11 Tvo 12/2005
Datum rozhodnutí: 31.03.2005
Dotčené předpisy:




11 Tvo 12/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v trestní věci obviněné J. K. - L., roz. Š., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2005 stížnost státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 1 To 2/2005, a rozhodl t a k t o:

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu s e stížnost státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 3. 12. 2004, sp. zn. 43 T 4/97, byla obviněná J. K. - L., roz. Š., uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. a odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, pro jehož výkon byla zařazena do věznice s dozorem, a k trestu zákazu činnosti v trvání pěti let.

Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podala obviněná odvolání, a proto se trestní věc v době rozhodování o vazbě nacházela u Vrchního soudu v Olomouci.

Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. 2. 2005, sp. zn. 1 To 2/2005, podle § 72 odst. 2 tr. řádu propustil obviněnou J. K. L., roz. Š., z vazby na svobodu.

Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, ve které namítá, že u obviněné, i když již není ohrožena vyšším trestem odnětí svobody než tři roky, je i nadále důvod útěkové vazby dán, neboť obavy z uprchnutí obviněné do USA jsou s ohledem na její předchozí jednání stejně reálné, jako v okamžiku, kdy byla brána do vazby. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení vrchního soudu zrušil a sám rozhodl o ponechání obviněné J. K. - L., roz. Š., i nadále ve vazbě.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněná J. K. - L., roz. Š., byla vzata do vazby usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 43 T 4/97, z důvodu § 67 písm. a) tr. řádu, a to poté, co na základě zatýkacího rozkazu ze dne 29. 6. 2000 byla do republiky vydána orgány USA. O důvodnosti vazby obviněné bylo v průběhu řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením Vrchního soudu v Olomouci.

Vedle důvodů, které vedly Vrchní soud v Olomouci k propuštění obviněné z vazby tak, jak jsou rozvedeny v napadeném usnesení, s nimž se Nejvyšší soud ztotožňuje, nelze pominout, že obviněná je žalována pro trestnou činnost, za níž je ohrožena trestní sazbou v rozmezí od dvou do osmi let, přičemž na osobní svobodě je omezena již více než dva roky a tato doba jí s největší pravděpodobností bude započtena do trestu, který jí může být uložen. Za tohoto stavu lze mít za to, že pouhá hrozba trestu nemůže být pro obviněnou motivem pro vyhýbání se před dalším trestním řízením, případně skrýváním před očekávaným trestem. Bez významu v tomto směru ani není osobní zkušenost obviněné se spoluprací orgánů činných v trestním řízení v rámci mezinárodní právní pomoci, která vedla k vydání obviněné ze zahraničí, kde se zdržovala, a proto je nepravděpodobné, že by před dokončením trestního řízení do zahraničí znovu odjela. Protože tímto dle názoru Nejvyššího soudu důvody vazby podle § 67 písm. a) tr. řádu pominuly, nemohla se stížnost státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci setkat s úspěchem, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2005

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera