11 Tvo 16/2002
Datum rozhodnutí: 12.03.2002
Dotčené předpisy:




11 Tvo 16/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 12. března 2002 stížnost obviněného Ing. A. M., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2002, sp. zn. 9 To 11/02, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného Ing. A. M. z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 9. 2001, sp. zn. 1 T 2/2001, byl obviněný Ing. A. M. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 tr. zák. a za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem a k trestu vyhoštění na dobu pěti let. Současně mu podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla uložena povinnost nahradit Českému Telecomu, a. s., škodu ve výši 3 461 733,80 Kč.

Proti tomuto rozsudku podal odvolání obviněný i krajský státní zástupce.

Veřejné zasedání k projednání odvolání před Vrchním soudem v Praze je nařízeno na 10. 4. 2002.

Přípisem, došlým Vrchnímu soudu v Praze dne 1. 2. 2002, požádal obviněný o propuštění z vazby na svobodu. Zároveň nabídl složení kauce a písemný slib.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2002, sp. zn. 9 To 11/02, podle § 72 odst. 3 tr. řádu žádost obviněného o propuštění z vazby zamítl. Současně podle § 73a odst. 2 písm. b) tr. řádu nepřijal nabídku peněžité záruky. Písemným slibem obviněného se vrchní soud zabývat nemohl, neboť neobsahoval všechny náležitosti uvedené v ustanovení § 73 odst. 1 písm. b) tr. řádu.

Proti tomuto usnesení podal obviněný v zákonné lhůtě stížnost, ve které poukazuje na neexistenci důvodů vazby uvedených v ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a současně určil výši peněžité záruky.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo, a shledal, že stížnost není důvodná.

Obviněný byl vzat do vazby dne 6. 5. 2000 usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 40 Nt 603/2000, z důvodů uvedených v § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. O vazbě bylo několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 1. 2002, sp. zn. 1 T 2/2001.

Proti obviněnému je vedeno trestní stíhání pro závažnou majetkovou trestnou činnost. Toto stíhání se v současné době nachází ve stadiu řízení před odvolacím soudem. Charakter trestné činnosti a předešlý způsob života obviněného i nadále opodstatňují důvodnost vazby ve smyslu § 67 odst. 1 písm. a) tr. řádu. Obviněný je cizím státním příslušníkem s možností pobytu v několika státech. Tato skutečnost, ve spojení s trestem, který mu hrozí, reálně zvyšuje nebezpečí, že by se na svobodě trestnímu stíhání případným útěkem do zahraničí vyhýbal. V České republice se zdržoval neoprávněně a okolnosti jeho zadržení obavy z maření účelu trestního řízení výrazně zvyšují. Řízení před soudem přitom až dosud probíhá bez zbytečných průtahů.

Nejvyšší soud se zcela shoduje s důvody, které v napadeném usnesení podrobně rozvedl vrchní soud. Totéž ovšem platí i o zdůvodnění, proč nepřijal nabídku peněžité záruky ani písemný slib obviněného.

Za tohoto stavu se Nejvyšší soud ztotožnil s výrokem napadeného usnesení a stížnost obviněného jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. března 2002

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera