovaný 3) zastoupený advokátem Mgr. Michalem Dobešem podáním vyjádření ze dne 19.8.2013, doručeným soudu téhož dne. Následně odvoláním napadeným usnesením ze dne 22.8.2014 bylo řízení zastaveno, neboť žalobce vzal podáním ze dne 6.8.2013, doručeným soudu téhož dne, žalobu zpět, a to bez uvedení důvodu, a proto mu byla uložena povinnosti zaplatit žalovanému 1) a 3) náklady řízení.

Podle ustanovení § 96 o.s.ř., žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odstavec 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odstavec 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

Podle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). (KSBR 39 INS 10758/2010)

Odvolací soud podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil jako věcně správný výrok I. odvoláním napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno, neboť ke zpětvzetí návrhu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř.), takže neplatí ustanovení § 96 odst. 3 o.s.ř. a soud je povinen řízení zastavit, i když ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí.

Odvolání žalovaného 3) proti výroku III., o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, bylo vyhověno a v této části bylo rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst.1 o.s.ř. změněno tak, že se žalobci ukládá povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 8.228 Kč, které sestávají z odměny za dva úkony právní služby 3.100 K paušální náhrady výdajů za d va a č, úkony právní služby a 300 Kč a náhrady za 21% DPH ve výši 1.428 Kč. O výši nákladů bylo rozhodnuto podle ustanovení § 7 bod 5., § 9 odst. 4, písm. c), § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Ve znění účinném od 1.1.2013 a § 137 o.s.ř.

Vzhledem k tomu, že žalovaný 3) měl v odvolacím řízení úspěch jen částečný, odvolací soud podle ustanovení § 142 odst. 2, 224 odst. 1 o.s.ř. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Poučení: Proti výroku I. tohoto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Proti výroku II. a III. tohoto rozhodnutí není dovolání přípustné (237 odst. 1. písm. c) o.s.ř.)

Olomouc 24. července 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu