11 Tvo 28/2003
Datum rozhodnutí: 20.08.2003
Dotčené předpisy:




11 Tvo 28/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 20. srpna 2003 stížnost obviněného M. K., roz. K., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 1 To 37/03, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. řádu s e stížnost obviněného M. K., roz. K.,

z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný M. K., roz. K., je stíhán obžalobou Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové ze dne 10. 6. 2003 pro trestné činy pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1, 2 tr. zák., trestné činy ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák., trestný čin pohlavního zneužívání podle § 243 tr. zák. a trestné činy znásilnění podle § 241 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 7. 2003, sp. zn. 1 T 7/2003, byl podle § 71 odst. 5 tr. řádu z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. c) tr. řádu obviněný M. K. ponechán ve vazbě.

Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost. Současně navrhl, aby jeho vazba byla nahrazena písemným slibem, případně dohledem probačního úředníka.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2003, sp. zn. 1 To 37/03, podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu stížnosti obviněného zamítl a podle § 73 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu a contrario nepřijal nabídku písemného slibu ani nabídku na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka vznesené obviněným M. K. Obviněného přitom poučil, že proti výroku o nepřijetí písemného slibu a dohledu probačního úředníka může podat stížnost k Nejvyššímu soudu.

Na základě tohoto poučení podal obviněný proti výroku o nepřijetí nabídky písemného slibu a dohledu probačního úředníka stížnost, neboť nepovažuje další trvání vazby za nezbytné a navrhl zrušení napadeného výroku usnesení vrchního soudu a propuštění z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný se řídil nesprávným poučením. Vrchní soud v Praze rozhodoval jako věcně i místně příslušný orgán k přezkoumání usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 7. 2003 v druhém stupni, kterým byl podle § 71 odst. 5 tr. řádu z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) tr. řádu obviněný M. K. ponechán i nadále ve vazbě. Jako orgán druhého stupně přitom postupem podle § 147 odst. 1 tr. řádu nepřezkoumává z podnětu podané stížnosti napadené usnesení pouze z hlediska důvodnosti další vazby obviněného, ale i z hlediska účinnosti institutů, kterými by bylo možno tuto vazbu nahradit. Protože vrchní soud ve svém rozhodnutí označil další vazbu obviněného M. K. za důvodnou a vyloučil možnost jejího nahrazení písemným slibem, případně dohledem probačního úředníka, posuzoval otázku vazby komplexně v jednom řízení, a to v řízení přezkumném. Vrchní soud tedy své rozhodnutí učinil jako orgán oprávněný projednat stížnost obviněného, tedy jako soud druhého stupně, a proto proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek.

Pokud se obviněný řídil poučením vrchního soudu, řídil se nesprávným poučením, a nebylo možné s jeho stížností naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. srpna 2003

Předseda senátu :

JUDr. Pavel Kučera