11 Tvo 23/2007
Datum rozhodnutí: 31.08.2007
Dotčené předpisy:




11 Tvo 23/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. srpna 2007 stížnost obviněného D. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 9 To 53/2007, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost obviněného D. S. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2006, sp. zn. 2 T 13/2006, byl obviněný D. S. uznán vinným trestnými činy podvodu podle § 250 odst. 1, 4 tr. zák. a zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., kterých se měl dopustit celkem 89 útoky v době od srpna 2003 do prosince 2004 a byl za to odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání devíti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný D. S. odvolání a trestní věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 7. 2007, sp. zn. 9 To 53/2007, podle § 71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného D. S. ve vazbě z důvodu uvedeného v ustanovení § 67 písm. c) tr. řádu, nepřijal písemný slib obviněného učiněný podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu a podle § 73a odst. 2 písm. b) tr. řádu nepřijal peněžitou záruku učiněnou otcem obviněného V. S.

Proti tomuto usnesení podal obviněný D. S. stížnost, s tím, že řádně spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, ve vazbě se chová vzorně a má zájem, aby jeho trestní věc byla řádně prošetřena a objasněna. Obviněný dále uvedl, že vzhledem k tomu, že jediná společnost, kterou řídil a podnikal je v konkurzním řízení, průběhem řízení i délkou vazby je nadmíru poučen a je mu známa výše trestu, je obava, že by pokračoval v trestné činnosti bezdůvodná. Obviněný učinil slib, jako náhradu za vazbu, a jeho otec nabídl peněžitou záruku. Závěrem navrhl, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a on byl propuštěn z vazby na svobodu, popř. byla přijata peněžitá záruka.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

O důvodnosti vazby obviněného D. S. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažnými trestnými činy, za které mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. Zejména s ohledem na uložení tohoto trestu, byť nepravomocného, a na skutečnost, že obviněného ani dřívější odsouzení z roku 2004 k podmíněnému trestu odnětí svobody neodradilo od dalších činů majetkové povahy se škodou přesahující 50 mil. Kč, je obava, že by obviněný na svobodě mohl trestnou činnost opakovat i nadále zcela reálná. Obava z toho, že se obviněný na svobodě bude chovat způsobem předvídaným v ustanovení § 67 písm. c) tr. řádu je natolik silná, že ji nelze rozptýlit ani písemným slibem obviněného ani peněžitou zárukou. V tomto směru lze odkázat na zdůvodnění všech předchozích rozhodnutí, včetně výroku i odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného D. S. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Trestní řízení proti obviněnému trvá zatím dobu, která je přiměřená náročnosti projednávané věci, žádné nepřiměřené průtahy během tohoto řízení zjištěny nebyly.



P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. srpna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera