11 Tvo 6/2013
Datum rozhodnutí: 13.03.2013
Dotčené předpisy: § 72 odst. 1, 3 tr. ř.



11 Tvo 6/2013-23

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 13. března 2013 stížnosti obviněných V. N. D., P. D. H., P. D. Ch., P. A. T., a T. V. P., státních občanů Vietnamské socialistické republiky, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 11 To 118/2012, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. s e stížnosti obviněných V. N. D., P. D. H., P. D. Ch., P. A. T. a T. V. P. z a m í t a j í .
O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 46 T 9/2011, byli obvinění uznáni vinnými:
. V. N. D. zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), c) ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Byl mu také uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou.
. P. D. H. zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), c) ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Byl mu také uložen trest vyhoštění ve výměře deseti let.
. P. D. Ch. zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), c) ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Byl mu také uložen trest vyhoštění ve výměře deseti let.
. P. A. T. dvěma zvlášť závažnými zločiny nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c), částečně dokonanými, částečně ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Byl mu také uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou.
. T. V. P. zvlášť závažným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle§ 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, částečně ve stádiu přípravy, částečně ve stádiu pokusu, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Byl mu také uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou a trest propadnutí věci.
Proti tomuto rozsudku podali obvinění odvolání. Rozsudkem ze dne 23. 11. 2012, sp. zn. 11 To 118/2012, Vrchní soud v Praze podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil k odvolání dvou obviněných ve výroku o trestu, podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak ve věci nově rozhodl mimo jiné tak, že obviněnému V. N. D. uložil trest odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou. Odvolání státního zástupce a dalších obviněných podle § 256 tr. ř. zamítl. Předtím však usnesením ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 11 To 118/2012, rozhodl podle § 72 odst. 1, 3 tr. ř. tak, že se obviněný P. D. H. ponechává ve vazbě, neboť důvody vazby uvedené v § 67 písm. a) tr. ř. nadále trvají a ostatní obvinění se ponechávají ve vazbě, neboť důvody vazby uvedené v § 67 písm. a), c) tr. ř. nadále trvají.
Proti tomuto usnesení podali obvinění stížnosti.
Obviněný V. N. D. ve své stížnosti uvedl, že u něj důvody vazby netrvají. Soud prvního stupně jej uznal vinným na základě nezákonných důkazů, které mají původ v domovní prohlídce provedené nezákonným způsobem. Tento názor obviněný dále podrobně zdůvodnil. Pokud by se podle něj soud řídil kautelami vyslovenými Ústavním soudem České republiky, pak by nemohl uvádět, že obviněný je důvodně podezřelý ze spáchání trestné činnosti. Navrhl proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno s tím, že se vazba obviněného neprodlužuje.
Obviněný P. D. H. ve své stížnosti uvedl, že v jeho případě zde není důvodná obava ve smyslu § 67 písm. a) tr. ř. Do České republiky přijel již v roce 2007, je bezúhonný, z jeho předchozího života nevyplývá žádná okolnost, jež by nasvědčovala možnosti útěku či skrývání. Od listopadu 2007 do 31. 7. 2010 byl zaměstnán ve společnosti Avex Trade, spol. s r. o., v Otrokovicích. V objektu, kde se pěstovalo konopí, se nacházel pouhé čtyři dny. Účastníci jsou si podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod v řízení rovni, proto nelze odůvodňovat ponechání ve vazbě tím, že se jedná o cizího státního příslušníka. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a propustil obviněného z vazby na svobodu.
Obviněný P. D. Ch. ve své stížnosti s odkazem na judikaturu Ústavního soudu uvedl, že důvod útěkové vazby lze odůvodnit hrozbou vysokým trestem ve výši nejméně osmi let. On však takto vysokým trestem ohrožen není. Z dosud zjištěných důkazů nelze dovodit, že se podílel na trestné činnosti, nepravomocným rozsudkem první instance mu byl uložen trest nižší. V České republice má trvalý pobyt a stálou adresu pro doručování, dlouhodobě zde podniká. Nikdy nebyl trestán, tedy není důvod se domnívat, že by opakoval trestnou činnost. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a propustil jej z vazby na svobodu.
Obviněný P. A. T. ve své stížnosti uvedl, že důvody vazby útěkové ani předstižné nejsou dány, popřípadě je lze nahradit písemným slibem a dohledem probačního úředníka. Připomněl, že ve vazbě je už přes dva roky. V ČR pobývá několik let na základě povolení k dlouhodobému pobytu. Má zde mnoho kamarádů, kteří jsou bezúhonní. Samotná skutečnost, že je cizím státním příslušníkem, nemůže být důvodem k obavě, že by mohl uprchnout nebo se skrývat. Skutečnost, že byl nepravomocně uznán vinným citovaným trestným činem, by byla ve Vietnamu velmi negativně vnímána a v případě prokázání viny by mu hrozil i trest výjimečný. V zahraničí nemá obviněný žádné kontakty a nedisponuje ani finančními prostředky. V ČR má možnost bydlet u svého kamaráda, kde by byl k zastižení. Je schopen vykonávat svou profesi holiče a kadeřníka. Obava z opakování trestné činnosti není dána i proto, že všechny pěstírny byly v souvislosti s trestním stíháním zničeny a obviněný nemá žádné kontakty na osoby, které by se touto trestnou činností zabývaly. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a propustil jej z vazby na svobodu.
Obviněný T. V. P. ve své stížnosti uvedl, že napadené usnesení není nijak individualizováno, pokud jde o tvrzené vazební důvody. Na svobodě je omezen už přes dva roky. V České republice žije několik let, jeho manželka je Češka. Význam těchto skutečností není snižován tím, že s manželkou již nežije. Obviněný poukazuje na nelogičnost odůvodnění napadeného rozhodnutí, podle kterého adresa jeho bydliště byla spjata s expedicí zpracované drogy, což však podle něj nevylučuje jeho ukotvenost k takovému místu. Podobně u vazby předstižné usnesení na jednu stranu připouští, že měl příležitostné výdělky z brigád, na druhou stranu uvádí, že neměl legální zdroj příjmů. Předpokládat, že zdrojem příjmů obviněného byla trestná činnost, znamená porušovat zásadu presumpce neviny. Závěrem obviněný navrhl, aby jej Nejvyšší soud propustil z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Vrchní soud v Praze rozhodl dne 30. 8. 2012 podle § 72 odst. 1, 3 tr. ř. o ponechání obviněných ve vazbě, následně také dne 23. 11. 2012 rozhodl o jejich odvolání. Obviněným tak byly v současné době pravomocně uloženy nepodmíněné tresty odnětí svobody, nacházejí se v jejich výkonu. Spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 6. 2. 2013, tedy poté, co Vrchní soud v Praze rozhodl ve věci samé. Rozhodnutí o stížnostech proti napadenému usnesení tak postrádá praktický význam.
Nejvyšší soud po přezkoumání napadeného rozhodnutí konstatuje, že toto je zcela správné a v plném rozsahu odkazuje na jeho odůvodnění, pokud jde o námitky jednotlivých stěžovatelů. Nejvyšší soud není ani toho názoru, že by trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, vzhledem ke složitosti věci a značně vysokému počtu obviněných.
Protože se Nejvyšší soud s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze i jeho odůvodněním ztotožňuje, nemohly se stížnosti obviněných setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. března 2013
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch