11 Tvo 23/2002
Datum rozhodnutí: 18.04.2002
Dotčené předpisy:




11 Tvo 23/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 18. 4. 2002 stížnost obviněného P. B., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 8 To 54/02, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. a) tr. řádu s e stížnost obviněného P. B. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2002, sp. zn. 4 T 16/2001, byl obviněný P. B. uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 222 odst. 1 tr. zák. a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři roky, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinnost zaplatit náhradu škody ve výši 82.010,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání obviněný i krajská státní zástupkyně a v současné době se trestní věc nachází ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.

Obviněný byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 5 Nt 87/2001, z důvodů uvedených v ustanovení § 67 odst. 1 písm. a), b) tr. řádu. Nyní je ve vazbě už jen z důvodů § 67 písm. a) tr. řádu. O vazbě obviněného bylo několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením.

Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 2. 2002, sp. zn. 4 T 16/2001, byl obviněný P. B. podle § 72 odst. 2 tr. řádu z vazby propuštěn.

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2002, sp. zn. 8 To 54/02, bylo z podnětu stížnosti krajské státní zástupkyně v Plzni podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu usnesení Krajského soudu v Plzni zrušeno a obviněný P. B. byl podle § 72 odst. 2 písm. a) tr. řádu a contrario ponechán ve vazbě z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu. Současně podle § 71 odst. 6, odst. 7 tr. řádu vrchní soud rozhodl, že se obviněný P. B. ponechává ve vazbě i nadále z důvodů uvedených v § 67 písm. a) tr. řádu a § 71 odst. 4 věta druhá tr. řádu.

Obviněný v zákonné lhůtě napadl stížností usnesení Vrchního soudu v Praze ve výroku, jimž byl i nadále ponechán ve vazbě, a tuto zdůvodnil tvrzením, že svým jednáním nezavdal žádnou konkrétní příčinu k obavám, že by se na svobodě vyhýbal trestnímu stíhání nebo trestu. Dále poukázal na pochybnosti o právním posouzení jeho jednání, které by mohly vést i k mírnějšímu trestu. Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a jeho propuštění z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Usnesením Krajského soudu v Plzni byl podle § 72 odst. 2 tr. řádu obviněný propuštěn z vazby. Na základě stížnosti krajského státního zástupce Vrchní soud v Praze podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu napadené usnesení zrušil a podle § 72 odst. 2 písm. a) tr. řádu obviněného z důvodu § 67 písm. a) tr. řádu ve vazbě ponechal. Postupem vrchního soudu byl tak naplněn současně i požadavek ustanovení § 71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu posuzovat z moci úřední opakovaně v pravidelných intervalech důvody vazby a rozhodovat o jejím dalším trvání. Vrchní soud v Praze v řízení podle § 149 odst. 1 tr. řádu dospěl k závěru, že další vazba obviněného P. B. je důvodná, v dosavadním řízení neshledal průtahy, obviněného ve vazbě ponechal, a své rozhodnutí náležitě zdůvodnil. Za tohoto stavu bylo nadbytečné, aby Vrchní soud v Praze podle § 71 odst. 6, odst. 7 tr. řádu současně znovu o ponechání obviněného ve vazbě rozhodoval. Pokud tak činil, projednával a rozhodoval dvakrát v téže věci. Poprvé podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu jako soud druhého stupně, podruhé podle § 71 odst. 6 tr. řádu jako soud prvního stupně. Rozhodnutí podle § 72 odst. 2 tr. řádu má v tomto případě stejný smysl, jako rozhodnutí podle § 71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu. U Vrchního soudu v Praze, který z podnětu krajské státní zástupkyně přezkoumával postup Krajského soudu v Plzni, proto nemohla skončit doba trvání vazby podle § 71 odst. 4, odst. 6 tr. řádu, rozhodnutím Vrchního soudu v Praze naopak nová lhůta podle tohoto ustanovení začíná běžet a nebyl zde proto důvod rozhodovat o dalším trvání vazby podle § 71 odst. 7 tr. řádu. Pokud Vrchní soud v Praze podle § 71 odst. 7 tr. řádu rozhodl, jde o postup, který nebyl namístě, stejně tak jako nebylo správné poučení o opravném prostředku. Pokud se obviněný tímto poučením řídil, řídil se nesprávným poučením a nebylo možné s jeho stížnostní naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout.

Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. dubna 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera