11 Tvo 44/2005
Datum rozhodnutí: 29.08.2005
Dotčené předpisy:




11 Tvo 44/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2005 stížnost obviněného P. B., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. 8. 2005, sp. zn. 4 To 57/2005, a rozhodl t a k t o:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného P. B. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2005, sp. zn. 46 T 16/2004, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších pěti obviněných.

Vrchnímu soudu v Olomouci byla dne 1. 8. 2005 předložena k rozhodnutí stížnost obviněných P. B. a P. N. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 5. 2005, č. j. 46 T 16/2004-3770, kterým bylo rozhodnuto o ponechání obviněných ve vazbě.

Podáním ze dne 26. 7. 2005 požádal obviněný P. B. o propuštění z vazby na svobodu a současně nabídl k nahrazení své vazby písemný slib.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. 8. 2005, sp. zn. 4 To 57/2005, podle § 72 odst. 3 tr. řádu žádost obviněného o propuštění z vazby zamítl a podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a contrario písemný slib obviněného nepřijal.

Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost, v níž poukazuje na bezdůvodnost své vazby a s tím, že jím nabízený písemný slib je dostatečnou zárukou k náhradě jeho vazby, navrhuje, aby napadené usnesení vrchního soudu bylo v celém rozsahu zrušeno a rozhodnuto tak, že se žádosti obviněného o propuštění z vazby za současného přijetí písemného slibu vyhovuje.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný P. B. byl zatím nepravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně odsouzen pro rozsáhlou majetkovou a další trestnou činnost k přísnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Ve vazbě je od počátku trestního stíhání a přes opakované žádosti z ní nebyl propuštěn. Tento stav trvá i v současnosti. Obviněný byl v minulosti za obdobnou trestnou činnost již několikrát trestán a hrozba přísného trestu spolu s hodnocením jeho dosavadního života jsou reálné důvody obavy, že by na svobodě mohl trestnou činnost opakovat, případně se před dokončením trestního řízení skrývat a vyhýbat se trestu. Za tohoto stavu se i Nejvyšší soud, jako soud druhého stupně, ztotožňuje s důvody napadeného usnesení a v podrobnostech na ně odkazuje. Totéž platí i o věrohodnosti písemného slibu obviněného. Dosavadní život obviněného nedává záruku, že by jeho pouhý slib stačil k nahrazení účelu vazby.

Ve věci je možno ještě připomenout, že stejnými úvahami se už Vrchní soud v Olomouci řídil, pokud rozhodoval jako soud druhého stupně o stížnosti obviněného proti usnesení, kterým bylo o vazbě obviněného rozhodnuto podle § 71 odst. 4, 6 tr. řádu.

Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti shromáždění důkazů, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení nebyly zjištěny.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera