11 Tvo 8/2009
Datum rozhodnutí: 26.05.2009
Dotčené předpisy:




11 Tvo 8/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2009 stížnost obviněného Ing. J. S. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. dubna 2009, sp. zn. 4 To 10/2009, a rozhodl t a k t o:



Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného Ing. J. S. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 7 T 78/2006, byl obviněný Ing. J. S. zproštěn podle § 226 písm. b) tr. řádu obžaloby z trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 odst. 1 tr. zákona, z účastenství ve formě organizátorství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zákona k trestnému činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2, 4 tr. zákona a z účastenství ve formě organizátorství podle § 10 odst. 1 písm. a) tr. zákona k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. a), odst. 4 tr. zákona a současně bylo podle § 226 písm. b) tr. řádu rozhodnuto o zproštění obžaloby u dalších 8 spoluobviněných.

Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 7 T 78/2006, podal poškozený správce konkursní podstaty úpadce R. , a. s., se sídlem v P. , M. , odvolání a věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze.

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. 9 To 105/2008, bylo ve výroku I. odvolání poškozeného vůči 6 obviněným podle § 253 odst. 1 tr. řádu zamítnuto a ve výroku II. ve vztahu vůči obviněnému Ing. J. S. a dalším dvěma obviněným byla podle § 259 odst. 2 tr. řádu věc vrácena Krajskému soudu v Praze, aby rozhodl o chybějícím výroku o náhradě škody.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 7 T 78/2006, byla poškozená společnost R. , a. s., se sídlem v P. , M. , podle § 229 odst. 3 tr. řádu odkázána s nárokem na náhradu škody v trestní věci obviněného Ing. J. S. a dalších dvou obviněných, na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 7 T 78/2006, podal obviněný Ing. J. S. odvolání a věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze. Dne 9.4.2009 se konalo veřejné zasedání Vrchního soudu v Praze o odvolání obviněného Ing. J. S. proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2008, sp. zn. 7 T 78/2006, po jehož zahájení vznesl obviněný podle § 30 tr. řádu návrh na vyloučení předsedy senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. P. P.

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. 4 To 10/2009, bylo podle § 31 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. P. P. není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Ing. J. S. vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 To 10/2009.

Proti tomuto usnesení podal obviněný Ing. J. S. stížnost, ve které uvedl, že soudce JUDr. P. P. projevuje prokazatelné nepřátelství vůči obviněnému a současně má podle obviněného jednat korupčně ve prospěch organizovaného zločinu. Jednání JUDr. P. P. je zcela v rozporu s definicí nezávislého a spravedlivého soudu ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ve své stížnosti obviněný rozsáhle popsal akty osobního nepřátelství soudce JUDr. P. P. vůči jeho osobě a také akty korupčního jednání JUDr. P. P. ve prospěch organizovaného zločinu. Závěrem své stížnosti obviněný Ing. J. S. navrhl Nejvyššímu soudu, aby napadené usnesení zrušil a soudce JUDr. P. P. byl vyloučen z projednávání jeho trestní věci.

Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.

Podle § 30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.



Podjatost soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. P. P. spatřuje obviněný Ing. J. S. v jeho celkovém postupu při rozhodování v trestní věci obviněného, zejména pak obviněný nesouhlasí s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. 9 To 105/2008, kterým ohledně obviněného a dalších dvou původně obviněných bylo rozhodnuto o vrácení věci Krajskému soudu v Praze k doplnění rozsudku ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 7 T 78/2006, o výrok o náhradě škody. Tímto svým rozhodnutím si však JUDr. P. P. nevytvořil poměr k projednávané věci ani osobám, který by založil důvod k jeho vyloučení podle § 30 odst. 1 tr. řádu z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného Ing. J. S. u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 4 To 10/2009. Nejvyšší soud odkazuje na ustálenou judikaturu a soudní praxi, ze které jednoznačně vyplývá, že pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. řádu. Jestliže obviněný Ing. J. S. ve své stížnosti namítá, že soudce JUDr. P. P. v jeho trestní věci rozhodl pro něj negativně a nesouhlasí s jeho právním názorem, tak se nejedná o naplnění důvodů pro vyloučení soudce JUDr. P. P. z vykonávání úkonů trestního řízení pro poměr k projednávané věci nebo osobě, jelikož tento poměr by musel mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce přistupovat k věci a úkonům jí se týkajícím objektivně. Odlišný právní názor soudce v případě, v němž rozhodl v neprospěch obviněného Ing. J. S. , od právního názoru obviněného, nelze považovat za poměr k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný právní názor na posouzení skutku. Připuštění tohoto důvodu k vyloučení soudce není možné ani v obecné rovině, neboť trestní řád v celé řadě ustanovení přímo předpokládá, že ve věci bude rozhodovat i soudce, jehož právní názor je odlišný, a to bez ohledu na to, zda se s právním názorem soudu vyššího stupně, nebo i Ústavního soudu vnitřně ztotožní. Rovněž námitka obviněného Ing. J. S. , že rozhodnutím JUDr. P. P. došlo k porušení jeho práva na obhajobu, nebyla shledána shodně s vrchním soudem důvodnou a z postupu JUDr. P. P. nelze vyvozovat závěr, že by měl k projednávané věci, k navrhovateli nebo k jeho obhájci takový poměr, který by vyvolával pochybnost o jeho nestranném rozhodování v trestní věci obviněného Ing. J. S. S námitkami, které ve své stížnosti uvedl obviněný, se Vrchní soud v Praze v napadeném rozhodnutí v souladu se zákonem náležitě vypořádal a Nejvyšší soud jako soud druhého stupně k tomuto nemá co dodat. Protože obviněný jiné důvody podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. P. P. neuvedl a Nejvyšší soud ani žádné jiné důvody nezjistil, nemohla se stížnost obviněného shledat s úspěchem a nezbylo než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Za tohoto stavu je v dalších podrobnostech možno odkázat i na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. května 2009

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera