11 Tvo 15/2011
Datum rozhodnutí: 26.07.2011
Dotčené předpisy: § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.



11 Tvo 15/2011-11

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 26. července 2011 stížnost JUDr. Marcely Dvořáčkové, soudní exekutorky , Exekutorský úřad Hradec Králové, U soudu 276, Hradec Králové, ve věci obviněného K. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. s e stížnost JUDr. Marcely Dvořáčkové z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Vrchní soud v Praze rozhodl podle § 30 odst. 1 tr. ř. usnesením ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011, o námitce podjatosti, kterou vznesla JUDr. Marcela Dvořáčková v souvislosti s projednáváním své stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2011, sp. zn. 2 T 5/2010, tak, že JUDr. Pavla Augustinová, předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze, není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného K. S., která je vedena u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 5/2010.

Proti tomuto usnesení podala JUDr. Marcela Dvořáčková stížnost, ve které uvedla, že předsedkyně senátu JUDr. Augustinová je vyloučena z úkonů trestního řízení pro poměr k věci. Z její strany totiž dochází k úmyslnému zkreslování řízení tak, aby nebyl zjištěn její nesprávný úřední postup ve věci a v důsledku jejích úkonů je tak znemožněno, aby o procesních právech stěžovatelky bylo nestranně a objektivně rozhodnuto.

Stěžovatelka uvádí, že se žádostí podle § 79a odst. 4 tr. ř. ze dne 23. 12. 2010 adresovanou Vrchnímu soudu v Praze domáhala zrušení zajištění finančních prostředků na jejích podnikatelských účtech z titulu usnesení policejního orgánu PČR KŘP Východočeského kraje, Odboru hospodářské kriminality, ze dne 15. 6. 2010, a to buď zcela, minimálně však v rozsahu jejích finančních prostředků ve výši 3.081.357,50 Kč. Tuto žádost podala poté, co byla zamítnuta její předchozí podobná žádost ze dne 6. 8. 2010. K průtahům došlo již při rozhodování o této předchozí žádosti Krajským soudem v Hradci Králové, který rozhodl až dne 26. 11. 2010. Novou žádost opřela o nové skutečnosti, kterými prokazovala své vlastnické právo k finančním prostředkům zajištěným jako výnos z trestné činnosti obviněného K. S.

O žádosti, která byla Vrchnímu soudu v Praze doručena dne 23. 12. 2010 JUDr. Augustinová v rozporu s § 79 odst. 4 tr. ř. nerozhodla, ačkoli jí toto ustanovení ukládá rozhodnout neodkladně. Trestní spis byl vrácen Krajskému soudu v Hradci Králové dne 10. 3. 2011. Podání ze dne 23. 12. 2010 nebylo do spisu vůbec založeno, pouze předsedkyně senátu JUDr. Augustinová upozornila soud prvního stupně, že o této žádosti odvolací soud nerozhodoval, vzhledem k tomu, že nedošlo k žádné změně oproti předchozímu rozhodnutí soudu prvního stupně, které shledal správným. Tím podle stěžovatelky předsedkyně senátu nepřípustně hodnotí její žádost jako nedůvodnou.

Stěžovatelka pak dále uvádí, že o její žádosti ze dne 23. 12. 2010 nebylo dosud vůbec rozhodnuto. Předseda senátu Krajského soudu v Hradci Králové nejprve odmítl rozhodnout o zrušení zajištění přípisem s tím, že vyčká konečného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 v exekučním řízení. Poté, co se stěžovatelka domáhala určení lhůty k rozhodnutí, usnesením ze dne 15. 4. 2011 návrh na zrušení zajištění zamítl, avšak výslovně uvedl, že nerozhodoval na základě předmětné žádosti, neboť ji neměl k dispozici. JUDr. Augustinová tak způsobila, že Krajský soud v Hradci Králové neměl podklady pro své rozhodnutí. Odůvodnění jejího rozhodnutí o námitce podjatosti potvrzuje závěr o vědomém zkreslování případu a zastírání vlastního nesprávného úředního postupu, což vylučuje její schopnost ve věci spravedlivě a nestranně rozhodnout a tato okolnost vede k její podjatosti ve vztahu k předmětné trestní věci.

Závěrem pak stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011, a rozhodl tak, že předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Pavla Augustinová je vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 2 T 5/2010.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud ) z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. ř. správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že stížnost není důvodná. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat.

Stěžovatelka v tomto případě vyvozuje poměr k projednávané věci předsedkyně senátu JUDr. Augustinové z jejího údajně nesprávného procesního postupu, který se měla následně snažit zastírat. Aniž by Nejvyšší soud hodnotil procesní postup předsedkyně senátu, má za to, že tento by nemohl být důvodem k domněnce o jejím poměru k projednávané věci. Poměr k projednávané věci může podle ustálené soudní judikatury spočívat např. v tom, že orgán činný v trestním řízení byl poškozen projednávaným trestným činem, byl svědkem trestného činu, ve věci vystupoval jako tlumočník, vyjádřil se v tisku před rozhodnutím o odvolání ohledně správnosti rozsudku soudu prvního stupně (č. 14/2000 Sb. rozh. tr.) apod. Naopak mezi důvody vyloučení orgánů činných v trestním řízení nepatří úroveň jejich odborné způsobilosti (srov. č. 23/1998 Sb. rozh. tr.) nebo odlišný právní názor. Poměr k věci u soudců soudu prvního stupně nelze také vyvozovat z rozhodnutí soudu druhého stupně, které nalézacímu soudu vytýká pochybení při hodnocení důkazů (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 5. 1998, sp. zn. 1 To 90/1998).

Je tedy zřejmé, že se v případě poměru k projednávané věci jedná o důvody, kdy je orgán činný v trestním řízení ve věci osobně zainteresován, má zájem na výsledku řízení, případně si mohl už předem utvořit názor o průběhu skutkového děje apod. Účelem samotného ustanovení § 30 tr. ř. je chránit nestranný postup orgánů činných v trestním řízení do budoucna, nikoli napravovat nedostatky, ke kterým už v řízení případně mohlo dojít. Ani sama stěžovatelka nenaznačuje, jak by tvrzené pochybení předsedkyně senátu mělo ovlivnit její rozhodování v projednávané trestní věci jako takové (tzn. zejména v otázce viny a trestu). Dílčí rozhodnutí o zrušení zajištění finančních prostředků na účtu, které podle názoru stěžovatelky předsedkyně senátu měla učinit, se dotýkalo pouze práv stěžovatelky a i případné nepřiznání nesprávného úředního postupu ze strany předsedkyně senátu by se opět dotýkalo pouze tohoto rozhodnutí a nebylo by možné z něj vyvozovat pochybnosti ohledně nestrannosti soudkyně při dalším rozhodování ve věci. Taková argumentace by musela vést například i k závěru, že poměr k věci by byl dán u předsedy senátu soudu prvního stupně, jemuž odvolací soud vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí poté, co v ní shledal vady. Je ovšem věcí profesionality soudce, aby se vypořádal se svými případnými pochybeními, která v praxi nelze vyloučit, neboť chybovat může každý člověk. K nápravě případných nesprávných procesních postupů a pochybení předpokládá zákon jiné opravné prostředky, jejichž využití je věcí stěžovatelky.

Na závěr pak Nejvyšší soud dodává, že o zrušení zajištění finančních prostředků na účtu JUDr. Dvořáčkové bylo již Vrchním soudem v Praze rozhodnuto usnesením ze dne 30. 5. 2011, sp. zn. 5 To 31/2011.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch