11 Tvo 53/2005
Datum rozhodnutí: 24.10.2005
Dotčené předpisy:




11 Tvo 53/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. října 2005 stížnost obviněného A. R., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 8. 2005, sp. zn. 3 To 113/2005, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného A. R. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. 48 T 4/2004, byl obviněný A. R. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných D. D., K. H. a P. M..

Proti tomuto rozsudku podali obvinění A. R. a D. D. a krajský státní zástupce odvolání a trestní věc obviněného A. R. se v době rozhodování o vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 24. 8. 2005, sp. zn. 3 To 113/2005, podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného A. R. o propuštění z vazby na svobodu, podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. řádu a contrario nepřijal nabídku B. T. na převzetí záruky za další chování obviněného, podle § 73a odst. 2 písm. b) tr. řádu nepřijal nabídku peněžité záruky dané V. P. a podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario nepřijal ani písemný slib obviněného.

Proti tomuto usnesení podal obviněný A. R. stížnost, v níž poukazuje na pochybení Vrchního soudu v Olomouci, když nepřijal nabízené náhrady vazby, a navrhuje, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl za přijetí peněžité záruky propuštěn z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný A. R. byl rozsudkem soudu prvního stupně uznán vinným závažným trestným činem, za který mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu a skutečností, že už v minulosti po propuštění z vazby na svobodu mařil výsledky trestního řízení a musel být vzat do vazby znovu, byla obava, že by mohl uprchnout, nebo se skrývat, stejně jako obava z opakování trestné činnosti, v době rozhodování o vazbě reálná. Tuto obavu nemohly rozptýlit ani nabízené záruky. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného A. R. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

V současné době jsou ovšem úvahy o důvodnosti vazby obviněného A. R. zbytečné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 9. 2005 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný by měl být převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. října 2005



Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera