11 Tvo 11/2012
Datum rozhodnutí: 31.05.2012
Dotčené předpisy: § 131 odst. 1 tr. ř.



11 Tvo 11/2012-13

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. května 2012 stížnost odsouzeného Ing. M. Š. , proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2012, sp. zn. 5 To 25/2012, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost odsouzeného Ing. M. Š.
z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í


Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. února 2012, č. j. 2 T 11/2008-1543, bylo rozhodnuto tak, že podle § 322 odst. 1 tr. ř. a § 323 odst. 1, 2 tr. ř. se zamítá žádost odsouzeného Ing. M. Š. ze dne 6. 1. 2012 o další odklad výkonu trestu odnětí svobody ve výměře čtyř let, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové pod č. j. 2 T 11/2008-1332, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. ledna 2011, č. j. 5 To 14/2011-1386.

Proti tomuto usnesení podal odsouzený Ing. M. Š. stížnost, o níž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. března 2012, sp. zn. 5 To 25/2012, tak, že podle § 149 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení zrušil.

Usnesením ze dne 16. dubna 2012, sp. zn. 5 To 25/2012, Vrchní soud v Praze podle § 131 odst. 1 tr. ř. opravil zřejmou nesprávnost ve výroku shora citovaného usnesení spočívající v chybném uvedení křestního jména odsouzeného, když správně mělo být ve výroku uvedeno Ing. M. Š., nikoli Ing. P. Š..

V odůvodnění usnesení se podává, že při vyhotovení usnesení došlo ke zřejmé nesprávnosti, která byla v souladu s ustanovením § 131 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 138 tr. ř. opravena tak, aby vyhotovení usnesení a jeho opisů bylo v naprosté shodě s obsahem usnesení, tak jak bylo vyhlášeno.

Proti tomuto usnesení Vrchního soudu v Praze podal odsouzený Ing. M. Š. včas stížnost, v níž uvádí, že se předmětná oprava podstatně dotkla jeho osoby, neboť došlo ke zřejmé nesprávnosti ve výrokové části. Má za to, že jsou zde splněny důvody podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. b) tr. ř. Odsouzený pak navrhl ve smyslu ustanovení § 131 odst. 1 tr. ř., aby o opravě rozhodl soud nadřízený.

Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. ř. z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k následujícímu závěru.

Tvrzení stěžovatele o případných důsledcích nesprávného označení odsouzeného ve výroku usnesení lze sice přisvědčit, ovšem pouze za určitých okolností, které v jeho případě nenastaly.

Podle právního názoru, jenž byl vysloven ve stanovisku Nejvyššího soudu publikovaném pod č. 57/2002 Sb. rozh. tr., sice vadu v označení identity obžalovaného, která se vyskytla jak ve vyhotovení rozsudku, tak i při jeho vyhlášení, popř. v jemu předcházejícím řízení, lze napravit jedině cestou mimořádných opravných prostředků. Pokud ovšem identita odsouzeného Ing. M. Š. byla při vyhlášení usnesení označena správně a k vadě došlo až při jeho vyhotovení, pak na tuto situaci pamatuje právě ustanovení § 131 odst. 1 tr. ř., které umožňuje předsedovi senátu zvláštním usnesením tyto nesprávnosti kdykoli opravit tak, aby vyhotovení rozsudku (a za použití § 138 tr. ř. i usnesení) bylo v souladu s jeho obsahem, tak jak byl vyhlášen.

To je přitom právě posuzovaný případ stěžovatele. Z obsahu spisu je totiž zřejmé, že v posuzovaném případě byla projednávána žádost odsouzeného Ing. M. Š., k jehož stížnosti pak Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání konaném dne 13. března 2012 zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové. Pokud tedy stížnostní soud za této situace, kdy usnesení bylo správně vyhlášeno ve vztahu k odsouzenému Ing. M. Š. a následně až v jeho vyhotovení byl odsouzený ve výroku nesprávně identifikován jako Ing. P. Š. , postupoval podle § 131 odst. 1 tr. ř. ve spojení s § 138 tr. ř. a tuto zřejmou nesprávnost napadeným usnesením opravil, pak mu nelze nic vytknout. Námitkám odsouzeného proto nelze přisvědčit.

Protože po přezkoumání spisového materiálu Nejvyšší soud nezjistil pochybení v postupu, ani v následném rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, nezbylo než stížnost odsouzeného jako nedůvodnou zamítnout (§ 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. května 2012


Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík