11 Tvo 24/2015
Datum rozhodnutí: 15.10.2015
Dotčené předpisy: § 73 odst. 4 tr. ř.



11 Tvo 24/2015-19

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2015 ve věci obžalovaného P. G. , o stížnosti státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze do usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2015, sp. zn. 6 To 51/2015, jímž bylo rozhodnuto o propuštění obžalovaného z vazby, podle § 149 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. řádu t a k t o :

Výroková část napadeného usnesení se doplňuje následovně:

Podle § 73 odst. 4 tr. řádu se obžalovanému současně ukládá omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Obžalovaný se vyzývá, aby ve lhůtě 7 dnů vydal svůj cestovní doklad Městskému soudu v Praze. V případě, že tuto povinnost nesplní, vydá Městský soud v Praze příkaz k odnětí tohoto dokladu, které provede Policie České republiky (§ 79 odst. 1, 2 tr. řádu).

O d ů v o d n ě n í :

I.
Obžalovaný P. G. byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 47 T 10/2014, uznán vinným . zvlášť závažným zločinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku (ad I. rozsudku) a
. přečinem nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku (ad II. téhož rozsudku).
Podle skutkových zjištění Městského soudu v Praze obž. P. G. :

I. dne 8. 2. 2013 v době od 8,35 hod. do 8,45 hod. v P. , ul. K. , u budovy České pošty po předchozí vzájemné dohodě se spolupachateli D. S. a S. M. , v rámci přípravy spočívající v opatření prostředků k činu, vytipování místa, načasování a seznámení se se způsobem přepravy finanční hotovosti, obž. S. jako zaměstnanec bezpečnostní agentury ABAS Cit Management automobil Fiat Doblo Cargo, r.z. ........ na předem vyhlédnutém nepřehledném místě za budovou České pošty a následně obž. G. s obž. M. za použití násilí překonali zámek zadních dveří automobilu tov. zn. Fiat Doblo Carto, vnikli do jeho zavazadlového prostoru a zde odcizili 16 jednorázových bezpečnostních obálek s finanční hotovostí ve výši 18.435.000,- Kč. Tím bezpečnostní agentuře ABAS Cit Management, s.r.o., nyní Česká pošta Security, s.r.o., způsobili škodu ve výši 252.400,- Kč na odcizené finanční hotovosti a poškozením zámku pátých dveří automobilu ve výši 5.000,- Kč, další škodu poškozením dveří způsobili společnosti Auto Opat, s.r.o. ve výši 11.919,- Kč a škodu skupině pojistitelů International Insurance Company of Hannover Plc., England filial, škodu ve výši 9.091.300,- Kč, společnosti NOA Syndicate 3902, Ark Syndicate Management Limited, škodu ve výši 1.818.260,- Kč, společnosti Syndicate TUL 1301, Torus Underwriting Management Limited škodu ve výši 3.636.520,- Kč, společnosti Baloise Insurance Ltd. škodu ve výši 3.636.520,- Kč a společnosti Česká pojišťovna, a.s. škodu ve výši 8.983,- Kč. II. Nejméně od roku 2003 do 4. 3. 2014 v P. , ul. L. , v místě svého bydliště, v ložnici na skříni, bez zákonného oprávnění přechovával samonabíjecí pistoli tov. zn. ......, ráže 7.65 mm Browning, nezjištěného výrobního čísla se zásobníkem a 11 náboji ráže 7.65 mm Browning.
Za tyto trestné činy byl obv. P. G. odsouzen podle § 205 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 8 (osmi) let a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Kromě toho mu byl v souladu s § 70 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty (a to samonabíjecí pistole tov. zn. ......, ráže 7.65 mm Browning nezjištěného výrobního čísla se zásobníkem a 11 náboji ráže 7.65 mm Browning) a současně mu byla uložena povinnost nahradit vzniklou škodu.

II.
Proti tomuto rozsudku podal obv. P. G. odvolání. Na jeho základě Vrchní soud v Praze svým rozsudkem sp. zn. 6 To 51/2015 ze dne 17. 8. 2015, ve vztahu k obž. G. zrušil původní odsuzující rozsudek ve výroku o vině pod bodem I. zvlášť závažným zločinem krádeže a v celém výroku o trestu i ve výroku o náhradě škody, a znovu rozhodl tak, že za přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 tr. zákoníku pod bodem II. uložil obž. G. trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu 2 (dvou) let. Zároveň mu uložil trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a to samonabíjecí pistole výše uvedených parametrů, vč. 11 ks nábojů. Podle § 259 odst. 1 tr. řádu věc obv. G. v rozsahu zrušení výroku o vině pod bodem I. vrátil Vrchní soud v Praze soudu I. stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odvolací soud napadený rozsudek ve výroku o vině závažným zločinem krádeže zrušil proto, že dospěl k závěru, že v dosavadním dokazování nebyla vina obžalovaného dostatečně prokázána. Dosud provedené důkazy dle jeho názoru nejsou natolik jednoznačné, že by bylo možné bez důvodných pochybností uzavřít, že posuzovaný skutek obžalovaný skutečně spáchal.

Zároveň Vrchní soud v Praze svým usnesením sp. zn. 6 To 51/2015 ze dne 17. 8. 2015 rozhodl tak, že podle § 71 odst. 1 a § 73 odst. 1 písm. c) tr. řádu obž. G. propustil z vazby a vyslovil nad ním dohled probačního úředníka.

V odůvodnění tohoto usnesení vrchní soud konstatoval, že obv. G. je důvodně podezřelý, že se trestné činnosti, pro kterou je stíhán, dopustil, a proto i nadále trvají vazební důvody v nezměněné podobě. K nim se odvolací soud vyjádřil ve svém posledním rozhodnutí o stížnosti obžalovaného proti usnesení soudu I. stupně, v rámci jeho žádosti o propuštění z vazby ze dne 20. 7. 2015. To znamená, že i nadále trvá obava, že obviněný bude trestnou činnost (pro níž je stíhán) opakovat, případně se vyhýbat trestnímu stíhání. V tomto směru na odůvodnění citovaného usnesení odkázal.

Současně však provedené veřejné zasedání vedlo k závěru, že důkazy, které mají vinu obžalovaného prokazovat, jsou výrazně nižší důkazní síly, než jakou jim přisoudil soud I. stupně a dále, že soud I. stupně v neprospěch obžalovaného pochybil, pokud neprovedl dokazování řádně a úplně. Při svých úvahách o dalším trvání vazby Vrchní soud v Praze také zohlednil dosavadní délku vazby sedmnácti měsíců. S ohledem na postoj obžalovaného k projednávané věci a k péči o jeho nezletilé děti, vyhodnotil stav věci tak, že umožňuje jeho propuštění z vazby, za současného dohledu probačního úředníka, aniž by mu byla ukládána další omezení ve smyslu ust. § 73 odst. 4 tr. řádu.

Proto obv. G. z vazby propustil, za současného vyslovení dohledu probačního úředníka s tím, že tímto postupem bude též dosažen účel vazby.

III.
Toto usnesení Vrchního soudu v Praze napadl státní zástupce stížností . V jejím odůvodnění především zdůraznil, že vazební důvody trvají v nezměněné podobě, jak konec konců konstatuje i vrchní soud. Konkrétně trvá důvodná obava , že v případě jeho propuštění . by obžalovaný mohl trestnou činnost, pro kterou je obžalován, opětovně spáchat, a že
. ve vztahu k hrozícímu vysokému úhrnnému trestu odnětí svobody (v trvání osmi let a šesti měsíců) existuje reálná obava, že uprchne do zahraničí, nebo se bude skrývat, aby se vyhnul dalšímu trestnímu stíhání.
Dle této stížnosti nelze také přehlédnout rozsáhlé podnikatelské aktivity a obchodní styky s Čínskou lidovou republikou. Současně Vrchní státní zástupce namítl, že za této situace jsou zcela opodstatněné pochyby o tom, že v případě propuštění obviněného z vazby postačí pouze dohled probačního úředníka. Naopak má za to, že je tu reálné riziko zejména vyhýbání se trestnímu stíhání útěkem do zahraničí, které dohled probačního úředníka nemůže dostatečně eliminovat. Hrozba útěku však může být účinně vyloučena tím, že obžalovanému bude uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí podle § 73 odst. 4 tr. řádu, a že mu budou odejmuty cestovní doklady.

IV.
Nejvyšší soud vyhodnotil stížnost jako důvodnou a s argumentací státního zástupce se ztotožnil. Je objektivním faktem, že obž. G. má v zahraničí rozsáhlé podnikatelské aktivity a nebezpečí, na které poukázal státní zástupce, se skutečně jeví jako reálné. To však lze do značné míry eliminovat uložením omezení spočívajícím v zákazu vycestování do zahraničí. Respektování tohoto zákazu bude zajištěno odevzdáním cestovních dokladů (nebo jejich odejmutím obviněnému) a vyrozuměním orgánu příslušného k vydávání cestovních dokladů.

Možnost uložit toto omezení plyne z faktu, že i když trvají vazební důvody, byl vysloven dohled probačního úředníka nahrazující vazbu. Vzhledem k tomu, že Vrchním soudem v Praze byla věc vrácena Městskému soudu v Praze jako soudu I. stupně, Nejvyšší soud uložil obviněnému, aby své cestovní doklady odevzdal tomuto soudu ve stanovené lhůtě 7 (sedmi) dnů. Pokud obviněný tuto povinnost ve stanovené lhůtě nesplní, bude Městský soud povinen mu cestovní doklad odejmout.

Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že napadené usnesení není nutné rušit, ale postačí pouze doplnit výrok usnesení Vrchního soudu v Praze o omezení § 73 odst. 4 tr. řádu, spočívající v zákazu vycestování do zahraničí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. října 2015
JUDr. Stanislav Rizman předseda senátu